Barevný film pro děti, zpracovaný podle lidové pohádky zaznamenané K.J. Erbenem, vypráví o chudém muzikantovi, kterému chtěl zázračný stařeček pomoci. Daroval mu kouzelný ubrousek, který se sám prostíral a kouzelného oslíka, z něhož se při otřásáni sypaly samé dukáty. Muzikant však byl o tyto stařečkovy vzácné dary okraden zlým a lakotným hostinským. Teprve třetí a poslední dar stařeckův kouzelný obušek, který hostinského řádně vyplatil, dopomohl muzikantovi zpět ke kouzelnému ubrousku a oslíkovi a tím i k šťastnému životu nejen muzikantovy rodiny, ale celé vesnice. (FILMOVÝ PŘEHLED 36 / 1956)
Adaptace klasické Erbenovy pohádky o chudém muzikantovi, který skrze dobré srdce a kouzelného stařečka k divotvorným darům přišel.
Někdo má všechno a jiný nic. Tak už to chodí i v pohádkách. Například v příběhu o chudém muzikantovi se zlatým srdcem, který se rozdělí o poslední kousek chleba, ačkoli mu samotnému kručí v žaludku hlady. Jako odměnu za své dobré srdce dostane kouzelný ubrousek, prostírající na požádání i ty nejvybranější pochoutky. Než si jej však stačí pořádně užít, ukradne mu ho lakomý krčmář, který má všechno, ale chce ještě víc. A protože mu kouzelný ubrousek nestačí, okrade důvěřivého muzikanta i o oslíka z něhož se sypou dukáty. Jenže nebyla by to pohádka, kdyby se nakonec všechno neobrátilo v dobré, a tak je muzikant spravedlivě odměněn a lakotný hostinský po zásluze potrestán.
Královna Země lva se jen těžce smiřuje se ztrátou jediného syna. Na radu děvčete od potulných kejklířů nechá uvařit jedinou rybu, kterou rybáři uloví v královském rybníce. Vodu nechá vypít kobyle, rybí hlavu dá sníst psici, sama sní rybí maso a kosti dá zakopat do zahrady. Po čase se královně narodí dvojčata Jaroslav a Jaromír. V ten den se narodí i dvě stejná hříbata, dvě štěňata a s z kostí v zemi vyrostou dva meče. Malí princové vyrostou za rok jako jiní za sedm let. Když dospějí, zamiluje se Jaromír do tajemného obrazu krásné princezny. Přes zákaz rodičů se vydá princeznu hledat. Najde ji v podivném království démantových skal, ale aby ji získal, musí splnit tři úkoly. Nedokáže to a zkamení. Na královském zámku Jaroslav pozná, že se bratrovi něco zlého stalo a vydá se mu na pomoc.
Dřevorubec Ondra, kterému pro jeho odvážnou povahu říkají Nebojsa, jde do světa, aby se naučil bát. Při svém putování, na němž ho doprovází zbabělý zlodějíček Ferka, si poradí s bandou loupežníků, začarovaným mlýnem, ohnivou skálou a nakonec se musí utkat s kouzly zlého čaroděje, který zaklel krásnou princeznu. Bude Ondrovi stačit všechna jeho odvaha a důvtip k osvobození princezny?
Český barevný film podle divadelní hry spisovatele Jana Drdy. Je to úsměvná pohádková komedie, v níž je však pod nánosem pohádkové symboličnosti silně aktuální jádro: hra líčí boj prostého českého člověka proti bezpráví, násilí a špatnosti. Hlavní hrdina filmu, vysloužilý voják Martin Kabát, nezná bázně. Nelekne se loupežníka Sarky Farky, nelekne se ani čertů v Čertově mlýně. Dá se sice ošálit zákeřným úskokem vychytralého ďábla Dr Solferna, ale svou odvahou toto nedopatření napraví. Pro zárhranu dvou nevinných dívčích duší se pustí do statečného boje s celým peklem, do boje, ve kterém nakonec přes velkou přesilu moci zla zvítězí. Zachrání obě nerozumné, touhou po ženichovi posedlé dívenky princeznu Dišperandu a její služebnou Káču, spravedlivě a přitom lidsky potrestá loupežníka Sarku Farku i zpyšnělého poustevníka Školastyka a nakonec se s Káčou ožení. Film zachovává, ba úmyslně zdůrazňuje divadelnost literární předlohy nejen scénickou výpravou interiérů, ale i stylizovanými exteriéry lesa, zámecké zahrady a dalších scenérií, v nichž se pohádkový děj odehrává. Podstatnou měrou k tomu přispívá originální, vědomě nerealistická výprava národního umělce Josefa Lady. Tím se film významně liší od dosavadních pokusů o zvládnutí pohádkového námětu. (FILMOVÝ PŘEHLED 11 / 1957)
Pohádková komedie natočená podle stejnojmenné divadelní hry patří dodnes k nezapomenutelným diváckým bonbónkům. Příběh vysloužilého vojáka Martina Kabáta, který se nezalekne ani hrozného loupežníka Sarky Farky, ani pekla plného rohatých čertů, patří totiž k těm, které nadšeně přijímá každá nová generace diváků. Všechno začíná okamžikem, kdy se dvě vdavekchtivé dívky, princezna Dišperanda a její služebná Káča, vlastní krví upíší čertu, výměnou za pohádkové ženichy. Přestože se omylem oba ďábelské úpisy dostanou do rukou chrabrého Martina Kabáta, záludný ďábel Solfernus se jich lstí zmocní a Martinovi nezbývá, než se vydat do horoucích pekel.
Tři vysloužilí vojáci : dělostřelec Pankrác, dragoun Bimbác a vojenský kuchař Servác jsou po propuštění z armády bez peněz a toulají se světem. Od dobrosrdečných skřítků dostanou kouzelné dary: harfičku, která "vyrábí" vojáky, sluhy apod., cylindr, který vykouzlí, na co si člověk vzpomene a ... Tři veteráni přemýšlejí, jak s dary co nejlépe naložit a nakonec se vypraví do království Monte Albo, kde se Bimbác zamiluje do princezny Bosany. Bosana je nejen krásná, ale navíc proradná a postupně vojáky o všechny dary připraví a nechá je vyhnat. Zatímco se s králem radují, co všechno budou moci s kouzelnými věcmi podnikat, vojákům ještě dlouho trvá než pochopí, co je pro ně na světě opravdu nejdůležitější. Pak se znovu objeví skřítci a zavedou veterány ke stromům s kouzelným ovocem. Po něm naroste Bosaně dlouhatánský nos, který dokonce překročí hranice království. Pomoci jí může jen ovoce z druhého stromu...
Doba rokoka, doba pastýřských her, ale také doba pánů vrchních a Franců, doba roboty venkovského lidu, který přes své poddanství zůstává věrný odkazům svých předků, své půdě a své řeči, dýchající na něho z kronik jako vůně mateřídoušky, své poesii, která oživuje jezera a tůně hastrmany, plničkým lidských slabostí, báje a luka hejkaly a lesními pannami a jež nade vše povznáší starou lípu, posvátný strom uctívaný všemi pokoleními... [dobový program]
Mladá kněžna přijíždí na své panství. Uvítací ceremonie ji nudí a tak docela ráda slyší o odbojném mlynáři, který odmítl přijít na zámek. Ten žije se svou matkou a schovankou Haničkou ve starém mlýně. Mlynář je osvobozen od roboty, má však povinnost, bude-li to vrchnost žádat, doprovodit ji s lucernou k lesnímu zámečku. Kněžně se mlynář líbí a proto svého práva využije. Haničku miluje vodník Michal a pronásleduje ji. Podučitel Zajíček složil pro kněžnu kasaci a chce ji požádat o místo učitele, aby se mohl oženit. Žena muzikanta Kláska jde hledat svého muže do lesa a tam potká Michala, který jí prozradí, že do mlýna šli drábové, aby porazili starou lípu a odvedli Haničku. Haničce se mezitím podařilo utéct. Klásková žene vodníka k zámečku, kde řekne mlynáři, co na něho vrchnost chystá. Mlynář vyčte kněžně, že ho podvedla, a ona, aby mu dokázala, že o ničem nevěděla, rozbije lucernu a tím zbaví mlynáře závazku vůči vrchnosti. Splní i Zajíčkovi jeho přání. Lípa je zachráněna a je zachráněna i Hanička, kterou lípa skryla ve svém nitru. [NFA:cz]
Film byl věnován výročí zrušení roboty a 20. výročí vzniku Československé republiky.
Podmorský svet a zábavky detí, ktoré majú namiesto spodných končatín plutvu. Veselé hrátky na dne oceána, spestrené zo show ochočených podmorských tvorov ako v cirkuse. Tento krátkometrážny film sa dá vzhliadnuť na DVD vydaní Walt Disney: Najkrásnejšie klasické príbehy 2.
Český barevný film laureáta státní ceny režiséra Václava Kršky, natočený podle stejnojmenné básnické hry tureckého básníka Nazima Hikmeta, laureáta Světové ceny míru. Jeho námětem je láska - láska sesterská, láska milenecká a konečně nejvyšší forma lidské lásky: láska k lidem. ~ Mechmene Banu, vládkyně orientálního města Arzenu, se vzdá své krásy pro uzdravení své sestry Širín. Obě sestry se zamilují do mladého malíře Ferchada. Když Ferchad dá přednost Širín, Mechmene Banu mu slíbí svou sestru, podaří-li se mu prorazit skály Železné hory a uvolnit tak skrytý pramen vody, bez které město Arzen umírá žízní. Deset let se Ferchad rve se skálou a jeho láska k Širín se stává láskou ke všemu lidstvu. Další léta buší Ferchadova palice neúnavně do skály. Konečně je jeho dílo dokonáno: voda teče do Arzenu. Mechmene Banu umyje v ní svou tvář a stává se tak krásnou, jakou byla před lety. Avšak Ferchad se nedá zlákat její krásou a bohatstvím a zůstane věrný milovaně Širín. (FILMOVÝ PŘEHLED 29 / 1957) První česko - bulharská produkce. Současně s českou verzí byla natáčena také bulharská, kdy byly přeobsazeny některé hlavní role bulharskými herci a někteří čeští herci v malých rolích zůstali. Ve stejných dekoracích byla zároveň natočena pohádka "Labakan.V koprodukci s Bulharském natočil Václav Krška dvě orientální pohádky. V této začala vládkyně žárlit na svou sestru, která se zamilovala do chudého malíře. Mladíkovi slíbí sestřinu ruku, pokud ze železné skály vymámí pramen zázračné vody. Muž se proto podstoupí mnohaletou dřinu, pracně se prokopává do skalního masivu. Zobrazení exotického prostředí je však příliš chladné a dekorativní, sám příběh pak hodně chtěný.
Český barevný film, natočený podle orientální pohádky německého pohádkáře Wilhema Hauffa. Jejím hrdinou je krejčovský tovaryš Labakan, který pohrdá prostým životem a prostými lidmi a touží být pánem. Jeho přání se mu nakrátko splní, ne však ve skutečnosti, nýbrž ve snu, který ho dokonale vyléčí z jeho nesmyslných tužeb. - Noc před příjezdem prince Omara se Labakanovi zdá, že ukradne svému mistru Mustafovi knížecí oblek, který právě došil. V tomto přestrojení se setká s princem Omarem vracejícím se do rodného města, kde ho nikdo nezná. Labakan mu ukradne rodinnou dýku a její pomocí se sám prohlásí za syna sultánova. O Omarovi tvrdí, že je pomatený krejčovský tovaryš. Ale sultánka neuzná Labakana za svého syna a dá podrobit oba mladíky zkoušce. Přikáže jim ušíti plášť. Labakan nepostřehne léčku a ušije skutečně dokonalý plášť, zatím co Omar nedovede látku ani rozstříhat. Avšak sultán není ani s tímto důkazem spokojen. Žádá o radu dobrou vílu Adolzaidu v Kamenném lese. Ta mu dá dvě kouzelné skřínky, které mají dokázat totožnost jeho syna.
V Omarově skřínce je koruna a žezlo, zatím co Labakan nalezne ve své skřínce jehlu a nit. Omar mu odpustí jeho zradu. Lid se Labakanoui vysmívá a trýzní ho. Tu se Labakan probouzí ze svého těžkého snu a je navždy vyléčen z touhy po panském životě.
(FILMOVÝ PŘEHLED 9 / 1957)
Hrdinou je líný krejčovský tovaryš Labakan, který sní o životě v přepychu a oblékne se do přepychových šatů pro bohatého emíra a když vidí jak uctivě jej lidé na tržnici zdraví využije příležitosti, která se mu nečekaně naskytne. Seznámí se totiž se sultánovým synem Omarem, který vyrůstal u vznešeného káhisrského paši a nyní se vrací domů. Labakan mu ukradne poznávací znamení, sultánovu dýku, a vydává se za něj. Sultánova žena však pozná svého pravého syna a přiměje sultána, aby oba muže podrobil zkoušce. Oba mají dokázat svou zručnost ušitím korunovačních šatů, což se samozřejmě povede jen skutečnému krejčíkovi Labakanovi a tak ho čeká kat. Naštěstí to vše byl jen sen a pošetilý mladík se ještě včas napraví.
Císař Maxmilián se při návštěvě jednoho venkovského zámku vypraví do podhradí v převlečení za pacholka. Spřátelí se s vysloužilým tamborem, který se zamiloval do dcery místního rasa, Ančičky. Společníci jsou obviněni lstivým vrchním správcem z napomáhání loupežníkům a mají být popraveni.
