Volná adaptace stejnojmenného románu Jarmily Glazarové, realizovaná režisérem Jiřím Weissem, zachycuje nerovné manželství dvou povahově protichůdných lidí, starší, citově prázdné ženy a jejího mladšího manžela, milovníka přírody, umění a krásy. Jako třetí, rozhodující činitel, vniká mezi tyto dva lidi mladičká schovanka Jana, která hluboce přilne k otčímovi. Také on k ní chová jiné city než jen otcovské. Prokletí maloměstského domu však nedovedou překonat.
Režisér Jiří Weiss dokázal nejen sugestivně vylíčit dusné a nelaskavé prostředí, ale především velmi pečlivě vybral herecké představitele tohoto zvláštního trojúhelníku. Křehká krása Jany Brejchové, strhující herecká kreace Jiřiny Šejbalové a rovněž skvělý výkon Miroslava Doležala zaujaly diváky i kritiky hned při premiéře v prosinci 1957. Film získal na MFF v Benátkách 1958 cenu FIPRESCI.
Pavel Kohout záhy překonal své rozjásané období a jal se zobrazovat věrohodnější lidská dramata, zejména ta zcela všední. Zde se jedná o lásku mladé dívky k ženatému muži - příběh se autor pokusil ozvláštnit tím, že jej vypráví pán v taláru jako událost, která se již odehrála, líčí její tragický průběh. Filmová adaptace se pokouší dosáhnout psychologické hloubky v přiblížení jednotlivých hrdinů a jejich pohnutek.
Od poloviny 60. let, možná i pod vlivem svých nedávných studentů z FAMU, prožívá Otakar Vávra mimořádnou obrodu svého talentu. Dokázal se totiž zařadit po bok generace o mnoho mladší a veřejnost uchvátit jak křehce lyrickým pohledem, tak zvážnělým zamyšlením nad nenadálými zvraty obyčejných lidských osudů, zvláště marněným životem. Hrdinou tohoto filmu, natočeného podle Hrubínovy předlohy, je knihovník, ušláplý človíček, jenž na prahu stárnutí podnikne cestu do vesnice, kde kdysi prožil mládí. Pokouší se oživit dávné vzpomínky, ale záhy zjišťuje marnost takového počínání. Vávra natočil mimořádně působivý ponor do lidské psychiky, jen stěží se smiřující s poznáním, že minulost nelze vrátit. Vynikající je i tlumená herecká kreace jako vždy uměřeného Karla Högra.
Císařský rada Ullik se rozhodne modernizovat své staré mlýny instalací nové turbiny. Jeho podivínský švagr Artuš se tomu snaží zabránit, neboť stavební práce narušují statiku věže, ve které bydlí. UIIikova starší dcera Tynda je talentovaná zpěvačka. Obletovaná dívka tajně přijímá dvoření mužného Václava, syna nočního hlídače. Její mladší sestra, lékařka Marie, si přes otcův zákaz získá srdce a ruku astronoma Zouplny a odchází z domova. Bohatý Čechoameričan Mour slibuje Ullíkovi finanční účast na jeho podniku, ale zájem má především o Tyndu... Film, který se stal trhákem (i díky nákladným dekoracím), získal řadu ocenění.
V obchodním domě pracuje mnoho mladých žen, jejichž osudy a sny jsou rozdílné. Lehkomyslná Helena doufá, že si ji vezme Viktor, který ji tajně vydržuje. Ten se však ožení s jinou. Rozvážná Anna, poznamenaná tragédií prvního manželství, najde smysl života ve sňatku s ovdovělým Klementem. Milena obtížně šetří se snoubencem, aby se mohli vzít. Martin je sveden vidinou rychlého zisku a obviněn z defraudace. Milena ho však neopustí a dodá mu odvahu začít znovu. Ztřeštěná Fanynka touží po filmové slávě, ale smíří se i místem švadleny ve filmových ateliérech. Učednice Božena má zatím vše před sebou - budoucí zklamání i radosti. Dívky se loučí a na jejich místa přicházejí nové prodavačky...
Hlavní postavou je líbezná a plachá Helenka, dcera revírníka z Komory nedaleko Ostrovačic, která žije svým otcem v myslivně uprostřed nádherné moravské přírody. Jednoho večera ji na ostrovačickém plese vyzve k tanci synovec místního faráře Ríša, který studuje v Praze na právnické fakultě. Zalíbila se mu na první pohled, a tak se o její přízeň začal ucházet jen co se znovu objevil v Ostrovačicích. Zprvu nepřístupná Helenka časem podlehne okouzlení z první lásky, ale když jí Ríša vypráví historky ze svého světáckého života v Praze, začne se mu vyhýbat. Láska je však mocná čarodějka a ona mu časem přece jen odpustí. A Ríša, který dříve jen lehkomyslně utrácel tatínkovy peníze a obletoval holky, se vrátí do Prahy s odhodláním dostudovat a pak se vrátit pro svou milovanou Helenku... Tento námět byl již v českém filmu zpracován, a to pod stejným názvem v režii Karla Antona v roce 1926.
Dokud srdce bije, nedá si poroučet.
Dcera lékárníka Janoty Karla má před svatbou s movitým právníkem Jaroslavem Křížem. V den svatby ji však místo obřadu čeká operace slepého střeva. Po úspěšném zákroku dostane oslabená Karla navíc i těžký zápal plic a dokonce u ní nastane srdeční kolaps. Naštěstí je v péči nejlepšího pražského chirurga MUDr. Hegla, jenž mladou ženu zachrání před jistou smrtí. Karla se do přitažlivého lékaře zamiluje a začne se s ním scházet. Heglova rezignovaná žena v zájmu zachování rodiny manželovy zálety tiše trpí. Zato Karlin snoubenec se se situací nedokáže vyrovnat a spáchá sebevraždu. Když Karla s Heglem otěhotní, doktor se od ní odvrátí. Má už ostatně novou „pacientku". Dívka je přesto odhodlaná si dítě nechat...
Románový příběh autorky Marie Pujmanové o mladé ženě, která navzdory měšťáckým konvencím prosazuje svobodnou lásku a dokonce nemanželské mateřství, vzbudil v době vydání (1931) velký zájem. Svědčí o tom skutečnost, že i významná německá režisérka Leontine Saganová (Děvčata v uniformě) usilovala již v roce 1933 o jeho zfilmování.
Adaptaci však nakonec natočil v roce 1940 scenárista a režisér Otakar Vávra. Výsledek patří k tomu nejlepšímu, co za okupace v české kinematografii vzniklo. Dodnes diváky potěší brilantní scenáristické a režijní provedení, dobová kritika pochválila hvězdné obsazení a herecké výkony Otomara Korbeláře, Adiny Mandlové, Světly Svozilové, Zorky Janů a Svatopluka Beneše.
Jednoho dubnového večera roku 1961 zastaví u motelu na benešovské silnici mercedes západoněmeckého podnikatele Hupperta. Sebevědomý obchodník, který kdesi po cestě "sbalil" naivní studentku Janu, si před hosty zdejšího bufetu nebere servítky a okatě dává najevo svou nadřazenost. Netuší, že svým arogantním chováním probouzí v jednom z přítomných lidí nesnesitelné vzpomínky. Vedoucí motelu Kalous totiž strávil část svého mládí v koncentračním táboře. Jedním z jeho trýznitelů byl právě takový člověk, jako Huppert...
Ve velkém domě stojícím poněkud stranou na okraji moravské vesnice Bítova žijí tři generace rodiny Balvínových. Nečekanou změnu ustáleného, poklidného a svým způsobem ospalého rodinného života plného podivných zvláštností a nepsaných pravidel naruší syn Vilém, který jedné noci objeví uprostřed silnice mladou ženu v bezvědomí. Nikdo si však její objevení nedá do spojitosti s podivným požárem, jehož zář zahlédl Vilémův mladší bratr Martin v lesích na obzoru. Ani oni, ani dívka sama, protože trpí ztrátou pamětí, netuší, že se jmenuje Marie, že je to zhýčkaná dcera významného pražského průmyslníka Rudolfa Ungra a jako jediná přežila leteckou havárii. Protože má Vilém problémy s alkoholem, ocitne se dokonce v podezření, že dívku na silnici sám srazil, když řídil opilý. To je také jeden z důvodů, proč se rodina rozhodne, že zraněnou dívku zatím nedopraví do nemocnice, ale zůstane u nich, dokud se neuzdraví. Svým pobytem však Marie vnese do ospalého rytmu domu neklid a podivné napětí. Vilém, z něhož poranění hlavy za války a z něj plynoucí nesnesitelné bolesti udělaly životní trosku, se dokonce z nešťastné lásky k Marii, která se pochopitelně věnuje spíše sympatickému a chápavému učiteli Martinovi, oběsí. Týdny plynou a mezi Marií a Martinem, který jí pomáhá pátrat po ztracené totožnosti, se rodí něžný milostný cit. A v okamžiku, kdy už se vzdávají naděje a uvědomí si, že spolu mohou šťastně žít i bez Mariiny minulosti, vrátí dívce paměť čirou náhodou pouťový kouzelník, který během svého vystoupení podrobí Marii hypnóze. V tom okamžiku se ovšem z milé dívky stává opět odměřená a nepříjemná dáma, která nechce mít s vesnickým učitelem nic společného.
Film Paralelní světy vypráví zdánlivě obyčejný příběh ze života, jehož variace možná prožil kdekdo z nás. Je to film o našich partnerských vztazích; v této době a na tomto místě. Asi to budete znát. Architekt Kryštof žije již několik let s Terezou. Zatímco pro Kryštofa je nejdůležitějším tématem života jeho práce, Tereza vidí život trochu jinakNa půdorysu téměř vzorové studie vztahu mezi mužem a ženou se režisér Petr Václav pokusil zachytit postoje své generace a zkratkovitě naskicovat atmosféru naší doby. Neefektní komorní příběh je režírován neklidně a nekonformně, obrazy jsou působivé, ale zároveň jakoby přítomné v každodenní realitě.
