Emigrantům se v cizině málokdy daří dobře, a proto se často vracívají do vlasti. Aspoň to tvrdí film Pytláci. Jenže dlouhé roky odloučení i odlišné zkušenosti zaviňují odcizení, navrátilci si přestávají rozumět i se svými nejbližšími. Přesně po postihne hlavního hrdinu, jenž nedokáže porozumět změnám, kterými prošla česká vesnice. Ani se synem, ani s manželkou nenalezne společnou řeč. Přestože režisér Hynek Bočan vsadil na expresivní zobrazení, základním problémem příběhu zůstává jeho neživotnost.
Padesátiletý vedoucí pracovník v zahraničním obchodu se seznámí na brněnském veletrhu s dvacetiletou studentkou. Vztah vyvolává konfrontační vzpomínky na vlastní mládí a ideály... Oblíbený motiv režiséra Jaroslava Balíka je i tentokrát obalen ideologicky správným viděním.
30. léta: Příběh jedné bezohledné kariéry. Dvacetiletý Karel je vyhozen z baťovy školy práce a nezbývá mu než se za každou cenu prosadit v nakladatelských podnicích strýce Kubáta. Velmi razantní úprava předlohy zásadně pozměnila celý příběh, který je zasazen i do zcela jiných historických souvislostí. Vznikl schematický a vlažně propagandistický plakát.
Film režiséra Jaroslava Balíka, vypráví o jeho filmařských začátcích v letech 1946-49. Ve filmu je propojena současnost s minulostí, tedy tzv. retrospektiva, kterou režisér Balík často ve svých psychologických filmech používal.
Konec války přinesl těm, kteří se ho dožili, nejen radost, ale také vážná traumata z trýznivých zážitků. Když nadšený filmový amatér, poněkud lehkomyslný mladík Pavel okouzleně natáčí plachou, do sebe uzavřenou dívku Helenu, netuší, že ona má za sebou zkušenost s koncentrákem. Vznikající milostný vztah mezi nimi je proto křehký a snadno zranitelný. Jako zajímavost lze doplnit, že původně měla být dívka židovského původu, ale tato okolnost musela být zamlčena.
V létě 1944 se odehrává příběh skupinky dřevorubců, pracujících ve slovenských horách. Válka sice probíhá kdesi daleko, avšak napětí roste i v těchto odlehlých místech, ukrývají se zbraně. Jenže udávání a podezírání proniká i sem, do prostředí vskutku mezinárodního - vedle Slováků tam pracují i Češi a dokonce Polák. Hlavním hrdinou je český mladík, jenž do slovenských lesů utekl z protektorátu, ale je podezírán, že měl kontakty s gestapem. Pochybná vypravěčská úroveň tohoto silně spekulativního příběhu jen stěží přispívá k věrohodnosti.
Stárnoucí pouťový kaskadér plánuje nové vybavení, aby mohl ještě působivěji předvádět své motocyklové umění. Jeho dcera však chce skoncovat s kočovnickým životem v maringotce. Režisér Jaroslav Balík natočil nepříliš přesvědčivou, toporně vyprávěnou výpověď o lidech žijících na okraji společnosti, příliš si nepomohl ani obsazením Josefa Kemra do hlavní role.
Na americké minolovce Caine došlo během vojenské operace ke vzpouře proti kapitánu Queegovi. Za to je nyní souzen hlavní viník, výkonný důstojník Steve Maryk, který Queega zbavil funkce a ujal se velení. Soud složený ze zkušených námořních důstojníků zasedá v improvizované síni, zbudované v tělocvičně, a má rozhodnout o vině či nevině obžalovaného. Ke slovu se v rolích svědků dostávají všichni zúčastnění, mj. poručík Willis Keith, který se v kritické chvíli přidal k Marykovi, ale také samotný kapitán Queeg, jenž je stoprocentně přesvědčený o tom, že byl v právu. Protože za vzpouru ve válečné situaci hrozí Marykovi smrt, je na něm a na jeho obhájci, aby dokázali, že kapitán v rozhodující chvíli ohrožoval jak loď, tak životy posádky, a že nebyl schopný zdravého úsudku. Jinými slovy, že zešílel...
