Podkladem amerického snímku Toulavé boty (1999) se stala stejnojmenná knížka, kterou v Paříži napsala modelka Angela Sheltonová a v níž popsala svůj život na cestách s nekonvenční matkou, která neustále utíkala před svými zhroucenými milostnými vztahy. Její manžel Gavin O'Connor si přečetl rukopis a přesvědčený o jeho filmovém potenciálu začal s Angelou psát scénář. Než se dostali ke třetí verzi, tak se rozvedli, ale to nijak nepoznamenalo jejich další profesionální spolupráci. V konečné verzi scénáře nakonec ve zhuštěné podobě vykrystalizoval fiktivní příběh matky Mary Jo Walkerové a její dvanáctileté dcery Avy, které cestují do malého městečka Starlight Beach u kalifornského San Diega, aby už po několikáté začaly úplně od začátku.
Film je hereckou exhibicí britské divadelní umělkyně Janet McTeerové (mj. prestižní cena Tony za titulní roli v Ibsenově Noře), která se poprvé objevila v hlavní úloze amerického filmu (její jižanský akcent je bezchybný). Za svůj výkon dostala mj. Cenu Národní filmové rady, Zlatý glóbus a nominaci na Oscara i na nejvyšší ocenění nezávislé americké scény Independent Spirit Award. Postavu řidiče náklaďáku Jacka Ransona vytvořil sám režisér Gavin O'Connor (pro svou roli údajně přibral 20 kilogramů). Ten se kromě režie a scenáristické spolupráce podílel také na produkci (spolu se svým bratrem-dvojčetem Gregem O'Connorem a přítelem Tedem Demmem). Během pouhých 24 dnů natočený snímek je naplněn živoucími postavami, jejichž příběhy jsou možná málo efektní (v hollywoodských filmech bychom je hledali marně), ale o to realističtější a přesvědčivější.
Anarchistický výlet do duše buržoázní společnosti. Manželský pár se chystá na podivný Week-end, na cestu z Paříže do Oinville, kde by měl dědit po umírajícím otci. Při podivné „road movie“ narážejí na množství literárních a filmových postav, levicových intelektuálů, venkovských levičáků a anarchistických guerrilových skupin. Ke guerrilám se žena nakonec přidá a sní svého manžela. Vše je zahaleno do typického, na první pohled zmateného a nekonzistentního Godardova střihu ve stylu francouzské „nové vlny“.
Julio a Tenoch jsou stejní jako většina sedmnáctiletých kluků: vzájemné přátelství je pro ně posvátné, diktát hormonů možná ještě posvátnější. Jejich nespoutaná jízda životem však má svoji konečnou zastávku, a tou je dospělost. Během slavnostního odpoledne, kterého se oba účastní se svými rodinami, potkávají Luisu, vdanou osmadvacetiletou Španělku, a začnou ji svádět s nadhledem a lehkostí, která odpovídá jejich povahám a věku. Jen tak z legrace pozvou svou osudovou ženu na výlet na nádhernou pláž Boca del Cielo; přitom ovšem nemají tušení, zda takové místo vůbec existuje. Luisa navštíví lékaře, který má pro ni špatné zprávy. Žena následně příjme nabídků překvapených mladíků, a všichni tři se spolu vydají na cestu. Možná nevědí kam dojedou, ale určitě na tuhle jízdu nezapomenou. Zbytky přátelství a chlapecké nevinnosti totiž mizejí ve zpětném zrcátkuRežisér Alfonso Cuarón a kameraman Emmanuel Lubezki (kteří spolu natočili pozoruhodné filmu MALÁ PRINCEZNA a VELKÉ NADĚJE) ve velmi citovém a otevřeném road-movie MEXICKÁ JÍZDA kombinují smysl pro obrazovou poetiku s nevázaným humorem, erotikou i smutkem. Vyprávějí příběh o zážitcích, jaké přicházejí jen jednou za život.
Mladík Johnny Strabler (Marlon Brando) je vůdcem čtyřicetičlenného motorkářského gangu Černí rebelové, který svobodně jezdí po zemi, aniž by měl nějaký konkrétní cíl. V městečku Wrightsville uspořádají mladíci pouliční závody a vtrhnou do baru. Zatímco majitel lokálu Bleeker je rád, že u něj někdo nechá větší útratu, jeho bratr - místní policista - se má na pozoru a snaží se předejít nepříjemnostem. Johnny se na první pohled zamiluje do mladé barmanky Kathie (Mary Murphyová). To ovšem netuší, že dívka je právě policajtovou dcerou. Když do městečka dorazí konkurenční gang motorkáře China (Lee Marvin), je jasné, že násilí nebude možné zabránit...
Wyatt Trips jednoho dne zavolá své přítelkyni Kim Jasneyové a jeho spolubydlící mu oznámí, že odešla ven s Rickerem. Zoufalý Trips navštíví svou přítelkyni Ivy, striptérku v baru, která mu poradí, aby se za zlomené srdce pomstil své přítelkyni originálním listem do kterého přibalí fotku s nahou Ivy a použitý kondom. Na druhý den mu však Kim oznámí, že byla na procházce s Rickerem-psem kamarádky. Trips musí okamžitě zastavit dodávku se zásilkou a spolu s Ivy se vydají na cestu, která je víc než plná bláznivých dobrodružství...
V pořadí čtvrtý celovečerní Wendersův snímek získal při udělování německých Státních cen v roce 1975 celkem šest zlatých filmových pásů - za režii, scénář, kameru, kompars, hudbu a střih. Příběh je velmi volnou adaptací Goethova románu Viléma Meistera léta učednická a napsal ho Wendersův dvorní scenárista Peter Handke. Hlavní hrdina (Rüdiger Vogler) se vydává z rodného Glückstadtu směrem na jih. Chce se stát spisovatelem a doufá, že na cestách získá inspiraci. Potkává mnoho lidí, s nimiž vede intenzivní rozhovory... Ve filmu s námětem významu negativních zkušeností pro lidský život hrají dále mj. Hanna Schygullová, Hans-Christian Blech či Nastassja Kinská.
Jake Wilkinson už pred rokmi stratil chuť tráviť vianočné sviatky so svojou rodinou v New Yorku. Tento rok má však na otravnú oslavu Vianoc veľkú pohnútku otec mu sľúbil ako darček pod stromček červené Porsche z roku 1957, ak príde domov. Cestuje s kolegami z univerzitného futbalového tímu, ktorí však naňho zabudnú uprostred púšte v Kaliforni, aby sa mu pomstili, za jeho nekorektné správanie. Oblečený v santovskom kostýme, s prilepenou bielou bradou, bez peňaženky, bez peňazí, bez kreditnej karty. Ba čo je horšie, jeho kolega z mužstva Eddie, dokonca teraz flirtuje s Jakeovou priateľkou Allie. Čo s tým? Jake sa vyberie na najťažšiu cestu svojho života, počas ktorej spoznáva nielen sám seba, ale aj pravý význam Vianoc...
Tato komedie je dalším snímkem, překvapujícím svou tematickou a vizuální agresivitou a opět spjatým s hudebním žánrem. Téma tolerance k sexuálním menšinám je nepochybně jedním z nejzávažnějších prvků, prostupujících filmové příběhy posledních let. Ve snímku režiséra Stephana Elliotta má toto téma provokativně výstřední podobu. Hrdiny svérázného road movie jsou dva transvestité a jeden transsexuál, kteří se ze Sydney vypraví v rozhrkaném autobuse s ženským jménem Priscilla přes poušť do australského vnitrozemí, aby v městečku Alice Springs účinkovali se svou show. V ní muži tančí v excentrických ženských kostýmech na populární hity ze 70. let. Cestou se trojice setkává s nejrůznějšími lidmi; jen někteří jsou však ochotni jejich odlišnost akceptovat. Patří k nim zestárlý automechanik Bob, který propadne melancholickému kouzlu elegantního transsexuála Bernadette, nebo skupina domorodých dělníků, kterou cizinci okouzlí svým vystoupením. Většinou však Bernadette, Tick/Mitzi a Adam/Felicia narážejí na nepochopení a odpor. I když je takové reakce zraňují, nehodlají a ani nedovedou přestat být sami sebou. Ani uvnitř trojice však nevládne harmonie: upjatá, stárnoucí Bernadette, která se jen těžce vzpamatovává z nedávné smrti svého přítele, žárlí na provokativního mladíčka Adama; Tick se zase potýká s utajovanou existencí manželky a synka. Trojice, poznamenaná střety s okolím a vzájemnými šarvátkami, však nakonec nachází dosud postrádanou naději a životní rovnováhu.Režisér se ve svém snímku nevyhýbá pečlivě volené vulgaritě a křiklavé melodramatičnosti. Jeho snímek, odkazující ke klasickým, často kýčovitým hollywoodským muzikálům, je zpestřen množstvím tanečních čísel, v nichž dominují výstřední kostýmy, paruky a líčení ústřední trojice. Bizarní odraz dnes módních 70. let doplňuje dobová hudba a četné odkazy na skupinu ABBA, jež je idolem jak nejmladšího z trojice, Adama, tak takřka všech Australanů. Snímek maximálně těží z bizarnosti svých protagonistů, jejichž okázalé masky a "civilní", často žalostná a pochybující podoba, tvoří "samozřejmou" jednotu. Jistou jednotvárnost dramaticky řídkého děje se autor pokouší vyvážit množstvím vizuálních atrakcí. Důležitou roli ve vyprávění má australská poušť, jíž kameraman Brian J. Breheny dodal téměř "mimozemský" vzhled. Mezi klady zajímavého snímku patří herecké výkony trojice hlavních představitelů. Dominuje tu Terence Stamp jako fascinující Bernadette, která se v touze změnit svůj mužský osud dostala snad nejdále.
Připravte se na bláznivou komedii v produkci Ivana Reitmana! Nyní uvidíte nic neskrývající necenzurovanou verzi se vším, co vám v kině neukázali! Joshova (Breckin Meyer) dlouholetá přítelkyně Tiffany začala studovat na jiné univerzitě než on, což je na delší dobu odloučilo. Denně si telefonují, když však jednoho dne Tiffany přestane odpovídat na vzkazy, začne mít Josh pocit, že už jí na něm nezáleží. Nechá se svést přitažlivou Beth (Amy Smart), ale jejich dovádění je natočeno videokamerou a aby toho nebylo málo, je tato videokazeta plná sexu omylem odeslána Tiffany. Zoufalý mladík se rozhodne předhonit pošťáky a vydat se spolu s přáteli na 1800 mil dlouhou cestu do Texasu, aby videokazetu zadržel...
Dva vyznavači rychlé jízdy – řidič a mechanik – v chevroletu z roku 1955 a muž středních let v zánovním žlutém Pontiaku GTO se náhodou potkají na silnici směřující odnikud nikam. Jejich závod napříč americkým Jihozápadem podle toho vypadá: je totiž lhostejným setkáváním a míjením v krajině, jež je za předním sklem nekonečně vzdálená. Zamlklá, podmračená stopařka by byla dobrou cenou pro vítěze, kdyby mohl existovat a kdyby ona nebyla zajatkyní vlastní svobody. Společnost Universal snila o „další Bezstarostné jízdě“, ale dostala něco víc. Nízkorozpočtová road movie je mrazivou odpovědí režiséra Monteho Hellmana (na filmu se podílel i jako střihač) na romantické okouzlení dlouhovlasými hrdiny na motorkách. Putování bezejmenných protagonistů (v podání hudebníků Dennise Wilsona a Jamese Taylora a Hellmanova oblíbeného Warrena Oatese) má výrazný existenciální rozměr: závod beze smyslu a bez konce je silným obrazem odcizení a nevíry v budoucnost Ameriky na počátku 70. let.
