První povídka Lauzun je zasazena do doby 17. století a vlády krále Slunce; slavný dvořan a oblíbenec Ludvíka XIV., vévoda Lauzun udržuje milostný vztah s kurtizánou Madame de Monaco. Na té ovšem spočine i královo oko... Druhý příběh Jenny de Lacour je z konce 19. století a vypráví o nešťastné lásce Jenny k mnohem mladšímu muži René... Třetí povídka se vrací do 15. století a jejím hrdinou je bavorský vévoda Albrecht, který se proti otcově vůli tajně ožení s prostou dívkou Agnes. Ta je pak obviněna z čarodějnictví a Albrecht se ji snaží zachránit... Poslední povídka Herečky popisuje soupeření slavných hereček a jejich osobní peripetie s muži.
Povídkový film režiséra Michela Boisronda SLAVNÉ LÁSKY vychází ze stejnojmenného díla spisovatele a dramatika Paula Gordeauxe (1891-1974), na scénáři se podílelo několik tvůrců. Titul vznikl převážně ve filmových ateliérech, natáčení probíhalo od února do června 1961. Režisérovi se do každé ze čtyř povídek podařilo angažovat skutečně herecké souhvězdí umělců mladé i starší generace. Film měl premiéru 3. listopadu 1961 a přes všechny předpoklady jej ve Francii viděly „jen“ dva milióny diváků, což ovšem v dobové konkurenci nebyl nijak výrazný úspěch. Možná i proto, že v daném roce zabodovalo hned několik historických filmů, dodnes slavných (HRABĚ MONTE CHRISTO, TŘI MUŠKETÝŘI, KNĚŽNA DE CLÉVES, KAPITÁN FRACASSE).
Smyšlený příběh jedné "školní" lásky zasazený do Švédska roku 1943.
Do chlapecké třídy školy v Malmo nastoupí po vánočních prázdninách nová učitelka Viola. Vzápětí se do ní zamiluje patnáctiletý chlapec Stig. Mladík jednou nezváldne svou touhu a cestou pro mapy do kabinetu učitelku políbí a mnohem starší žena polibek opětuje. Mezi nerovnou dvojicí vznikne vášnivý erotický poměr a během měsíců prochází vztah proměnami, na které ma i nemalý vliv dopad válečných událostí (smrt staršího bratra), také setkání mladíka s Violiným manželem...Choulostivé téma rezisér vypráví citlivě, s úzkostlivým vědomím hranic, za něž se nechce dostat. Zatímco chlapcova motivace je jasná, u sedmatřicetileté učitelky jde hlavně o pokus překonat vlastní zpackaný život. Tím třetím v milostném trojúhelníku je životem ubitý Violin manžel, který se doma zmůže jen na popíjení kořalky a poslech vážné hudby. Paradoxně a pozvolna se rodí mezi mladým milencem a manželem - alkoholikem vzájemné porozumění. Je to dílo, plné pochopení pro lidskou vášeň i slabost, obsahuje ale také laskavý humor. Hlavního hrdinu Stiga ve skutečnosti hraje syn režiséra Widerberga. Tento film byl oceněn na berlínském festivalu a nominován na Oscara.
Jen odvaha a láska mohou změnit svět plný předsudků.
19. století, New Orleans, dlouholeté tradice a prazvláštní kreolové - potomci pánů a otroků, nazývaní svobodní barevní lidé, na které společnost stále hledí skrz prsty.
Henriette Delille je silně věřící kreolka, která všechen svůj čas věnuje práci v kostele. Je také velice vzpurná, a tak odmítá svého budoucího nápadníka, což dovádí její matku k šílenství.
Naopak se zamiluje do francouzského doktora Gerarda Gaultiera. Ten chce odjet do Francie, kde by se mohli legálně vzít.
Mladá dívka stojí před osudovým rozhodnutím... zvítězí láska, nebo zůstane věrná své farnosti?
Rozvedení manželé – herci, zkouší muzikál Zkrocení zlé ženy. Jejich každodenní hádky se lehce prolínají do hry a zpět do běžného života. Ale tak jak Petruchio nakonec i Fred (Howard Keel) dokáže obalamutit „svou“ ženu.
Camille učí mytologii na teologické fakultě. Jednoho dne uloží do lednice mrtvolu svého milovaného psa a vzápětí se v prádelně seznámí s cirkusovou umělkyní, černoškou Petrou, která se do ní zamiluje a probudí její touhy. Snoubenec Martin se stává pouhým pozorovatelem, mrtvý pes ožívá. (LFŠ 2006)
Zelený paprsek vypráví o pařížské sekretářce Delphin, která se chystá na dovolenou do Řecka, ale na poslední chvíli ji zruší, protože kamarádka, s níž měla cestovat, změnila plány. Co potom v jejím životě následuje, by se dalo označit jako těkání, v němž hrdinka zkoumá různé možnosti, jak by efektivně strávila svůj volný čas. Nízkorozpočtový film natáčel Rohmer na 16mm formát s minimálně připraveným scénářem a za přirozeného světla. "Předpovědět úspěch u diváků je přirozeně vždycky těžké. Například Zelený paprsek byl v kinech mnohem úspěšnější než mé ostatní filmy. Zrovna u něj bych to býval nečekal, protože byl záměrně natočen amatérsky a zčásti dokumentaristicky. Čili spíš něco pro specialisty a cinefily, myslel jsem si. Ale ne, zrovna Zelený paprsek měl větší úspěch než filmy, které mohly být v principu širokému publiku bližší." (Eric Rohmer)
Ve třetím díle cyklu „Komedie a přísloví“ se význačný francouzský režisér a představitel nové vlny Eric Rohmer rozhodl publiku předestřít příběh mladé dívky Pauliny, kterou čekají prázdniny plné dospělosti, omylů, ale také lásky a překotně bušícího srdce. Na jeho počátku stojí čerstvě rozvedená světácká Marion, která odjíždí na pobřeží Normandie, kde by ráda v klidu strávila zbytek léta v rodinném sídle. A protože ji tíží samota, vezme sebou k oceánu také svoji mladší, teprve dospívající sestřenici Paulinu, pro niž je to zajímavá možnost, jak si zpestřit poslední dny předškolního volna. Obě jsou svobodné, bez závazků, nemají důvod se vzájemně kontrolovat, a proto si také okamžitě začnou užívat slunce, vyhřátého písku, rozbouřených vln a pochopitelně také přízně na každém kroku se ohlížejících mužů a mladíků. Brzy se ale začne vše komplikovat a zaplétat, jakmile se ke slovu dostanou city. A těch mají Marion, ale především nezkušená Paulina na rozdávání. V dramatické komediální romanci, která si v roce 1983 odnesla tři ceny z Berlinale, excelují Amanda Langletová a Arielle Dombasleová.
Pětatřicetiletý diplomat Jérôme se vydává prodat rodinné sídlo blízko města Annecy. Potká zde dávnou známou spisovatelku Auroru, která mu přestaví svou domácí paní Walter a také její šestnáctiletou dceru Lauru, studentku na gymnáziu. Laura po jeho odjezdu směle začne rozkřikovat, že se do něj zamilovala. Jérôme se ale nechá svést Lauřinou kamarádkou Claire a něhou jejích kolínek.
I nadále bude na kanálu Cinemax pokračovat cyklus snímků vynikajícího francouzského režiséra a jednoho z pilířů francouzské nové vlny Erica Rohmera. A stane se tak i skrze komediální drama Pilotova žena aneb Nelze myslet na nic, první ze série „Komedie a přísloví“, které natočil v roce 1981 s Philippem Marlaudem a Marií Rivierovou v hlavních rolích. V jádře jeho příběhu stojí pár, François a Anne, který by mohl být idylický... ale prostě není. François sice Anne miluje, ale je to mladý student a musí si přivydělávat jako noční pošťák, čímž značně trpí jeho nejen milostný, ale celkově partnerský život. A Anne je oproti němu zkušená starší žena, která ví, co chce. Proto se nejde divit, že když ji François jednou zahlédne ve společnosti jejího bývalého přítele, pilota Christiana v podání Matthieu Carriera, zrodí se v mladíkovi žárlivost jako trám. A vůbec ho nezajímá, že je Christian šťastně ženatý - prostě se rozhodne ho sledovat a prokázat nevěru stůj co stůj. A díky tomu se jednou v parku potká také s dospívající Lucií, jež se rozhodne ztřeštěnému a nešťastnému mládenci hodně osobitě pomoci. Tohle pařížské bulváry asi ještě nikdy nezažily.
Francouzský filmový režisér Eric Rohmer vytváří ze svých filmových děl uzavřené cykly. Po Morálních povídkách (1963-1972) a Komediích a příslovích (1980-1987) natočil v letech 1989-1996 Příběhy čtyř ročních období. Rohmer je výsostným autorským filmařem. Sám si píše scénáře a vytvořil si osobitý, nezaměnitelný styl, který vykrystalizoval v minimalistický způsob vyprávění o vnitřním světě jeho hrdinů a jejich vztahů s okolím.V Jarním příběhu introvertní studentka hudby Natacha seznámí svého svobodného otce s kamarádkou, učitelkou filosofie. Tak trochu intrikaří, protože doufá, že její otec opustí svou přítelkyni a zamiluje se do Jeanne. Hodně se mluví, diskutuje o filosofii, o lásce, sexu a přátelství. Tyto nikdy nekončící diskuse jsou součástí všedního každodenního života. A nikdo z jejich aktérů netuší, jak to vlastně dopadne.