Nejen v nemilosrdném zesměšnění války a militarismu překročil tento film dobové limity. I přísný estetik expresionistické kinematografie Rudolf Kurtz mu musel už v roce 1926 přiznat do té doby nevídanou stylistickou konsekvenci. Joe Hembus: "Lubitsch skoncoval se zdánlivě nevyhnutelnou nutností spokojit se s předem daným formátem. Jako malíř, který pociťuje malování všech obrazů na stejné obdélníkové plátno jako neakceptovatelné a vzhledem k vlastním cílům nesmyslné, stříhá si Lubitsch své filmové plátno podle forem a formátů přiměřených obsahům v obraze. Do té doby nic takového neexistovalo, a to, co vzešlo mnohem později, v moderním filmu, z experimentů s možnostmi split-screen, se může jen velmi nesměle měřit s tím, co zde Lubitsch dokázal."
Max je v letech, kdy mu všechno leze na nervy, nejvíc ale jeho nemožný táta Goofy. Horlivý nešika s bláznivými nápady nemůže najít v synových očích milost. max chce být velký, všemi obdivovaný a hlavně touží, aby si ho všimla jeho spolužačka Roxane. Goofy usoudí, že synek by se mohl lehce ocitnout na šikmé ploše a vezme ho na prázdninový výlet na ryby - ovšem právě ve chvíli, kdy Maxovi jde o všechno: o Roxaninu přízeň i o uznání spolužáků. Aby so zachoval tvář, namluví jim, že ho otec bere na koncert obdivované rockové hvězdy Powerlinea. potom už jen stačí přemalovat rodinou mapu, jíž Goofy bezmezně důvěřuje, aby prázdninová cesta skončila tam, kde Max potřebuje - v Los Angeles. Vše však vyjde najevo a Max nakonec pozná, že to přehnal a že jeho táta je ve skutečnosti docela fajn...
Postava nešikovného psího hrdiny, kterou před šedesáti třemi lety vymyslel Walt Disney a jež se vedle řady krátkých kreslených grotesek uplatnila i v TV seriálu Walt Disney uvádí (Goofy a jeho tlupa), se stala hrdinou celovečerního kresleného filmu, nabitého gagy a chytlavými písničkami. na snímku pro celou rodinu se podíleli animátoři především z Paříže, ale i ze Sidney, Toronta a z Burbanku.
Některé věci jdou k sobě: láska a růže, rodina a smích, Barry Levinson a Baltimore. Skvělým výsledkem je film Nespoutaná volnost, hřejivý, zábavný a z části autobiografický příběh s nekompromisním pohledem na dobu. Ocitáme se v roce 1954, uprostřed dramatických sociálních proudů, které Barry Levinson ukazuje z pohledu židovské rodiny Kurtzmanů. Přátelství, láska, rockn roll, odvaha, rasismus, cadillaky, Halloween
Joe (Bruce Willis) a Terry (Billy Bob Thornton) jsou nejúspěšnější bankovní lupiči v americké historii. Jejich osvědčenou metodou je zajmout v předvečer loupeže manažera vyhlédnuté banky a ráno jej "doprovodit" do práce. Jednoho dne ale jako rukojmí vezmou znuděnou ženu v domácnosti Kate (Cate Blanchett) a události naberou nečekaný směr. Kate nejenže ze svých únosců nemá strach, ale naopak všechno vnímá jako příjemné rozptýlení. Zanedlouho se stane komplicem dvojice a postupně i milenkou obou mužů. Jejich přátelství tím získá povážlivé trhliny a ruka zákona po nich začíná chňapat čím dál tím dotěrněji...
Robin Hood už dávno není nerozumný mladík, ale je stále při síle a je pořád odhodlaný trestat bezpráví, bránit spravedlnost a svou milovanou Marianu.
Jeden za všetkých, všetci za jedného! Príbeh o odvahe, cti, priateľstve, vernej láske, ale zároveň o zrade, intrigách a podlosti. Výpravný film Traja mušketieri anglického režiséra Richarda Lestera s ľahkým humorom rozvíja romantického ducha slávneho románu Alexandra Dumasa. Rozpráva o dobrodružstvách d´Artagnana (Michael York) a jeho priateľov Athosa (Oliver Reed), Porthosa (Frank Finlay) a Aramisa (Richard Chamberlain), o ich láske k boju pre boj samotný, o ich odvahe, s akou sa postavia proti všemocnému kardinálovi Richelieuovi (Charlton Heston) v záujme ochrany kráľovninej cti. S dávkou irónie tvorcovia zobrazujú život na dvore Ludovíta XIII., kardinála Richelieua, Buckinhamovu lásku ku kráľovne Anne (Geraldine Chaplinová) i d´Artagnanovu lásku ku krásnej Constancii (Raquel Welchová). Pôsobivé šermiarske súboje, ukážky jazdeckého umenia, bohatá výprava, kamera, využívajúca krásy krajiny, a predovšetkým herci zvučných mien, patria ku kladom Lesterovho stvárnenia známeho príbehu.
Neslavně známé léto roku 1977 bylo časem srážky disca s punkrockem, ale i létem, počas kterého řádil vrah, označený jako "Samův syn". Šílený maniak si vybíral milenecké páry a osamělé dívky. Dařilo se mu zabíjet a unikat beze stop, a jak teploty a počty obětí stoupaly, k pátrání se přidala i samotná mafie a občanské hlídky. Kadeřník Joey se svou partou povalečů dostali nápad, že vrahem je někdo z jejich čtvrti. Sepsali si proto seznam podezřelých a začali hledat toho, kdo jim bude nejvíc připadat jako vrah - někdo, kdo je jiný než ostatní...
Tři muži z Brooklynu, Greer, Jamie a Mars, jsou všichni milenci Noly Darlingové. Nikoliv však postupně, ale najednou. Jednoho dne Nola dostane nápad všechny své muže pozvat na společnou večeři... Převážně černobílý snímek představuje sondu do života černošské dívky žijící nevázaným sexuálním životem. Výstižněji - Nola je závislá na sexu. Režisér Spike Lee (ve filmu si zahrál postavu Marse Blackmona) se snaží v dokumentárním stylu odvyprávět příběh hned z několika vypravěčských úhlů, přičemž se nevyhýbá ani poněkud odvážnějším erotickým záběrům.
Čierny Flipper Purify (Wesley Snipes) je úspešný architekt, ktorému je ako sekretárka pridelená pôvabná Italoameričanka Angela Tucciová (Annabella Sciorra). Flipper jej spočiatku ostentatívne dáva najavo výraznú nechuť - ako šéf, ako príslušník majetnejších vrstiev a ako černoch voči beloške. Keď sa ich vzťah - nehľadiac k ďalším dimenziám - redukuje na sex, hranice medzi nimi už neplatia. Pomer ženatého Flippera s Angelou však musí vzhľadom k neprekonateľným rozdielom ich sociálneho zázemia celkom zákonite skončiť katastrofou.
Anglie počátku 19. století: krajina podobná parku, domácká sídla a v nich šťastní a laskaví lidé. Ale všechno není tak idylické, jak to vypadá. paní Dashwoodová se svými třemi dcerami - Elinor, Marianne a Margaret - se po manželově smrti musí vystěhovat právě z takového útulného sídla. Nový domov najde u vzdáleného příbuzného, starosti se dvěma dcerami na vdávání jí však zůstanou. Naštěstí najde v rozumné Elinor zalíbení bohatý a laskavý Edward Ferras, zatímco o vznětlivou Marianne projeví zájem ušlechtilý plukovník Brandon. Elinor však zjistí, že Edward je tajně zasnouben s jinou a Marianne před uzavřeným nápadníkem popřeje sluchu raději romantickému dvoření povětrného Willoughbyho. Vypadá to, že zlomená srdce už nikdo nenapraví - kdyby ovšem nešlo o ironickou komedii s dvojitým šťastným koncem.
Romány britské spisovatelky Jane Austenové (1775 - 1817) rozhodně nepatří mezi mrtvou literární klasiku. Jeden z jejích nejlepších románů, "Rozum a cit" (1811), se přičiněním vynikajícího tvůrčího týmu proměnil ve vtipnou, romantickou komedii o problémech s láskou, které nikdy nestárnou.
