V zemi nikoho mezi Severem a Jihem nebojovali za modrou nebo šedou, bojovali za své přátele a rodinu. Film proslulého režiséra Anga Lee (Tygr a drak) vypráví příběh mladých Američanů bojujících za svou vlast v občanské válce. Jake Roedel syn německého emigranta a Jack Bull Chiles syn plantážníka z Missouri, jsou přátelé od dětství. Poté, co Jackova otce zabijí vojáci Unie, rozhodnou se oba mladíci přidat k Bushwhackerům, dobrovolníkům bránícím Jih. Z obou se stanou zkušení a obávaní střelci. Během nevlídných dnů jim začne pomáhat mladá vdova Sue Lee, do které se Jake zamiluje. S blížící se krutou zimou a sílící válkou se však skupina začne pomalu rozpadat, přátelé umírají jeden za druhým a dva mladí muži tak musí udělat zásadní rozhodnutí, zda-li bojovat dál
Děj amerického snímku se odvíjí od neobvyklé situace. Novinář Chris Chandler přijde při policejní akci o své auto. Vzápětí mu zcela neznámý muž věnuje svého jaguára a nic za to nechce. Tato zdánlivě nepochopitelná akce však má svůj začátek před čtyřmi měsíci. Tehdy malý Trevor nastoupil po prázdninách do sedmé třídy. Nový učitel, poznamenaný popáleninami na tváři, zadá žákům zvláštní úkol. Mají vymyslet způsob, jak změnit svět kolem sebe. Po dlouhém vymýšlení Trevor najde takový, který by mohl skutečně fungovat. Začne hned sám u sebe, když přivede k sobě domů bezdomovce Jerryho. Najde si ještě další "své" dva lidi, kterým chce pomoci. Místo díků by mohli poslat pomoc dál. Jenomže výsledky pokusu o nápravu okolí Trevora zklamou a ani se mu nepodaří dát dohromady osamělou matku se svým učitelem. Zdá se, že svět nemůže nikdy být lepší a takový, jaký by si přál. V komorním psychologickém snímku s výrazným morálním akcentem zazáří tři herecké osobnosti - Kevin Spacey, Helen Huntová a dětská herecká hvězda Haley Joel Osment, známý především ze snímku Šestý smysl.
Dostala svou gardénii. Jenže o desítky let později. Katharine Hepburnová v americko-britské romantické lovestory (1955).
Těžko říct, jak dlouho si Jane Hudsonová z Akronu v Ohiu šetřila na tuhle dovolenou. Ale ze svého sekretářského platu určitě hodně dlouho. Je to její první návštěva Evropy, a s největší pravděpodobností i poslední. Proto je rozhodnuta užít si jí na sto procent. A Benátky, které jsou její poslední evropskou zastávkou, jí k tomu dávají tisíc příležitostí. Jane je uchvácena krásou toho místa, jeho historií, dýchající z každého kamene, jeho kypící současností. Od prvního okamžiku zcela propadá jeho magickému kouzlu. Jenomže každá mince má dvě strany. A ona si tu najednou začne až příliš bolestně uvědomovat to, co si v průběhu všedních dní odmítá připustit. Svou osamělost. Opuštěnost. Celou tu prázdnotu svého - na první pohled možná tak úspěšného - života. Ona, dosud tak samostatná, soběstačná, sebevědomá a sebejistá, se tu najednou při pohledu na všechny ty šťastné lidi kolem sebe cítí ztracená. Kdoví co čekala od své evropské cesty. Možná nějaký zázrak. Jenomže zázraky se už asi nedějí. Nebo že by přece jen?
První film, který britský režisér David Lean natáčel v zahraničí, stojí poněkud ve stínu jeho velkolepých pozdějších projektů, jakými byl např. Lawrence z Arábie nebo Doktor Živago. Přesto je příběh stárnoucí staré panny, jíž se v nádherném prostředí Benátek dostane alespoň kouska toho štěstí, po němž celý život toužila, dodnes, i po více než padesáti letech od svého vzniku, víc než příjemnou podívanou. Nespornou zásluhu na tom má především Katharine Hepburnová, která dokázala své Jane vtisknout všechnu zranitelnost osamělé bytosti, skrývající se pod slupkou zdánlivé životní vyrovnanosti, spokojenosti a nezávislosti. Získala za ni také nominaci na Oskara, společně s Davidem Leanem, nominovaným za režii. A pak jsou tu pochopitelně Benátky, úžasné město, pro jehož propagaci asi Lean udělal svým filmem víc než kdokoli před ním.
Irsko roku 1916: Tom Ryan (Leo McKern) vlastní a provozuje jediný hostinec malé pobřežní vísky Kirrary. Chudoba, nezaměstnanost a nenávist vůči Britům určují život v tomto zapadlém koutě světa. Ryanova jediná dcera Rosy (Sarah Miles) se zamiluje do učitele Charlese Shaughnessyho (Robert Mitchum). Vdovec opětuje její pocity, má ale obavy vázat na sebe příliš mladé děvče. Rosy svého ale dosáhne a svatba se nakonec koná. Její naděje na naplnění života, s nimiž do manželství vstupovala, však zůstanou nevyslyšeny. Charles se snaží, seč může, ale všední den ve skromném učitelském bytě postupně ubíjí Rosyiny romantické představy o manželství...
Meggie Hobsonová vede obuvnický obchod svého otce Henryho, a i když už není nejmladší, stále je ještě svobodná. Každodenní starost o finance, materiál a zákazníky ji zabere většinu času a ochuzuje ji o životní radosti. Maggie je však žena činu, která je rozhodnutá svůj život změnit. Vybere si za svého nastávajícího jednoho ze zaměstnanců svého otce, což on nese velmi nelibě a donutí svou dceru obchod opustit. Maggie toho ale nelituje a se svým budoucím mužem zakládá obchod s obuví. Dlouhá léta oba sloužili řemeslu, přišel čas, aby řemeslo sloužilo jim. Otec Henry Hobson zůstává v obchodě s dvěma mladšími dcerami, které také pomýšlejí na vdavky. Ve své ješitnosti si myslí, že vždycky musí být po jeho, avšak všechny tři dcery ho postupně vyvedou z omylu. Dokáže Maggie vše, co si předsevzala? Uzná starý Hobson, že každý má právo si zařídit život po svém?
Přepis divadelní hry W. Browna o životě jedné středostavovské rodiny ukazuje anglickou společnost devatenáctého století s nadsázkou a ironií. Protikladem lidské omezenosti, pohodlnosti a předsudkům jsou zde charaktery poctivých lidí, kteří navzdory překážkám usilují o své štěstí. Film funguje jako sociální kritika a zároveň jako milostná romance díky jisté režii slavného Davida Leana (např. Most přes řeku Kwai, Lawrence z Arábie, Doktor Živago). Ke kvalitě filmu přispívá výborné herecké obsazení a technická stránka. Film získal mnoho ocenění, mimo jiné cenu BAFTA za nejlepší britský film roku 1954.
Politické boje se stupňují. Rusko neodvratně kráčí vstříc komunistické diktatuře. Jeden muž v této těžké době miluje aristokratku a zároveň manželku bolševického vůdce. Americké drama oceněné 6ti Oscary natočené podle známé knihy Borise Pasternaka.
Komorní drama o nenaplněné vášni, které bylo režisérovou čtvrtou (a poslední) spoluprací s divadelním autorem Noelem Cowardem, a které volně inspirovalo romanci Zamilovat se (1984) s Robertem De Nirem a Meryl Streepovou, je dnes nezaslouženě ve stínu Leanových pozdějších, velkolepých výpravných historických fresek.
V retrospektivách, za doprovodu Rachmaninova klavírního koncertu, se odehrává milostný příběh vdané ženy v domácnosti Laury (Celia Johnsonová) a lékaře Aleca (Trevor Howard), kteří se každý čtvrtek náhodně setkávají na vlakovém nádraží. Přes lásku, která mezi vznikla, oba vědí, že jejich vztah nemá budoucnost...
Na své cestě Evropou se bohatý indický maharadža seznámí s význačným německým architektem a jeho manželkou, a pozve je k sobě, aby stavitel navrhl, a dohlédl na stavby, které má v úmyslu v Indii postavit. Po čase se za architektem vydává i bratr jeho ženy, rovněž stavitel Harald Berger. Projíždí džunglí, kde se setkává s krásnou chrámovou tanečnicí Seethou (Debra Paget), která cestuje do Eschnapuru na přání maharádži.V džungli je napadne lidožravý tygr-postrach okolních vesničanů. Harald tygra zažene, a stává se na další dny i Seethiním ochráncem. Dovídá se, že je Seetha vlastně dítětem anglických manželů, kteří byli zabiti při útoku na misii. Ujali se jí kneží, a ona se stala služebnicí bohyně Kálí. Po příjezdu do maharádžova paláce se maharádža Chandra netají svým obdivem a láskou ke krásné tanečnici, a nabízí ji manželství. Seetha si už ale zvolila… Harald zkoumá podzemí hradu, a dostane se tajnou chodbou až do chrámu, kde vidí Seethu tančit pro kněze a Eschnapurského vládce a uvědomí si své city vůči ní. Chandra má jako vládce hodně nepřátel pro svou mírnější politiku, a především proti němu intrikuje jeho bratr Ramigani, bývalý švagr, bratr jeho zemřelé ženy, nebo kněží, kterým se nelíbí záměr maharádži oženit se se Seethou.
Po dvoch rokoch strávených v psychiatrickej liečebni je Stephen Neale (Ray Milland) prepustený. "Vonku" už zúri II. svetová vojna. Na ceste späť do Londýna sa Stephen zapletie medzi vražedných špiónov a nevie, komu veriť...
Minifilm k veleúspešnému hitu Michaela Jacksona sa považuje za prvý videoklip natočný cinematickým prístupom a ako v prvom sa tu vyskytujú herecké pasáže takže akoby sme sa nepozerali na klip ale na krátky filmový muzikál. Thriller v 90tych rokoch vyhral cenu MTV za najlepší klip a dodnes je jedným z najoceňovanejších videoklipov vôbec.
