Saigon, konec 20. let. Patnáctiletá francouzská školačka se vrací z prázdninového pobytu na venkově u matky. Na přívozu přes Mekong upoutá pozornost bohatého mladého Číňana a ten jí nabídne odvoz do Saigonu. Již během společné cesty do města mezi nimi vzniká výrazné napětí, jež záhy přerůstá v intenzivní vztah - spíše erotický, než citový. Nezkušená dívka, pocházející z nemajetných poměrů, začíná prostřednictvím svého sedmadvacetiletého přítele objevovat svět fyzické lásky i svět peněz. Zatímco Číňan zcela propadá jejímu kouzlu a zamiluje se, dívka stále dává najevo, že ji k němu váží jen sex a peníze. Styky mladičké bílé dívky se světáckým Číňanem ale nemohou zůstat dlouho utajeny. Mladík je podle tradice zaslíben čínské nevěstě z nejlepších kruhů, jiný sňatek by ho vyloučil z otcovy závěti. Dívka se stává terčem útoků matky a staršího bratra, kteří ovšem přes svůj odpor a opovržení neváhají těžit z Číňanovy štědrosti. Vztah francouzské dívky a jejího čínského milence je předem určen k zániku, ale když se dívka po mladíkově svatbě vrací s rodinou do Francie, nahlížíme poprvé za masku její zdrženlivosti - přese všechno ji k milenci poutal i silný cit.
Píše se rok 1951 a do New Orleans se po letech vrací šestatřicetiletá rozvedená Julie, aby si tu našla nového manžela. Mimo jiné se setká také se svým jednadvacetiletým synovcem Martinem Loaderem, který píše zprávy pro WXBU, jednu z místních rozhlasových stanic. Ve stejnou dobu přichází do města také excentrický scenárista Pedro Carmichael, kterého předchází reputace mistra velkých dramat, a kterého najali Martinovi šéfové z WXBU, aby zvedl klesající zájem posluchačů o jejich stanici. Pedro začne pracovat na seriálu, který se vysílá každý den v přímém přenosu a jako bystrý pozorovatel si velmi brzy všimne, že se Martin i přes věkový rozdíl do své tety Julie zamiloval a rozhodne se jejich utajovaného milostného vztahu využít pro svůj seriál.
Po šesti dlouhých letech se vrací Jack Sommersby, který je už považován za mrtvého, z americké občanské války domů. Jeho žena Laurel reaguje zprvu nejistě, neboť její muž jí připadá cizí: dříve nepříjemný tyran dnes působí něžně a soucitně. Je to ale opravdu její manžel? Pak je Sommersby obviněn z vraždy.
Vyšetřovatelka pojišťovny přesvědčí svého šéfa, že jedině ona je schopna chytit exklizivního zloděje Roberta MacDougala do nastražené pasti. Sama se bude vydávat za profesionálního lupiče. Společně pak, přes vzájemnou nedůvěru, naplánují bombastickou akci na předvečer roku 2000. Hra kočky s myší může začít, ale kdo je kočka a kdo myš?
Kdo na koho vlastně líčí past?
Spustit se v noci se střechy newyorského mrakodrapu, vypnout dokonalé bezpečnostní zařízení, vyříznout z rámu vzácného Rembrandta a odeslat jej podnikovou potrubní poštou do Kuala Lumpuru... Tak obratný a drzý dokáže být jen jeden člověk na světě: Robert MacDougal, stárnoucí lupič gentleman, který pracuje nejen pro peníze, ale také - a to zejména - pro potěšení. Virginia Bakerová z pojišťovny Waverley je o tom alespoň stoprocentně přesvědčena. A nejen to. Ona ví, jak tohoto nepolapitelného zloděje, specializujícího se na krádeže těch nejvzácnějších uměleckých děl a léta unikajícího všem pokusům o dopadení, dostat. Potřebuje k tomu jen požehnání svých šéfů. A pak také, samozřejmě, Macovu důvěru a náklonnost. Získat to první nebude problém. S tím druhým to bude o něco těžší. Neboť i když je Gin mimořádně atraktivní dívka, jejímž půvabům dosud nikdo neodolal, Mac se celý život řídí základním pravidlem, vylučujícím z jeho práce jakékoliv osobní vztahy. Jenomže nikdy neříkej nikdy, že...
Romantická kriminální komedie, v mnohém připomínající klasické bondovky, přináší složitou, sofistikovanou, dokonale propracovanou zápletku, jejíž jednotlivé momenty do sebe zapadají jako kolečka švýcarských hodinek. Ke kladům filmu patří i účast dvou mimořádně charismatických herců, jimž se - i přes téměř čtyřicetiletý věkový rozdíl - podařilo vytvořit dokonalou dvojici: Seana Conneryho, prvního - a podle mínění mnoha nepřekonaného - představitele Jamese Bonda, nesčetněkrát v průběhu své kariéry nejrůznějšími časopisy označeného za "nejvíce sexy" herce všech dob. Past, kterou mimochodem označil za jeden ze svých nejmilejších filmů, natáčel v devětašedesáti letech, a své pověsti v ní nezůstal nic dlužen. A Catherine Zeta-Jonesové, která tu ke svým nesporným - a filmem mnohokrát využitým - půvabům předvádí i neuvěřitelnou, až gymnastickou zdatnost.
V tomto Altmanově gangsterském příběhu, jenž vypráví o zamilovaných psancích odsouzených k smrti, hrají hlavní roli zločinci z doby Velké deprese T-Dub (Bert Remsen), Chicamaw (John Schuck) a Bowie (Keith Carradine), kteří po útěku z vězení vylupují banky. Nejprve se mezi jednotlivými loupežemi ukrývají u Dee Mobleyho (Tom Skerritt) a Keechie (Shelley Duvall) a následně u Mattie (Louise Fletcher). Stále senzačnější zprávy o jejich loupežích bez kapky krve je však donutí rozdělit se. Po autonehodě nechává Chicamaw zraněného Bowieho v péči Keechie a ti dva se do sebe zamilují. Bowie tak musí nalézt rovnováhu mezi svým poutem ke Keechie, loajalitou vůči svým kamarádům a samozřejmě potřebou získat peníze na cestu do Mexika. Pomalu se nad nimi stahují mraky a Bowie s Keechie drsným způsobem zjistí, že zlodějská čest má své hranice a že nakonec půjde o holý život. Snímek byl natočen stejně jako film noir They Live by Night (1949) Nicolase Raye na motivy románu Edwarda Andersona a scénáristé spolu s Altmanovými hereckými oblíbenci vlastně vytvořili žánrově mnohotvárný remake tohoto snímku s příchutí klasiky Bonnie a Clyde. Altman se v tomto filmu nezajímá ani tolik o násilnické kousky gangsterů, nýbrž s větším zaujetím sleduje příběh každodenního života svých filmových hrdinů, které ale vůbec neglorifikuje. Film ale ukazuje gangstery jako oběti společnosti a doby hospodářské recese, přepadení bank jsou zde do jisté míry projevem sociální rebelie a nesouhlasu s daným stavem. Brutalita, mrazivá ironie, ostré svícení, záběry přes zrcadlo či sklo, všudypřítomné hrající rádio, práce kamery zdůrazňující fragmenty emocí, expresivní detaily, smysl pro ironický nadhled i napínavou akci – to vše řadí snímek k tomu nejlepšímu z Altmanovy tvorby 70. let.
Doktor Sully Travis (Richard Gere), tedy dr. T, jak mu všichni říkají, je známým dallaským gynekologem a porodníkem s rozsáhlou a vybranou klientelou. V práci je obklopen výhradně ženami a doma, kde má manželku, dvě dospělé dcery, švagrovou a chůvu jejích tří dětí, je na tom stejně. Jediným únikem z ženského světa, naplněného někdy až přes míru štěbetáním o malichernostech, jsou jeho lovecké výlety s třemi kamarády a hodiny strávené v golfovém klubu. A právě tam se objeví nová trenérka. Bree je zcela jiná, než všechny ostatní. Samostatná, nezávislá, bez obdivu v očích k přitažlivému lékaři. Zaujme ho při prvním setkání, ale jejich sblížení urychlí domácí "zemětřesení". Žena se zhroutila a bude dlouhodobě, možná trvale hospitalizována v psychiatrické léčebně. Mladší dcera má před svatbou a ta starší otci svěří, že sňatek má být jen zástěrkou její lesbické orientace, což se v ten slavný den prokáže. Na pomoc přispěchala švagrová, ovšem v doprovodu pomocnice ke třem jejím "slaďoučkým holčičkám" a vrchní sestra, kterou chápal jako profesionálního partnera, se mu svěří, že ho už léta miluje. Sully Travis se rozhodne pro únik. Vede ale zcela jinam, než předpokládal a očekával.
Desať slávnych operných árií v interpretácii desiatich filmových režisérov. Pocta trom storočiam dejín opery a nesmrteľným áriám veľkých hudobných skladateľov.
Unikátny hudobno-filmový projekt Ária spojil desiatich renomovaných režisérov, ktorí sa podujali na filmovú interpretáciu slávnych operných árií. Derek Jarman, Robert Altman, Jean-Luc Godard, Nicolas Roeg, Julien Temple, Ken Russell a iní vytvorili desať nekonvenčných a vizuálne strhujúcich príbehov k operným melódiám Giacoma Pucciniho, Giuseppeho Verdiho, Jeana-Baptista Lullyho, Ericha Korngolda, Richarda Wagnera, Jeana-Philippa Rameau, Gustava Charpertiera a Ruggiera Leoncavalla. Vznikla tak pocta trom storočiam dejín opery a nesmrteľným áriám veľkých hudobných skladateľov. Spoločným menovateľom rôznorodých segementov sú láska, krása, vášeň i nostalgia, ktoré neodmysliteľne patria k svetu opernej hudby.
Ricky je lehce psychicky narušený jedinec, který si v životě prožil své. Po propuštění z psychiatrické léčebny se rozhodne jít za svým jediným snem. Touží prožít život po boku Mariny, bývalé pornoherečky, se kterou se zhruba před rokem vyspal, když utekl z léčebny. Vystopuje ji, schová pod zámek a snaží se jí přesvědčit, že zrovna on by mohl být nejlepším otcem jejich dětí a ona jemu dobrou manželkou. Co všechno si musí ti dva prožít, než se to podaří, je obsahem tohoto barvitého a emotivního Almodóvarova snímku s mistrnými hereckými výkony Antonia Banderase a Victorie Abril.
Na matkinom pohrebe sa Tina stretáva s bratom Pablom a rozhodne sa ostať s ním. Súrodenci žili oddelene, po rozchode rodičov vyrastali zvlášť. Pablo je úspešný divadelný a filmový režisér. Je zamilovaný do Juana, ten mu však nedokáže opätovať lásku tak, ako to Pablo potrebuje. Tina pred 20 rokmi vymenila mužské pohlavie za ženské. Stalo sa tak kvôli otcovi, s ktorým dlhodobejšie žila v incestnom vzťahu. Po tom, ako ju nechal pre inú, muži sa jej absolútne znechutili. Juan odchádza za prácou na juh. Jediným prostriedkom komunikácie je písací stroj, na ktorom mu Pablo píše listy. Na neuspokojenú túžbu sa Pablo pokúša zabudnúť odovzdaním práci. Len vo vlastnej tvorbe sa odvažuje žiť svoje vášne. Zakrátko do Pablovho života vtrhne temperamentný Antonio a kolotoč nekontrolovateľných vášní sa ešte len teraz naplno rozkrúti...Zákon túžby sa točí v kruhu silných citov: lásky, vášne, a predovšetkým túžby. Almodóvar ho považuje za svoj najosobnejší film. Počínajúc týmto filmom začína zbierať ocenenia a uznanie na medzinárodných festivalových pôdach (Berlín, L.A. a mnohé iné). Na festivale v Riu de Janeiro vyhráva Cenu za najlepšiu réžiu.
Victor je roznašeč pizzy, poměrně ostrý chlápek, ale hlavně těžký milovník žen. Právě to jej přivede do problémů, když se v bytě mladé narkomanky Eleny střetne s policií a během potyčky kdosi vážně postřelí jednoho ze strážců zákona - Davida. Když je po šesti letech nespravedlivě strávených ve vězení Victor propuštěn, jeho činy vede pouze myšlenka na pomstu. A on už má plán.
