Nevadský detektiv Jerry Black (Jack Nicholson) je v práci naposled. Za několik hodin opustí svou kancelář v oddělení vražd a po večírku na rozloučenou odejde do výslužby. Nečekaný nález mrtvého těla osmileté holčičky dramaticky změní běh událostí. Black se naposledy vydává na místo činu a vezme na sebe i nepříjemný úkol oznámit pravdu rodičům oběti. Tváří v tvář zdrcujícímu žalu dívčiny matky pak učiní slib, který vyřeší jeho nejistotu ohledně další existence mimo policejní svět a navždy změní jeho život. Přísahá na svou duši, že vraha najde. Mladý ambiciózní detektiv zanedlouho zatkne prostoduchého muže, který byl spatřen na místě činu. Vynucené přiznání ovšem Jerryho neuspokojí a navzdory tomu, že je případ oficiálně uzavřen, pokračuje s posedlou vytrvalostí v pátrání. Jak daleko bude ochoten pro splnění svého slibu zajít? A jakou cenu za to zaplatí?
Děj se odehrává koncem druhé světové války v Paříži. Německý plukovník von Waldheim dobře ví, že pařížská muzea jsou plna vzácných děl. Nechá mnohé z nich naložit do vlaku a hodlá je odeslat do Německa. Brání mu v tom přednosta stanice, který vymění návěští podél trati za fingovaná a nechá vlak jezdit dokolečka.
Walter Lloyd (Gene Hackman) je nenápadný chlapík z Texasu. Jeho život je, až na rozpory se synem (Matt Dillon), naprosto klidný. Ale jen do té doby, než je jeho žena unesena. Netuší kým, netuší proč. Společne se synem se vypraví do Paříže, kde byla jeho žena naposledy viděna, ale hned na letišti se ho někdo pokusí zabít. Nezbývá než přiznat synovi, že kdysi býval agentem CIA. Před lety na vlastní žádost odešel a získal pro sebe i svou rodinu novou identitu. Myslel, že minulost je definitivně pryč, ale teď po něm a jeho rodině někdo jde a je zřejmé,že je to někdo, koho jako agent znával.
Gene Hackman coby soukromý detektiv Harry Moseby pátrá v pozoruhodném neonoiru Arthura Penna (Bonnie a Clyde, Malý velký muž) po šestnáctileté dívce, která utekla z domova. Vyšetřování přivádí chandlerovského hrdinu na Floridu, kde je vtažen do životu nebezpečných intrik. [43. MFFKV 2008]
Nervy drásající horor o herečce bez práce, která se vydá do opuštěného domu na konkurs. Ten se však mění v noční můru.
Navzdory relativně menší návštěvnosti v kinech představuje thriller Smrtící dech zimy vynikající ukázku filmařského umění režiséra slavné krimi Bonnie a Clyde. Mary Steenburgen zde ztvárnila herečku Katie McGovernovou, kterou do svého příbytku na severu státu New York na základě castingu na novou roli a vyplacené zálohy vyláká šílený doktor Joseph Lewis (Jan Rubeš), tělesně postižený psychiatr s ďábelskou povahou, jenž se pouští do vyděračské hry s bezohlednou sestrou nedávno zavražděné ženy, která se náhodou jako vejce vejci podobá Katie. Pod prvotní záminkou kamerových zkoušek drží Lewis a jeho slizký asistent Murray (Roddy McDowall) zoufalou Katie v zajetí, nahrávají ji na video a dokonce jí neváhají uříznout prst. Katie se však za každou cenu snaží uprchnout. Jak již název snímku naznačuje, režisér Arthur Penn klade velký důraz na atmosféru, kterou utváří obydlí v nepřístupné části země a okolní zuřící sněhová bouře. Další klíčovou složkou filmu je pak vynikající herecké obsazení, především pak Mary Steenburgen rovnou ve třech rolích. Snímek vychází z filmu My Name Is Julia Ross z roku 1945 režiséra Josepha H. Lewise, po němž tvůrci remaku dokonce pojmenovali hlavní zápornou postavu.
Po tragické smrti milované manželky Mary (Deborah Messing) novinář z Washington Post John Klein (Richard Gere) nachází blok plný podivných kreseb, variace na stejné zjevení. A vybavuje si její poslední slova: "Tys to neviděl?" Za čas zabloudí do malé vesnice Point Pleasant, kde se setkává s mladou seržantkou Connie Parkerovou (Laura Linney), která mu prozradí, že celý kraj je vzhůru nohama následkem nedávných podivných úkazů. Brzy si uvědomí, že neobyčejné jevy by mohly souviset nejen vzájemně, ale také s podivnými kresbami, které Mary horečně namalovala několik hodin před smrtí. Ale jaká je přesně ta souvislost? Úkazy odporují jednoduchému vysvětlení a jsou čím dál tím víc znepokojivější, jako by předvídaly nevyhnutelné katastrofy. Pro Johna začíná ďábelský závod s časem, aby přišel na to, oč jde a zabránil něčemu strašnému. Film je natočen podle knihy Johna A. Keela "The Mothman Prophecies", která vznikla na základě skutečné události.
Michael Faraday (Jeff Bridges) je univerzitním profesorem historie a specialistou na problematiku terorismu. Se svým desetiletým synkem žije v domě na předměstí Washingtonu D.C. a jen těžko se vyrovnává s nedávnou ztrátou manželky, agentky FBI, která zahynula při výkonu služby. Nové světlo do jeho rozvráceného života vnese sympatická rodina Langových. Stoprocentní Američan Oliver (Tim Robbins) se s manželkou a dvěma dětmi přistěhoval teprve nedávno a zdá se, že zdvořilostní vztah mezi sousedy brzy přeroste v přátelské pouto. Pak ale Michael přistihne nového známého několikrát při lži a vypraví se po stopách jeho minulosti. Odhalí šokující fakta úzce související s jeho specializací - Oliver Lang je totiž s největší pravděpodobností nebezpečný terorista, který se do Washingtonu přistěhoval v rámci příprav nové akce. Dokáže odborník na otázky terorismu osvědčit své znalosti v praxi a zhatit dokonale promyšlený plán teroristů?
Děkuji za Váš komentář. Nechtěl jsem, abyste si ten film užil. Měl jsem v úmyslu Vás přimět k bližšímu pohledu na Vaši vlastní duši. Tolik Sam Peckinpah a jeho reakce na dopis diváka, pobouřeného intenzitou násilí zobrazeného ve snímku Strašáci. Příběh amerického matematika Davida (Dustin Hoffman) a jeho frivolní manželky Amy, kteří se v opuštěném domě na anglickém venkově stanou objekty brutálního útoku rozběsněných vesničanů, představuje Peckinpahovu nejvíce zneklidňující studii násilí skrytého hluboko uvnitř mírumilovného jedince, jenž je v určitý kritický okamžik nucen bojovat o holé přežití. Studii působivou i díky rafinovanému použití zpomalených záběrů a rychlého střihu, zejména v závěrečném, delirickém dobývání domu, které bez konvence westernových přestřelek působí snad až příliš reálně. Strašáci vynikají fascinující schopností zabránit divákovi v zaujmutí bezpečné distance od sledovaného dění a nutí jej k často nepříliš lichotivému pohledu dovnitř sebe samého. Už úvodní sekvence s dětmi trápícími psa, která odkazuje k podobné činnosti v úvodu Divoké bandy (jen pes je nahrazen škorpiónem a červenými mravenci), svědčí o režisérově spíše skeptickém názoru na světlé zítřky humanity. (MFF Karlovy Vary)
John Tanner (Rutger Hauer) je oblíbený televizní publicista, jenž ve svém pořadu Tváří v tvář každý týden křižuje jednoho dalšího nehodného politika nebo armádního funkcionáře, a že jich je. Jednoho dne za ním přijde agent CIA Lawrence Fassett (John Hurt) s nabídkou spolupráce na odhalení nebezpečných špionů skupiny Omega. Potíží je, že špioni jsou Tannerovi přátelé Bernard Osterman (Craig T. Nelson), Richard Tremayne (Dennis Hopper) a Joseph Cardone (Chris Sarandon), s nimiž má onedlouho prožít další z jejich tradičních každoročních přátelských víkendů. Jenže podezření a strach změní přátelství ve vztek a nenávist...
Mimo oficiální tajnou službu existují vládou tolerované špionážní skupiny, které pro ni odvádějí špinavou práci. Mezi takové agenty patří i Mike Locken. Během jedné z akcí je ale zrazen a málem zemře. Nelze se divit, že po uzdravení chce zjistit, kdo je za to odpovědný.
