Jeden z komerčně nejúspěšnějších filmů Sama Peckinpaha přebývá v rámci jeho filmografie, navzdory hvězdnému hereckému obsazení (už tehdy žijící legenda Steve McQueen a talentovaná Ali MacGrawová), spíše ve stínu Divoké bandy a Strašáků. Vedou se spory, zda právem, či ne, faktem však zůstává, že režisér zde představil jednu z nejbrilantnějších filmových expozic v rámci krimi žánru. Dříve než začneme sledovat dramatický útěk na podmínku propuštěného bankovního lupiče Doca McCoye a jeho milenky Carol nejen před policií, ale i před podvedeným zkorumpovaným politikem, jenž zařídil jeho propuštění z vězení, otevírá Peckinpah svůj film geniálně sestříhaným prologem, dokonale vtahujícím nejen do odosobněné mašinerie nápravného zařízení, ale především do neurotizujícího mikrosvěta hlavního hrdiny, zbaveného svobody. Po skvěle rytmicky rozehraném entrée přichází drsná lahůdka pro milovníky žánrového filmu o kufru s půlmilionem dolarů, doprovázejícím mileneckou dvojici na útěku do Mexika, bájného exilu všech amerických renegátů. (MFF Karlovy Vary)
Nejvíce autobiografický film Sama Peckinpaha je zároveň nejbizarnějším z jeho čtrnácti snímků, což ovšem u géniů propadnuvších alkoholu nebývá nic neobvyklého. Ryze westernový příběh o muži najatém bohatým Mexičanem k úkonu pečlivě popsanému v názvu filmu se však neodehrává na úsvitu dvacátého století, nýbrž v jeho znepokojivě obskurním období let sedmdesátých, plném nemotivovaného násilí a otázek bez odpovědí. Benny, barman a pianista v jednom z mnoha mexických barů tam na konečné, ucítí šanci vysmeknout se ubíjející rutině neustále odrhovaného songu Guantanamera pro potěchu illinoiských turistů poté, co je mu nabídnuto deset tisíc dolarů za hlavu Ala Garcii, šviháka, který přivedl do jiného stavu dceru mexického latifundisty. Byť je Bennyho delirická odysea ve společnosti Mexičanky Elity a později i zmíněného torza skrz naskrz prosáklá krví a tequilou, nepostrádá ani jasnozřivé okamžiky ryzí romantiky či úlevnou ironii v tzv. kultovních hláškách. Oproti na hony vzdálené, precizně zkomponované Divoké bandě představuje Alfredo Garcia intenzivní kinematografickou zprávu o stavu duše a těla Sama Peckinpaha, muže ze západu a milovníka starých časů, snažícího se rozkoukat v nové době. Alfreda Garciu jsem natočil přesně tak, jak jsem chtěl. Dobrý, nebo špatný, ať se vám líbí, nebo ne, je to můj film. (MFF Karlovy Vary)
Bone (Jeff Bridges) je trochu smolař. Rozbije se mu auto a stane se svědkem vraždy roztleskávačky, ze které ho pak policie obviní. Se svým dobrým kamarádem Cutterem se rozhodnou, že skutečného vraha vypátrají na vlastní pěst. Cutter je ovšem zmrzačený válečný veterán z Vietnamu a příběh o spravedlnosti se pomalu začne měnit v příběh o pomstě. Vrahem je totiž jeden z prominentních a spořádaných občanů a Cutter by ho rád osobně potrestal jako představitele systému, který ho poslal do války, a zničil mu tak život. Čtvrtý americký film Ivana Passera vznikl podle románu Cutter and Bone od Newtona Thornburga a stal se jeho prvním titulem, který se výrazně prosadil mezi diváky a kritiky. (FebioFest 2006)
Film nakrútený podľa skutočnej udalosti zo šesťdesiatych rokov. Dvaja agenti FBI - starší Anderson (Gene Hackman) a mladý Ward (Willem Dafoe) prichádzajú v lete 1964 do malého južanského mestečka vyšetriť zmiznutie troch aktivistov boja za ľudské práva. Obaja muži si čoraz viac uvedomujú prítomnosť zlovestného napätia medzi belochmi, zaťaženými dedičstvom rasových predsudkov a zatrpknutým čiernym obyvateľstvom. Hrozí, že napätie vyústi do konfliktu.
Skutečný příběh mladého američana Billyho Hayese. Dramatický příběh natočený podle skutečné události, vypráví o mladém američanovi Billy Hayesovi, který je v Turecku odsouzen ke 30 letům vězení za to, že se u něj našlo malé množství drog. Ve vězení musí snášet každodenní mučení a ponižování. A proto si brzy uvědomuje, že pokud neuteče, tak zemře!
Davida Galea, muže pevných morálních zásad a kultivovaného profesora filosofie, studenti velice obdivují. Profesor Gale se zapojil do hnutí, které sleduje všechny aspekty a dopady soudních rozhodnutí, v nichž padne trest smrti. Je zásadním kritikem "absolutního trestu". Podivnou souhrou okolností je tento výjimečný člověk sám odsouzen za znásilnění a vraždu a v cele smrti čeká na popravu. Tři dny před jejím termínem se profesor rozhodne dát exkluzivní rozhovor ambiciózní reportérce Bitsey Bloomové a zveřejnit svůj příběh. Souboj s časem a honba za pravdou může začít. Z Bitsey i z jejího asistenta se stávají opravdoví detektivové, kteří nakonec odhalí celou záhadu kolem profesora Galea.Slavný režisér Alan Parker (Evita, Andělin popel) natočil s dvojnásobným držitelem Oscara Kevinem Spaceym (Americká krása) strhující kultivovaný thriller, který napne nervy diváků až do poslední chvíle. "Života Davida Galea" dospěje k fantastickému rozuzlení. Ve fiktivním příběhu, plném otázek a překvapivých řešení, uvidíme i hvězdu Titaniku Kate Winslet v roli investigativní reportérky.
Amerika roku 1955, jazz a místa v autobusech vyhrazená jen pro bílé. Soukromé očko Harry Angel (Mickey Rourke) dostane neobvyklý kšeft - pro podivínského právníka jménem Louis Cyphre vypátrat jistého Johnyho Favoritea, kterého 12 let nikdo neviděl. Angel se vydává za stopou a místo odpovědí nachází jen další otázky. Poté, co kolem něj začnou umírat svědkové, Angel pochopí, že tohle není jen tak lecjaká práce a že mu začíná jít o krk...
Harrison Ford je pověřen vyšetřováním vraždy své kolegyně a zároveň milenky. Protože nové důkazy směřují právě k němu, je obžalován a zatčen. Nezbývá než o pomoc požádat svého největšího rivala...
Nejvyšší soudci jsou ve Spojených státech jmenování do svých funkcí na doživotí. Má se tak předejít korupci a ovlivňování. Pro bohatou firmu však není nic snazšího, než najmout atentátníka a nechat několik neúplatných soudců zavraždit. Darby studuje práva a chodí se svým učitelem. Mladá dívka během několika dnů sepíše odvážnou teorii o atentátu na dva soudce a jeho původcích. Jak se zdá, do případu jsou zapletena nejvyšší politická místa. Krátce poté, co se Darbiina verze spiknutí dostane do rukou FBI, zahyne její milenec a ona sama několikrát vyvázne ze smrtelného nebezpečí jen díky šťastné náhodě. Zoufalá dívka se spojí s vynikajícím novinářem Grayem Granthanem, pracujícím pro přední americký list. Společně se pak pouštějí do smrtelně nebezpečného pátrání.
Film odráža psychózu násilia a teroru, ktorá ovláda americkú spoločnosť od čias atentátu na prezidenta Kennedyho. Vo fiktívnom, ale nie nepravdepodobnom príbehu sa novinár Joe Frady stane svedkom zavraždenia jedného senátora. Keď sa ostatní svedkovia atentátu stávajú obeťami podozrivých náhod, Frady si uvedomí, že aj on je v nebezpečenstve. Rozhodne sa konať na vlastnú päsť, lebo oprávnene nedôveruje policajnému aparátu. (popis k filmu z časopisu Film a divadlo 1977)
