Nancy (Heather Langenkamp) prožila smrt svých přátel. Matka a její blízké okolí si myslí, že se zbláznila a vytváří si vlastní postavu, která je zabila. Jenže postupem času napovrch vyplouvají důkazy, že vrahem je Freddy Krueger (Robert Englund), který se jí zjevuje prostřednictvím snů. Nancy zjistí, že v minulosti zabil 20 dětí a rodiče se sami pomstili, když selhaly vyšetřující orgány. Nezbývá jí než se vydat do posledního nerovného boje s Freddym a záchranou jí může být právě její otec (John Saxon).
Dve mladé vidiecke dievčatá sa vyberú do mesta na koncert, no zháňajúc po ceste marihuanu, natrafia na bandu kriminálnikov. Tí ich unesú a v lese jednu z nich dobodajú a druhú znásilnia, dorežú a zastrelia. Kúsok ďalej je dom, v ktorom však žijú jej rodičia. A keď k nim kriminálnici prídu nahodnú návštevu, rodičia sa dozvedia o ich čine a vezmú spravodlivosť do vlastných rúk. Dnes už legendárny nízkorozpočtový ($87.000 USD) film, vychádzajúci z Bergmanovho PRAMEŇA PANNY a neskôr následovaný tuctom napodobenín (I SPIT ON YOUR GRAVE, HOUSE ON THE EDGE OF THE PARK).
Současný horor zachvátila vlna předělávek u nás bohužel většinou dosud neuvedených klasických kousků ze 70. let. Ale nezoufejte, Festival otrlého diváka tyto mezery pohotově doplní. Po loňském uvedení původní i nové verze Texaského masakru motorovou pilou se letos můžete těšit na obdobnou dvojici originál-remake Hory mají oči. Tato dnes již klasická vyvražďovačka stála u zrodu tzv. „nového amerického hororu“, který v dílech režisérů George A. Romera, Toba Hoopera, Wese Cravena a Johna Carpentera revitalizoval pomalu skomírající hororový žánr a přivedl jej z prostředí gotického románu a upírských příběhů rovnou do současnosti. Autoři kladli důraz na realističnost podání, mnohdy hraničící s dokumentarismem, a svými filmy výrazně posouvali hranice filmového násilí. Ve své době tyto nízkorozpočtové snímky svou otevřenou tělesností a nekompromisní brutalitou šokovaly publikum a vyvolávaly znechucení a nejrůznější zákazy. Až postupem času se staly předmětem seriózního zájmu a z pozadí jejich krvavých příběhů se vynořil pozoruhodný komentář stavu tehdejší Ameriky (doznívající konflikt ve Vietnamu, studentské bouře, občanské nepokoje, hnutí za rovnoprávnost menšin).
Cravenovy Hory mají oči vyprávějí jednoduchý příběh, inspirovaný legendou o rodinném klanu Sawney Beaneho, jehož členové v 17. století ve Skotsku přepadali, olupovali, vraždili a pojídali pocestné. Ve filmu typicky americká rodina Carterových uvázne na dovolené uprostřed pouště a brzy musí bojovat doslova o život se zdegenerovanými domorodci. Pokud chtějí Carterovi přežít, musí zmobilizovat všechny síly a odhodit veškeré zábrany. Významnou roli ve filmu sehrává vyprahlá pustina, jakási archetypální krajina, tvořící neoddělitelnou součást zakladatelského amerického mýtu. V hlubším plánu představují obě bojující rodiny zrcadlový obraz, metaforu Ameriky požírající samu sebe. Film, podobně jako například Peckinpahovi Strašáci (1971) nebo Boormanovo Vysvobození (1972), pojednává o tenké hranici oddělující civilizovaného člověka od divocha, o zvířeti v každém z nás.
Třetí snímek ze série politických thrillerů francouzského oscarového režiséra Costa-Gavrase. Režisér stejně jako v předchozích filmech obrátil pozornost k nedávné historii vybraného státu s represívním režimem, tentokrát šlo o období politické nestability v Uruguayi. Hlavní postava filmu, americký diplomat (v podání Yvese Montanda) je unesen partyzánskou skupinou a vyslýchán ohledně zapojení amerických tajných služeb do dění v Jižní Americe. Právě poukaz na nejednoznačnost působení bezpečnostních složek USA v této lokalitě způsobilo režisérovi problémy v jeho uplatnění ve Spojených státech. Film byl nicméně vyznamenán cenou OSN v rámci udělování cen BAFTA. Ve Francii měl film premiéru 8. února 1973, v jihoamerických zemích byl uveden až o mnoho let později.
Costa-Gavrasove kroniky zvrhnutia demokratickej vlády v Grécku. Počas mierovej demonštrácie je zavraždený liberálny politik. Pravé krídlo dosadí do armády svoje figúrky a polícia sa snaží kryť nielen ich predstaviteľov, ale aj zakryť stopy po vrahovi. Historicky presné, no prerozprávané ako kombinácia mystéria a thrilleru.
Píše se rok 1943. Francouzská odbojová skupina obdrží z Londýna příkaz osvobodit dvanáct mužů, které němečtí okupanti odsoudili k smrti.
Mladá právnička Ann Tabotová (JESSICA LANGE) obhajuje pred súdom svojho otca (ARMIN MUELLER-STAHL), ktorého obvinili z vojnových zločinov počas druhej svetovej vojny. Ann týmto obvineniam nemôže uveriť, veď otec bol vždy láskavý a po smrti matky sa príkladne staral nielen o ňu, ale aj o brata Karchyho. Otec tvrdí, že obvinenia sú nepravdivé. Až postupne, pod tlakom dôkazov a svedectiev sa oddanej dcére otvárajú oči a zisťuje krutú pravdu...
Film získal roku 1989 Zlatého medveďa na MFF v Berlíne.
Tento politický thriller vychází ze skutečné události. Během vojenského převratu v Jižní Americe zmizel mladý americký spisovatel a filmař Charles Horman (John Shea). Charlesův otec (Jack Lemmon), významný obchodník z New Yorku, Ed Horman přispěchá na pomoc Charlesově ženě Beth (Sissy Spacek), která se zoufale snaží najít svého zmizelého muže. Jejich pátrání se pohybuje v bludných kruzích, zachází do slepých uliček a naráží na hradby lží a falešných nadějí ze stran lokálních i amerických úřadů. Své letité neshody nechají stranou a nepolevují v horečnatém úsilí až do bolestného, zdrcujícího rozuzlení.
Dustin Hoffman v roli ambiciózního novináře, který překrucuje informace tak, aby nesprávně ovlivnily veřejnost. Proti němu stojí John Travolta jako pracovník bezpečnostní agentury v muzeu, který náhodně postřelí jiného zaměstnance a následně si bere několik rukojmí...
Federální agentka Katie vyšetřuje bestiální vraždu. Pátrání ji zavede až do zdánlivě klidného a malebného maloměstečka, jež však podle všeho ukrývá děsivé tajemství. Všichni ti strašně hodní a přátelští lidé totiž pouze dokonale maskují, že žijí v centru toho nejodpornějšího rasismu a nenávisti.
