Doktorka Susan Wheeler (Genevieve Bujold) sa po smrti svojho najlepšieho priateľa v bostonskej nemocnici, kde vykonáva prax, rozhodne dopátrať, čo bolo príčinou jeho smrti. Zistí, že až príliš veľa hospitalizovaných mladých a zdravých ľudí upadá do kómy, z ktorej sa už nikdy nepreberú. Pri svojej snahe zistiť, prečo k tomu dochádza, naráža na nepochopenie svojich nadriadených i milenca, kolegu Marka Bellowsa (Michael Douglas), ktorý by nerád ohrozil svoju sľubnú kariéruV poradí len druhá kniha s názvom Kóma a už bestseller od Robina Cooka bola predlohou pre tento film.
Snímok Wesa Cravena, ktorý je známy aj pod názvom Summer of Fear rozpráva príbeh dospievajúcej Rachel (Linda Blair), ktorá žije kľudným životom spolu so svojimi rodičmi a dvoma súrodencami na veľkej rodinnej farme. Jej život sa však rapídne zmení, keď sa k nim nasťahuje sesternica Julia (Lee Purcell), ktorej rodičia tragicky zahynuli pri autonehode. Po jej príchode sa nečakane zhoršujú rodinné vzťahy. Tajomná Julia sa začne správať abnormálne, obklopuje sa zvláštnymi predmetmi, v jej prítomnosti sa niekoľkokrát splaší kôň. Rachel ju začne podozrievať z čarodejníctva...
Psychopatický zabiják je poslán na elektrické křeslo. Ale to je pouze začátek. Vrací se ze záhrobí, aby se pomstil.
Závěrečná kapitola nejkrvavější filmové lázně 90.let? Právě tak je označováno třetí pokračování úspěšné hororové série Vřískot v režii Wese Cravena. Ti co viděli obě předchozí části vědí, co se začne dít, když se na scéně objeví maska umrlce, pod níž se skrývá brutální vrah. Staronová hrdinka vyprávění Sidney Prescottová si změnila jméno, usadila se v horském domě v Monterey a pracuje z domova na lince ženského krizového centra. Děsivé události, které prožila na vlastní kůži, však inspirovaly hollywoodské filmaře natolik, že podle nich připravují natáčení hororu. A to je chvíle, kdy znovu začne řádit nebezpečný zabiják, který používá stejné rekvizity - hrůzu budící masku, kostým a měnič hlasu...
Vřískejte, dokud můžete. pokračování slavného filmového hororu je opět tady a nikdo neví kdo je vrah.
Studentka Neve Campbell je cílem nepolapitelného zabijáka! Jeho počínání se nápadně podobá vraždám, ke kterým došlo před dvěma lety. Woodsborské peklo opět začíná...
Poklidné městečko v Kalifornii by prožilo další líný a ospalý den, ovšem studentka Casey Beckerová se svým spoluobčanům poněkud nedobrovolně postará o děsivé rozptýlení. Stává se totiž první obětí vraždícího maniaka, která byla nejdříve přinucena hrát s ním po telefonu šílenou hru, díky které přišel o život její přítel a posléze i ona sama. Na řadě je teď další středoškolačka Sidney Prescottová. Její matka byla před rokem zavražděna podobně jednajícím šílencem, a přestože Sidney svědčila proti údajnému vrahovi své matky, televizní reportérka Gale Wheatersová je přesvědčena, že jde o stejného zabijáka. Je tedy muž, který čeká v cele smrti na vykonání rozsudku nevinen? Podaří se nakonec zjistit totožnost vraha - který vraždí po vzoru scén z oblíbených hororů - dříve, nežli zamorduje Sidney? Na tyto otázky vám už dá odpověď pouze snímek sám...
Nancy (Heather Langenkamp) prožila smrt svých přátel. Matka a její blízké okolí si myslí, že se zbláznila a vytváří si vlastní postavu, která je zabila. Jenže postupem času napovrch vyplouvají důkazy, že vrahem je Freddy Krueger (Robert Englund), který se jí zjevuje prostřednictvím snů. Nancy zjistí, že v minulosti zabil 20 dětí a rodiče se sami pomstili, když selhaly vyšetřující orgány. Nezbývá jí než se vydat do posledního nerovného boje s Freddym a záchranou jí může být právě její otec (John Saxon).
Dve mladé vidiecke dievčatá sa vyberú do mesta na koncert, no zháňajúc po ceste marihuanu, natrafia na bandu kriminálnikov. Tí ich unesú a v lese jednu z nich dobodajú a druhú znásilnia, dorežú a zastrelia. Kúsok ďalej je dom, v ktorom však žijú jej rodičia. A keď k nim kriminálnici prídu nahodnú návštevu, rodičia sa dozvedia o ich čine a vezmú spravodlivosť do vlastných rúk. Dnes už legendárny nízkorozpočtový ($87.000 USD) film, vychádzajúci z Bergmanovho PRAMEŇA PANNY a neskôr následovaný tuctom napodobenín (I SPIT ON YOUR GRAVE, HOUSE ON THE EDGE OF THE PARK).
Současný horor zachvátila vlna předělávek u nás bohužel většinou dosud neuvedených klasických kousků ze 70. let. Ale nezoufejte, Festival otrlého diváka tyto mezery pohotově doplní. Po loňském uvedení původní i nové verze Texaského masakru motorovou pilou se letos můžete těšit na obdobnou dvojici originál-remake Hory mají oči. Tato dnes již klasická vyvražďovačka stála u zrodu tzv. „nového amerického hororu“, který v dílech režisérů George A. Romera, Toba Hoopera, Wese Cravena a Johna Carpentera revitalizoval pomalu skomírající hororový žánr a přivedl jej z prostředí gotického románu a upírských příběhů rovnou do současnosti. Autoři kladli důraz na realističnost podání, mnohdy hraničící s dokumentarismem, a svými filmy výrazně posouvali hranice filmového násilí. Ve své době tyto nízkorozpočtové snímky svou otevřenou tělesností a nekompromisní brutalitou šokovaly publikum a vyvolávaly znechucení a nejrůznější zákazy. Až postupem času se staly předmětem seriózního zájmu a z pozadí jejich krvavých příběhů se vynořil pozoruhodný komentář stavu tehdejší Ameriky (doznívající konflikt ve Vietnamu, studentské bouře, občanské nepokoje, hnutí za rovnoprávnost menšin).
Cravenovy Hory mají oči vyprávějí jednoduchý příběh, inspirovaný legendou o rodinném klanu Sawney Beaneho, jehož členové v 17. století ve Skotsku přepadali, olupovali, vraždili a pojídali pocestné. Ve filmu typicky americká rodina Carterových uvázne na dovolené uprostřed pouště a brzy musí bojovat doslova o život se zdegenerovanými domorodci. Pokud chtějí Carterovi přežít, musí zmobilizovat všechny síly a odhodit veškeré zábrany. Významnou roli ve filmu sehrává vyprahlá pustina, jakási archetypální krajina, tvořící neoddělitelnou součást zakladatelského amerického mýtu. V hlubším plánu představují obě bojující rodiny zrcadlový obraz, metaforu Ameriky požírající samu sebe. Film, podobně jako například Peckinpahovi Strašáci (1971) nebo Boormanovo Vysvobození (1972), pojednává o tenké hranici oddělující civilizovaného člověka od divocha, o zvířeti v každém z nás.
Třetí snímek ze série politických thrillerů francouzského oscarového režiséra Costa-Gavrase. Režisér stejně jako v předchozích filmech obrátil pozornost k nedávné historii vybraného státu s represívním režimem, tentokrát šlo o období politické nestability v Uruguayi. Hlavní postava filmu, americký diplomat (v podání Yvese Montanda) je unesen partyzánskou skupinou a vyslýchán ohledně zapojení amerických tajných služeb do dění v Jižní Americe. Právě poukaz na nejednoznačnost působení bezpečnostních složek USA v této lokalitě způsobilo režisérovi problémy v jeho uplatnění ve Spojených státech. Film byl nicméně vyznamenán cenou OSN v rámci udělování cen BAFTA. Ve Francii měl film premiéru 8. února 1973, v jihoamerických zemích byl uveden až o mnoho let později.
