Legendární třináctidenní obrana pevnosti Alamo 181 muži proti obrovské přesile mexické armády.
V roce 1836 se v pevnosti Alamo bránilo 181 vzbouřenců z Texasu, jimž veleli Jim Bowie (James Arness), Davy Crokett (Brian Keith) a William Travis (Alec Baldwin), po dobu 13 dní proti mexické armádě čítající několik tisíc mužů. Jim Bowie je se svým velitelem, plukovníkem Williamem Travisem, občas na kordy, přesto však v boji proti mexickým vojákům drží všichni při sobě. Tento film, který se často nevyhne srovnávání s legendárním zpracováním boje o pevnost ve snímku Alamo (1960) Johna Wayna, se může pyšnit skvělým hereckým obsazením a k jeho skvostům patří také bitevní scény. Podle mnohých názorů zde ostřílený režisér Burt Kennedy vytvořil solidní a realistické vyobrazení historických událostí. V jedné z dalších rolí se objevuje také David Ogden Stiers, který kdysi nezapomenutelným způsobem ztvárnil majora Charlese Winchestera v seriálu M.A.S.H.
Sladká Florencie v létě 1935 je plná fascinujících historických staveb, uměleckých děl a příjemných kavárniček. Není divu, že tady našlo druhý domov mnoho Angličanů z lepší společnosti. Kapitolu samu pro sebe tvoří britské dámy, které korektně zasedají ke svému čaji přesně o čtvrté, dodržujíce své ustálené zvyky i upjatou módu. Skrytou válku vyhlásily jen hlučně extravagantní, bohaté Američance Else. S postupujícím časem se tolerantní a přátelský vztah Italů k Britům ale mění. Válka s Anglií mění neškodné staré dámy v nepřátele státu, takže jsou potupně všechny deportovány. Do ulic se vkrade strach, označení Žid se náhle stane nadávkou a Elsa tajně pomáhá, kde může. I ona se však po vyhlášení války se Spojenými státy nakonec ocitne v nuzné ubikaci vedle svých bývalých sokyň.
Charlotte, mladá skotská žena, která studovala ve Francii, žije během II. světové války v Londýně. Tady se zamiluje do Juliena, pilota britského královského letectva. Protože umí dobře francouzsky, je Charlotte zverbována britskou rozvědkou jako kurýr mezi Anglií a francouzským hnutím odporu. Kdykoliv se vydá za nepřátelskou linii, stává se z její mise i mise čistě osobní - na vlastní pěst pátrá po svém Julienovi, kterého sestřelili někde nad Francií. Charlotte se dostává na seznam gestapa a je tak v permanentním nebezpečí. Na své misi poznává všechny hrůzy války...
Lucy Marsdenová byla v roce 1984 ve svých devětadevadesáti letech nejstarší žijící vdovou po vojákovi, který se pod vlajkou Konfederace zúčastnil americké občanské války. Lucy sama válku nezažila, avšak ve čtrnácti letech se provdala za padesátiletého válečného veterána kapitána Williama Marsdena. Brzy po sňatku zjistila, že manžel, který bojoval v pouhých třinácti letech, se dosud nevyrovnal s těžkými traumaty, utrženými v krutých bitvách. Nejhorší jsou vzpomínky na nejlepšího kamaráda, jenž za války padl. Lucy tak zjišťuje, že manželské lože není jen místem odpočinku a potěšení, ale také nočních můr a drásavých vzpomínek...
V době občanské války osvobodí vojáci konfederace nešťastnou náhodou zlého ducha, jehož přivezli obchodníci s otroky. Duch ovládá mrtvá těla vojáků Unie i Konfederace, a vytváří tak vlastní armádu, s níž je nutno počítat.
Filmy Noc oživlých mrtvol (Night of the Living Dead) a Jih proti severu (Gone with the Wind) jako by se spojily v tento snímek, v němž se svět živých prolíná se světem mrtvých. Vojáci Konfederace osvobodí nešťastnou náhodou zlého ducha voodoo. Bytost ze zásvětí začne budovat svou vlastní armádu z těl mrtvých vojáků a vše brzy zachvacuje nelítostná občanská válka – veskrze nepodobná válce skutečné, jak ji známe z učebnic dějepisu. Tento netypický snímek natočil režisér, scénárista a producent George Hickenlooper a hlavní roli v něm ztvárnil Corbin Bernsen. Dále si v něm zahráli Adrian Pasdar, Ray Wise (Twin Peaks) a Cinda Williams. V menších rolích se zde objevují i hvězdy jako Martin Sheen, Billy Bob Thornton či David Arquette a na kratičký okamžik také známý Joey Matt LeBlanc.
Sebevědomý Poručík Chris Burnett (Owen Wilson) byl vycvičen jako specialista na řízení bojových letadel typu F/A - 18 Superhornet a stal se skutečným špičkovým pilotem a navigátorem. Není proto divu, že nadupán vědomostmi a neotřesitelnou vírou ve své schopnosti, chce ukázat světu, co umí. Jeho poněkud konzervativní nadřízený admirál Reigart (Gene Hackman) jeho horkokrevnost nepovažuje za vhodnou. "Jsme pozorovatelé a ne vojáci", říká admirálu Reigartovi jeho podřízený Chris. Během průzkumné akce ale Burnett vyfotografuje cosi, co vidět rozhodně neměl, je sestřelen a pronásledován. Navzdory tomu, že celá akce probíhá "za nepřátelskou linií" , jde poručíkovi o krk. Admirál Reigart poruší své zásady a udělá riskantní rozhodnutí pro záchranu jeho života.Příběh filmu je zasazen do neurčité doby, která je charakterizována jako "pozítří" a je inspirována znepokojivou situací v Bosně.
Kdo je nadporučík Hart a jakou válku vede? Hart je studentem práv na špičkové americké universitě a syn senátora. Ale je rok 1944, druhá světová válka, a tento nedostudovaný právník, který byl zajat při operaci v Ardenách, se ocitá s dalšími americkými vojáky v německém zajateckém táboře. Takřka přes noc se z něj musí stát hotový právník, obhájce a také dospělý a statečný muž, který ví, co je jeho povinnost. A kdo je plukovník William McNamara? Má v krvi nejen smysl pro disciplínu, ale i pro odvahu a čest. Snaží se za každou cenu udržet v táboře pořádek. Je pověřen velením nad americkými vojáky, kteří jsou v zajateckém táboře uvězněni. Jeho úkolem je mimo jiné i čelit rasistickým srážkám vojáků s černými piloty, ve kterých nejde jen o cigarety. V táboře dojde k vraždě a je z ní obviněn jeden z černých vojáků. Německý správce tábora plukovník Werner Vissera (Marcel Iures) dá povolení k vojenskému soudu. Obhajobou kolegy je pověřen Hart. Během procesu připraví plukovník McNamara nebezpečný plán jak zničit nedalekou továrnu na střelivo. Je to důmyslná hra o čas, ale i o životy a každý z vojáků v ní má svou nebezpečnou roli... Film byl natočen podle románu Johna Katzenbacha.
1943, Němcům hoří půda pod nohama na všech frontách, sovětská armáda přechází do drtivé ofenzivy, Rommel je vytlačen z Afriky, kvůli obavám z otevření nové fronty a spojenecké invaze v západní nebo jižní Evropě Hitler vyžaduje rozdrcení Titových jugoslávských partyzánů, kteří Němcům přidělávají spoustu starostí na Balkáně. Pátá protipartyzánská ofenziva, která má úkol nemilosrdně zlikvidovat Titovu armádu, může začít...
Nemci sa po odchode z Afriky obávali vylodenia spojencov v Juhoslávii a preto sa rozhodnú zlikvidovať ohnisko odporu titových partizánov. V spojenectve s Talianmi, chorvátskými Ustašovcami a Četníkmi sa rozhodnú k obklúčovaciemu manévru. Po prvom talianskom víťazstve sa front zastaví pri brehoch rieky Neretvy, kde juhoslovanský partizánmi odrazia všetky útoky. Porazia a zajmú Talianov, odrazia útoky Nemcov a Ustašovcov, obklúčia a zajmú Četnikov. Koprodukčný film osloví autentickou talianskou technikou, replikami nemeckých Panterov na podvozkoch ruských T-34 a množstvom nemeckých diel a húfnic. Je prekvapujúce, že v jednej z hlavných úloh sa objavil S. Bondarčuk, kedže rusko-juhoslovanské vzťahy boli v čase trvania JFR na nízkej úrovni.
Válečný zločin z minulosti může vést k válce v současnosti! Agent vojenské výzvědné služby Jack Poynt objeví "vražedné pole" plné mrtvých obětí,které byly otráveny chemickými látkami z tajné americké základny ještě z období vietnamské války. Jack nalezne také důkazy o tom, že za hrůzu minulosti je odpovědný Max Camden, současný ministr obrany Spojených států. Ten je známý svými protiasijskými názory a Jack se doví, že Camdem se teď snaží úmyslně rozpoutat válku mezi Spojenými státy a Čínou. Protože je jediný, kdo má důkazy, Jack si uvědomí, že právě on musí odhalit jeho šílený plán a zločiny minulosti dříve, než bude více než pozdě... Když se to však Camden doví, z Jacka se stává cíl k odstřelu...
