Za druhé světové války se britské letectvo již poněkolikáté pokouší zničit přehrady v Porúří. Zatím masivní ochranné zdi všechny útoky přestály. RAF tedy žádá konstruktéry bomb, aby vymysleli něco, čemu by přehrady neodolaly. Této nesmírně náročné práce se ujme Barnes Wallis (Michael Redgrave), kterému v provedení stojí mnoho překážek... Slavný klasický britský válečný snímek, který mimojiné velmi posloužil Georgi Lucasovi pro jeho HVĚZDNÉ VÁLKY - včetně některých takřka převzatých dialogů.
V zimních měsících roku 1944, krátce před přelomem roku, jsou spojenecké armády připraveny zaútočit na Německo. Hitler však vymyslí poslední zoufalý plán nařídí svým armádám znovu zabrat Francii a obsadit strategicky důležitý přístav v belgických Antverpách. Battle of the Bulge se snaží ukázat dosah konfliktu jak z perspektivy amerického důstojníka tajné služby, tak velitele německé tankové brigády.
Texty z pera legendárního amerického spisovatele Kurta Vonneguta jsou natolik mnohovrstevnaté a ve své komplexnosti složité, že je většina filmařů vždy považovala za téměř nezadaptovatelnou látku. Přesto ale několik snímků podle Vonnegutových předloh přeci jen vzniklo. A za jeden z nejlepších je považováno přepracování multižánrového protiválečného románu Jatka č. 5, kterého se v roce 1972 ujal oscarový gigant George Roy Hill, režisér Butche Cassidyho a Sundance Kida, Podrazu či Světa podle Garpa. Nás pak může těšit, že natáčení částečně autobiografického příběhu o mladíkovi jménem Billy Pilgrim, který se po přežití děsivého náletu na Drážďany a vůbec celé druhé světové války rozhodne mezi zdmi ústavu pro duševně choré zcela přetvořit celý vesmír, byl přítomen také Miroslav Ondříček, kterého si Hill zvolil za svého hlavního kameramana. Ostatně některé sekvence filmu byly pořízeny i na pražských Hradčanech. Mezi lety 1972 a 1973 pak byl Hill za tento film oceněn nejen nominací na Zlatý glóbus, ale také cenou poroty na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. Hlavní rolí v pozoruhodném snímku si svůj herecký debut odbyl tehdy čtyřiadvacetiletý Michael Sacks.
Po potopení Titanicu byla postavena druhá loď jménem Britanic. Na její palubě se jednoho dne ocitá i Vera Campbellová, která přežila zkázu Titanicu a teď pracuje ve službách britské výzvědné služby. Na této plavbě má velmi důležitou roli - pod falešným jménem musí najít německého agenta, který je na palubě lodi a může ohrozit plavbu a tím i důležitou vojenskou misi Britanicu. Vera se seznámí se sympatickým cestujícím, se kterým prožije milostný románek. Po nečekaném zvratu se milenci ocitnou uprostřed smrtelně nebezpečné hry. Vera nakonec opravdu odhalí skutečného nepřátelského agenta, ale tragédie Britanicu jen začíná - v podpalubí je totiž ukryta bomba, která čeká na svůj čas...
Film popisuje život vojáků v trestném tankovém pluku, film je natočen podle skutečných událostí.
Popisuje osudy Svena Hassela - autora knižní předlohy, Alfréda Kalba řečeného Legionáře, Dědka - Willieho Beiera, Julia Heideho, Pluta - Gustava Eickena, Huga Stega, Drobečka - Wolfganga Creutzfelda a samozřejmě mazaného a vtipného Josefa Porty. Film ukazuje boje vojáků (především na východní frontě) na bojišti i s dívkami.
Konec 2. světové války se blíží a armáda pomalu, ale jistě, zatlačuje nacisty do Berlína. Hitlerova vojska se však zdaleka nemíní vzdát, a tak na spojence čeká ještě pořádný kus práce. Komplikace závěru války pociťuje také kapitán Carter, který dostane za úkol dobýt strategicky důležitou přehradu od nacistů a zabezpečit ji až do příjezdu spojeneckých sil. Hlavní problém je v tom, že pro misi byla přidělena takzvaná B brigáda, sanitární oddíl, jehož členové zatím sledovali válku pouze zpovzdálí. Šest černochů a jeden bílý kapitán se tak pouštějí do dobrodružství, které má předurčený tragický konec. I když kdo ví, co se vlastně v na první pohled neschopných jedincích vlastně skrývá...
Válečné drama Denise Sanderse nabité pozdějšími režisérskými hvězdami se odehrává na sklonku války v Koreji. Filmový debut Roberta Redforda v roli mladého rekruta Roye Loomise. Mladík plný ideálů naráží na válečnou realitu a konfrontaci s fanatickým a bojechtivým vojínem Raymondem Endorem (John Saxon) .V roli seržanta Owena Van Horna debutuje Sydney Pollack a roli řidiče náklaďáku si zahrál Francis Ford Coppola.
Významný francouzský režisér René Clément se ve své práci pravidelně a systematicky vracel k událostem druhé světové války. Film Paris brûle-t-il? byl natočen v průběhu roku 1966 jako téměř tříhodinový epos o hrdinství Francouzů v době osvobozovacích bojů v srpnu 1944. Výrobu filmu zaštítila americká společnost Paramount Pictures, ale hlavní osobností u vzniku filmu byl významný francouzský producent Paul Graetz, nositel Řádu Čestné legie, který však zemřel náhle na infarkt hned v počátku natáčení. Film byl kvůli použití autentických záběrů z konce války natočen celý černobíle. Žádný ze zúčastněných herců nedostal vzhledem k typu snímku a obrovskému množství hrajících nijak velký prostor, nicméně objevila se zde řada významných osobností francouzského, amerického i německého filmu. Film nezískal sice žádná ocenění, ale ve dvou kategoriích byl nominován na Oscara, skladatel Maurice Jarre byl nominován na Zlatý glóbus za hudbu. Ve francouzské kinematografii má film Paris brûle-t-il? značný význam jako historicky věrný opus oslavující Francii a Francouze na sklonku války. Oceňován byl však především odborníky, zatímco diváci v kinech upřednostňovali v případě válečných filmů spíše veseloherní žánr, což dokládá podstatně větší úspěch komedie Velký flám, která měla premiéru o měsíc později. René Clément se pak již nikdy do podobně ambiciózního projektu nepustil, mimo jiné proto, že z hlediska finanční návratnosti film rozhodně nesplnil vkládaná očekávání.
Film mapuje obdobie od začiatku intervencie USA vo Vietname po jej tragický koniec. Hlavný hrdina je poverený školením proamerických ozbrojených síl a štúdiom pomerov v tejto krajine. Už zo začiatku zisťuje, že vojna je pre USA vopred prehratá.
Druhá světová válka je u konce a do rozbombardovaného Německa se vrací šest válečných veteránů. Pod vedením architekta Erica Koertnera si začnou vydělávat coby pyrotechnici, kteří odvážejí a likvidují nevybuchlé bomby a miny. Protože to je práce životu vysoce nebezpečná, dohodnou se, že část svého platu si budou odkládat do společného fondu, který si vyzvedne ten, co přežije. Jak na ně den co den stále tíživěji doléhá válečná minulost i smrtelně nebezpečná práce, roste mezi členy skupiny napětí a objevují se menší i větší spory a třenice. I to je částečně příčinou toho, že se muži jeden po druhém stávají obětí explodujících bomb.
Nakonec zůstanou dva světácký Karl Wirtz a vzdělaný Eric Koertner, kteří spolu začnou soupeřit nejen o naspořený fond, ale také o lásku Francouzsky Margot Hofer. A pak přijde rozhodující chvíle, kdy jsou oba vysláni rozebrat a zneškodnit obrovskou britskou bombu a když se Karl Wirtz rozhodne napálit svého koleg, po jeho smrti získat srdce Margot a jako prémii si vyzvednout našetřené peníze.
