Od konce války uplynulo 30 let, válečné zločiny jsou promlčeny a do Řecka se vracejí lidé z exilu. Vrací se i novinář Nicholas Cage, aby pátral po okolnostech smrti své matky Eleni, která byla za války popravena partyzány. Ani po tolika letech není schopen vyrovnat se s její smrtí a před očima mu ožívají pohnuté události oněch dní, dogmatické moci a bezmoci obyčejných lidí. Poutavé drama kombinující retrospektivy se současností podává obraz kruté situace, způsobené absurdním lidským jednáním. Přestože nakonec Nick hlavního viníka najde, nepomstí se - pod vlivem matčina dědictví" - potřeby a síly lásky...
Mocí opojený diktátor se snaží v post-apokalyptickém světě ovládnout sousední království. Proto se chce oženit s jeho vládkyní, krásnou princeznou, kterou má na diktátorův příkaz chytit bezcitný a chladný žoldák Warchyld. Princezna se o nebezpečí dozví a dává se na útek. Ale žoldákovo vojenské srdce změkne, Warchyld se zamiluje a nebezpečí hrozí krutému diktátorovi...
Ku každému povstaniu a vzbure dochádza z dôsledku veľkého útlaku. Francúzsky panovník Ľudovít XVI požiadal 5.5.1789 poslancov o navýšenie finančných prostriedkov v štátnej pokladnici z dôvodu veľkých výdavkov. Získanie financií sa malo vykonať formou zvýšenia i tak vysokých daní pre neprivilegované obyvateľstvo. Do toho sa pridala katastrofálna neúroda. Ľud sa vzbúril proti kráľovi a dňa 17. júla 1789 dobil kráľovské väzenie Bastilu. Vzorom povstalcov sa stala americká revolúcia. V roku 1792 povstalci zrušili monarchiu a na nasledujúci rok na gilotíne popravili Ľudovíta a jeho manželku Máriu Antoinettu. Revolučná vláda musela odrážať útoky okolitých štátov, ktoré sa obávali, že k nim preniknú revolučné myšlienky.
Dva muži z odboje přemluví pasáka ovcí Baska, aby převedl přes hranici z Francie do Španělska profesora Johna Bergsona, kterého nacisté nenávidí, protože o nich napsal pravdu, ale chtějí využít jeho odborných znalostí ke zdokonalení svých zbraní. Bask žije na osamělé farmě blízko hranic, okolí zná lépe než kdokoli jiný a už nejednou odboji pomohl. Tento zdánlivě nerudný muž není moc ochoten opět riskovat život, ale suma 5000 peset udělá své. Bask odjede do Toulouse, kde zjistí, že na něho čeká nejen profesor Bergson, ale také jeho žena Ariel, dcera Lea a syn Paul. To je příliš velké riziko a Bask převádět celou rodinu odmítá. Ale budovu, kde jsou Bergsonovi schovaní, prohledávají příslušníci SS, a nezbývá tedy nic jiného než tajným východem utéct. Tím se akce rozbíhá. Fanatický kapitán von Berkow zlomí odbojáře Alaina Renoudota, který prozradí, kam mají utečenci namířeno, a Berkow se pustí se skupinou všeho schopných nacistů do jejich pronásledování
Kontroverzní dějinná postava, zakladatel Pákistánu Muhammad Alí Džinnáh, ve své éterické podobě a za doprovodu pracovníka historického archívu, zpětně hodnotí svůj život a postoje, které zastával od dob svého působení v Celoindické muslimské lize prosazující takzvanou teorii dvou národů, podle níž jsou indičtí muslimové jiným národem než hinduisté a pro zajištění jejich bezpečí a kultury je nutné vytvořit samostatný muslimský stát. Uvidí sám sebe při politických jednáních i rozepřích s Gándhím, připomene si vztah ke své sestře Fátimně, nepříliš šťastné manželství a hlavně krvavé události, které rozdělení Britské Indie na Indii a Pákistán provázely.
Film podle skutečné události líčící osudy malé dobrovolnické jednotky Královského námořnictva.
Roku 1942 je sice už dávno po rozhodující letecké bitvě, válka Anglie s Německem na evropské pevnině i na moři je ale v plném proudu. I sebemenší úspěch jedné strany může předznamenat porážku druhé. Major Stringer (José Ferrer) přichází do britského vojenského tábora s ambiciózním a velmi nebezpečným plánem - na kajacích proplout deltou řeky La Garonne až do přístavu v Bordeaux a tam vyhodit do vzduchu co nejvíce německých lodí. Nejprve je ovšem zapotřebí vybrat pro akci vhodné dobrovolníky a důkladně je na těžkou misi připravit. Kromě německých vojáků tak bude mít major Stringer ještě jednoho nepřítele, konzervativního britského kapitána Thompsona, který „nemá rád hrdiny“.
Berlín 1939, Hezká, bohatá a trochu zhýčkaná Lilli má dnes narozeniny a je nejkrásnější ženou na svém plese. Její vířivou krásou jsou uchváceni její dva ctitelé, Petr - důstojník německé armády a Karel - talentovaný hudebník. Do víru tance přijde náhle sdělení, Británie a Francie vyhlásili válku třetí říši! Přes noc se svět Lilliina večírku stane vzdálenou vzpomínkou. Petr a Karel jsou posláni na frontu. Jako většina dětí donucených rychle vyrůst, najde Lilli kostým, za nímž se skryje jako zkušená, svůdná, sexy zpěvačka, kterou muži milují. Za čas ale zjišťuje, že zpívání nepostačí k naplnění jejího života a přihlásí se v nemocnici jako zdravotní sestra. Boje, bombardování a krveprolévání je to, co přináší válka a Lilli je stržena do jejího víru. Právě v ohnisku tohoto hurikánu zjistí, že její hlas může být použit k tomu, aby vyzpíval soucit uprostřed pekla. Dříve, než válka skončí, to budou tři muži, jejichž životy Lilli poznamená.
Rok 1807. Kapitán Hornblower z britského námorníctva je vyslaný na tajnú misiu, ktorej cieľom je narušovanie Napoleonových španielskych spojencov podporovaním megalomanskej stredoamerickej revolúcie. Po náročnej ceste nečakané komplikácie donútia Hornblowera zmeniť plány a hrať zdráhavého hostiteľa krásnej sestre vojvodu Wellingtona...
Ještě na počátku druhé světové války měla berlínská dekadentní smetánka možnost scházet se v podzemních homosexuálních, lesbických a transsexuálních podnicích a kabaretech. Jejich návštěvníkem byl i gay Max, přelétavý hejsek, libující si v náhodných známostech na jednu noc, v alkoholu a kokainu. Svoboda menšin ale měla brzy poznat sílu nacistické tyranie. Po střetu s gestapem utíká Max společně se svým přítelem do lesů. Avšak ani zde není v bezpečí. Brzy je chycen a po jízdě vlakem smrti ho čeká vězeňský mundur a vytetované číslo na ruce v koncentračním lágru Dachau. Díky židovskému původu ale může na pruhovaných hadrech nosit "jen" Davidovu žlutou hvězdu. Naštěstí proto, že i zde byli Židé stále víc než růžovým trojuhelníkem ocejchovaní homosexuálové. Ty čekala automatická smrt. Nicméně i za ostnatými bylo možné poznat cit. A díky němu Max konečně pochopil, pro co stojí za to žít. V britském komorním válečně-milostném dramatu režiséra Seana Mathiase excelují Clive Owen a Lothaire Bluteau, ve vedlejších rolích se zde také mihnou Mick Jagger jako transvestitní zpěvačka Greta, Ian McKellen, Jude Law, Rachel Weiszová a další hvězdy. Snímek obdržel ceny na festivalech v Cannes a Gijónu.
Barney s Lukem patří mezi nejlepší bankovní lupiče na Divokém západě, i když to občas trochu přehánějí s dynamitem. Ale První národní banka přichystá léčku, která navždy změní jejich životy. Osud je zavede do francouzských zákopů, kde na ně čeká nejsilnější soupeř jejich života – německá armáda. Štěstí je však neopouští. Podaří se jim sestřelit německý bojový letoun, v převlečení za důstojníky se naučí pilotovat, cestou stihnou okouzlit několik děvčat a nakonec zaútočí na obrněnou vzducholoď nepřítele...
