Během války v Perském zálivu je nasazen jako velitel tanku také důstojník Serling. V noci se jeho vozidlo octne uprostřed palby. Serling vydá rozkaz zničit nepřítele. Když pomine bezprostřední ohrožení, Serling zjišťuje, že osádka jeho tanku zlikvidovala jedno z vozidel, které patří Americké armádě. Při incidentu zahynul i Serlingův nejlepší přítel, kapitán Tom Boyer. Od nešťasné shody okolností uplyne několik měsíců, Serling je vyznamenán, armáda nemíní vyšetřovat příčiny celé události. Jen novináři se snaží zjistit podrobnosti. A Serling se nemůže zbavit pocitu viny za smrt několika vojáků i svého kamaráda.
Ocitáme se uprostřed americké občanské války. Vojáci Konfederace během unionistické blokády ztroskotali a nyní se musí spolehnout na jedinou věc, supertajnou zbraň - první ponorku - nazvanou podle svého vynálezce Hunley. Na žádné velké experimentování není čas, velení se musí ujmout mladý a statečný nadporučík, který zavelí přímo k útoku...
Po osmi letech zajetí se plukovníku Braddockovi podaří uprchnout z vietnamského tábora pro americké válečné zajatce. Jeho otřesné informace se ve Státech setkají s naprostou lhostejností úřadů. Rozhodne se proto osvobodit americké zajatce na vlastní pěst. Pomůže mu Tuck, starý kamarád z armády, který obchoduje se zbraněmi na černém trhu. V napínavých scénách vrací film diváka do období konce vietnamské války, kdy Vietnamci drželi dlouho poté mnoho amerických vojáků v zajateckých táborech za krutých podmínek.
Po válce se z koncentračních táborů vracejí tisíce lidí, včetně dětí ze všech evropských zemí. Mezi nimi je i devítiletý Karel Malík. Ten však v Osvětimi ztratil řeč a zapomněl i na to, že před válkou měl otce a matku. V rozvalinách německého města jej najde americký voják Steve, který se ujme chlapcovy výchovy. Ani jeden z nich netuší, že Karlova maminka Hana také válku přežila a hledá syna ve všech tranzitních táborech, řízených Červeným křížem. Malý Karel mezitím dostane nové jméno a začne mluvit anglicky...Mimořádně působivý snímek Freda Zinnemanna vznikl jen pár let po skončení druhé světové války. Kromě amerického vojáka, jenž byl jednou z prvních filmových rolí Montgomeryho Clifta, jsou hlavními hrdiny příběhu dva Češi: maminku Hanu ztvárnila Jarmila Novotná, mezinárodně proslulá operní pěvkyně. Jejího syna Karla představoval nadaný chlapec Ivan Jandl, jehož herecký výkon vynesl tehdejšímu Československu Zlatý glóbus a také prvního Oscara. Jandl si však tímto úspěchem v herecké kariéře nijak nepomohl - spíše naopak. Jako chlapec se objevil jen v drobných rolích ve filmech Svědomí a Zelená knížka. V dospělosti se vedle úřednických povolání věnoval amatérskému divadlu. Po smrti matky žil sám v pražské Libni. Zemřel po záchvatu cukrovky v roce 1987, v pouhých padesáti letech. Obě jeho ceny se dnes nacházejí v depozitáři Národního filmového archivu.
Jeden z nejslavnějších filmů všech dob, strhující drama odehrávající se na havajské vojenské základně během roku 1941, proslul v době svého vzniku realistickým přiblížením poměrů v americké armádě. Montgomery Clift, Burt Lancaster, Frank Sinatra či Deborah Kerrová zazářili v příběhu několika jedinců, jejichž osudy se fatálně protnou v předvečer japonského útoku na Pearl Harbor. Díky společnosti Sony Columbia má publikum MFF KV možnost zhlédnout velkofilm oceněný osmi Oscary ze zbrusu nové kopie. Výchozím materiálem pro nedávno dokončené restaurátorské práce byl nejstarší dochovaný „master positive“, tedy původní duplikační kopie druhé generace. Podstata prací pod vedením restaurátorského experta Grovera Crispa spočívala v odstraňování jak nedostatků vzniklých při původním vyvolávání duplikační kopie, tak poškození způsobených na tomto materiálu v průběhu let. [44. MFFKV 2009]
Francúzsko-španielske pohraničné mesto San Martin roku 1959. Tu žije vo francúzskom azyle jeden z republikánskych vojakov zo španielskej vojny - legendárny partizán Artigez. Od španielskeho pašeráka - policajného informátora sa dozvie o chorobe matky. I pod rizikom uväznenia (je na neho vypísaná odmena za krádeže) sa matku na smrteľnej posteli rozhodne naštíviť.
Tento pamětnický snímek o Angličance, která čelíc hrůzám války dál pěstuje své výstavní růže, zahrál na vlasteneckou strunu americkému publiku a stal se kasovním trhákem č. 1 roku 1942. Greer Garsonová utěšující vyděšené děti v bombových krytech či zajímající nepřátelské vojáky předvedla v titulní roli impozantní oskarový výkon. Když Hilter se zdál ďáblem, paní Miniverová andělem...
Slavný dokumentární film z roku 1944 o americkém bombardéru B-17, který se stal legendou.
Americký dokumentární film o slavném bombardéru B-17, který operoval nad Německem v letech 1942-43. Tato létající pevnost nesla jméno Memphis Belle (Memfiská kráska) a přečkala 25 bojových nasazení, aniž by její posádka utrpěla sebemenší škrábnutí. Naopak sama sestřelila devět nepřátelských stíhaček a nalétala 148 letových hodin. Dokument o tomto proslulém letounu a jeho posádce natočil významný hollywoodský režisér William Wyler.
Je po II. světové válce, a tři bývalí vojáci se vrací domů, kde žijí jejich rodiny a známí. Seznámí se spolu na palubě přepravního letadla, které letí do jejich města. Al Stephenson (Frederic March) je v civilu bankovní úředník, pilot Fred Derry pracoval před válkou jako barman, a Homer Parrish byl výborný hráč amerického fotbalu. Z války přichází především on ochuzen o obě ruce. O ty přišel při náletu na bitevní loď. Jak se všichni začlení do normálního života po hrůzách z právě prožité války?Po tom, co viděli, po hrůzách se kterými se setkali. Bude to možné? Bankovní úředník se svou ženou a dospělými dětmi, mladý pilot, který se těší na svou mladou ženu, námořník bez rukou... Tento film získal 7 Oscarů
8. prosince 1941, den po Pearl Harboru, vyhlašují Spojené státy válku Japonsku. Elitní námořní jednotky byly aktivovány, aby vybojovaly bitvy v Pacifiku. Bitvy, ve kterých nezáleželo jenom na bojové strategii a kvalitě zbraní, ale také na chytrosti a připravenosti vojáků. V roce 1942 bylo do americké armády k námořnictvu naverbováno několik set Navajů. Ti byli prvotřídně vyškoleni ke kódování strategických zpráv ve svém jazyce a stali se tak tajnými zbraněmi proti nepříteli.
Odvážného seržanta Joe Enderse (Nicolas Cage) potkáváme ve válečném lazaretu. Na Šalamounových ostrovech byl těžce zraněn a neslyší na jedno ucho. Scéna, při níž k zranění v guadalcanalském rákosí došlo, se mu stále jako film vrací zpět. Joe je rozhodnut se za každou cenu vrátit na bojiště, což se mu s pomocí zamilované sestřičky podaří. Je přidělen k mariňácké jednotce a společníkem na život a na smrt se mu stává Navajo Ben Yahzee (Adam Beach). A bojovým heslem je příkaz: Kód Navajo nesmí být za žádnou cenu prozrazen...
