Část elitní jednotky armády USA je v roce 1993 poslána do somálského Mogadishu, aby se stala součástí mírové operace Spojených národů. Úkolem mise je unést několik vysokých důstojníků somálského diktátora. Jde o součást strategického plánu na potlačení občanské války, která zuří po celé zemi. Ovšem zdánlivě bezpečně naplánovaná mise se obrátí nesprávným směrem. Rangers i veteráni musí bok po boku bojovat proti zdrcující přesile a prchat za nepřátelskými liniemi dokud se záchrannému konvoji nepodaří vyrazit k jejich záchraně. V těžkém boji umírají přátelé, formují se vztahy, chlapci se stávají muži a vojáci se učí jak vypadá skutečná tvář války a hrdinství.
Kundun je jedno z označení pro člověka, kterého v Tibetu považují za převtělení Budhy. Stejnojmenný film se ale nevěnuje čtrnáctému Kundunovi-Dalajlámovi odosobněle jako náboženskému vůdci, ale jako člověku s vlastní minulostí, který často pochybuje, jestli je opravdu tím, čemu by lidé rádi věřili. Stejně tak vnímá zneuctění své země. Děj se odehrává pouze v Tibetu, začíná Dalajlámovým dětstvím a končí v okamžiku, kdy odchází do exilu.
Vojín Roland Bozz se už od prvních dnů ve výcvikovém táboře stal vyhlášeným provokatérem. Ani ti nejtvrdší velitelé si s ním nevědí rady. Většinu času proto mladík tráví v base. Jeho hlavním cílem je dostat se z armády co nejdřív pryč. Místo toho však on i ostatní musejí projít výcvikovým peklem: je totiž rok 1971 a mladí vojáci se v těch nejdrsnějších podmínkách připravují pro boj ve vietnamské džungli. Bozze a jeho přátele čeká týdenní výcvik ve speciálním středisku zvaném Tábor tygrů, kde se věrně imitují skutečné válečné podmínky. Ideálním americkým vojákem se jeví fanatický Wilson. Ten se nemůže dočkat, až se stane velitelem čety a až dostane do rukou prvního vietnamského zajatce. Právě on se stane zarytým Bozzovým nepřítelem na život a na smrt...
Americké drama režiséra Joela Schumachera je dalším pozoruhodným filmovým příspěvkem k tématu vietnamské války. Celý příběh se však odehrává na výcvikových základnách v Americe. Schumacher se v tomto směru odvolává na první část Kubrickova filmu Olověná vesta. Tvůrci natáčeli na 16mm formát a díky syrovému materiálu a ruční kameře dosáhli nezvyklé autenticity. V hlavní roli na sebe upozornil irský herec Colin Farrell, který se díky postavě Bozze stal hereckou hvězdou.
Velká Británie, rok 1942. Do země přijíždějí američtí vojáci. Někteří z nich zde navážou milostný vztah, neboť spousta anglických mužů je na frontě a jejich partnerky si připadají osamělé. Matt, Danny a John potkali mladé ženy a zamilovali se, pouze Matt však chodí s nezadanou dívkou. Život všem komplikuje nejen válka, ale i složité propletence citů...
Paisá představuje jedno z vrcholných děl italského neorealismu, směru, který se postavil proti oficiální a lehce schematické podobě filmové tvorby válečného období. Rossellini opustil svět nablýskaných atelierů a filmových hvězd a přivedl na plátno neherce i skutečný svět ulice. Paisá v šesti obrazech zachycuje cestu amerických a britských vojáků od jejich vylodění na Sicílii až po závěrečné boje v Pádské nížině. Jednotlivé povídky - samostatné příběhy - spojuje kontrast staré a nové Itálie.
Dva francoužští důstojníci, kapitán de Boieldieu (Pierre Fresnay) a poručík Maréchal (Jean Gabin), jsou sestřeleni nad bojovou linií nepřítele a posláni do zajateckého tábora. Tam díky vzájemnému porozumění s ostatními vězni pomáhají budovat tajný podzemní východ. Osud je k nim však nemilosrdný. Den před plánovaným útěkem dochází k přesunu zajatců. Hlavní myšlenkou Renoirova snímku je víra v dorozumění lidí různých národů, ras a vyznání.
Údajné pochybení při japonském útoku na Pearl Harbour stálo kapitána Torreyho (John Wayne) takřka jeho kariéru. Nakonec však obdrží ještě jednu šanci. Má vést jistou vysoce důležitou i nebezpečnou protijaponskou akci... Efektní válečný epos s ideálně obsazeným tvrďákem Johnem Waynem.
Příběh skupiny Židů odehrávající se ve vypjatých dnech po II. světové válce. Najdou svou zemi zaslíbenou? Ubrání se všem nepřátelům?
Odvěký generační spor mezi svéhlavostí mladých, kteří mají daleko k toleranci, a zkušeností kmetů stál u zrodu druhého filmu natočeného pod hlavičkou Powellovy a Pressburgerovy produkční společnosti The Archers. Předobrazem hlavní postavy, rozšafného generála Candyho (Roger Livesey), se tvůrcům stal komiksový hrdina plukovník Blimp, jehož prostřednictvím levicový karikaturista David Low podroboval sžíravé satiře soudobý domácí politický a vojenský establishment. Jeden z nejslavnějších britských filmů minulého století představuje v rozsáhlých flashbacích na ploše čtyř desetiletí armádní kariéru i soukromý život vojáka, který nade vše stavěl profesní i osobní čest a věrné přátelství. A právě kvůli Candyho gentlemanskému způsobu vedení války, který byl v roce 1943 vnímán jako značně anachronický, a zároveň jeho neochvějnému celoživotnímu přátelství s německým důstojníkem (Anton Walbrook) si „Blimp“ a jeho konvencím se vzpírající autoři vysloužili hněv a bojkot ze strany ministerského předsedy Winstona Churchilla.
Britská rozvědka se rozhodne vyslat na ostrov Kréta své muže, kteří za pomoci místních partyzánů a civilního obyvatelstva unesou nejvýše postaveného německého generála. Akce se zdaří, začíná však dlouhá cesta přes hory a s Němci v patách.
