Donald Sutherland si v tomto snímku zahrál nacistického špióna, který na rozkaz Führera pronikne do válkou sužované Anglie. V zájmu splnění svého úkolu je ochoten zabít i ty nejnevinnější lidi a dokáže zůstat v Británii až do předvečera spojeneckého vylodění v roce 1944. Když zjistí, že invaze se má odehrát v Normandii, musí se tajný agent urychleně sejít s ponorkou kotvící u jednoho odlehlého ostrova. Jeho misi ale ohrožuje Kate Nelligan, frustrovaná manželka ochrnutého velitele RAF. Přestože se do německého špióna zamilovala, plánuje ho udat poté, co zabije jejího manžela. V závěrečné scéně není nouze o napětí, protože Sutherland svádí souboj s časem, aby se včas setkal s ponorkou a předal informace a také aby zabránil, aby ho odhodlaná Britka prozradila.
Hlavním hrdinou je náruživý hráč golfu, plukovník Iceal Hambleton. Při plnění zvláštního úkolu je jeho letadlo sestřeleno nad vietnamskými pralesy a on jako jediný katastrofu přežije. Hambleton, který do té doby poznal válku pouze v bezpečí psacího stolu, se tak ocitne sám v nepřátelském týlu. Bloudí nepřátelskou džunglí a jediné spojení, které udržuje se svou stranou, je rádiový kontakt s průzkumným pilotem Clarkem, který krouží ve vzduchu. Aby Vietnamcům, kteří odposlouchávají rádiové vzkazy, Hambleton neprozradil pozice a směr vojsk, zakóduje své poselství do golfové abecedy. Clarkovi tak nezbývá, než se tyto svérázné šifry naučit. Přes veškerou snahu je však místo, kde má dojít ke střetnutí Vietcongem, objeveno. Nelidský postup hustou džunglí se tak mění v krvavá jatka.
Daniel Day-Lewis jako statečný přítel Indiánů ve filmovém přepisu slavného románu J. F. Coopera.
Filmaři již mnohokráte zvolili za předlohu svých děl pentalogii spisovatele Jamese Fenimora Coopera o dobrodružstvích bílého lovce, přezdívaného Sokolí Oko, a jeho indiánských přátel v době bojů Francouzů a Angličanů o nová území v Severní Americe.
Nejslavnější se stala kniha úvodní Poslední Mohykán. Sokolí Oko spolu s posledními potomky z kmene Mohykánů Čingačgúkem a jeho synem Unkasem pomáhají anglické posádce bránit jednu z pevností. Znepřátelené strany využívají pro své cíle indiánské bojovníky. Huron Magua, který bojuje se svými muži po boku Francouzů, přísahal veliteli dobývané pevnosti pomstu za vyvraždění své rodiny. Po podpisu kapitulace se rozhodne vyprovokovat střetnutí s odcházejícími britskými jednotkami, při němž velitele zabije a zmocňuje se jeho dvou dcer Cory a Alice. Sokolí Oko se zavázal ochránit čest dívek a nechce je nechat ve spárech primitivního divocha. Navíc ke Coře cítí více než přátelství a také Unkasovi není Alice lhostejná.
Pro postavu bílého lovce zvolil režisér Michael Mann u nás tehdy nepříliš známého Daniela Day-Lewise, který si však již získal uznání v podobě Oscara za hlavní roli ve snímku "Moje levá noha" (1989).
Začátek září roku 1950, Severní Korea. Poručík Benson (Robert Ryan) a jeho sedmnáct mužů je odříznuto v nepřáteli prolezlé krajině. Jejich náklaďák havaroval a tak jim nezbývá, než vydat se pěšky na vzdálený kopec označený kóta 465, kde tuší podstatnou část americké armády. Během cesty se k nim nedobrovolně přidá ostřílený seržant Montana (Aldo Ray), který se snaží dopravit svého zraněného plukovníka (Robert Keith) do nemocnice a pak dál domů. Nebezpečná cesta si vybírá svou daň a když konečně dosáhnou cíle, čeká je nemilé překvapení. Kopec je obsazen nepřáteli...
1942, Norsko pod německou správou: v provincii Telemark na jihu země Němci zabavují vodní elektrárnu v jejíž blízkosti mají v úmyslu nepozorovaně vyprodukovat až 10 000 liber deuteria. Je to prioritní otázka pro samotnou existenci Třetí říše, to alespoň tvrdí hlavní inženýr Nilssen (Ralph Michael). S ukradeným mikrofilmem se vydávají odbojář Knut Straud (Richard Harris) a vědec Dr. Rolf Pedersen (Kirk Douglas) do Anglie, aby uvědomili Spojence o německém náskoku v honbě za atomovou zbraní... Film podle skutečných událostí je posledním dokončeným dílem westernového umělce Anthony Manna, jehož natáčení se v zasněženém Norsku zúčastnil i norský olympijský tým.
Charlton Heston ako španielsky rytier Rodrigo Díaz de Vivar, prezývaný El Cid a Sophia Lorenová ako jeho nedosiahnuteľná láska Jimena sú hrdinami príbehu o odvahu a cti, o túžbe vzoprieť sa vžitým pravidlám, o láske a priateľstve, o dôvere a dodržiavaní sľubov. Šľachetný kastílsky rytier El Cid, ktorého za vlády kráľa Ferdinanda vyhlásili za zradcu, sa stal národným hrdinom - zjednotil Španielsko, spojil španielskeho kráľa a Maurov v boji proti arabským útočníkom z Afriky, odrazil nájazdy arabských kmeňov a stal sa legendou. Jeden z najvýpravnejších filmov všetkých čias nás zavedie na pyrenejský polostrov do čias občianskej vojny okolo v roku 1060 a ukáže nám, ako sa v temnom stredoveku milovalo, bojovalo a zomieralo za rytierske ideály.
Skvělí herci v hlavních rolích – George Clooney, Sean Penn, Nick Nolte a Woody Harrelson – se pouští do nebezpečné akce ve filmu, který přináší drásavě realistický pohled na válečný i morální chaos v Tichomoří během 2. světové války. Film byl v roce 1998 nominován na sedm cen Akademie, včetně ceny za nejlepší film a nejlepší režii (Terrence Malick). Tenká červená linie je filmové mistrovské dílo, které nemá srovnání. Gene Siskel ho označil za “brilantní... hrůzu nahánějící... nejlepší současný válečný film!”
Idylickou krásu řeckého pobřeží narušila válka. Italské okupační jednotky se vylodily na kdysi klidný ostrov Kefallénie. Kapitán Antonio Corelli (Nicolas Cage) se svým mužstvem bere svůj pobyt na ostrově jako dovolenou, s tím, že válka je na dosah vysílačky. Corelli, důstojník nezkrotné povahy, vášnivě miluje svoji mandolínu. Zpočátku odradí několik vesničanů. Zejména rozčilí vesnického lékaře Jannise (John Hurt) a jeho krásnou a vzdělanou dceru Pelagiu (Penélope Cruz), u nichž Corelli během okupace bydlí. Antonio si nakonec svým šarmem a slušným vystupováním a svou touhou, aby válka proběhla klidně, získá přes původní nenávist jejich přátelství. Když Pelagiin snoubenec, místní rybář Mandras (Christian Bale) odchází bojovat k partyzánům, vztah mezi Corellim a Pelagiou ještě zesílí. Jelikož se válka přiblíží, musí se milenci rozhodovat mezi loajálností vůči své vlasti a vzájemnou láskou - nezdolnou láskou, která musí překonat nepřízeň osudu a vydržet nevyhnutelné utrpení. Podle slavné literární předlohy Louise de Bernieres, která získala Cenu spisovatelů Britského společenství za nejlepší knihu roku 1995 euroasijského regionu.
Martin Plechatý a Petr Nový brázdí se svými tramvajemi okupovanou Prahu. Doba je těžká a přežít leckdy není jednoduché - zvlášť když se člověk ve snaze pomoci ohrožené (a půvabné) sousedce zaplete s esesákem, praští ho po hlavě a zabije. Tak si alespoň situaci vysvětlili oba kamarádi, když se jejich protivník svalil na zem. Co si teď počít s tělem? Začíná nekonečná anabáze, v níž se uplatní i dětský kočárek...
Film se odehrává za II. světové války v kárném zařízení pro anglické vojáky v libyjské poušti. Podmínky v táboře jsou nelidské samy o sobě a jsou ještě zhoršovány sadistickým velitelem, seržantem Williamsem. Pod heslem „přišli jako lidé, odejdou jako zvířata“ je den co den nutí stavět na žhavém slunci uprostřed tábora vysokou horu z písku. Vězni postupně ztrácejí nejen fyzickou, ale hlavně psychickou sílu a vůli. A zřejmě o to Williamsovi i jeho nadřízeným jde. Zlomit je a zpracovat v poslušné a tvárné roboty, kteří budou v budoucnu bezpodmínečně plnit jakékoli příkazy.Většině strážných se tato nesmyslná práce nelíbí, ale jen málokterý má odvahu Williamsovi oponovat. Pokud ano, je nucen nést následky. Vězni tak jen pasivně snášejí režim zrůdné mašinerie, protože každý sebemenší prohřešek je tvrdě trestán. Objeví se však jeden, který je pevně rozhodnut nenechat se zlomit ani zastrašit. A ostatním se začnou otevírat oči.
