Ve válečném Bělehradě v roce 1941 se furiantští přátelé Marko a Blacky zabývají obchodem se zbraněmi a jinými lumpárnami. Protože své nepříliš čestné kšeftování obratně spojují s partyzánskými nájezdy, získají v krátké době reputaci hrdinných bojovníků za svobodu. Když se Blacky musí jednoho dne musí začít skrývat, Marko je ukryje spolu s dalšími uprchlíky ve sklepě svého dědečka. Válka pokračuje, uprchlíků přibývá, rodí se děti a ve sklepě se pomalu vytváří autonomní svět. Když se v roce 1944 vrátí mír, udržuje Marko ostatní obyvatekle sklepů v nevědomosti - jednak proto, že s pověstí hrdiny dosáhl v titovské Jugoslávii vysokého politického postavení, jednak proto, že se s Blackym nechce dělit o krásnou Natálii, kterou oba milují. Uplyne patnáct let, než se první sklepní lidé dostanou na povrch - tím však celý příběh zdaleka nekončí.
Zámožný pan Hidetora se na oslavě svých 70. narozenin rozhodne rozdělit panství mezi tři syny. Nejmladší Saburo se ho pokouší odradit od ukvapeného rozhodnutí, ale pyšný a tvrdohlavý vládce se ho zřekne. Když se starší synové ujmou vlády, rychle se obrátí proti svému vlastnímu otci a začnou usilovat o úplnou kontrolu nad celým uzemím. Hidetora musí nakonec v krvavé bitvě opustit své vlastní království a vyrovnat se s důsledky násilné a kruté minulosti.
Kurosawove poňatie večnej Shakespeareovej drámy Macbeth, jemne presadenej do feudálneho Japonska. Poslovia prinášaju pánovi Pavučinového hradu správy o víťazstve veliteľov Wašizua a Mikiho nad nepriateľským vojskom Inuiho. Pri návratu z boja Wašizu a Miki blúdia v tajomnom a zdanlivo nekonečnom Pavučinovom lese, ktorý je najlepšou ochranou hradu. Bludná cesta ich nakoniec dovedie k tajomnému duchovi. Táto žena im povie sprvoti nezmyselné záhadné proroctvo o ich vlastnej budúcnosti. Samurajovia sa konečne dostanú k svojmu pánovi na hrad a tam sa začínajú vypĺňať tajomné slová proroctva, ktoré môžu pre Wašizua znamenať vzostup i pád.Dráma hovorí o mocibažnosti a svedomí, o zrade a treste, kde sa celým dielom nesie posolstvo o nezvratnosti odmeny za každý náš skutok. Každý čin je ako vystrelený šíp, ktorý sa napokon vracia k svojmu pôvodcovi s neotrasiteľnou presnosťou a nepodplatiteľnosťou. Okrem záverečnej scény vo filme nie sú žiadne trikové zábery.
Historický veľkofilm verne zobrazujúci mocenské boje vo feudálnom Japonsku 16. storočia, ktoré vyvrcholili zjednotením feudálnej vlády. Jeden z bojujúcich rodov, rod Takedov, vzbudzuje u svojich protivníkov rešpekt už vtedy keď sa na bojisku objavia štandardy so znakom Šingena Takedu - so štyrmi diamantami. Pri jednom z vojenských ťažení ho smrteľne postrelí ostreľovač z obliehaného hradu. Takeda si od členov svojho rodu vynúti sľub, že budú jeho smrť utajovať po tri roky. Tým uchránia postavenie svojho klanu. Preto na scénu nastupuje jeho dvojník - bezmenný zlodej, ktorého zachránili pred popravou. Kagemuša, čo v preklade znamená "tieň bojovníka" sa musí naučiť správať ako bývalý pán a musí presvedčiť nielen nepriateľov a vlastných vojakov, ale i rodinu o tom, že knieža stále žije. Musí si osvojiť jeho zvyky, pohyby a spôsob myslenia. Problémy nastanú v okamihu, keď sa mŕtvemu kniežaťu začne podobať až príliš.Vo filme Kurosawa naplno uplatnil svoje výtvarné danosti. Obrazy s namaľovanými celými scénami a postavami mali veľký ohlas na samostatných výstavách. Snímka sa pridržiava historických udalostí vrátane Šingenovej dva roky utajovanej smrti, hoci niektorí historici považujú za príčinu jeho smrti chorobu, pravdepodobne tuberkulózu. Dôležitú scénu filmu tvorí veľká Nagašinská bitka z 21. mája 1575, ktorá vošla do histórie japonského vojenstva, pretože proti jazde boli poprvýkrát postavené veľké oddiely pešiakov vyzbrojených mušketami.Kagemuša je posledný Kurosawov film, v ktorom hral Takaši Šimura. Jeho scéna je však napríklad v americkej verzii vystrihnutá. Tacuja Nakadai dovtedy už stvárnil viaceré vedľajšie role v Akirových dielach. Po ukončení spoločnej spolupráce úspešnej režisérsko-hereckej dvojice Kurosawa - Mifune stvárnil v posledných dvoch samurajských eposoch KAGEMUŠA a RAN hlavné postavy. V tomto čase mal Kurosawa problémy s finančným krytím svojich projektov od japonských spoločností. Rozpočet snímku bol 6 miliónov dolárov, čo z neho robilo do tej doby najdrahší japonský film. Napriek tomu pre tento výpravný film sa mu podarilo získať peniaze u svojich dlhoročných obdivovateľov. Produkciu medzinárodnej verzie si zobrali pod svoje krídla Francis Ford Coppola a George Lucas.
Aj keď je KAGEMUŠA často považovaný len za kostýmovú skúšku pre ďalší film RAN, sám získal mnohé medzinárodné ocenenia. V roku 1980 získal Zlatú Palmu na MFF v Cannes, v roku 1981 potom francúzskeho Césara, cenu David di Donatello, či Striebornú stuha talianskeho národného syndikátu filmových žurnalistov.
Jeden z prvních partyzánských filmů vznikl těsně po válce a vypráví o protinacistickém odboji v předjaří posledního válečného roku. Němečtí zlosynové zuřivě pátrají po svých odpůrcích, vyhrožují vesničanům, kteří pomohli sestřelenému pilotu vyslaného z Anglie. Jenže i v českém prostředí se rozmáhá podezírání, kdosi se totiž snížil k udavačství. Popisně, neobratně vyprávěná a dnes již naivní historka je ovšem cenným dokladem o stavu zvoleného žánru těsně před tím, než jej ovládla komunistická ideologie.
Rebelský Spartakus (Kirk Douglas), narodený a vychovaný ako otrok, je predaný trénerovi gladiátorov Batiatusovi a musí preňho bojovať v rímskej aréne. Raz sa ale vzbúri, otočí proti svojim pánom a aj s družinou ďalších gladiátorov prechádza mestami, hľadajúc slobodou. Jeho armáda je čoraz silnejšia a postupne sa presúva až na juh Talianska, kde chce prekročiť more a vrátiť a domov. Nakrúcanie historického veľkofilmu režisérskej legendy Stanleyho Kubricka (2001: Vesmírna odysea) trvalo 167 dní. Snímka spravila legendu z Kirka Douglasa v úlohe Spartaka, vyslúžila si 4 Oscarov (kamera, kostýmy, výprava, herec vo vedľajšej úlohe Peter Ustinov) a dodnes je mnohými považovaná za najsilnejší a najemocionálnejší americký film z obdobia starého Ríma.
Príbeh o hrdinoch a zbabelcoch 1. svetovej vojny odhaľuje mocenské boje a ambície, ukryté za falošný patriotizmus.
V Európe zúri 1. svetová vojna. Francúzska a nemecká armáda stoja proti sebe pozdĺž opevnených zákopov už dva roky. V tejto patovej situácii by každý pokus o preniknutie za nepriateľskú líniu znamenal hrozné krvipreliatie. Francúzska armáda však potrebuje hrdinský kúsok a generál Mireau preto dostane rozkaz dobyť nemecké pozície v priebehu niekoľkých dní. Jeho nadriadení vyrátali, že táto úloha by sa dala splniť s odhadom 55 percentných strát na životoch. Hoci generál si uvedomuje zúfalstvo tejto misie, vízia povýženia a získania ďalšej generálskej hviezdy je lákavejšia. Plukovníkovi Daxovi dá príkaz, aby svojich mužov viedol do útoku. Dax vie, že generál posiela jeho mužov na istú smrť a preto protestuje. Je však vojakom a jeho česť mu káže poslúchať rozkazy. Čo však znamená vojenská česť v armáde, ktorá sa riadi mocenskými ambíciami a ľudský život bezcitne obetuje hierarchii hodností?
Majstrovské dielo režiséra Stanleyho Kubricka je pacifistickým odsúdením vojny, krviprelievania a mechanizmov, na ktorých stoja vojenské rozkazy. Zároveň je to prvý film, ktorý režisérovi priniesol celosvetovú slávu, rovnako aj vzbudil značný rozruch. Nielen kvoli neúprosne realistickému zobrazeniu zákopových bojov, ale aj kvôli nelichotivému obrazu armády. Práve kvôli portrétu predstaviteľov francúzskej armády sa tento film mohol vo Francúzsku premietať až roku 1975, takmer 20 rokov od jeho nakrútenia.
Snímek Stanleyho Kubricka Olověná vesta (1987) patří k vlně filmů, které se v druhé polovině osmdesátých let vyjadřovaly k tématu vietnamské války (např. Četa a Narozen 4. července Olivera Stonea). Mistrovský snímek se odehrává ve dvou stejně dlouhých kapitolách, jejichž hlavním hrdinou je inteligentní voják s přezdívkou Vtipálek. První část se odehrává ve výctikovém středisku námořní pěchoty v Jižní Karolíně, kde sadistický instruktor Hartman psychicky i fyzicky týrá svěřené nováčky. Ne každý je schopen takový dril přežít a zachovat si zdravé myšlení. Druhá část se již odehrává na vietnamské frontě, kde se i Vtipálek musí uchýlit k tomu nejhoršímu činu.
Stanley Kubrick se ve svých dílech vždy zajímal o krajní stavy lidské psychiky a není tomu jinak ani v Olověné vestě. Film lze vnímat jako kritiku či odmítnutí válečné mašinerie. Autor však využil válečného tématu spíše k obecnější výpovědi o tom, do jakého stavu se může i humanisticky založený člověk dostat, ocitne-li se v nelidských podmínkách a beznadějných situacích.
Čtyři vojáci přežijí havárii letadla a ocitnou se v lese 6 mil za nepřátelskou linií. Vymyslí plán: Dojdou k nejbližší řece, postaví vor a v noci vyrazí do nejbližší přátelské zóny. Jejich plán vychází do té doby, než cestou narazí na mladou ženu...
Šílený generál nechá vyslat letku letadel s atomovými bombami na SSSR. Americký prezident se snaží odvrátit neodvratitelné - třetí světovou válku. Všechna letadla jsou odvolána až na jedno. Štáb Pentagonu spolu s prezidentem se navíc dozví, že Sověti nainstalovali bez jejich vědomí stroj na zničení světa, když se zaútočí atomovými bombami...
