Paříž, druhá světová válka. Francouzský mim Antoine Moreau je zatčen gestapem. Jeho milenka spolupracovala s protinacistickým odbojem, čehož chtějí jednotky SS využít k tomu, aby se v židovském ghettu podílel na kruté komedii. Dostane za úkol připravit dětské divadelní představení, které by inspekční delegaci Mezinárodního červeného kříže přesvědčilo o spokojenosti a štěstí života v ghettu. Moreau se však dokáže vzepřít nechutné objednávce a pojme inscenovanou hru O perníkové chaloupce jako podobenství o skutečnosti, jež měla být utajena. V mezinárodním obsazení vytvořil Milan Kňažko další postavu v uniformě (po Zániku samoty Berhof), tentokrát se však jednalo o muže z "druhé strany", důstojníka SS.
Slavného francouzského mima chtějí nacisté přimět, aby pohostinsky vystoupil v terezínském ghettu. Když umělec zjistí, že jeho produkce se má stát součástí cynické kamufláže, uspořádané pro důvěřivou komisi Červeného kříže, rozhodne se vyslovit pravdu o skutečných poměrech v Terezínu vládnoucích. Režisér Karel Kachyňa, jenž tento přece jen staromilsky, ba místy až sterilně pojednaný snímek natáčel v mezinárodní koprodukci (a hlavní roli ztělesnil Tom Courtenay), se pokusil vylíčit sílu svědomí: ani nátlak a hrozby nepřimějí čestného umělce, ale se zpronevěřil svým zásadám. Pantomimické kreace vedl Boris Hybner.
Začíná na podzim roku 1944 a jeho hrdinou je mladý český lodník Karel Svorník, který kotví s labskou vlečnou lodí u Drážďan. Společně se svým kamarádem Bohoušem prožívá na odstavené lodi naložené tabákem řadu milostných dobrodružství s německými dívkami a ženami. Jednoho se však Karel seznámí s mladou velitelkou hitlerjugend Ulrikou von Polchow a dokonce si s ní smluví schůzku. Ačkoli vše začne a vyvíjí se jako další chvilkové dobrodružství, začne se mezi oběma mladými lidmi rodit hluboký cit, s jehož pomocí překonávají předsudky i hrůzy doby. Po krátkém období štěstí, které oba na lodi prožijí však jejich lásku krutě zasáhne válka.
Komorní psychologické drama osvědčené autorské dvojice je křehkou studií o přerodu strachu až do nenávisti. Na pomstu připravená Krista (jedna ze životních úloh I. Janžurové), kterou dva němečtí vojáci na sklonku války přinutí, aby je svým vozem dovezla k rakouské hranici, den poté, co Němci oběsili jejího muže, nakonec nedokáže nepřítele zabít a zoufalou útěchu najde v objetí vyděšeného mladičkého vojáka (nesnesitelně dlouho živené napětí explodovalo do nečekaně lidského, milostného sblížení).
Film kromě nevšedního tématu zaujme originální poetikou: napjatá, tiše hrozící atmosféra opuštěného lesa koresponduje s pocity protagonistů, mlčenlivost jako nemožnost dorozumění, skrývaná nenávist a zloba jsou zřetelné v zámlkách, detailech, gestech, výrazu tváří. Působivé je i vizuální ztvárnění a hudba varhanních skladeb. Film relativizuje zdánlivě jasný pojem spravedlnosti, zamýšlí se nad tragédií znecitlivěného automatického konání, hrdinové připomínají nevinné oběti nezastavitelného válečného běsnění. Strhující memento proti fanatickému aktu pomsty, proti zlobě a nenávisti, přináší katarzi z tragického pocitu. Dílo bylo dlouhý čas zakázané a označené za "hanebný ideový paskvil".
Režisér Karel Kachyňa, jenž v 60. letech vytvořil řadu závažných společenských dramat (i o válečných událostech), se v éře normalizace musel kát a vinu vykupoval primitivními prorežimními historkami. V tomto filmu se uvědomělý antifašista zapojí do Slovenského národního povstání, aby pomohl tamnímu lidu vykročit ke šťastné budoucnosti...
Režisér Karel Kachyňa několikrát osvědčil citlivost vůči komorně pojatým válečným příběhům. I když se tento filmu odehrává těsně po skončení bojů, jejich důsledky stále zasahují do života lidí. Příběh se vyznačuje jemným poetickým ozvláštněním i přítomností dětí. Líčí, jak se do téměř opuštěné horské vsi nastěhuje mladá vdova se dvěma synky, z koncentráku tam přispěje i německý antifašista. Vzájemné porozumění však čeká těžká prověrka, protože skrývající se nacističtí fanatici zákeřně střílejí...
Píše se rok 1920 a Irsko prožívá dramatické okamžiky přerodu ostrova na svobodnou a nezávislou zemi. Irové jsou hrdým národem, který si nade vše váží klasických mravních hodnot a víry v Boha. Stejně tak ale dokáží téměř vše obětovat pocitu svobody a národní svrchovanosti. Průsečíkem národního charakteru se stává Michael Collins, jemuž se podařilo sjednotit široké masy v celonárodní spontánní hnutí. Zároveň je však i zakladatelem Irské republikánské armády (IRA), který zároveň stál u zrodu jejích teroristických praktik... Režisér Neil Jordan si pro titulní roli vybral Liama Neesona, který postavě Michaela Collinse dokázal vtisknout rozměr nespoutané touhy po svobodě, jakož i věčné dramatické napětí, oscilující mezi individuálními a celospolečenskými zájmy. Jeho osud je ve svém tragickém vyznění až příliš podobný všem ostatním osobnostem, které i za cenu nejvyšší posouvaly vývoj dějin kupředu.Neil Jordan nenatočil historicky popisný film, ale originální vyprávění o zrodu, dospívání a pádu tvůrce revoluce. V nejlepších tradicích realistického historického filmu nabízí životní příběh mýtizované historické osobnosti. Jordanův mimořádně působivý film se však stal ipředmětem diskusí (především v rodném Irsku): obraz doby, který předkládá, totiž někdy režisér "posunuje" a podřizuje v něm skutečnost uměleckým cílům i emocionalitě současného "světového" filmového diváka (ze stejného "prohřešku" je některými obviňován i Svěrákův Kolja). Vynikající herecká sestava, realizační jemnost, neokázalá monumentalita i vnitřní apel na vzájemné pochopení politických rivalů - to jsou hodnoty, kvůli kterým je toto Jordanovo dílo po zásluze oceňováno.
Je rok 1939. Anglie je ve válce. A brzy vzplane bouřlivá láska, jež bude vykoupena tragickou cenou. Mladý spisovatel Maurice Bendrix vzbuzuje ve vášnivé Sáře Milesové, spoutané nudným manželstvím s bohatým civilním úředníkem Henrym, neodolatelnou přitažlivost od prvního okamžiku jejich setkání na večírku. Jejich vášnivý sexuálně osvobozující milostný vztah je přerušen bombardováním, při němž Maurice málem přijde o život. Sarah jejich vztah okamžitě ukončí a Maurice se cítí strašlivě podveden. Dva roky nato se setkává s Henrym. Opět se v něm probouzí posedlost Sárou a pronásledován vášnivými vzpomínkami znovu vstupuje do jejího života, aby poznal důvody, ze kterých pramenilo zahubení jejich vzájemné stravující lásky.
Kambodža, srpen 1973. Boje ze sousedního Vietnamu se přenesly i do této dosud neutrální země. Zuří tu občanská válka mezi vládními jednotkami, podporovanými americkou armádou, a partyzánskými oddíly Rudých Khmerů. Sydney Schanberg, zpravodaj listu New York Times, a Dit Pran, jeho domorodý průvodce a tlumočník, jsou jen dva z početné armády novinářů a fotografů, snažících se zprostředkovat světu informace o tom, co se v tomhle kdysi tak nádherném koutě světa děje. A je stále hůř. Rudí Khmerové získávají stále větší převahu. Všem je už jasné, že až se dostanou k moci, vypuknou hrůzy, jejichž rozsah si v tuto chvíli ještě nikdo nedovede představit. Kdo může, ten ve spěchu opouští zemi. A naděje těch, kteří musí zůstat, se rovnají nule...
Film, natočený podle skutečných událostí, zachycuje příběh přátelství, jež se za léta spolupráce vytvořilo mezi americkým novinářem a jeho průvodcem v době občanské války a po vítězství Rudých Khmerů (za jejichž více než tříleté diktatury zahynuly v zemi asi tři miliony obyvatel z celkového počtu osmi milionů). Tvůrci nechávají téměř bez povšimnutí společenské souvislosti, zaměřují své vyprávění na dopad, jaký tyto události mají na obyčejné lidi. Emotivní vyznění filmu výrazně podtrhují velkolepé hudební motivy Mikea Oldfielda i známé skladby, které zde zaznívají v působivém kontrastu s obrazem. Film, přerůstající v působivou výpověď o utrpení, jež si člověk na světě vytváří, ale jemuž také dokáže čelit, byl oceněn řadou mezinárodních cen. Proměnil tři ze sedmi oscarových nominací: za kameru - Chris Menges, střih - Jim Clark a za mužský herecký výkon ve vedlejší roli - Haing S. Ngor, lékař, který skutečně prožil kambodžské peklo (a který získal mj. navíc i Zlatý glóbus, cenu BAFTA a řadu dalších).
Podívejte se na zajímavé osudy vědce Roberta Oppenheimera, který vede Projekt Manhattan a generála Leslieho Grovese, jenž má nad celou akcí vrchní velení. Projekt Manhattan je tajný válečný plán v Novém Mexiku, v rámci kterého jsou vynalezeny a sestaveny první atomové bomby. "Byl to východ slunce, jaké svět ještě neviděl. Obrovské zelené superslunce, které se ve zlomku sekundy vyhouplo do výšky přes 3000 metrů a stále stoupalo, až se dotklo oblak, ozářilo ohromujícím jasem okolní zemi i oblohu." Příběh výjimečných lidí, kteří změnili náš svět.
„Nežila bych dnes jinak. Leda že bych se vyhnula chybám, kterých jsem se dopustila.“
Marušce zbývá 99 dní života. Odsouzená německým soudem za velezradu, čeká v cele smrti na popravu. 99 posledních dní života další oběti fašistické mašinérie. 99 posledních dní, během kterých člověku proběhne před očima celý život od prvních krůčků až po ilegální boj proti fašismu... Komorní drama z cely smrti s mladou Magdou Vašaryovou v hlavní roli.
