Britský major Richard Mace (Stewart Granger) roku 1943 dává dohromady vojenské komando složené z vězňů, kteří byli odsouzeni k dlouhodobým trestům ve vězení. Jejich úkolem je osvobodit ze zajetí italského generála Quadriho, který je držen v zajetí německé vojenské centrály v Dubrovníku. Odměnou za splnění tohoto úkolu, pokud se podaří, bude vězňům trest prominut.
Manfred von Richthofen, přezdívaný kvůli svému červenému trojplošníku Rudý baron, se zapsal do dějin letectví jako nejúspěšnější pilot 1. světové války. Se svými nejméně 80 sestřely se stal postrachem Britů i Francouzů. Jeho osobnost ale stále zůstává poněkud rozporuplnou – šlo o krutého člověka milujícího boj a zabíjení, nebo o někoho, kdo „prostě plnil povinnost“. Ale s výčitkami svědomí? Prý si z každého sestřeleného letadla odnášel kousek do své "sbírky". Ale také jednou řekl: "Po každé bitvě ve vzduchu se cítím mizerně. Když po boji vystoupím na svém letišti na pevnou zemi, jdu do svého pokoje a nechci nikoho vidět ani s nikým mluvit..." Film ale nepojednává pouze o jeho osobě, klade také velký důraz na vývoj letectví a vzdušných bitev během 1. světové války.
Nepleťte si tento film se stejnojmenným snímkem z roku 2008, kde Richthofena ztvárnil Matthias Schweighöfer.
V roce 1987 natočll Francis Coppola svůj druhý film, jehož ústředním tématem je válka ve Vietnamu. Na rozdíl od grandiózní válečné fresky A nyní apokalypsa (1979) zvolil tentokrát komorní přiběh, v němž je válka přítomna pouze v černobílém televizním přenosu. Téma smrti mladých mužů, kteří umírají kvůli své oddanosti armádě a vlasti je zobrazeno pomocí zástupného prostředí vojenského hřbitova ve Washingtonu. Zde jsou pohřbíváni vojáci kteří padli daleko od domova. Někteří muži z elitní jednotky, zajišťující elegantní chod exkluzivniho
pohřebiště, pod tlakem ponuré atmosféry a pocitu sounáležitosti k vojenskému molochu odcházejí bojovat ačkoli nejsou přesvědčeni o spravedlnosti této války. Těžištěm filmu je snaha o zachycení atmosféry života specifického oddílu, který dík své výlučnosti charakterizuje uzavřené prostředí celé armády. - Coppola v několika svých předchozích filmech pronikl do prostředí uzavřených skupin a v
podtextu vyslovil otázku o oprávněnosti užívání výlučných norem, jejichž základem jsou svérazně pojatá čest a povinnost. Mafiánské podsvětí v Kmotrovi má podobné vnitřní zákony jako armáda v Apokalypse, Cotton Club dokresluje prostředi organizovaného zločinu a Zahrady z kamene podobně dotvářejí obraz fungovánj armády. V obou případech se jedná o prostředí jimž vládne mužský princip. Ženy jsou stejně jako okolní svět postaveny do pozice pozorovatele bez poradního hlasu. Ženské hrdinky mohou protestovat, ale nakonec jen přihlížejí jak se mužský svět žene do záhuby striktním dodržováním svých vlastních pravidel - V Apokalypse režisér vytvořil barvitou féérii hrůz, jíž dokomentuje absurditu lidského válčení v každé době. Zahrady z kamene jsou proti tomuto nadčasovému varování akademickým cvičením, v průběhu jehož natáčení snad i sámrežisér podlehl zvláštní poetice chlapáckého světa a do detailu vypracovaným ceremoniím. Český dabing dojem oslavného traktátu na mužné vojenství ještě
podtrhuje. Schematické bonmoty, které hlavní hrdinové vypouštějí z úst, svědčí o vysokých etických ambicích snímku, jichž však filmařské ztvárnění nedosahuje.
Kapitán Willard si během služby ve Vietnamu získal pověst vynikajícího vojáka. Je pověřen důležitou misí: musí v džungli najít a zlikvidovat amerického plukovníka Waltera E. Kurtze, který dezertoval a vede v čele oddaných domorodců soukromou válku proti Vietnamcům i proti Američanům. Cestou proti proudu Mekongu na hlídkovém člunu Willard se svými muži poznávají nejpodivnější a nejrůznější aspekty válečného pekla. Willard, obklopený zmarem a zneklidněný zprávami o Kurtzově počínání, má dost času na přemýšlení o sobě i o člověku, v němž válka obnažuje jeho sklon k ničení a zlu. Prožité peklo, objevení Kurtzovy říše zla a rozhovory s šíleným plukovníkem, který před Willardem rozvíjí své filozofické vize lidstva a války - to všechno způsobí, že pro kapitána je rozhodování o Kurtzově zabití něčím víc, než jen prostým vykonáním rozkazu ...
Kultovní dílo Francise Forda Coppoly patří mezi nejlepší filmy o americkém traumatu vietnamské války. Mistrovské, myšlenkově i formálně velmi ambiciózní drama, označované za jedno z klíčových děl americké kinematografie 70. let, vzniklo na motivy povídky Josepha Conrada (1857 - 1924) "Srdce temnoty" (1902). Z osmi nominací na Oscara získal prestižní zlatou sošku Vittorio Storago za kameru a Walter Murch, Mark Berger, Richard Beggs a Nat Boxer za nejlepší zvuk. Film získal Zlatou palmu na XXXII. MFF v Cannes.
Michael, Steven a Nick jsou mladí tovární dělníci z Pensylvánie, kteří musí narukovat do Vietnamu. Před tím, než odejdou, Steven se žení s těhotnou Angelou a jejich svatba je zároveň slavností na rozloučenou. Po mnoha hrůzách, které tři přátelé prožijí, všichni upadnou do rukou Vietkongu a dostanou se do tábora rukojmích, kde jsou nuceni hrát sami se sebou ruskou ruletu. Slavné válečné drama režiséra Michaela Cimina patří k uměleckým vrcholům vlny filmů o vitnamském traumatu.
Český celovečerní hraný film, natočený podle stejnojmenné knížky J. Sosnara-Gazdy, se zaměřuje k dospívající mládeži. Hrdinou filmu je chlapec Jurášek z mo-ravského Slovácka, který za války pomáhal partyzánům. Potvrdil si, že jeho otec je u partyzánů, a vydal se za ním v noci do lesa, když partyzáni čekali seskok sovětských parašutistů. Jurášek najde parašutistu, kterého vítr zanesl stranou, a najde pro něj i vhodný úkryt, kde by si mohl vyléčit zraněnou nohu. I dále Jurášek partyzánům vydatně pomáhá. Zpraví je o chystané šťáře v obci a zachrání tak sovětského parašutistu před dopadením. Když pak provází parašutistu do lesa na místo, odkud by mohl bezpečně vysílat, a když se s nim loučí, dostane se společně s ním do přestřelky s Němci a jeho srdnatost v ní dobře obstojí.
(FILMOVÝ PŘEHLED 14 / 1957)
Silný a strhující příběh české dívky Grétky Weisserové odkrývá skrytou tvář zrůdného programu Lebensborn, kterým chtěl druhý muž Třetí říše H. Himmler zajisti vůdci dokonalé, rasově čisté potomky. Vybrané dívky procházejí nacistickou převýchovou a o Valpuržině noci mají plánovaně otěhotnět s vybranými esesáky. Grétka se snaží vzepřít svému osudu a po příjezdu do sanatoria na břehu velkého jezera se zamiluje do židovského chlapce Lea, syna bývalého majitele, který se zde skrývá.Film byl oceněn na domácích festivalech (Zvláštní cena poroty Plzeň 2000, Velká cena Zlín 2000) a získal ohlas diváků i v zahraničí (AFI FEST Los Angeles, Berlinale - Panorama 2000).
V tomto snímku Charles Chaplin poukazuje na nesmyslnost a zbytečnost války...
Po skončení války se vrací židovský holič do svého holičství, které sídlí v židovském ghettu hlídaném policií diktátora Hynkela, který tvrdou rukou vládne své zemi Tománii. Hynkel má zájem na tom, aby nakonec všichni židé byli zlikvidováni. Ještě před tím však nachystá expanzi do Osterlichu, o který má však zájem taky druhý diktátor Napoloni, který vládne zemi Baktérii. Mezitím se v židovském ghettu začínají objevovat vzpurné hlasy, které mají zájem na odstranění Hynkela. Do tohoto hnutí je shodou náhod zapleten i holič a jeho přítelkyně Hana.
Na ruzyňském letišti přistává letadlo, jímž se domu vracejí zvláštní pasažéři. Jsou to bývalí příslušníci cizinecké legie, kteří bojovali ve Vietnamu na francouzské straně. Schematicky tendenční dílo suplovalo mnohým divákům tehdy nedostatkový, dobrodružně válečný žánr. Scény z bojů v džungli se natáčely na Žitném ostrově, dekorace pevnosti byla pro změnu vystavěna za barrandovskými ateliéry.