18. leden 1943. Nacistické jednotky opět vpadly do varšavského ghetta s posláním, které již předtím plnily mnohokrát: shromáždit Židy k deportaci do tábora smrti Treblinka. Ale tentokrát je to jinak. Ozbrojení muži a ženy z židovské odbojové organizace proniknou do davu lidí, určených k deportaci. Poté, co je vydán signál, obrátí se proti svým utlačovatelům a udeří v zoufalém boji za svobodu Vzpoura, je pozoruhodně vyprávěný a dojímavý příběh o událostech a lidech, účastnících se největšího boje židovského ozbrojeného odporu vůči nacistickému teroru za druhé světové války.
Režisér Jon Avnet zvolil energický polodokumentární styl, němž účinkují talentovaní herci jako Leelee Sobieski, Hank Azaria, David Swimmer a další.
Snímek Mladý Winston sleduje dospívání Winstona Churchilla tak, jak jej tento státník sám popsal ve svých memoárech. Nechybí tudíž vyrůstání v Indii a zachycení jeho problematického vztahu s rodiči, působení v jižní Africe coby zahraničního dopisovatele a celé vyprávění uzavírají první volby do parlamentu. Film byl nominován na tři Oscary, získal cenu BAFTA (za kostýmy) a Zlatý Glóbus (nejlepší zahraniční, anglicky mluvený film).
Osudová láska, které válečné události vyměřily pouze jedinou noc. Příběh inspirovaný skutečností se odehrává v roce 1918 v Severní Itálii, kam Američané vyslali dobrovolnické oddíly Červeného kříže, jejichž příslušníkem je také osmnáctiletý mladík Ernest Hemigway. Ten se jednoho dne vydá do zákopů na vlastní pěst a jako reportér z Kansasu začne zpovídat italské vojáky. Když pak do zákopu vlétne granát, pokusí se zachránit těžce zraněného Itala a sám je přitom postřelen do nohy. Je dopraven do polní nemocnice, kde se setká s šestadvacetiletou kanadskou ošetřovatelkou Agnes von Kurowskou a když se italský doktor Caracciolo rozhodne pro amputaci nohy, protože je napadena snětí, chce Ernest raději zemřít. Agnes však začne ránu vymývat solným roztokem a ta se úspěšně hojí. Ernest dlouho s ošetřovatelkou marně flirtuje a žárlivě sleduje nejen dopisy od jejího milého z Ameriky, ale také její výlety s doktorem Caracciolou.
Postupně si sice získá její pozornost a sympatie, než se však stačí jejich láska rozhořet naplno, zasáhne osud v podobě války. Zatímco Agnes musí s ostatními ošetřovatelkami odjet do polního lazaretu, Ernest je poslán domů. Stráví spolu krásnou noc, ale pak už je osud navždy rozdělí. Zatímco Hemigway marně čeká na dopis od své lásky, Agnes podléhá dvoření doktora Caraccioly a nakonec přijme jeho nabídku ke sňatku. Z toho sice sejde, Hemingway však nedokáže překonat svou hrdost a když mu dívka nakonec vyzná lásku, odmítne ji. Později svou lásku, která ho zjevně poznamenala na celý život, zachytil ve slavném románu Sbohem, armádo z roku 1929.
V srpnu 1944 byla osvobozena Paříž. Armádě však chybělo dostatečné zásobování. Generál Montgomery vymyslel plán jménem Market Garden: Market - letecké síly, Garden - pozemní síly. Hlavním úkolem bylo vybojovat a udržet tři mosty v Holandsku (Aidhoven, Nijmegen a Arnhem) přes Rýn. Celou akci komplikují terénní možnosti přistání dopravních letadel, vojáci musí seskakovat padáky a přemístit se do Arnhemu vzdáleného 12 km. Pozemní síly u Nijmegenu potřebují ovládnout obě strany mostu, na druhou stranu řeky se mohou dostat pouze pomocí člunů, pod palbou německých obránců. Celková situace se pro spojence nevyvíjí dobře...
Vysoko ve Francouzských Alpách se rozprostírá na patnácti a tři čtvrtě čtverečních mílích nejmenší stát světa - velkovévodství Grand Fenwick, kde vládne stará velkovévodkyně Gloriana XII. (Peter Sellers). Poté co jeden kalifornský vinař začne vyrábět imitaci fenwického vývozního artiklu číslo jedna, Pinotu Grand Fenwick, stihne tuto jedinou anglicky hovořící zemi na starém kontinentě hluboká hospodářská krize. Dědičný ministerský předseda, hrabě Rupert Mountjoy (Peter Sellers), navrhne (s cílem zachránit svou vlast) vyhlásit Spojeným státům americkým válku. Dvacet dobrovolných lučištníků pod vedením velitele vojsk, dědičného polního maršála a vrchního nadlesního Tullyho Bascomba (Peter Sellers), zaútočí na liduprázdný New York, neboť byl vyhlášen cvičný atomový poplach. Uznejte sami, že jenom imbecil by mohl vyhrát takovouhle válku.
Po smrti palmyrského krále - vládce dosud věrné římské provincie - usedne na trůn Septima Augusta Zenobia (Anita Ekberg) a prohlásí Palmyru za nezávislou na Římu. Římský císař Aurelian (Gino Cervi) však nehodlá nezávislost Palmyry akceptovat. Císař a Senát tak do Palmyry posílají konzula Marca Valeria (Georges Marchal). Jeho vojsko je ale poraženo desetinásobnou přesilou a Valerius je zajat...
17. července roku 1942 začala jedna z největších bitev II. světové války. Bojovalo se o průmyslové město na Volze, tehdejší Stalingrad a velení obou armád - sovětské i německé - si byla vědoma, že právě zde se rozhodne o konečném vítězství. Příběh, inspirovaný stejnojmennou knihou amerického historika Williama Craiga, líčí - v dramatickém rámci krvavého válečného střetu - souboj ruského ostřelovače Vasilije Zajceva s německým rozvědčíkem majorem Konigem. Ten dostal za úkol zlikvidovat vojáka z Uralu, který má pro sovětskou válečnou propagandu nesmírnou cenu. Jeho nadřízený Danilov z něj doslova "stvořil" zářivý prototyp skromného, prostého a přitom neohroženého hrdiny, schopného bez zaváhání položit život za vlast. Netuší, že si tím také postavil do cesty soka v lásce. Německá strana věří a doufá, že smrt Vasilije by alespoň na čas ochromila bojeschopnost rudoarmějců u Stalingradu.
Kapitán MUDr. Benjamin Franklin Pierce, zvaný Hawkeye (Donald Sutherland), je s kapitánem MUDr. Augustusem Bedfordem Forrestem, přezdívaný Duke (Tom Skerritt), převelen do mobilní, armádní, chirurgické nemocnice MASH 4077. Nemají vůbec vojenskou morálku, neuznávají armádu a rádi si dělají legraci, ožralství není u nich nic neznámého a sestry si u nich namohou být jisté. Ani jejich velící plukovník MUDr. Henry Braymore Blake (Roger Bowen), ani úředník jednotky desátník Walter Evžen O´Reilly zvaný Radar (Gary Burghoff) si s nimi nevědí rady. Přidá se k nim ještě Piercův kamarád kapitán MUDr. John Francis Xavier McIntyre zvaný Trapper (Elliot Gould). Pak se všem třem podaří dostat do blázince jejich úhlavního nepřítele majora MUDr. Franka D. Mariona Burnse zvaného Kunní ksicht. A ještě pozlobit vrchní sestru majora Margaret O´Hulihanovou (Hulihanovou) oblíbenou to Šťabajznu, Hrma (Sally Kellermanová) i poručíka Dishovou (Jo Ann Pflugová) a také kněze jednotky Johna Francise Patrika Mulcahyho (Rene Auberjonois). Ještě než Hawkeye a Duke odjedou domů, stihnou spolu s Trapperem udělat fingovanou sebevraždu táborového zubaře, pokusit se dostat korejského chlapce Ho Johna (Kim Atwood) z armády, odoperovat kongresmanova syna a přitom myslet na golf, zahrát si americký fotbal s 325. evakuační nemocnicí ale také těžké směny na operačním sále a plno dalšíchPředlohu filmu napsal americký lékař Dr. Richard Hornberger pod pseudonymem Richard Hooker a v knize popisoval své zkušenosti z války v Koreji. Práva na zfilmování knihy Dr. Hornbergera stály společnost Twentieth Century Fox zhruba 100 tisíc dolarů a zásluhu na jejich nákupu měl bratr tehdejšího ředitele Otty Premingera, Ingo Preminger. Scénáře se ujal Ring Lardner jr., který se v minulosti dokonce objevil na černé listině a měl všechny důvody být proti vládě a zřízení. Tím trampoty neskončily, scénář odmítlo patnáct režisérů (přestože film byl oceněn Oscarem právě za nejlepší scénář!), než ho přijal Robert Altman, celý scénář svým charakteristickým způsobem normální rozmluvy herců od základu překopal a natočil film za skutečně nízký rozpočet 25 tisíc dolarů! Jako pahorky jižní Koreje posloužily kopečky jižní Kalifornie. Film byl uveden do kin v rekordním čase do dvou let od vydání knihy (byla to navíc doba zanícené proti vietnamské nálady) a diváci jeho kvalitu ocenili. Film vidělo zhruba čtrnáct milionů lidí a vydělal mateřské společnosti 36 milionů dolarů! Film byl označen za nejlepší komedii všech dob a na celém světě. Na svém kontě má několik ocenění: Oscara za nejlepší scénář (5krát byl na Oscara nominován), Cenu Britské akademie, Zlatý glóbus za nejlepší film/muzikál/komedii, Zlatou palmu na mezinárodním festivalu v Cannes a Národní sdružení filmových kritiků, jako nejlepší film.
Na americké minolovce Caine došlo během vojenské operace ke vzpouře proti kapitánu Queegovi. Za to je nyní souzen hlavní viník, výkonný důstojník Steve Maryk, který Queega zbavil funkce a ujal se velení. Soud složený ze zkušených námořních důstojníků zasedá v improvizované síni, zbudované v tělocvičně, a má rozhodnout o vině či nevině obžalovaného. Ke slovu se v rolích svědků dostávají všichni zúčastnění, mj. poručík Willis Keith, který se v kritické chvíli přidal k Marykovi, ale také samotný kapitán Queeg, jenž je stoprocentně přesvědčený o tom, že byl v právu. Protože za vzpouru ve válečné situaci hrozí Marykovi smrt, je na něm a na jeho obhájci, aby dokázali, že kapitán v rozhodující chvíli ohrožoval jak loď, tak životy posádky, a že nebyl schopný zdravého úsudku. Jinými slovy, že zešílel...
Scenárista, režisér a herec Woody Allen tentokrát situoval děj svého komediálně laděného příběhu do carského Ruska 19. století, do doby napoleonských válek. Hlavní postavou filmu je obyčejný, tak trochu neduživý bojarský synek Boris (v Allenové podání) s celoživotní láskou ke krásné sestřence Soně (Diane Keatonová). Jeho obrovskou smůlou je, že se náhodou narodil právě do společnosti vyžadující příliš velké sliby, velké válečné činy a nepřiměřeně rozmáchlá romantická gesta. Ironií osudu právě Boris má zaplatit vlastním životem za zločin, který nikdy nespáchal. A právě tento okamžik slouží k tomu, aby retrospektivně vyprávěl tragikomickou historii svého života. Film Láska a smrt je neobyčejně vtipnou filozofickou "lahůdkou" na existenciálně pojaté téma - sex a konec života, stejně jako parodií na historické romány typu Vojna a mír. Také tady nalezneme Allenovy originální vizuální gagy, nejednou inspirované proslavenými tituly světové kinematografie: Kachní polévka, Světla velkoměsta, Sedmá pečeť (postava Smrti, která si odvádí nebožtíky) a Křižník Potěmkin. Děj provázi hudba Sergeje Prokofjeva, za kamerou tentokrát stál klasik frankofonního filmu Ghislain Cloquet.
