Stalingrad - jméno navždy spojené s válečnými hrůzami v jejich nejhorší podobě. Třídílný pořad vyrobili a sestříhali mezinárodně uznávaní tvůrci dokumentarních filmů. Snímek odhaluje nová historická fakta, avšak ústředním motivem jsou osudy těch, kteří bojovali na jedné či druhé straně a přežili. Popisují své trýznivé zkušenosti a mnohdy poskytují poslední svědecké výpovědi, které se podařilo zaznamenat. Poutavé vyprávění lidí, působících v blízkosti centra moci, se střídá s dojemnými výpověďmi těch, kteří bojovali. Obzvlášť děsivé jsou záběry osmimilimetrové kamery, pořízené vojáky během bojů. Tvůrcům pořadu otevřely dveře i ruské archivy a umožnily jim exkluzivní přístup k dokumentům a vzácnému filmovému materialu z bitvy o Stalingrad.
Už samotný názov dokumentárnej snímky explicitne naznačuje, že pôjde o tri tzv. izby - vhodnejšie miesta. Každej izbe náleží aj príslušný špecifický názov, ktorý takpovediac popisuje život v danej izbe. Fínsky režisér Pirjo Honkasalo nás povodí po vojenskej akadémii v Sankt Peterburgu, po vojnou zničenom a nádej hľadajúcom čečenskom Groznyj, aby sme nakoniec zavítali do stepmi popretkávanej Ingušskej autonómnej republiky ležiacej pod severnými hradbami Kaukazu.
Napoleon Bonaparte začínal jako kapitán ve francouzské armádě. Díky brilantnímu taktickému myšlení se mu podařilo dosáhnout povýšení a brzy se dostal na přední pozice ve vedení státu. Roku 1804 se stal francouzským císařem. Během své vlády vedl celou řadu bitev, obvykle vítězných, v nichž prokázal svůj výjimečný válečnický um. Nakonec v roce 1813 podlehl přesile a skončil ve vyhnanství na ostrově Elba. Odtud však unikl a získal zpátky trůn. Jeho císařství ovšem trvalo jen 100 dní, poté jej porážka v bitvě u Waterloo 18. 6. 1815 donutila abdikovat a byl deportován na ostrov Svatá Helena, kde také roku 1821 zemřel.
Mladý muž v současnosti pátrá v Londýně po své rodinné historii a vyptává se svých nejstarších
příbuzných na všechny příběhy, které si pamatují. Nejvíce ho zajímá Anne, která žila na anglickém
venkově a v předvečer druhé světové války údajně našla dokumenty o zlověstném nacistickém
spiknutí. Zprvu to vypadalo jako nahrávky z jakéhosi jednání, ovšem když Anne došlo, co drží v
rukou, začala se bát. Její život byl ohrožen a Anne se musela rozhodnout, co udělá… zradí nebo
bude hrdinkou?
Píše se rok 1943. Němci připravují svou vojenskou techniku pro přesun na frontu. Na předměstí posádkového města v okupované části Sovětského svazu však operuje skupina sovětských ženistů, vyhazující německé vlaky do povětří. Aby zabránili jejich další likvidaci, přijímají fašisté drastická opatření. Na přední vagóny umísťují civilní obyvatele jako živý štít! V zápase proti nepříteli je možné každou chvíli zahynout. Každý krok může být posledním a hrdinní ženisté nemají právo na chybu!
Cchao Cchao a jeho armáda jsou v plné síle zakotveny u Red Cliff. Ču-ke Liang a Čou Jü-o vymýšlí strategický plán, jak přemoci mnohonásobné vojsko nepřítele, když tu přichází „rána pod pás“ v podobě moru a neshod ve vlastních řadách. Podaří se nakonec království Wu a Xu porazit Cchao Cchaovu armádu? Bitva statisíců právě začíná. Stejně jako v prvním dílu se můžeme těšit na mnohatisícové bitvy, tentokrát však na pevnině a i na moři.
Berlín, 2. světová válka. Černou uniformu SS nosí i Standartenführer Schurenberg, povoláním sovětský špion Alexandr Isajevič Osečkin. Jeho obrovský černý mercedes má hliníková kola a na spodku modré diody, bydlí v berlínské čtvrti Heilhitlerovo a jemistrem světa ve sportu heilhitler. Martin Bormann je homosexuál, v kanceláři chodí v havajské košili s palmičkami a tajně miluje Schulenberga. Hitler šňupe koks a je mu jedno, že na chodbách potkává agenta tajné služby USA, který je černoch, lebku a zkřížené hnáty má na bejsbólové čepici, otočené kšiltem nad ucho, jeho uniforma nemá rukávy, je ověšený stříbrnými řetězy a při setkání se Schurenbergem si dávají five. A když se na padáku snese veleprsatá radistka Zina, začnou se dít věci. Bláznivá parodie na Sedmnáct zastavení jara, Stirlitze si utahuje s válečných hrdinů - nebo přesněji z přitroublých filmů o válečných hrdinech.
Celovečerní dokument, na kterém se podílela řada válečných veteránů, představuje vyváženou prezentaci historie japonských sebevražedných letců 2. světové války, známých pod pojmem kamikaze. Jejich nasazení do bojů prosadil v říjnu 1944 japonský admirál Takidžiró Óniši a od té doby se často sotva dospělí mladíci vrhali s letouny napěchovanými výbušninami střemhlav na spojenecké lodě. Měli být novým „božským větrem“, který spasí Japonsko, ale tento cíl nebyl v lidských silách. Kamikaze sice dosáhli určitých úspěchů, ale ty byly příliš draze vykoupeny. Každý úspěch znamenal ztrátu zkušeného pilota i letadla a takové plýtvání si Japonsko nemohlo dovolit. Po počátečních úspěších začaly být používány i jiné formy sebevražedných útoků. A to sebevražedné bárky, pilotované bomby „óka“ a pilotovaná torpéda „kaiten“. Dokument sleduje v osmi kapitolách počátky působení kamikaze na Filipínách, následuje bitva o ostrov Iwodžima a vše vrcholí monstrózní akcí při obraně ostrova Okinawa.
Djuro není ani Srb, ani Chorvat. Je Rom, má velkou a šťastnou rodinu a živí se jako herec v obskurních srbských pornofilmech. A právě jeho svobodným, sarkastickým pohledem vidíme příběh chorvatského válečného veterána Martina. Mladíkův život nabral značně bizarní směr v okamžiku, kdy v pornoverzi Červené Karkulky spatřil krásnou Desu. Djuro, který ve zmíněném pornosnímku s nasazením ztvárnil vlka, přivede mladíka na jeho žádost na dívčinu stopu. Protože neexistuje jiná možnost, Martin si Desu koupí od jejího pasáka a odveze ji z Bělehradu do Záhřebu. Těžce traumatizovaná dívka soudí, že jde jen o dalšího muže, který ji chce zneužívat, a nechápe, co od ní Martin chce. Navíc se ke slovu hlásí temná minulost, která i po válce zatěžuje životy obou protagonistů. Zkušený režisér Vinko Brešan natočil tragikomický příběh lásky ve světě, kde, jak se zdá, jsou všechny lidské hodnoty vystaveny na prodej nebo odsouzeny k cynickému zničení.
Attila, hunský válečník, zvaný Bič boží, postrach okolních národů. V začátcích svého panování vládl společně s bratrem Bledou, kterého však nechal brzy zavraždit a sjednotil tak veškerou vládu do svých rukou. Vedl řadu nájezdů do nitra Římské říše a dostal se až do Francie, kde však byl po porážce v bitvě na Katalaunských polích r. 451 zastaven. Následující rok přesto pokračoval do Itálie. Jeho dobyvačné choutky ale zastavila smrt - za nevyjasněných okolností roku 453 zemřel, údajně otráven svou manželkou Ildiko. Tento film patří do šestidílné série Nesmrtelní Válečníci, kterou produkuje BBC.
