Na motivy stejnojmenné knihy Alexandra Chakovského byl natočen čtyřdílný příběh, který vypráví o nejtragičtějších stránkách Velké vlastenecké války při obléhání Leningradu mezi Zářím 1941 a Lednem 1943, o velké bitvě o město, dění na velitelství, každodenním životě v první linii a heroických pracovních výkonech obyvatel Leningradu v obléhaném městě. Toto jsou první dva díly, Luga - hranice obrany a Pulkovsky meridian.
Na motivy stejnojmenné knihy Alexandra Chakovského byl natočen čtyřdílný příběh, který vypráví o nejtragičtějších stránkách Velké vlastenecké války při obléhání Leningradu mezi Zářím 1941 a Lednem 1943, o velké bitvě o město, dění na velitelství, každodenním životě v první linii a heroických pracovních výkonech obyvatel Leningradu v obléhaném městě. Toto jsou druhé dva díly, Leningradský metronom a Operace 'Jiskra'
V průběhu sedmdesátých let vznikl a také zanikl prapodivný subžánr béčkových filmů s tématikou ženských nacistických koncentračních táborů. Mezi nejznámější patří americká nechuťárna Illsa, She Wolf of the SS z roku 1975, která měla ještě dvě pokračování, italský film Gestapo's Last Orgy z roku 1977 a také první z této řady Love Camp 7 z roku 1969. Výše zmíněné filmy spojuje historické pozadí ve kterých se děj odehrává (nacistický koncentrační tábor v období 2. světové války) a také sexuální zneužívání krásných žen. Ve filmu Love Camp 7, jsou dvě agentky britské zpravodajské služby vysazeny na území okupované němci, aby se nechaly zajmout a odvézt do tábora v němž je vězněna manželka nějaké důležité osoby. Tu pak za pomocí partyzánů, kteří na tábor zaútočí mají osvobodit. To je v kostce celý děj, který u tohoto filmu (ani u ostatních tohoto prapodivného subžánru) není zas až důležitý, neboť prim tu hraje právě ono vyobrazení nejrůznějších způsobu sexuálního ponižování, surovou zdravotní prohlídkou počínaje, přez znásilňování, ruzné druhy mučení až k nucenou prostitucí konče.
Rok 1942. Německý postup je zastaven před Moskvou. Znepřátelené strany se chystají na rozhodující letní ofenzivu. Hitler plánuje operaci Blau - úder jižním směrem na Kavkaz. V cestě mu však stojí město Stalingrad. V létě se tak rozpoutá bitva gigantických rozměrů, během nichž se ze Stalingradu stalo město – hrdina. Bitva, která nakonec skončila totálním fiaskem německé armády umocněným mrazivou ruskou zimou, která definitivně pohřbila pod nánosem zkrvaveného sněhu mýtus o německé neporazitelnosti.
Je rok 1971 a na indickém poloostrově se schyluje k třetí indo-pákistánské válce. Na obranu státní hranice v severoindickém regionu Longewala vyšle indická armáda malou jednotku asi sto dvaceti bojovníků z 23. paňdžábského regimentu, připravených i v nepříznivých podmínkách pouště Thár bránit svoji vlast. To se však ukáže jako velmi nesnadný úkol, neboť na pákistánské straně se do útoku chystají dva tankové regimenty podpořené dvěma tisíci pěšáků...Film natočený podle skutečných událostí slavné bitvy o Longewalu se setkal s velkým úspěchem a řadí se mezi klasické snímky hindské kinematografie.
Niekdajší nacista a jeho židovská väzenkyňa sa po dlhých rokoch stretnú v ruinách koncentračného tábora, aby zaspomínali na staré, boľavé čase. Hoci stáli na opačných barikádách, očividne ich niečo spája. Čo to je? A čo im má ich stretnutie priniesť?
Posádka tanku KV-2 sa snaží pri ústupe v roku 1941 zachrániť nepoškodený tank, aby sa nedostal do rúk nepriateľov. Ženista, ktorý stráži drevený most, zakáže osádke prejsť tankom po ňom dovtedy, kým sa cez most nepresunie pechota a ľahšia technika. Neverí, že most udrží váhu stroja, čo sa napokon skutočne stane pravdou. Veliteľ tanku presvedčí obyvateľov obce za riekou, aby pomohli s jeho vyprostením a posádka sa môže znova zapojiť do boja na nových obranných pozíciách.
Děj filmu se odehrává v poslední čtvrtině sedmého století. Zachycuje příchod kočovných Bulharů pod vedením polomitického chána Asparucha na Balkán. Zde jsou nuceni pod vnějšími tlaky hledat spojence mezi místním slovanským obyvatelstvem a spolu s ním čelit útoku mocné Byzantské říše. Ze střetnutí vycházejí Bulhaři jako vítězové a díky Asparuchově moudré politice je cesta ke vzniku nového slovansko-bulharského národa otevřená.Snímek se řadí k velkoprodukcím poměrně typickým pro bulharskou kinematografii 80. let. Připomeňme například tematicky související film DEN VLÁDCŮ, pojednávající o období vlády chána Kruma.
Film, který je inspirován skutečnou událostí, vypráví o lidském hrdinství a odvaze postavit se okupační přesile. Děj se odehrává na Ukrajině během 2. světové války, kdy se v létě roku 1942 uskutečnil v Němci okupovaném Kyjevě fotbalový zápas mezi týmem Luftwaffe a mužstvem místní pekárny, za něž nastoupila celá řada hvězd předválečného Dynama Kyjev. Šlo povětšinou o sovětské válečné zajatce, před které byl postaven jasný úkol – prohra. Za tu jim byla slíbena svoboda, v opačném případě mohli očekávat jedině smrt. Navzdory tomu opouštějí němečtí vojáci hřiště poraženi... a jejich sovětské protihráče kosí hned po ukončení zápasu kulky popravčí čety.
V úvodu filmu popisuje průvodce postavy na velkém historickém obrazu tak, jak je ve své historické komedii rozdal scenárista a režisér René Clair. Je na něm zobrazen příběh, kterým skončilo obléhání Allenbergovy pevnosti: uprostřed jsou dva vojevůdci, které válka postavila proti sobě a kteří se nakonec usmířili a právě si blahopřejí. Vlevo je maršál Allenberg, vpravu je kníže Beaulieu. Na obraze je leccos zajímavého, co přimělo historiky k zamyšlení: Kladou si třeba otázku - čemu se tak poputelně usmívá tenhle praporečník? Komu platí zřejmě zlomyslné poznámky toho poddůstojníka? Proč mají tyto dvě postavy masky intrikánů a šibalů? Že by to bylo svérázné zpodobení válečných pohrom a strázní z časů galantních slavností, jejichž hrdinami byli vznešení vojevůdci, kteří vedli války se stejnou rozkoší jako svůj zahálčivý, přepychový život, a jejich méně vznešení vojáci, kteří hladověli a válek měli plné zuby.