Náš příběh začíná v roce 195 po koloniích (After Colony). Kolem země obíhají vesmírné kolonie. Ty jsou utlačovány Zemskou aliancí, které je podporována tajnou organizací "Oz". Využívají také nových humanoidních robotů "mobilních obleků". Na vesmírných koloniích se rozhodli postavit Alianci, a tak na každé z pěti kolonií byla vytvořena skupina vědců, kteří nezávisle pracují na vývoji mobilních obleků z velmi odolné slitiny gundamia zvané "Gundamy". Pro kažký Gundam byl vycvičen jeden mladý voják a pomocí teroristických útoků a partyzánské války chtějí vydobít mír.
Chudobní obyvatelia čínskeho mestečka sú tyranizovaní japonskými pirátmi, ktorý od nich vyžadujú, aby im v určitom čase zložili vysokú čiastku peňazí, lebo inak ich vyvraždia. Časy sú zlé a obyvatelia majú problém uživiť seba samých a splniť preto takúto požiadavku je pre nich nereálne. Do mestečka však prichádza udatný šermiar (Wang Yu), ktorý sa im rozhodne pomôcť. Na armádu pirátov však sám stačiť nebude a preto sa vydá hľadať ďalších hrdinov, ktorí mu budú ochotní pomôcť a to aj napriek tomu, že finančná odmena bude nulová. Hŕstku statočných hrdinov sa mu nakoniec získať podarí a tak sa rýchlo musia pustiť do plánovania obrany, pretože armáda pirátov sa nezastavitelne blíži.
Operace Overlord znamenala největší vyloďovací akci v historii vojenství a stala se rovněž významným mezníkem celé druhé světové války. Film OPERACE OVERLORD zachycuje přípravu prostého britského vojáka, od jeho povolání k armádě, přes tvrdý výcvik, první milostné dobrodružství, až po informační karanténu a následné vylodění na břeh v Normandii. Americký režisér Stuart Cooper kombinuje hrané záběry s autentickými dokumenty, v postavě vojína Toma (Brian Stirner) zosobňuje statisíce jemu podobných osudů mužů, kteří 6. června 1944 bojovali na břehu Francie proti hitlerovskému Německu.
Film byl natočen ještě za války v Bosně, na území Republiky srbské. Jeho výchozí situací je uváznutí skupiny srbských vojáků v opuštěném tunelu obleženém bosenskými Muslimy. V častých retrospektivách se film ale vrací k předválečné době, hlouběji pak do Titovy Jugoslávie. Hlavní motiv, na který se v nich zaměřuje, idea bratrství a jednoty, je ve filmu zosobněn přátelstvím Srba a Muslima, ve válce vystaveného zkoušce. Ukazuje se tak jako poslední opora komunistického režimu, jež se ruší. Jugoslávský komunismus se demystifikuje prostřednictvím postavy veterána JLA, který čelí obvinění mladší generace, že teď se všechno ničí tak snadno, protože za Tita nedokázali vytvořit něco skutečně pevného včetně proklamovaného bratrství. Film neunikl kontroverznímu přijetí, na druhé straně vyjadřuje postoj, který lze označit za srbské hledisko v konfliktu.
Bohatý rakouský důstojník baron Engern přijíždí do Petrohradu, kde se zúčastní soutěže ve střelbě a stává se jejím vítězem. Mezitím se seznamuje s prostitutkou Ninou, nabízí jí nový život v místě, kde ji nikdo nezná, a odváží ji s sebou do Vídně. Tady ale Nina svého patrona opouští, protože se zamiluje do mladého důstojníka poručíka Franze Korffa. Mezi oběma muži dochází k souboji, při němž Korff umírá.
Záliba v ruských námětech provázela francouzskou kinematografii po celá třicátá léta nejen u domácích filmařů, ale i u tvůrců ruského původu, kteří ve Francii nalezli azyl. Jedním z nich byl i Viktor Turžanskij (Victor Tourjansky), který v tomto případě vyšel ze staršího scénáře Hanse Székelyho natočeného již v roce 1929 v Německu. Turžanskij natočil výpravný kostýmní snímek a do titulní role obsadil italskou herečku mezinárodního významu Isu Mirandu, jejími protějšky byli francouzští herci Aimé Clariond a Fernand Gravey, prostor dostali i další přední osobnosti francouzského filmu a divadla, v roli baronky Engernové to byla například Gabrielle Dorziat. Turžanskij ke spolupráci přizval i další ruské emigranty a například autorem návrhů kostýmů byl Georges Anněnkov. Film měl ve Francii premiéru 7. září 1937, krátce nato byl pak uveden i v dalších zemích včetně USA.
Dvoudílný koprodukční film nabízí téměř tříhodinovou podívanou z konce 2. světové války. Zatímco Evropa slaví konec krvavých bojů s nacisty, na Dálném východě zvuk zbraní ještě zdaleka neutichl. Ozbrojené síly Sovětského svazu pokračují v plánované ofenzívě. Za pomoci mongolských jednotek postupují přes poušť Gobi a údolí Chingan, aby jednou provždy umlčely japonské fašisty. Jejich cesty vedou k elitní gardě japonského militarismu, která se na sklonku války pokouší o poslední zoufalý krok – využít bakteriologických zbraní, vyvinutých v laboratořích rozmístěných v Číně.
Režisérka slavného dramatu Letka čarodějek – Jevgenije Žigulenko – natočila v roce 1984 strhující příběh o záchraně města Sevastopol před nacisty. Psal se rok 1941 a Velká vlastenecká válka vstupovala do svého vrcholu. Nacisté se neohroženě blížili k Sevastopolu, který měl být na rozkaz Hitlera dobyt ještě před úderem zimy. Z porúrských závodů přivezli fašisté mocná obléhací děla, kterým dominoval vysokovýkonný stroj ze sléváren magnáta Kruppa. Úkolem, který měl zabránit proniknutí tohoto hrůzného děla za brány Sevastopolu, byl pověřen poručík Lozovoj a skupina věrných partyzánů. Právě v jejich rukou ležel v těchto vypjatých okamžicích osud Sevastopolu, města, které bylo vždy pýchou ruských dějin a národa.
Během druhé světové války zajímá japonská armáda čtyři americké potápěče.
Mají jim ze dna pacifiku vyzvednout poklad, který zde ukryla americká armáda. V zajetí se spojí s filipínskými bojovníky na odpor proti japoncům. Mají ještě šanci?
Během Napoleonova vítězně postupujícího tažení skrz Německo je pevnost Kolberg izolována od ustupujících pruských jednotek. Občané Kolbergu odmítnou kapitulovat a zorganizují odpor proti francouzské armádě, která okamžitě začne na město útočit...
Júl 1945. Japonská armáda je na ústupe. Čata v Barme sa snaží udržať si svojho ducha. Inšpirácia prichádza od ich spolubojovníka Mizušimy, hráča samouka, ktorý im hrá na lutnu. Na konci vojny, keď čakajú na návrat do vlasti v zajateckom tábore Mudon, Mizušimu pošlú na výzvedy do hôr, kde sa majú Japonci zakopať. Mizušima je neúspešný, Briti zaútočia, mnohí padnú a Mizušimovi spolubojovníci sa obávajú, že padol aj on. On samozrejme prežije a je prezlečený za budhistického mnícha. Na ceste do Mudonu, za svojimi kamarátmi, ho deptajú pohľady na mŕtvych japonských vojakov. Rozhodne sa zasvätiť svoj život modlitbám, no jeho kamaráti sa ho snažia prehovoriť na spoločný návrat domov do Japonska.
