Příběh filmu Beznadějní se odehrává v 60. letech19. století. Tehdy byl hrabě Gedeon Ráday pověřen likvidací zbojníků, kteří se na venkově schovávali po povstání vedeném v roce 1848 Lájosem Kossuthem. Snímek sice čerpá z konkrétních událostí, ale Jancsó a jeho scenárista Gyula Hernádi si nekladli za cíl zobrazit historickou skutečnost. Jejich dílo můžeme chápat jako metaforu mechanismu represivní moci, tvůrcům jde především o zachycení konfliktu svobody a nesvobody, vztahu utlačovatele a utlačovaného. Beznadějní rozehrávají do své doby zakázaná témata vzpoury, politického teroru, vnitřního útlaku, manipulace i masového fanatismu a vyrovnávají se tak v alegorické podobě s bezvýchodností systému své doby. Jancsóův filmový jazyk je značně osobitý a leckdy těžko srozumitelný. Režisér nezapře své výtvarné založení. Neskutečně dlouhé záběry komponuje s neobvyklou přesností, která prozrazuje dopředu důkladně promyšlenou střihovou skladbu. Všechny sekvence jsou obdařeny obdivuhodným dynamickým napětím, jež evokuje ústřední pocit beznadějnosti. Jancsó pracuje velmi specificky také s filmovým zvukem: úsečné dialogy střídá hrozivě dlouhé ticho, míšení zvuků s ruchy mručení davu či dupotu koní získává leckdy rozměr hudební skladby. Beznadějní ve své době šokovali filmovou veřejnost a světu byla jejich prostřednictvím objevena maďarská kinematografie, která konečně přestoupila ohraničení národní uzavřenosti.
Francouzská vesnice Nouvion, 1941: II. světová válka je v plném proudu a hlavní hrdina, kavárník Renné Artois (Gorden Kaye), zažívá krušné chvíle. Mezi hosty jeho kavárny patří němečtí důstojníci, příslušníci gestapa, francouzští odbojáři i obyčejní vesničané. A Rennému z existenčních důvodů nezbývá, než se všemi znepřátelenými frakcemi spolupracovat. K tomu se ještě ze všech sil snaží, aby jeho manželka Edith (Carmen Silvera) nepřišla na jeho románek se servírkou Yvette (Vicki Michelle), a aby Yvette nepřišla na to, že má současně pletky s druhou servírkou, Marií (Francesca Gonshaw). Odbojářka Michelle ¨Nebudu-to-víckrát-opakovat¨ Dubois (Kirsten Cooke) v jeho kavárně ukrývá dva uprchlé britské letce (John D. Collins a Nicholas Frankau), velitel města, plukovník von Strohm (Richard Marner) zase ukradený obraz Padlé Madony, který mu má po válce zajistit příjemnou penzi. Německý poručík Gruber (Guy Siner) se Rennému dvoří, senilní odbojářský padělatel LeClerc (Jack Haig) se pro změnu dvoří Renného protivné tchyni (Rose Hill) a aby toho nebylo málo, kavárnu často v přestrojení navštěvuje všemi obávaný Herr Flick z Gestapa (Richard Gibson). Nešťastný Renné tedy musí obratně kličkovat a lhát, aby se vůbec dožil konce války.
Klasické válečné dílo, které se vrací do pohnuté doby závěru 2. světové války. Francie, 1944. Skupina sedmi amerických dobrovolníků dostane životu nebezpečný úkol – zničit hlavní štáb německého Wehrmachtu. Jejich mise je však brzy prozrazena a celá akce skončí neúspěchem, za který zaplatí také několik lidských životů. Američané se však nevzdávají a připraví plán, který má otřást jedním z hlavních strategických bodů nacistů v Evropě.
Válka v severní Africe zuří naplno a před spojenci stojí ještě hodně úkolů, než bude bitva dobojována. Jedním z nich je takřka sebevražedná akce mezi rozpálené písky, která získala pojmenování „Pouštní mise“. V jejím čele stojí americký kapitán Bruce Clay, který se už vyznamenal v bojích v Pacifiku. Nyní dostal rozkaz vydat se společně se skupinkou věrných spojenců do otevřené oblasti, která stojí mezi vojenskými křídly Angličanů a Američanů. Jde o 200 kilometrů holé prašné pouště, v jejímž středu vybudovali Němci rozlehlý bunkr, sloužící jako zásobárna nafty. Úkolem statečných vojáků je tuto základnu zničit a pokud možno zachránit nádrže s palivem. Do oblasti ale postupuje speciální fašistická tanková jednotka a splnění Pouštní mise se začíná jevit jako nadlidský úkol...
Podle válečného románu Viktora Někrasova V STALINGRADSKÝCH ZÁKOPECH vzniklo v roce 1956 černobílé drama, jehož scénář vytvořil sám autor knihy. Přivézt znovu na svět statečné vojáky, kteří strávili přes půl roku v zákopech pod Mamajovou mohylou a hrdinně bránili město Stalingrad, to byla hlavní myšlenka tvůrců tohoto výjimečného díla. V popředí stojí trojice sovětských vojáků, kteří se stávají součástí nové jednotky, zuřivě bojující o každý metr země před Stalingradem. Po nesmyslném rozkazu náčelníka štábu přijde statečné trio o většinu svých kamarádů, ale válka pokračuje neúprosně dál. Vojáci spěchají zpět do zákopů, zpět na místa, kde se především bojuje, ale také navazují přátelství na život a na smrt.
Polský televizní seriál Čtyři z tanku a pes překonal všechny rekordy ve sledovanosti. Humorným způsobem přibližuje příběhy čtyř vojáků a psa Šarika. Při své dlouhé cestě za osvobozením Polska se dostanou až do Berlína. Nastávají situace plné bojových scén, ale i humorných příběhů. Jako vítězové se varcejí do hlavního města Slezska - Katovic. Seriál ukazuje kontrasty mezi romantikou a skutečností, nebezpečím vojenského života a proto je stále tak oblíbený.
Příběh filmu se odehrává v letech 1936 až 1939, přesto má silný, současný akcent. Hrdinou filmu je patnáctiletý Simon Chalumot, který je proti svému bytostnému přesvědčení a zaměření donucen despotickým otcem, nadšeným obdivovatelem armády a jejího ducha,vstoupit do vojenského žákovského učiliště. Na konci studií ho má čekat kariéra poddůstojníka a posléze důstojníka. Celý další osud mladého, citově zaměřeného chlapce je poznamenán marnou vzpourou proti vojenskému drilu, neustálými konflikty s omezenými veliteli školy, zoufalým úsilým proti snahám, jejichž výsledným cílem je v duchu militaristického přesvědčení pokřivit jeho charakter. Není divu, že se brzy stává černou ovcí školy a hromosvodem pro nálady nadřízených.
John, Cliff, Tom. Tři muži, tři angličtí výsadkáři. Všichni skvěle vyškoleni pro záškodnickou činnost. Všichni umějí správně zabíjet, klást miny, vyhazovat mosty, střílet samopalem i pistolí. Ale v tuto chvíli jim nic z toho není moc platné. Jsou odříznuti od své jednotky, uvízli v jakémsi podivném bezčasí, v neznámé krajině, bez spojení, bez velení. Už čtrnáct hodin čekají v polorozbořeném, opuštěném statku na svého seržanta, který odešel na průzkum, a je čím dál jasnější, že se dříve nebo později budou muset sami rozhodnout, co dál...
Vojnová dráma podľa novely Borisa Vasiljeva zachytáva tragické osudy ženského oddielu na severozápade Ruska. Mladé dievčatá chceli žiť a prežívať krásu života, vojna im však všetko vzala. V odľahlej oblasti blízko fínskych hraníc pod velením desiatnika Vaskova stráži päť dievčat protileteckú artilériu. Keď ich obkľúči skupina šestnástich nacistických vojakov, musia podstúpiť nerovný boj a skúšku skutočného hrdinstva. Film bol nominovaný na Oscara za najlepší cudzojazyčný film. V roku 2005 čínski kinematografisti natočili 12-dielny remake tohto, v Číne veľmi populárneho filmu. Všetky postavy si zahrali ruskí herci.
Sovětský umělecký film, čerpající námětově z let Velké vlastenecké války. Na osobní tragédii mladé moskevské dívky ukazuje, jak krutě zasáhla válka do života sovětských lidí. Veronika a Boris, dva mladí krásní lidé, se měli rádi první vroucí láskou. Válka je rozloučila uprostřed štěstí a Boris beze stopy zmizel na frontě. Veronika na něj stále myslila, ale ve chvíli nervového rozrušení při nepřátelském náletu podlehla milostnému naléhání Borjova bratrance Marka a později se za něj provdala. Brzy však pochopila, jakým obrovským omylem bylo toto manželství s bezcharakterním člověkem. Vědoma si svého velkého provinění na Borisovi, nemohla věřit zprávě o jeho smrti. Až do konce války doufala, že se s ním opět setká. Teprve návrat Borisova přítele Štěpana, který byl svědkem jeho smrti, znamená konec všem nadějím. Veronika však ví, že její milý nezemřel nadarmo. Zemřel ve jménu budování nového života. Film Michaila Kalatozova Jeřábi táhnou vyvolal v sovětské filmové kritice prudkou polemiku. Většina kritiků i tvůrčích pracovníků se za film vášnivě a často bezvýhradně stavěla, avšak ozvali se i odpůrci, vytýkající filmu ( a zejména jeho scénáři) závažné nedostatky, především ideového rázu. Již sama prudkost polemiky svědčí o zcela mimořádně závažnosti tohoto díla. Je jisté, že i se souhlasem s některými námitkami jsou Jeřábi nejsilnějším filmem sovětské kinematografie (a neváhám říci světové kinematografie) celého desetiletí. Jsou silné především svou hlubokou lidskou náplní. Ukazují skutečné lidi z masa, krve a nervů, ne pouhá schémata hrdinů. Jsou vášnivou obžalobou války a daleko slyšitelným výkřikem po věčném míru. Jeřábi slavně zvítězili na letošním mezinárodním filmovém festivalu v Cannes a stejně slavně zvítězili všude na světě, kde byl film uveden. A právě ve spojení s jejich mírovou náplní je toto vítězství nejvýznamnější.
