Filmy online ke shlédnutí zdarma

Vjačeslav Tichonov prožívá jako partyzánský velitel úspěchy i porážky v osobním i partyzánském životě. Realisticky natočený film, který si opravdu na moc nehraje a kulky rozsévají smrt na obou stranách.

Léto roku 1941. Sovětský svaz je napaden fašistickým Německem. Na frontu odjíždí Ivan Petrovič Sincov, komunista. První dny války jsou otřesné. Sovětská letadla jsou jako kachny sestřelovány s oblohy německými stíhači, fronta je prolomena a Sincov zůstává s hrstkou vojáků v německém týlu. Starší politruk Sincov poprvé vidí účinky sovětské moci na vlastní oči. Ztrácí svou stranickou legitimaci. Jeho osud je zpečetěn. Tuto potupu může smýt pouze vlastní krví.

Srpen 1944, francouzské Alpy. V odlehlé vesnici vede doktor Lestrade nevelký penzión pro duševně nemocné. Jeho pacienti jsou vzorkem různorodých charakterů. Zasněná Hélène, bývalý policejní komisař Martin nebo Lemaret, přesvědčený o vlastní důležitosti. Jednoho dne přijíždí do vesnice skupina německých vojáků, která hledá významného příslušníka odboje. Švýcarský lékař Tiller se snaží zachovat pro pacienty klid a přesvědčuje Němce, aby oblast opustili. Sám ale netuší, že právě mezi naoko duševně chorými se skrývají odbojáři. Film VEČER ČEKEJTE PŘÍTELE (Un ami viendra ce soir) natočil významný francouzský režisér Raymond Bernard, který byl židovského původu a sám se musel celou válku skrývat, stejný osud stihnul i autora scénáře Jacquese Companéeze. Právě židovská tématika, respektive ožehavé zpracování problematiky holocaustu ve Francii za druhé světové války, patří k silným atributům filmu, zatímco dějová linka válečného dramatu tolik zdařilá není. Odborníci navíc vyslovili názor, že snahu o realistické vyznění sráží příliš hvězdná Madeleine Sologne v jedné z hlavních rolí. Naopak, věrohodné výkony podali především Michel Simon nebo Saturnin Fabre. Ve Francii měl film premiéru 10. dubna 1946.

Vrcholné dílo němého filmu francouzské kinematografie. Monumentální historická freska francouzského režiséra Abela Ganceho o Napoleonově životě. Děj je složen z jednotlivých epizod vojevůdcova života, který se v konečné podobě skládal ze šesti dějství. Na začátku popisuje jeho dětství a studia na vojenské akademii. Následuje uvěznění na Korsice, odsouzení k smrti a útěk do Paříže. V dalším dějství dovede Napoleon francouzskou armádu k vítězství nad Angličany u Toulonu a stává se generálem. Poté je zatčen a setkává se s Josephine, kterou si později vezme za ženu. Poslední dějství končí italským tažením.

Druhá světová válka vrcholí a na území Sovětského svazu dochází ke stále častějším střetům, v jejichž pozadí stojí státní tajné služby. Děj je situován na území okupované Ukrajiny roku 1943. Právě zde měli fašisté speciální centrum pro výcvik diverzantů, vedené tvrdým a nekompromisním majorem Karejevem. Celá skupina měla být potom použita při ofenzívě u Dněpru, která měla nacistům vynahradit prohru u Kurska. Tajné složky Rudé armády jsou však v pohotovosti a oddíl rozvědčíků začíná rozehrávat operaci s označením: „Smrtelně nebezpečné!“

Zelené vrchy Lubjavi grobu sú miestom pôsobenia čaty juhoslovanských partizánov v priebehu bitky o Sutjesku, v období Juhoslovanského povstania. Napriek veľkým stratám jednotka plní svoju úlohu, kryť ústup ranených partizánov do bezpečia.

Sugestivní válečný film na motivy stejnojmenné novely klasika ruské literatury Michaila Šolochova začíná v poválečném létě 1946, kdy na břehu řeky v Kaškarské oblasti potkává spisovatel muže s malým chlapcem. Šolochov se zprvu dává s pocestnými do řeči pouze skrze mokrý tabák, ale mezi vznášejícími se cigaretovými spirálami se pomalu začíná rýsovat celý příběh. Oním neznámým mužem je Andrej Sokolov, prostý člověk, jenž neměl příliš šťastny život. Sokolov byl řidičem ve Voroněži, kde se také oženil, měl syna a později i dvě dcery. Žil by dále spokojeným životem obyčejného člověka, kdyby nepřišla druhá světová válka a on nemusel narukovat... Andrej vypráví o otřesných podmínkách života za války, o utrpení ve vojenských lágrech a ztrátě lidské důstojnosti i nadějí, přitom ale vychází najevo jeho nezdolnost a odvaha čelit svému osudu, jenž pro něj, přes všechny hrůzy co prožil, neztratil smysl.

O nevšedním životě, o povaze, vůli, odvaze a síle ducha legendárního stíhače Alexeje Petroviče Meresjeva vypráví silně humanistické dílo, které vstoupilo do dějin světové kinematografie. Koncem března 1942 byl sestřel stíhač Alexej Petrovič Meresjev a dopadl do centra fašisty ovládaného území v Děmjanském okruhu. Havaroval v neprostupném lese a při pádu se těžce zranil. Každý den uskutečnil za obrovských bolestí s rozdrcenými nárty a snětí v chodidlech 10 tisíc kroků, kterého ho nakonec po dlouhých 18 dnech dovedly až na svobodu. Svobodu, vykoupenou ztrátou obou končetin a obrovskou beznadějí. Opravdový Sovět Alexej Petrovič Meresjev se ale ani na okamžik nevzdal. Silou vůle překonal nástrahy osudu, aby nakonec opět usedl do kokpitu svého milovaného bojového letounu a dál bránil svou rodnou vlast.

Sovětský barevný umělecký film o bojích viceadmirála Ušakova na Středozemním moři; druhá epocha velkolepého historického životopisného filmu o admirálu Ušakovovi. Když Napoleon na konci 18. století ohrozil celou Evropu, byla carská vláda nucena povolat Ušakova, aby společné s tureckým a anglickým loďstvem bojoval proti Francouzům. Díky geniální taktice a hrdinství ruských námořníků a přes všechny intriky Angličanů, dobude Ušakov nejsilnější pevnost Francouzů na Středozemním moři Ionské ostrovy. Osvobodí Neapol a Řím a dá řeckým ostrovům demokratickou ústavu. Setká se i s anglickým admirálem Nelsonem, kterému připomene jeho porušení vojenské cti při vyvražďování zajatců v Neapoli. Po úspěšném tažení je carem pro své demokratické smýšlení degradován, takže raději zažádá do výslužby. (FILMOVÝ PŘEHLED 2 / 1954)

Čtrnáctiletý Fljora je v létě 1943 naivním běloruským chlapcem, odhodlaným zapojit se do partyzánského odboje. Na konci příběhu je lidskou troskou, z jejíž tváře navždy zmizely stopy dětské nevinnosti. Fljorův osud plný utrpení, ve kterém nechybí místo ani pro první erotické okouzlení a tragikomické okamžiky, prožila většina z těch, kteří dospívali za druhé světové války. Němci tehdy v Bělorusku realizovali projekt "spálené země", v němž lehlo popelem na šest set vesnic. O těchto událostech vypráví ve svých novelách Ales Adamovič, který se rovněž podílel na scénáři filmu, opatřeného názvem Zabijte Hitlera. Do výroby však šel snímek pod titulem, jenž tvoří refrén v biblické Apokalypse. Elem Klimov jej natáčel chronologicky, což výrazně pomohlo představiteli hlavní role Alexeji Kravčenkovi ke ztotožnění se svým hrdinou. Obraz Fljorova vyšinutého nitra však nevyjadřuje pouze herecká akce, výraznou měrou se na něm podílí práce kameramana a zvukaře, k níž zvláštní kontrapunkt vytváří Mozartova hudba.