Partyzánské jednotky se v průběhu zuřivých bojů druhé světové války vrhají do operace, jejíž přežití bylo vyhodnoceno s výsledkem: pravděpodobnost nula. V roce 1943 se v tajném zařízení v Anglii podařilo dokončit revoluční přístroj, který byl pojmenován RADAR. Tehdy se změnila strategie války v Evropě a díky tomuto novému vynálezu dosáhly spojenecké síly nečekaných vítězství. Ale právě na podzim roku 1943, když anglický výzvědný letoun přelétal nad norskými vodami, se radaru zmocnila nacistická armáda. Vše se zdálo být ztraceno až do chvíle, než se skupinka odvážných spojenců vydala na drsnou misi, s cílem získat radar zpět. Nezmapovaná severská příroda, nacistická převaha, nedostatek času – to vše stojí proti partyzánům, kterým okolnosti vtiskly nálepku „sebevražedné komando“. Ale i bezvýchodná situace v sobě skrývá naději…
Christinu Lahtiovou, známou jako ambiciózní doktorku Kate v seriálu Chicago Hope nebo osamocenou právničku Grace vedoucí téměř ztracený soudní spor s nadnárodní tabákovou firmou v dramatu Dobrý boj, budeme mít možnost vidět tentokrát v příběhu podle skutečných událostí. V americkém dramatu hraje doktorku Gisellu Perlovou, jednu z prvních východoevropských gynekoložek, která byla během nacistické okupace uvězněna v Auschwitzu. Nacisté se rozhodnou využít jejích lékařských schopností a donutí ji dokonce stát se asistentkou notoricky známého válečného zločince Josefa Mengeleho a být svědkyní jeho experimentů.
Motáky Julia Fučíka z nacistického vězení se záhy staly posvátnou komunistickou biblí - a v tomto duchu vznikl i uctivý filmový přepis. Hlavní hrdina, optimistický i odhodlaný, se nechává žádnými prostředky zlomit, vystupuje jako zosobnění všech komunistických předností... Dnes víme, že vše bylo jinak...
Jak už název napovídá - v překladu Americké zkušenosti - jedná se o sérii dokumentů, ve kterých slavné i méně známé osobnosti ukazují dějiny USA až po současnost. Ukazují pokroky, ale také nezdary.
V rámci většího sbratření lidu socialistických zemí nechybí ani koprodukční projekt Slovenska s Bulharskem. Vztahuje se k válečné minulosti a zachycuje, jak se na Slovensku v posledních měsících druhé světové války se účastnili partyzánských bojů také Bulhaři. Film zachycuje, jak po boku sovětských vojáků i slovenských partyzánů překračovali řeku Hron. Ukazuje, jak překonávali ztížené přírodní podmínky, jak těžké zážitky stmelily přátelství všech zúčastněných. Výsledkem je popisný válečný plakátek, zbavený jakékoli osobitosti.
Rozsáhlá kronika pojednávající o osudech několika generací zemanského rodu Nechticů Barbary a Bogumila, která zachycuje průběh jejich života od roku 1863 až po první světovou válku. Podle předlohy polské spisovatelky Marie Dabrowske.
Během vietnamské války se vojenská hlídka vydává plnit úkol, který by se možná stal jen jedním z mnoha zapomenutých válečných kroků, kdyby skupinu nedoprovázel válečný reportér. On a především jeho kamera se stávají svědky událostí, během nichž nejen bezprostředně zaznamenají průběh plnění povinností, ale podaří se jim i nahlédnout hlouběji do životů řadových vojáků... Netradiční válečný snímek přináší filmařsky originální pohled na válku ve Vietnamu, za což byl nominován například na cenu prestižního festivalu nezávislých filmů v Sundance.
Autobus s turistami zo Západného Nemecka zablúdi v malej dedine v juhoslovanských horách, v ktorej žijú iba samé ženy. Tie sa však správajú k navštevníkom nevraživo a po zistení ich národnosti nepriateľsky. Jeden z turistov sa dozvedá o tragickom osude ich mužov, ktorých počas vojny pozabíjali nemeckí vojaci. Situácia sa začne čoraz viac vyhrocovať...
Hvězda westernových hitů LEE VAN CLEEF (V PRAVÉ POLEDNE, HODNÝ, ZLÝ A OŠKLIVÝ, SEDM STATEČNÝCH) exceluje v tomto válečném dramatu z roku 1968. Lee Van Cleef představuje seržanta Sullivana, který se postaví do čela oddílu, složeného z amerických Italů. Společně mají za úkol infiltrovat se do fašistické armády v severní Africe. Píše se rok 1942 a Spojenci se právě připravují na Druhou bitvu u El Alameinu. A její průběh má zásadním způsobem ovlivnit právě jednotka nekompromisního bojovníka Sullivana.
Píše se rok 1944 a německý nadporučík Clemens Forell odjíždí vlakem z Bavorska na východní frontu. Na nádraží se loučí s rodinou a manželka mu přitom sdělí, že čekají další dítě. Forell slibuje, že se do vánoc vrátí, ale místo toho je jako válečný zajatec v Sovětském Svazu odsouzen na 25 let nucených prací v Gulagu na nejvýchodnějším cípu Sibiře. Forell s mnoha dalšími německými zajatci je transportován vlakem v nelidských podmínkách na Sibiř a dopraven do Gulagu, kde těží v dolech. Již po příchodu do Gulagu je konfrontován se zástupcem velitele Gulagu. Forell vzpomíná na svoji rodinu a když se mu naskytne příležitost k útěku, využije ji. Byla to však nastražená léčka a Forell i ostatní vězni jsou za to tvrdě potrestáni. Forellovi se však záhy naskytne další příležitost k útěku a to díky pomoci německého doktora, který zde ošetřuje nemocné a raněné. Pomocí něj se mu útěk podaří a pro Forella tím začíná strastiplná pouť přes celou Sibiř domů.
