Jedna americká jednotka se ocitla v obklíčení Vietkongu a toto je jejich příběh.
V lednu 1968 začala Tetova ofenzíva Vietkongu. Během ní Vietkong zaútočil zcela nečekaně na všechny americké vojenské základny po celé zemi. Hodně amerických jednotek bylo odříznuto od světa.
Na předsunuté základně Gloria byla obklíčena jedna z nich. V oslabení bojovala tato jednotka o životy svých mužů a toto je příběh seržanta Hafnera Narrator a Cpl. Joseph L. DiNarda ´Nard, kteří se snaží se svou četou udržet demoralizovanou základnu.
Britské herecké hvězdy v čele se Sirem
Johnem Millsem a Donaldem Sindenem
vévodí dramatu ze druhé světové
války. Bitva o Atlantik propukla v plné
síle a britské lodě jsou zoufale potřeba.
Většina z nich však obléhá nebezpečnou
německou bitevní loď Tirpitz.
Podle plánu mají loď zničit a zdá se, že
jedinou možností je použití miniponorek.
Bude akce úspěšná? A pokud
ano, za jakou cenu? Nad námi vlny
– to je akcí nabitý válečný fi lm, který
vás udrží v napětí od začátku až do
konce.
Film podle románu holandské autorky Tessy de Loo. Příběh začíná v Německu ve 20.letech minulého století. Dvojčata Anna a Lotte jsou rozdělena po smrti svých rodičů. Anna zůstává v Německu u svého nevzdělaného strýce a tety, kteří ji využívají jako levnou pracovní sílu na jejich malé farmě, zatímco Lotte se odstěhuje k bohatým vzdáleným příbuzným do Holandska. Jejich životy nemůžou byt rozdílnější, přesto sestry spolu stále udržují kontakt pomocí dopisů a touží se opět setkat. Toto přání se jim splní až během druhé světové války, kdy se Anna vdá za příslušníka SS a Lotte se zasnoubí s židovským hudebníkem. Jejich životy jdou úplně jinými směry, na jejich odcizení má vliv i jejich rozdílné vnímání světa ovlivněné jejich různou výchovou. Přesto se Anna nevzdává a až do konce svého života doufá ve “sjednocení” se sestrou.
Tento dramatický snímek byl mj. nominován na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film za rok 2004.
Rok 1941. Osm italských vojáků je vyloděno a obsazuje ve jménu Mussoliniho malý řecký ostrov kdesi v Egejském moři, který je vojensky zcela strategicky bezvýznamný. Po zuby ozbrojení vojáci najdou v opuštěné vesnici jenom pár slepic. Čas míjí a nikdo se neobjevuje. Povinnost se mění v prázdniny. Válka je kdesi daleko, nikdo ani neví, jestli už neskončila
I v československé kinematografii vznikla řada naivně patetických příběhů o malých dětech ocitnuvších se ve válečné vřavě. V nyní uváděném filmu, natočeném ve spolupráci s běloruskými filmaři, je hrdinou desetiletý sirotek, jehož se ujme otcovsky ujme celá ruská jednotka. Chlapec tam odhodlaně slouží jako zdravotník. Když společně s vojáky dojde do Čech, setká se s matkou vojáka, jehož skonu viděl, ale dlouho nenachází odvahu říci jí krutou pravdu... (české a ruské znění)
Francouzsko - japonský film Hirošima má lásko, natočený roku 1959 francouzským režisérem Alainem Resnaisem podle scénáře spisovatelky Marguerite Durasové, patří k mezníkům moderní světové kinematografie. Je to filmová báseň (někdy se o ní píše jako o kantátě ) na téma lásky a zmaru, na téma věčné síly citu a neodvratného zapomenutí. Příběh francouzské herečky, která přijela do Hirošimy natočit některé scény mírového filmu a svou předposlední noc zde strávila s Japoncem, jenž v ní evokoval čtrnáct let starou vzpomínku na tragédii její první lásky v Němci okupované Francii, je vyprávěn zcela zvláštním způsobem. Pronikavě se liší od tradičního pojetí filmové epiky a vytváří nový kanón filmově estetických norem, uplatňovaný v šedesátých letech v pracích mnoha příslušníků nových vln od francouzské až po československou. Film byl uveden mimo soutěž na MFF v Cannes 1959, kde získal Cenu FIPRESCI a Cenu Společnosti filmových a televizních spisovatelů.
Príčinou konfliktu, ktorý prerástol do legendárnej trójskej vojny, bola žena. Paris (Orlando Bloom), syn trójskeho kráľa Priama, mal rozhodnúť, ktorá z troch bohyní (Athéna, Afrodita, Héra) je najkrajšia. Afrodita mu v silnej túžbe po víťazstve prisľúbila najlákavejšiu odmenu - najkrajšiu pozemskú ženu. Paris jej úplatku podľahol a zvolil ju. Na oplátku potom Afrodita v roku 1193 pred n.l. pomohla Parisovi s únosom krásnej Heleny, ktorá bola manželkou Menelausa - kráľa Sparty. Navyše Paris okrem Heleny ukradol Menelausovi aj plnú kráľovskú pokladnicu. Tieto podlé činy sa stali dôvodom desať rokov trvajúcej vojny medzi obyvateľmi Tróje a gréckymi vojskami. Na obidvoch znepriatelených stranách stáli vodcovia a bojovníci, ktorých mená sú opradené slávou i v dnešných časoch. Do čela trójskej armády sa postavil Parisov brat Hector (Eric Bana - Hulk) a Grékov do vojny viedol Achilles (Brad Pitt) s výdatnou pomocou slávneho Odyssea (Sean Bean - Boromir z Pána prsteňov). Práve on navrhol postaviť trójskeho koňa, s pomocou ktorého sa gréci ľsťou dostali do mesta Tróje a otvorili brány svojím vojskámLegendárny príbeh o príčine, priebehu a výsledku trójskej vojny ako prvý zaznamenal grécky spisovateľ Homér v epose Ilias a čiastočne aj v druhom s názvom Oddysea. Na filmové plátno sa ho rozhodol previesť Wolfgang Petersen (Nekonečný príbeh), režisér nemeckého pôvodu. Okrem hviezdneho hereckého obsadenia nás čakajú vďaka vysokému rozpočtu (135 miliónov dolárov) aj obrovské epické súboje, v ktorých sa naraz objaví až 1.000 lodí a 75.000 bojovníkov.
Jedna z nejpopulárnějších historických her Williama Shakespeara byla poprvé zfilmována v roce 1944 legendárním Laurencem Olivierem. Jindřich V. je příběh mladého anglického krále, který se na radu arcibiskupa z Canterbury rozhodne bojovat za své právo na francouzský trůn. Film byl původně natočen se záměrem zvýšit morálku britských jednotek za druhé světové války. Laurence Olivier byl za svou roli Jindřicha V. nominová nna Oscara.
Veľká Británia sa v mesiaci máj 1940 ocitla na pokraji vojenskej katastrofy mimoriadneho rozsahu. Za dva týždne bojov Nemci obsadili Holandsko, Belgicko a severné Francúzsko. Všetky britské expedičné sily sa dostali do nemeckého obklúčenia v blízkosti francúzskeho prístavu Dunkerque. Angličania spustili Operáciu Dynamo - evakuáciu obkľúčených síl pomocou 600 veľkých a asi 300 malých lodí. Do bezpečia sa dopravilo 338226 Angličanov, 139911 Francúzov a dalšie tisíce vojakov ostatných národností (medzi nimi i Češi a Slováci). Operácia trvala do 4. júna 1940.
Symbolická dráma o putovaní kanadskej novinárky afgánskeho pôvodu, Nafas, do rodnej krajiny. Nafas ešte ako malé dievča jej rodina z politických dôvodov odviedla do Kanady. Jej sestra však vyrastala v Afganistane. Po tom, čo kvôli nášľapnej míne stratila obe nohy, chystá sa v deň posledného zatmenia slnka v 20. storočí spáchať samovraždu. O svojom úmysle sa v liste zverí sestre, ktorá sa preto podujme na neľahké prekročenie iránsko-afgánskych hraníc. Za každú cenu chce sestre v jej čine zabrániť, no cesta k nej zložitá. Ako žena nemôže v Afganistane cestovať sama, preto podplatí šoféra, aby ju vydával za svoju manželku a zahalená v burke nasadne spolu s inými ženami na korbu jeho auta. Takto putuje vyprahnutou krajinou zdevastovanou mnohoročnými bojmi so Sovietskym zväzom, následnou občianskou vojnou a politickou tyraniou Talibánu. Vidí, ako sa chlapci v škole Koránu medzi modlitbami učia narábať so zbraňami, ako sa ľudia zmrzačení nášľapnými mínami bijú o protézy zhadzované z lietadla
s humanitárnou pomocou. Film je tragickým portrétom krajiny, ktorá sa stala obeťou modernej histórie. Dôležitejší ako príbeh samotný je v ňom putovanie a zobrazenie hrôz, ktorým musia obyvatelia Afganistanu čeliť.
Režisér Mohsen Makhmalbaf, jeden z najvýraznejších predstaviteľov "iránskeho filmového zázraku", vo filme skombinoval postupy dokumentárneho a hraného filmu, aby podal čo najautentickejší portrét hrôz, ktorým sú už po dlhé roky obyvatelia Afganistanu vystavení. Roku 2001 na MFF Cannes získal za snímku Kandahár Cenu ekumenickej poroty. Bolo to iba niekoľko mesiacov predtým, ako sa po 11. septembri 2001 na Afganistan zamerali kamery celého sveta.
