Dnes už jsou to jen vzpomínky starého, umírajícího muže, ale jaro roku 1936 znamenalo pro mladého, nezaměstnaného idealistického komunistu Davida čas velkých životních změn. Už dlouho odmítal sedět se založenýma rukama a zavírat oči před děním ve světě, a proto se rozhodl opustit rodný Liverpool a vydat se do Španělska bojovat po boku republikánů proti Francovi a rozpínajícímu se fašismu. Vedle ostatních členů marxistických milicí a budoucích přátel se nakonec dostal až do první linie a poznal všechny hrůzy, které může přinést boj. Byl přímým svědkem mnoha důležitých událostí španělské občanské války a prožil také nejednu deziluzi a ztrátu naděje. A přesto nebyl jeho boj a život zbytečný. Tak zní poselství legendárního britského levicového režiséra Ken Loache, jež v roce 1995 obdrželo dvě ceny na festivalu ve francouzském Cannes. V hlavní úloze nepokojného mladého idealisty se představil tehdy jednatřicetiletý Ian Hart.
Je 6.10.1973 - Den smíření (Jom ha kipurim) - nejsvětější den celého židovského roku, den kdy se v Izraeli zastaví život. A právě tehdy se spojené armády pěti arabských států pokusily zničit Stát Izrael. Amos Gitaï natočil film na základě vlastních zkušeností z války, kterou prožil jako člen záchranné jednotky. Příběhy vojáků, jejichž úkolem není zabíjet nepřátele, ale zachraňovat život vlastním vojákům.
Píše se začátek roku 1948. Blíží se rozhodující střetnutí mezi Židy a Palestinci. K břehům míří stará nákladní loď Kedma, na jejíž palubě se tísní stovky Židů z různých koutů Evropy. Válku přežili v ghettech, uprchli z transportů a chtějí za každou cenu uniknout z Evropy do "země zaslíbené". Na pláži čeká na příjezd lodi Mussa, velitel podzemní polovojenské židovské organizace Palmach., ale i britští vojáci, kteří mají za úkol židovské přistěhovalce zajmout a odeslat zpět. Po krvavé přestřelce se část uprchlíků z Kedmy uchýlí do nedalekých hor. Následuje strastiplná cesta, při níž se uprchlíci připojí ke konvoji, který směřuje do obleženého Jeruzeléma. Získávají zbraně a zúčastní se útoku na arabskou vesnici, jejíž obránci blokují konvoji cestu. Mnoho z uprchlíků, kteří doufali, že po válečných hrůzách najdou v Palestině nový domov, v boji umírá. Nicméně se jim podaří uvolnit cestu a konvoj se zásobami může pokračovat v cestě do Jeruzaléma.
Druhá polovina třicátých let 20. století. Ve Španělsku zuří občanská válka, která se načas změnila v sociální revoluci. Lidé se bouří proti všemu, co je po staletí utlačovalo – vládě, zaměstnavatelům, církvi. Hoří kostely, všichni jsou si rovni, lidé konají kolektivně. Mladá jeptiška Maria ze strachu před revolucí prchá v převlečení z kláštera. Osud ji však zavede nejprve mezi prostitutky, následně mezi revoluční anarchistky z organizace Mujeres libres, s nimiž zažívá všechny strasti i slasti – boj žen proti dvojímu útlaku - patriarchátu a kapitálu, boje v zákopech i ulicích, anarchistickou svobodu, lásku k bývalému knězi, protifašistickou frontu i zradu revoluce… Maria se tak postupně zbavuje v klášteře naučené podřízenosti, aby konečně uskutečnila jedno rozhodnutí sama za sebe.
Leto 1941. Fínske vojská sa snažia vytlačiť Červenú armádu z územia Karélie. Poručík Eero Perkola je so svojou jednotkou vyslaný do prednej línie. Po príchode do dediny, kde má sídlo velenie, sa prekvapivo stretáva so svojou snúbenicou, ktorá mala byť v bezpečí v Helsinkách. Takto sa začína odvíjať dej filmu Rukajärven tie. Príbeh postupu jednotky Eera Perkolu do zóny obsadenej Červenou armádou. Príbeh Eera a jeho snúbenice uprostred bojov Pokračovacej vojny. V hlavných úlohách sa v réžii Olliho Saarelu predstavili Peter Franzén (Eero Perkola) a Irina Bjärklund (Lotta, Eerova snúbenica).
Německý důstojník SS (Klaus Kinski) má podezření, že důstojník (Richard Harrison), vedoucí výstavby přehrady, nemusí být až tak loajální nacista za jakého se prohlašuje. Ve skutečnosti je to britský důstojník, jehož posláním je pomáhat záškodnickým oddílům ve zničení hráze ještě před vypuknutím tzv. Dne D.
Hrstka statečných proti krutému diktátorovi. Krutý diktátor sužuje jednu z jihoamerických zemí již několik let. Korupce, brutalita a znásilňování jsou na denním pořádku. Naštěstí se najde několik odvážných jedinců, kteří začnou organizovat odpor. Do čela se přitom staví legendární vůdce El Leopardo...
Přestože jsou odsouzeni k smrti za zradu, dokáží v sobě najít morální sílu postavit se zrůdnému nacistickému nepříteli. Dva američtí vojáci jsou odsouzeni k smrti za zločiny spáchané za 2. světové války. Před vykonáním trestu ale skončí celý oddíl spojenců v nacistické pasti. Jedinými, kteří přežijí, jsou mladý poručík a oba odsouzenci. Jejich cynismus a snaha dávat ruce pryč od problémů okolního světa vezmou za své ve chvíli, kdy na vlastní kůži poznají pocity lidí, utlačovaných dlouhá léta fašisty. Desátník Haskins (KLAUS KINSKI) a voják Grayson (RAY SAUNDERS) berou spravedlnost do vlastních rukou a jedna z mnoha mikroválek, které společně dokázaly zvrátit běh moderních dějin, může začít.
V Hongkongu začíná bojová operace, v níž mají být zničeny proslulé sklady opia na severu Thajska, jimž vládne krutý mafián Lao Khan. Mezinárodní komando je složeno z nejschopnějších mužů s dokonalou výzbrojí. Avšak mafiáni jsou neméně zdatní a vybaveni moderními zbraněmi. Dochází k bojové akci, v níž se představí herci světového formátu - Klaus Kinski a Ernest Borgnine.
Hvězdy stříbrného plátna Klaus Kinski a John Garko excelují ve válečném dramatu o hrstce statečných vojáků, kteří se snaží proniknout do centra německého velitelství. Americký nadporučík Hoffman je pověřen životně důležitou misí – s dalšími čtyřmi druhy má proniknout do fašistické pevnosti Villa Verde a z přísně střeženého sejfu pořídit kopii nacistického plánu „K“. Téměř nesplnitelný úkol se daří naplňovat také díky půvabné německé dívce Helze, která je americkou špionkou. Společnými silami pronikají do Villa Verde, kde musí čelit několikanásobné přesile, vedené fanatickým kapitánem SS Muellerem (KLAUS KINSKI). A brzy je jasné, že tato mise bude pro většinu hrdinů také tou poslední.
