Moderně natočený čtyřdílný seriál vznikl jako adaptace románů Nikolaje Čergince Útěk a Smrt za smrt. V polovině 90. let, navzdory těžko dostupným horským oblastem Kavkazu a střední Asie, vznikaly nové drogové cesty. S drogovými obchodníky, kteří se snažili vybudovat na jižní hranici Svazu nezávislých států „Jižní bránu“ do Evropy, přišel teror, vyvražďování a etnické boje. Speciální jednotky mnoha zemí světa vedou nepřetržitý boj s narkomafií. Jako první na cestě obchodníků s „bílou smrtí“ kladou odpor ruští pohraničníci a mírové síly vedené veteránem afgánské války, majorem Větrovem. Na každém rohu číhá nebezpečí a zrada, která nakonec dovede Větrova až nad propast smrti.
National Geographic nás po několikáté zavede do nebezpečných končin tohoto světa. Restrepo nespustí oči z amerických vojáků v afghánském údolí Korangal, ve kterém hlavní tvůrci filmu strávili rok svého života. Film amerického žurnalisty Sebastiana Jungera a britského fotografa Tima Hetheringtona získal cenu poroty za Nejlepší dokumentární film v Sundance.
V létě roku 1950 se 71 studentů na vojenské základně, provizorně vytvořené z dívčí střední školy v Pohangu, bránilo stovkám severokorejských vojáků. Bránili se 11 hodin a díky jejich odvaze se spojenecká vojska posunula více do útoku. Film je natočen na základě skutečné události a děj byl inspirován dopisem jednoho ze studentů.
Po vypuknutí 1. světové války je Joey, Albertův milovaný kůň, prodán do kavalérie a odeslán do Francie. Joey se tak brzy ocitá pod nepřátelskou palbou, kde smrt, nemoc a osud ho berou na neobyčejnou cestu, kdy slouží po boku obou znepřátelených stran, aby se nakonec ocitl v zemi nikoho. Albert ovšem nemůže na Joeyho jen tak zapomenout a i když ještě není natolik starý, aby se zapsal do armády, vydává se na vlastní pěst na nebezpečnou misi, aby našel a dovedl svého ztraceného koně zpět domů.
Válka spěje ke svému závěru a Hitlerovi vojáci se v Evropě zoufale snaží o zvrat průběhu bojů. Jejich protiofenzíva na západní frontě na přelomu let 1944 a 1945 vešla do dějin pod názvem Bitva v Ardenách. A právě na bojišti, uprostřed zasněžených hor, se uzavírají osudy amerického mladíka Dona Smithe. Do armády narukoval v roce 1942 a jeho cesta vedla z Oregonu až na pláže v Normandii při masivním vylodění Spojenců. Za sebou nechal domov, rodinu, naděje, sny a především svou milou. Právě její láska na dálku je tím jediným, co drží mladého vojáka nad vodou tváří v tvář všem válečným hrůzám.
Jedno z nejpůsobivějších válečných dramat poslední doby vyneslo tvůrcům řadu ocenění na prestižních festivalech po celém světě. Příběh se vrací do konce roku 1944, kdy německá armáda společně se zbytky svých italských spolubojovníků zoufale brání pozice v severní Itálii. Na druhé straně hor se zase skupina partyzánů chystá na příjezd Spojenců. Mezi oběma liniemi se pohybují „obyčejní“ lidé unavení dlouhou válkou, přesto odhodlaní se bít až do posledního dechu.
Profesor historie Filatov a Lebka opět cestují časem. Tentokrát se ocitají v roce 1944, a to spolu se dvěma Ukrajinci, Taranem a jeho přítelem Šedým. V létě roku 2009 se všichni čtyři schází při vojenské rekonstrukci jedné z nejkrvavějších bitev druhé světové války, Lvovsko-sandoměřské operaci známé také pod názvem Brodský kotel. Hra však přestává být hrou všichni čtyři se náhle ocitají v pekle skutečných bojů. Žádná fantazie a hry na vojáčky, ale reálná, děsivá a zničující válka. Musí spojit své síly proti společnému nepříteli, aby našli cestu z pekla zpět domů a zabránili tomu, aby se minulost opakovala..
Vojny sa v dejinách ľudstva vždy začínali kvôli túžbe po moci, po iných územiach, po ovládnutí iných národov. Historicky poslednou apokalypsou ľudstva bola Druhá svetová vojna, ktorá si vyžiadala 50 miliónov obetí, zväčša civilov. Jej zárodky sa zrodili už v roku 1919 podpísaním Versaillskej mierovej zmluvy, ktorá pripravila Nemecko o armádu i územia. S týmto ponížením sa nevedel zmieriť bývalý vojak Adolf Hitler. Postupne sa dostal k moci a od roku 1933 začal uskutočňovať svoj sen dobyť Európu, dobyť svet a dokázať nadradenosť árijskej rasy. Najprv Rakúsko, Sudety, potom agresia voči Poľsku...
Rževská bitva byla krvavá operace, která probíhala od 30. července do 1. října 1942. Spolu s druhou rževskou bitvou, nazvanou jako Operace Mars, se těmto bojům říká „Rževský mlýnek na maso.“ Po bitvě u Moskvy a sovětském protiútoku byla na přelomu let 1941 a 1942 německá vojska zahnána na západ. U měst Ržev a Vjazma byl vytvořen výběžek, který Rudá armáda při této ofenzívě nezlikvidovala. Ten byl postupně stále více opevňován, aby odolal sovětskému tlaku. 30. července zahájila sovětská vojska ofenzívu, která měla Němce z tohoto prostoru vytlačit. Dosáhla sice dílčích úspěchů, ovšem po krvavých bojích byla akce 1. října ukončena. Ztráty se nikdy nepodařilo objektivně vyčíslit, ale na obou stranách fronty dosáhly až k tragickému počtu půl milionů padlých vojáků.
Do Francie roku 1944 je situováno válečné drama nabízející jak velkolepé bojové scény, tak i působivý pohled do morálky jednotlivých vojáků. Příběh se soustředí na četu spojeneckých vojáků, kteří kvůli špatným rozkazům uvízli v samém středu nepřátelského území. Nyní, obklopeni fašistickými vojsky, musí spojit své síly, aby si probili cestu ke svobodě. Moderně natočený snímek se nese v duchu filmů Zachraňte vojína Ryana nebo Tenká červená linie, kdy epické scény střídají strhující lidská dramata.
