Filmy online ke shlédnutí zdarma

Pět členů posádky bombardéru na diverzní akci. Akce se podaří, ale letadlo je sestřeleno a posádka zajata. Podaří se jí uprchnout?

Anglický celovečerní film. - Děj filmu čerpá z událostí které se staly za japonského vpádu do Jihovýchodní Asie. Jara Pagetová se dostane s několika dalšími Angličany, kteří prchají z Malajska, do japonského zajetí Muži jsou odvezeni do zajateckého tábora, ženy s dětmi posílány pěšky s místa na místo, stovky mil. Bez těch nejnutnějších životních potřeb, v úporném vedru, bloudí měsíc za měsícem, umírajíce jedna za druhou. Když zemře i četař, který je doprovázel, požádají ženy o přístřeší obyvatele jedné vesnice. V nich pak přežijí válku a vráíi se do Anglie. Jana se do vesnice po delší době vrací, aby se odměnila vesničanům za jejich pomoc. Dozví se, že jeden ze zajatců, s kterým se seznámila za války a do kterého se zamilovala, není mrtev, jak se domnívala. Rozjíždí se za ním, do jeho rodného města — Alice, a zde se oba šťastně setkávají.

Itálie 1943. Američtí vojáci se vyloďují na Sicílii a jejich postup do Říma na sebe nenechá dlouho čekat. Válečný korespondent Dick Ennis (Robert Mitchum) přiváží depeši generálu Carsonovi (Robert Ryan) do města Anzio. Během cesty nepotkal jediného Německého vojáka. Ovšem velící generál Lesley (Arthur Kennedy) nevydá rozkaz k postupu, ale rozkáže čekat na ostatní jednotky, které se mají vylodit. Za tu dobu se Německé vojsko opevní kolem cesty k Anziu a Americkou armádu čeká krvavá řež. Z mnohočetného pluku zbyde jen hrstka vojáků. Dick Ennis se spolu s dobrodruhem Rabinoffem (Peter Falk) ujímají vedení a chtějí do Anzia skrz početné Německé vojsko projít za každou cenu.

Třináctidenní bitva o Alamo, jedna z fází texaské revoluce, se stala námětem ke zfilmování již více než desetkrát. Naposledy roku 2004 (THE ALAMO). Naopak MARTYRS OF THE ALAMO je z celé této řady nejstarší – roku 1915 jej zrežíroval Christy Cabanne. Jak letopočet napovídá, jedná se o film němý. Typické jsou pro něj velmi časté střihy a, pochopitelně, statická kamera. Většina děje se odehrává na válečném poli, nechybí ale ani laškování vojáků s místními dívkami či nahlížení do vojevůdcova stanu, v němž se může znalý divák kochat pohledem na nažehlené dobové uniformy.

Válečné drama o hořkosladkém vztahu mezi americkým vojákem a osamělou Francouzkou bez prostředků v Paříži roku 1944. Válečné drama Čin lásky vychází z románu Alfreda Hayese The Girl on the Via Flamina. Kirk Douglas zde ztvárnil roli amerického vojáka Roberta Tellera, který se účastní osvobozování Francie v roce 1944. V Paříži se seznámí s chudou dívkou Lise (Dany Robin), její osud jej dojme, a tak předstírá, že je její manžel, aby nebyla neprávem zatčena jako prostitutka. Když se s ní chce oženit doopravdy, nedostane však od svých nadřízených svolení. Z jejich pohledu je Lise jen další zištná mladá žena, která se snaží vzdát se za amerického vojáka, aby získala americké občanství. Lise však Roberta opravdu miluje a rozhodne se to také dokázat, zvolený způsob je však velmi tragický... Producent a režisér Anatole Litvak a scénárista Irwin Shaw vnesli do pochmurné doby velmi svěží filmařinu. Čin lásky představuje první snímek v angličtině, v němž se objevila Brigitte Bardot (zde ztvárnila roli Mimi).

Na sklonku 80. let vzniklo několik filmů které se chtěly vyrovnávat se zločiny stalinismu, avšak činily tak velice alibisticky - v podstatě sdělují, že stačí omylnou úchylku komunistického režimu odstranit, aby se tento společenský systém opět stal plně humánním. To platí i pro těsně poválečné osudy někdejších frontových bojovníků - jeden bojoval v sovětské Rudé armádě, druhý v anglickém letectvu, další byl vojákem slovenské armády. Těžkou prověrku charakterů zakončí až 20. sjezd sovětských komunistů, který odsoudil nedávné přehmaty. Snímek vznikl podle námětu někdejšího ministra zahraničí Bohuslava Chňoupka.

V sérii velkofilmů, které přibližovaly triumfální tažení komunistů k moci (Dvacátý devátý, Dny zrady, Osvobození Prahy, Vítězný lid) a spatříme další monumentální položku a sice obraz Slovenského národního povstání i událostí, které mu předcházely. Odpovídá přesně politické mytologii 70. let, kdy jeden z důležitých aktérů, Gustáv Husák, zastával prezidentský úřad. V semknutí všech protifašistických sil pod komunistickým vedením tudíž právě on zaujímal ústřední roli - podobně jako v Čechách bylo obdobné postavení přisouzeno Klementu Gottwaldovi. Pod pláštíkem velkofilmu s omračujícími davovými scénami se zdůrazňuje nejen vůdčí postavení komunistů, ale hlavně přátelská pomoc ruských vojáků, kteří přivezou svobodu. Příběh, opět se tvářící jako beze zbytku pravdivá rekonstrukce, se však odvíjí těžkopádně, herci nejsou schopni přesvědčit ani o životaschopnosti svých hrdinů, ani o věrohodnosti jejich skutků a výpovědí. Zůstala jen nabubřelá, rozmáchlá gesta a jako zasněné hloubání o slastné budoucnosti. Režiséři (Záhon film dokončoval po náhlém Bahnově úmrtí) zvolili zcela statický způsob vyprávění, jenž byl vnímán jako zastaralý už v době vzniku - Poéma o svedomí zcela propadla, vidělo ji pouhých sedm a půl tisíce lidí.

Dobrodružné romantické drama natočené podle jednoho z nejslavnějších románů Ernesta Hemingwaye. Odehrává se v bouřlivé době občanské války ve Španělsku a jeho hlavní postavou je idealistický Američan Robert Jordan, který bojuje v řadách španělských partyzánů. Právě on dostane za úkol vyhodit do vzduchu strategicky významný most, jehož zničení by mělo zastavit postup nepřítele. Současně s přípravami nebezpečné akce se rozvíjí také jeho milostný vztah se španělskou dívkou Marií, která se přidala k partyzánům poté, co se stala obětí krutého mučení nepřátelskými vojáky. Jejich náhodné setkání v partyzánské jednotce přerostlo v hluboký cit, což ovšem s nelibostí sleduje věčně opilý velitel oddílu Pablo. Přestože kromě toho odmítá Jordanovi pomoci s jeho nebezpečným úkolem, podaří se s pomocí Pablovy ženy Pilar akci připravit. Její zdárný průběh však zhatí smrt muže, který se měl postarat o "zpáteční cestu". Jordan se rozhodne úkol dokončit, přestože nemá šanci uniknout, a za cenu vlastního života most zničí.

Film z roku 1932 podle románu Ernesta Hemingwaye. Motto: "Milujme se dnes, vždyť netušíme, co přinese zítřek." Snímek je zasazen do doby první světové války a ústředním motivem je tragická láska mezi Frederikem Henrym (Gary Cooper), americkým řidičem ambulance, sloužícím v italské armádě, a skotskou sestrou Červeného kříže Catherine Barkleyovou (Helen Hayes). Major Rinaldi (Adolphe Menjou) jim jejich vztah závidí, a tak nechá Catherine přeloži do Milána...

Príbeh ľúbostného trojuholníka a záhadnej vraždy, odohrávajúci sa v Saigone v 50. rokoch počas boja Vietnamcov proti francúzskemu kolonializmu. Hlavnými aktérmi sú starší novinár, mladý Američan plný ideálov a krásna Vietnamka. V ich svete nič nie je také, ako sa zdá - je to svet plný intríg a zrád