Doktor Don Jardian (Ken Wahl) je jako lékař vyslán do Vietnamu. Není to žádný patriot ani bojovník a jen čeká až se bude moci vrátit domů. Po návratu si otevírá soukromou ordinaci. Po krátké známosti si vezme za ženu Deborah (Cheryl Ladd). Deborah však drží Dona na uzdě a pod pantoflem. On mezitím začíná přemýšlet o tom, zda válka ve Vietnamu nebyla přeci jen menší peklo, než jeho manželství s Deborah.
Robert Russell Garwood je kontroverzním válečným zajatcem vietnamské války. Garwood byl v námořní pěchotě Spojených států jako vojín první třídy. Byl zajat dne 28. září 1965 v Danangu, v Quang Nam provincii během války ve Vietnamu. Často citován jako poslední americký válečný zajatec z vietnamské války, byl převezen do severního Vietnamu v roce 1969. Údajně propuštěn v roce 1973 spolu se všemi ostatními válečnými americkými zajatci. Ale vrátil se do Spojených států až do 22. března 1979.
Eva Tozer je bohaté a rozmazlené děvče. O svým dědictví se dozví, že podmínkou jeho získání je přivézt otce domů z Ázie za 12 dní. Právě proto musí cestovat až do Afgánistánu. Nikdo z její přátel jí nechce na tuto cestu půjčit soukromé letadlo, a tak se Eva seznamuje s trochu podivným soukromým pilotem Patrickem O´Malleym. Po dlouhém dohadování se nakonec nechá Patrick na tuto cestu promluvit. Možná, že na této cestě nakonec najdout i něco jinýho...
Starý pirát Peyrol je znovu na svobodě a chce začít nový život. Uchýlí se tedy na starou usedlost, která patří jisté mladé dívce a její tetě. Trojice se postupně sblíží - především proto, že Peyrol pomáhá dívce vyrovnat se s traumatickými vzpomínkami z dětství. Peyrolovy služby rovněž vyhledá mladý francouzský důstojník, který potřebuje pomoci se zamýšlenou výpravou. Některé mise však bývají příliš nebezpečné i pro zkušené piráty
Filmová adaptace stejnojmenné knihy autorky Pat Barkerové nás zavádí do zákopů první světové války. Zde jsme svědky každodenních hrůz, které se na mnohdy mladičkých vojácích podepisuje zejména po emocionální stránce, a tak dva z nich sledujeme do Craiglockhartské válečné nemocnice ve Skotsku a postupně se dozvídáme životní příběhy ostatních pacientů.
Film pojednává o nejznámější věznici konfederace Andersonville ve státě Georgia v USA za občanské války Jihu proti Severu. Nahlíží na dění v táboře očima vojáků Unie, jež byli zajati v bitvě o Cold Harbor. Vypráví příběh plný lidského utrpení, strachu, nelidského zacházení, ponižování a trestů, jimž byli v průběhu vězení vystaveni nejen od dozorců, ale také od vězeňského gangu zvaného Raiders. Tito muži Unie čekají na jakékoliv zprávy o výměně vězňů. Místo toho jim ale tábor neustále přináší jen smrt.
Píše se rok 1939 a většina Američanů nemá chuť "plést se" do války v Evropě. V té době ale jeden z nich, nenápadný redaktor Varian Fry, vymyslí plán, jak pomoci židovským umělcům a intelektuálům utéct z okupované Francie. Netuší, že tato mise bude neuvěřitelně riskantní i pro něho samotného.
Píše se rok 1977 a Hermann, syn nejhledanějšího muže na světě, nacistického sadisty a válečného zločince, se rozhodne najít otce, kterého nikdy neviděl. Po dlouhé tajné plavbě do zapadlé vesnice kdesi v Jižní Americe stojí Hermann konečně tváří v tvář svému otci. Od malička věřil, že Josef Mengele, známý jako „anděl smrti”, je monstrum. S překvapením ale zjišťuje, že je to charismatický, kultivovaný muž, který chce za svou minulostí udělat tlustou čáru. Co bude dál? Vydá Hermann svého otce spravedlnosti nebo mu pomůže?
Film podle knižní předlohy na základě skutečného příběhu.
Po vyhlášení svaté války za osvobození Súdánu od britsko-egyptské nadvlády v 80. letech 19. století zmasakroval fanatický súdánský vůdce Muhammad Ahmad osmitisícovou armádu pod britským vedením a pochoduje na strategické město Chartúm, jenž leží na soutoku Bílého a Modrého Nilu. Britská vláda premiéra Williama Ewarta Gladstonea rozhoduje vyslat jednoho ze svých nejlepších generálů, Charlese George Gordona do Chartúmu, aby zajistil mír a zachránil město. Gordon se totiž dříve vyznamenal například v Číně, Indii nebo Jižní Africe. Jeho hlavní devizou ovšem je, že sloužil také jako guvernér Súdánu v předcházející dekádě a na žádost Egypta tam prováděl institucionální reformy, omezoval obchod s otroky a rozvíjel ekonomiku. Než se ale dostane do Chartúmu, mnoho z jeho bývalých přátel se přidá na stranu mahdiho, ale i přesto se mu ve městě dostane v březnu roku 1884 bouřlivého přijetí. V poušti se setkává s mahdim a pokouší se s ním podepsat mírovou smlouvu, ale dozví se, že arabský vůdce chce dobýt nejen Chartům, ale i Káhiru, Mekku, Bagdád a Konstantinopol, aby vytvořil říši, které bude vládnout. Válka je tedy nevyhnutelná a Gordon se s věrnými Egypťany připravuje na bitvu. Mezitím se Londýnské vládě nechce poslat nezbytné posily, protože vměšování v koloniích je politicky nepopulární. Aby předešel katastrofě, odkloní Gordon Nil a vytvoří tak kolem Chartúmu vodní příkop a navíc ukradne mahdiho dobytek, aby obléhanému městu zajistil jídlo. Když ale Nil ustoupí, tak bitvě, která rozhodne osud Chartúmu, už nestojí nic v cestě.
Láska, válka a hrdinství jdoucí za hranice lidského chápání jsou hlavními postavami jednoho z nejúžasnějších příběhů hollywoodské historie. Charlton Heston hraje odvážného vojenského velitele, který společně s hrstkou věrných hájí proti mnohonásobné přesile americkou vojenskou posádku v jedné čínské provincii. Píše se rok 1900 a v Číně probíhá krvavý neklid, který vystoupil do historie jako Povstání boxerů. Odpor statečného majora Matta Lewise trval přesně 55 dnů, než...