Tahle země stárne a já chci zestárnout s ní, říká Pat Garrett bývalému kumpánovi a záhy nato soupeři z protější strany zákona Billymu Kidovi. Zdůvodňuje tak rozhodnutí, jež mu dopomohlo k šerifské hvězdě a zároveň ho přinutilo k nenáviděné misi - dopadnout Kida a předat jej spravedlnosti. Další z Peckinpahových snímků, drasticky prostříhaných studiem bez režisérovy možnosti zasáhnout, se vrací k modelu dvou přátel, kteří jsou z vlastní či cizí vůle donuceni namířit kolty proti sobě. Stejně jako v Divoké bandě však i v dalším z melancholických westernů krvavého Sama přátelství trvá až do smrti jednoho z jeho aktérů. Násilné přerušení života je věc naprosto bezvýznamná, peckinpahovští hrdinové smrt se stejnou lehkostí rozsívají i přijímají. James Coburn coby Garrett dokazuje, že ani více než deset let po Sedmi statečných neztratil nic na stoickém klidu a přesné mušce, jen své umění ovládat nůž zde přenechal poněkud překvapivě obsazenému Bobu Dylanovi, jinak autorovi nepřeslechnutelného hudebního doprovodu filmu. Oba dva ovšem zůstávají ve stínu začínajícího Krise Kristoffersona, dosud pouze známého zpěváka a skladatele. Legendární postava Divokého západu William Bonney alias Billy Kid je v jeho podání zneklidňující, hravý, nebezpečný, uhrančivý i tak šarmantní, jak jen po třídenní jízdě vysočinou může být. (MFF Karlovy Vary)
Ke scénáři své první westernové velkoprodukce se Peckinpah dostal poté, co jej pro zaneprázdněnost postprodukcí Podzimu Cheyennů odmítl král žánru John Ford. Příběh snímku, jehož atributy spadají do tzv. filmů o kavalérii (subžánr westernu, proslavený právě autorem Přepadení či Rio Grande), shromáždil výkvět tehdejších hollywoodských drsných mužů (Charlton Heston, James Coburn, Warren Oates či Ben Johnson). Odehrává se během války Severu proti Jihu a popisuje samozvanou trestnou výpravu velitele vojenské věznice a jeho podivné bandy, složené z konfederačních zajatců, zlodějů koní a vojáků tmavé pleti. Snaha ztrestat tlupu Apačů, kteří vyvraždili bílé osadníky a unesli jejich děti, se však mění v soukromou válku majora Dundeeho, v oblouznění brodícího se krví a alkoholem směrem ke vzdalujícímu se cíli své mise. Po čtyřiceti letech od smutně proslulé premiéry producenty zmrzačené verze, od které se Peckinpah výslovně distancoval, byl snímek doplněn o téměř celý vystřižený materiál a doplněn zbrusu novým hudebním doprovodem, který nahradil až příliš popisný patos původních motivů, složených na objednávku studia bez režisérova vědomí. (MFF Karlovy Vary)
Profesionální jezdec rodea Junior Bonner se po delší době vrací do Prescottu v Arizoně, aby se zde zúčastnil rodea a pokusil se zvítězit nad býkem Sunshinem, který ho v jejich nedávném klání porazil. V rodném městě se setkává se svojí rodinou a není to setkání nijak radostné - rodiče spolu nežijí, otec Ace dokonce leží v nemocnici a starší bratr Curly, úspěšný podnikatel, rozprodává rodinný ranč a nechává zbořit i dům ve kterém Junior strávil dětství. Setkání obou bratrů skončí hádkou a nakonec i fyzickým střetem, později ale dojde k jejich usmíření. Ace opouští na vlastní odpovědnost nemocnici. Na oslavách Dne nezávislosti se setká s Juniorem, se kterým se společně projedou na koni a účastní se soutěže v dojení mléka. Junior se na rodeu utká s dosud neporaženým Sunshinem. Podaří se mu tentokrát nad býkem zvítězit?
Celovečerní debut SAMA PECKINPAHA předznamenal budoucí tvorbu tohoto legendárního amerického režiséra. Právě originálním způsobem zpracovaný westernový žánr Peckinpaha následně nejvíce proslavil, a to především díky filmům DIVOKÁ BANDA, MAJOR DUNDEE nebo PAT GARRET A BILLY THE KID. Kabaretní tanečnice Kity ve vteřině přijde o všechno. Její milovaný syn je zabit během divoké přestřelky a jako samotná ženská ani nemůže dále zůstat v rodném městě. Upne se proto k jedinému cíli – pohřbít syna vedle otce uprostřed pouště. Nenajde se však nikdo, kdo by jí na této nebezpečné cestě přes území Apačů doprovázel. Až na trojici kovbojů, jejichž záměry se ale ukáží být úplně jiné, než se na první pohled zdálo...
Píše se rok 1908. Západ se změnil. Jen prošedivělý hraničář Cable Hogue (Jason Robards) zůstává stejný. I když má teď jmění, které získal prodejem vody žíznivým poutníkům cestujícím pouští, čeká stále na svůj den. Jednoho dne se totiž pro vodu zastaví dva proradní bídáci, kteří před lety Hoguea oloupili a nechali v horké arizonské poušti umírat. Po snímku Divoká banda plném násilných scén tentokrát režisér Sam Peckinpah spíše skládá lyrický hold posledním dnům pionýrského duchu Divokého Západu.
Jacob Ewing je bohatým vlastníkem ranče a touží získat i další okolní pozemky. Jedním z nich je i ranč zatrpklé Elly Connorsové, krásné a osamělé ženy s temným tajemstvím z minulosti. Když do jejího života vstoupí vojenský veterán Frank Athearn, rozhodne se, že ji spolu s místním stopařem Dodgerem pomohou ubránit majetek nejen před Ewingem, ale i před nenasytnou ropnou společností, která tu chce začít s těžbou ropy.
Desperát a bandita Henry Moon (Jack Nicholson) je polapen na útěku do Mexika. V městečku, kde je souzen dostane na výběr. Buď viset, nebo si vzít místní starou pannu Julii Tate (Mary Steenburgen), která potřebuje někoho na pomoc do svého zlatého dolu. Logicky se rozhodne pro druhou možnost v domnění, že manželku předělá ke svému obrazu. Ale brzy pochopí, že to nebude tak jednoduché a možná by bylo snazší utéct přímo z oprátky než z tohoto manželství, z něhož stejně nikdy žádná láska nevykvete. I když, kam čert nemůže, tam nastrčí bábu...
V době občanské války Severu proti Jihu byli jediní ochránci zákona v jižním Texasu drsní a neúplatní muži - Texaští jezdci, vládou náhle rozpuštěni, aby mohli bojovat v řadách Konfederace. Po návratu z prohrané války na ně však čekají zpustošené domovy a země obsazená bandami nelítostných zabijáků a zlodějů dobytka. Jeden muž se pokusí tuto smutnou situaci změnit. Kapitán Leander McNelly, s pomocí guvernéra státu Texas, probouzí Texaské jezdce zpět k životu a vyhlásí nekompromisní válku zločinu. Na jeho stranu se z počátku přidává jen několik málo dobrodruhů, kteří však brzy poznávají, že nosit odznak hvězdy není vůbec žádnou dětskou hrou. Mezi nimi je i Lincoln Dunnison, mladík plný odvahy a naděje v lepší budoucnost. Samotná touha a snaha napravit křivdy a bezpráví, v tomto boji bohužel nestačí. Pokud má být ve státě nastolen pořádek, musí zemřít vůdce banditů, zákeřný vrah King Fisher? Tvůrci westernu, scenáristé Scott Busby, Martin Copeland a režisér Steve Miner, situovali děj příběhu do roku 1875.
Australský dobrodružný film odehrávající se v roce 1888 na vás dýchne romantikou příběhů z Divokého západu, přestože se tu nevyskytují chladnokrevní pistolníci s kolty proklatě nízko, ani tu není cítit vůně střelného prachu. Netradičně pojatý romantický western je plný krásných koní, lidských citů a vášní, odvahy a tvrdého chlapského života kovbojů. Jeho hrdinou je Jim Craig, mladý horal, který po smrti svého otce najde práci u bohatého rančera Harrisona. Zatímco ostatní honáci jím pohrdají pro jeho původ, rančerova dcera Jessica se s ním spřátelí. Brzy se však mezi oběma pomalu začne rodit mnohem silnější cit než je přátelství.
Odmítavý postoj starého rančera k Jimovi i jeho vztahu s Jessicou však zlomí mladíkova odvaha, kdy se mu podaří v obtížném horském terénu dostihnout a zkrotit stádo divokých koní.
Daniel Day-Lewis jako statečný přítel Indiánů ve filmovém přepisu slavného románu J. F. Coopera.
Filmaři již mnohokráte zvolili za předlohu svých děl pentalogii spisovatele Jamese Fenimora Coopera o dobrodružstvích bílého lovce, přezdívaného Sokolí Oko, a jeho indiánských přátel v době bojů Francouzů a Angličanů o nová území v Severní Americe.
Nejslavnější se stala kniha úvodní Poslední Mohykán. Sokolí Oko spolu s posledními potomky z kmene Mohykánů Čingačgúkem a jeho synem Unkasem pomáhají anglické posádce bránit jednu z pevností. Znepřátelené strany využívají pro své cíle indiánské bojovníky. Huron Magua, který bojuje se svými muži po boku Francouzů, přísahal veliteli dobývané pevnosti pomstu za vyvraždění své rodiny. Po podpisu kapitulace se rozhodne vyprovokovat střetnutí s odcházejícími britskými jednotkami, při němž velitele zabije a zmocňuje se jeho dvou dcer Cory a Alice. Sokolí Oko se zavázal ochránit čest dívek a nechce je nechat ve spárech primitivního divocha. Navíc ke Coře cítí více než přátelství a také Unkasovi není Alice lhostejná.
Pro postavu bílého lovce zvolil režisér Michael Mann u nás tehdy nepříliš známého Daniela Day-Lewise, který si však již získal uznání v podobě Oscara za hlavní roli ve snímku "Moje levá noha" (1989).
