Film pojednává o mládí světoznámého španělského surrealistického malíře Salvadora Dalího (Robert Pattinson) a jeho vztahu s ostatními umělci, zejména s básníkem Federicem Garcíou Lorcou. Ten se po nástupu na univerzitu v Madridu roku 1922, již přesvědčen, že se stane velkým umělcem, seznamuje s Federicem Lorcou a Luisem Bunuelem. V opojné vůni změny, jež zmítá světem, mladí bohémové objevují zákoutí avantgardy i zvláštní mozkové propojení, které se mezi nimi stále více prohlubuje. Když Luis odjíždí do Paříže kvůli svým vlastním uměleckým ambicím, Salvador a Federico tráví léto plné inspirace v malém přímořském městečku a jejich vzájemný vztah se prohlubuje do ještě intimnějších končin...
Když mladičká Viktorie (Emily Blunt) nastupuje na anglický královský trůn, ocitá se v prostředí plném turbulentních zvratů, intrik a lstí, kde není možné věřit ani členům vlastní rodiny. Historické drama Královna Viktorie sleduje první roky její vlády a zaměřuje se na problematický vztah s jejím manželem – princem Albertem (Rupert Friend). Ve vedlejších rolích obrazově i technicky dokonale zpracované strhující podívané se představují Jim Broadbent, Mark Strong, Paul Bettany a Miranda Richardson.
Miniseriál HBO o druhému americkém prezidentovi Johnu Adamsovi přibližuje život tohoto výjimečného muže, jehož nezávislý duch, úcta k právnímu řádu i závazek osobní svobody měly hluboký vliv na hodnoty, z nichž se zrodily USA.
Miniseriál HBO je věnován pozoruhodnému životu jednoho z nejméně pochopených a doceněných „otců zakladatelů“: druhému prezidentovi Spojených států amerických Johnu Adamsovi.Titulní roli hraje Paul Giamatti, jeho oddanou ženu Abigail ztělesnila Laura Linneyová. Seriál mapuje životní cestu jednoho z prvních zastánců americké nezávislosti, jehož odkaz je mnohdy zastíněn mnohem slavnějšími současníky, jako byli George Washington, Thomas Jefferson, Alexander Hamilton a Benjamin Franklin. Vedle vylíčení bouřlivých událostí, které provázely zrození amerického národa, je tento seriál také fascinující studií lidské přirozenosti a strhujícím milostným příběhem o vzácném vztahu mezi Adamsem a jeho ženou. A v době, kdy se americký národ stále víc politicky polarizuje, seriál o Johnu Adamsovi připomíná a oslavuje hodnoty svobody a nezávislosti, na nichž byly Spojené státy americké vystavěny.
Seriál byl natočen podle knihy Davida McCullougha, oceněného Pullitzerovou cenou, která se stala jednou z nejprodávanějších historických biografií všech dob. Reže se ujal držitel ceny Emmy Tom Hooper.
Oscarový režisér Oliver Stone se dal na zfilmování života dalšího amerického prezidenta. Po Nixonovi se mu námětem stal George W. Bush (Josh Brolin). Republikán pocházející z prominentní rodiny Bushů byl na konci svého funkčního období podle CNN považován za nejneoblíbenějšího prezidenta v dějinách USA a proti jeho politice bylo více než 70 % americké veřejnosti.
Film je postaven na životě nizozemského „kmotra“ Klaase Bruinsmy (rok 1953). V polovině 70. let začal prodávat drogy v malém množství. Na konci 80. let se stává šéfem mafiánského spolku, který nebyl v Holandsku nikdy tak činný. Film popisuje život Klaase Bruinsmy od okamžiku, kdy přišel do drogového byznysu, až po jeho zavraždění.
Přestože se tenhle příběh odehrál před bezmála osmdesáti lety, je až nebezpečně aktuální. Vypráví o muži, který měl obrovské sympatie veřejnosti, navzdory tomu, že páchal ty největší zločiny. Podle státních institucí vykrádal banky. Podle lidí trestal ty, kdo zavinili hospodářskou krizi.John Dillinger má v Americe podobnou pověst jako Václav Babinský u nás. Jeho život a dílo byly tak neuvěřitelné, že se staly živnou půdou pro spousty mýtů, které se na ně nabalily tak pevně, že pravdu od fikce už těžko někdo rozezná. Režisér Michael Mann (Nelítostný souboj, Miami Vice) se naštěstí místo hledání pravdy v kupce polopravd a legend soustředil na natočení drsného a živočišného kriminálního thrilleru svým specifickým rukopisem, který charakterizuje pečlivé budování postav a postupná gradace příběhu, který obvykle končívá v působivě natočeném dešti kulek. Michael Mann má ve zvyku pracovat s těmi nejlepšími, a proto si do role Johna Dillingera vybral asi nejpopulárnějšího herce současnosti Johnnyho Deppa, jeho životní lásku obsadil držitelkou Oscara Marion Cotillard (Edith Piaf) a postavu Dillingerovy nemesis, agenta FBI Melvina Purvise hraje tvář z největších kasovních trháků poslední doby Christian Bale (Temný rytíř, Terminátor 4).Veřejní nepřátelé jsou atraktivní i množstvím rovin, mezi kterými se jejich příběh pohybuje. Úspěšné tažení Dillingerovy bandy americkými bankami a postupně se utahující policejní smyčka na hrdlech jejích členů sice dominuje, ale vedle toho sledujete i Dillingerův intimní příběh, který je skoro stejně zajímavý jako jeho zločinecké eskapády, nebo válku o veřejné mínění, již lupič úspěšně svádí s etablující se FBI, která chce na jeho dopadení postavit smysl své existence.V přepadených bankách se choval jako jeho oblíbení filmoví hrdinové. K cizím penězům se navíc obvykle nedostával hrubým násilím, ale díky originálním nápadům realizovaným s neobvyklou drzostí. Z policejních pastí unikal zázrakem, a když už sklaply, nepředstavovaly pro něj problém ani mříže vězeňské cely.
Scott Walker, označovaný za “najúžasnejší hlas svojej generácie”, bol frontmanom zoskupenia The Walker Brothers, senzácie 60. rokov minulého storočia (The Sun Aint Gonna Shine Anymore, No Regrets, Make It Easy on Yourself). V roku 1965 v počte fanúšikov predbehol aj Beatles. V rokoch 1967 – 1969 vydal tri sólo albumy, ktoré sa dostali do prvej desiatky vo Veľkej Británii (jeden z nich až na prvé miesto). Neskôr začal trpieť obrovskou trémou na javisku a jeho zmiznutie z hudobnej scény patrí k jedným z najpozoruhodnejších javov v histórii populárnej hudby.
Po niekoľkých desaťročiach, keď sa o ňom povrávalo, že žije v zahraničí, pracuje ako taxikár, alebo že jednoducho zomrel, sa na scénu vrátil s jedným z najmodernejších a poslucháčsky najnáročnejších hudobných albumov v histórii. Scott Walker: Muž 30. storočia je filmový záznam tejto púte jeho vlastnými očami, ako aj očami jeho početných fanúšikov, vrátane niektorých známych postáv súčasnej populárnej hudby ako David Bowie, Sting a Radiohead, ktorí sa tiež objavia vo filme.
Dokumentárny film približuje život a dielo filmového maliara a básnika, nekonvenčného britského režiséra Dereka Jarmana, predchodcu a následne kľúčového predstaviteľa tzv. „New Queer Cinema“, nezávislého gay filmu 90. rokov.
Ťažisko dokumentu tvoria rozhovory s kľúčovými osobnosťami Jarmanovho života (so sestrou Gaye, herečkou a múzou Tidlou Swinton, výtvarníkom Christopherom Hobbsom, producentom Jamesom KcKayom, skladateľom S. F. Turnerom, hercom Nigelom Terrym), ukážky z jeho tvorby a v neposlednom rade niekoľko nezverejnených záberov z nakrúcania filmu Wittgenstein.
Rozprávanie je motivované chronológiou udalostí, jeho intenzitu a hĺbku však umocňujú úvahy o Derekovom vývoji ako režiséra a umelca, o jeho nadšení pre Super8 a jeho politickom účinkovaní po tom, čo mu diagnostikovali vírus HIV (1987).
Fascinující dokumentární portrét zachycuje osobnost legendární americké fotografky Annie Leibovitzové, která proslavila skupinu Rolling Stones a pracovala pro časopisy Vanity Fair či Vogue. Fotografovala Micka Jaggera, Hillary Clintonovou, Patti Smithovou, Demi Mooreovou, Keithe Richardse či Arnolda Schwarzeneggera. Se svým fotoaparátem však také neohroženě dokumentovala válečnou apokalypsu v Sarajevu a ve Rwandě. V uplynulých třiceti letech se podílela na formování podoby současného světa a dnes je stejně slavná jako celebrity, s nimiž pracovala. Barbara Leibovitzová zachycuje svou starší sestru jako osobnost, která si dokázala ochránit soukromou sféru a udržet integritu i v dramatických, nátlakových situacích. V práci, na idylické rodinné farmě i nad poslední knihou svých fotografií – všude tam je Annie Leibovitzová ženou, která nikdy neztratila tvář. To potvrzují i všechny známé osobnosti, které režisérka zpovídá.
Rise of Footsoldier sleduje neúprosný rozkvět Carltona Leache jednoho z nejobávanějších fotbalových chuligánů, který se dostane až na místo samotného člena známého gangu kriminálníků, kteří jsou jedni z nejobávanějších od Londýna až po Essex od začátku osmdesátých let až po konec devadesátých.
