V 70. letech zaznamenal mezinárodní obchod s drogami rychlý vzestup a v jeho středu se ocitl zcela nenápadný a ve všem průměrný Američan. George Jung, hvězda školního fotbalového mužstva z malého města, se během několika let stal hlavním dovozcem kokainu z kolumbijského Medellínu. Film Blow je jeden z pravdivých příběhů čerpajících ze skutečnosti. Sleduje cestu George Junga od 60. let přes jeho první styky se světem drog na plážích v Kalifornii. Kšeftování s marihuanou bylo pro něj tehdy jen prostředkem k realizaci vlastního amerického snu. Díky seznámení s náboráři medellínského trustu se proměnil v profesionálního pašeráka. George Jung se stal článkem v řetězci dopravujícím bílý prášek z Latinské Ameriky k americkým zákazníkům. Film zachycuje se suchým humorem, jak se syn chudého, ale poctivého stavebního dělníka vyšvihl přes noc ve zbohatlíka, kopírujícího životní styl vyšších vrstev. Zaznamenává jeho lásky, včetně té, na kterou dodnes marně čeká tam, kde jeho dráha skončila.
Životní příběh ambiciózního atleta Steva Prefontaina začíná v Oregonu a sleduje jak se mladý Steve navzdory tomu, že má jednu nohu delší než druhou, ukáže jako velmi talentovaný běžec. Později se na oregonské univerzitě setká s legendárním trenérem Billem Bowermanem, mužem, který se později stal jedním ze zakladatelů korporace Nike. Mezi oběma se vytváří silné pouto a s jeho pomocí Steve překonal všechny překážky, získal mistrovský titul a dokázal v roce 1972 oslnit sportovní fanoušky na olympiádě v Mnichově. Příběh sleduje nejen jeho namáhavou cestu k vítězství, ale také setkání se spolužačkou Mary Marckxovou, do které se zamiloval a jejich vztah vydržel až do jeho předčasné smrti.
Představuje ho nejen jako urputného a tvrdohlavého bojovníka, který dokáže překonat svůj handicap, ale také jako poněkud domýšlivou charismatickou hvězdu, která udělala z běžecké disciplíny hit a získala si davy nadšených obdivovatelů. Životní příběh pohledného, talentovaného atleta však záhy dospěl k roku 1974 a tragické deanovské smrti při autonehodě. Bylo mu pouhých čtyřiadvacet let.
Píše se rok 1967 a sedmnáctiletá Susanna Kaysenová je stejná jako mnoho jejích vrstevníků zmatená, nejistá a snaží se najít smysl v tom rychle se měnícím světě kolem sebe. Po (rodiči sjednané) návštěvě psychiatra se od něj ovšem dozví, že její chování se jmenuje nerozpoznatelné narušení osobnosti, projevované nejistotou o vlastní osobnost, dlouhodobých záměrech, výběru přátel a nejasným žebříčkem hodnot- a je okamžitě umístěna do psychiatrické léčebny. Tady Susanna poznává Lisu, Daisy, Georginu, Polly a Janet pestrou skupinu mladých žen. Stanou se jejími nejlepšími přítelkyněmi a pomohou jí najít cestu k někomu, koho už dávno ztratila k sobě samé.
Kontroverzní dějinná postava, zakladatel Pákistánu Muhammad Alí Džinnáh, ve své éterické podobě a za doprovodu pracovníka historického archívu, zpětně hodnotí svůj život a postoje, které zastával od dob svého působení v Celoindické muslimské lize prosazující takzvanou teorii dvou národů, podle níž jsou indičtí muslimové jiným národem než hinduisté a pro zajištění jejich bezpečí a kultury je nutné vytvořit samostatný muslimský stát. Uvidí sám sebe při politických jednáních i rozepřích s Gándhím, připomene si vztah ke své sestře Fátimně, nepříliš šťastné manželství a hlavně krvavé události, které rozdělení Britské Indie na Indii a Pákistán provázely.
Ralph Thorson, přezdívaný Taťka, se živí tím, že loví kriminálníky, kteří porušili podmínky kauce. Je už trochu starý na to, aby se za mladými delikventy honil po ulicích, ale naštěstí má natolik silnou autoritu, že si s darebáky poradí bez větších problémů. Na rodinný život stále nepomýšlí, i když jeho přítelkyně Dotty má krátce před porodem. Ralph nechce, aby na něm byla Dotty závislá, protože jeho povolání je někdy přece jen nebezpečné. Ve skutečnosti je to však mnohem horší, než si Ralph myslí. Vyhlédl si ho totiž zabiják Mason, kterého kdysi Ralph odvedl do vězení. A ten je rozhodnutý, že se Ralphovi za každou cenu pomstí...
Film režiséra Buzze Kulika vznikl v roce 1980 na motivy života skutečného lovce lidí Ralpha Thorsona. Snímek se stal posledním ve filmografii předčasně zemřelého Stevea McQueena.
Britský výtvarník Francis Bacon (narozen 1909) bývá řazen mezi nejvýznačnější umělce našeho století, jeho tvorba obsáhla široké spektrum technik i výrazových poloh od fotografických koláží až k pop-artu. Avšak filmové zpracování jeho života rozehrává jakýsi mumraj téměř nesrozumitelné tříště vizí, statických výseků z každodenních rituálů (výmluvná je ranní hygiena před třídílným zrcadlem) a především průhledů do složitého vztahu k milenci Georgu Dyerovi, jenž nevydrží společné soužití s egocentrickým Baconem. Režisér John Maybury, jakoby v návaznosti na Dereka Jarmana, ale také Godarda, se vyhnul klasicky pojatému životopisu, který by chronologicky seřadil důležité události. Pokud divák neví o Baconovi nic, z filmu jen stěží načerpá nějaké údaje. Prvořadým totiž je navozování pocitů samoty a kyvadlovitě se vychylujícího prožívání různorodých stavů, snaha postihnout Bacona jako by skrze jeho výrazovou optiku, takže tomu odpovídá i užitá vypravěčská metoda, přirovnatelná snad ke koláži. Doplňkem jsou Baconovy průběžně znějící vnitřní monology, osvětlující jeho názory i motivace. Výsledkem je (auto)portrét umělcův, stvořený jakoby v duchu jeho maleb.
New York, 1949. Helen Hanffová, excentrická spisovateľka a vášnivá milovníčka a zberateľka anglických kníh odpovie na obchodný inzerát kníhkupectva so vzácnymi vydaniami na londýnskej ulici Charing Cross Road 84. Prvým listom sa tak začala vyše dve desaťročia trvajúca korešpondenčná známosť medzi Hanffovou a korektným a starostlivým Britom Frankom P. Doelom, úradníkom zodpovedným za medzinárodné oddelenie kníhkupectva Marks and Company. Spočiatku len obchodné listy sa postupne menia...
Film vypráví poslední léta vlády cara Mikuláše, který patřil do rodu Romanovců a vládl tvrdou rukou v Rusku po boku své manželky Alexandry. Příběh nám ukáže narození jeho těžce nemocného syna Alexeje, začátek 1. světové války, stále sílící pozici Lenina, občanský chaos a nakonec také carovu abdikaci...
Toto historické drama zobrazuje období, kdy Marie Stuartovna po smrti svého manžela odchází zpátky do Skotska. Tam si nárokuje právo na trůn, přičemž musí bojovat se svou sestřenicí, královnou Elizabetou I. . Po svatbě se skotským lordem se jim narodí syn, okamžiky štěstí však opět vystřídá její neúnavná snaha získat trůn, přičemž dalším dědicem královské koruny by bol její syn. Bojuje tedy nejen s královnou Elizabetou, ale i s bratrem Jamesem a protestanty, kteří zavraždí jejího manžela. Rozpory vyústí do stavu, že královna dá Marii Stuartovnu uvěznit a následně popravit stětím. Její syn -James I. - se 16 let po matčině smrti přece jen stává anglickým králem...
Anglie roku 1788. Královský dvůr je na vzestupu. Jeho Výsost Jiří III., excentrický panovník, jinak ale lidem milovaný regent, se znenadání chová, jako kdyby byl zbaven smyslů. Toho využívají jeho odpůrci i moci chtivý syn a následník trůnu princ z Walesu, který v Parlamentu okamžitě navrhuje zákon, podle nějž by byl král prohlášen za duševně chorého. Díky tomu by se on sám mohl prohlásit za vladaře. Mezi tím se o uzdravení regenta snaží nejrůznější lékaři...
