Filmy online ke shlédnutí zdarma

Snímek Utrpení Panny orleánské natočil Dreyer v letech 1927 - 1928 v Paříži. Je to film líčící průběh procesu a upálení legendární hrdinky formou detailních záběrů tváří soudců a obžalované, s nezapomenutelným hereckým výkonem Renée Falconettiové a mistrovskou kamerou Rudolfa Matého.

Takezo už ako samuraj, pod novým menom Miamoto Musashi, putuje po Japonsku, stretáva sa v súbojoch s tými najlepšími samurajmi a stále zostáva neporazený. Všade ho už poznajú ako toho najmocnejšieho samuraja v celom Japonsku. Musashi sa vracia do Kyota, aby vyzval na súboj majstra tamojšej najprestížnejšej samurajskej školy. Takeza si všimne velmi schopný, ambiciózny samuraj Sasaki Kojiro, ktorý v Musashim vidí svoju životnú výzvu a jeho jediným cieľom sa stáva vyzvať a poraziť Musashiho v zájomnom súboji.Sasaki Kojiro je podobne ako Miamoto musashi, skutočná historická postava a je ústredným motívom vo filme Kojiro (1967, réžia Hiroshi Inagaki ).

Musashi sa zmenil. Súboje už nevyhľádáva, ba naopak, snaží sa im vyhýbať. Je mu ponúknuté vysokopostavené miesto pobočníka samotného Šogúna, Musashi však odmieta a rozhodne sa usadit v malej dedinke, kde si založí farmu. Jeden súboj ho však ešte predsa len čaká. Samuraj Sasaki Kojiro, jediný, ktorý sa Musashimu može svojmi schopnosťami rovnať, ho vyzve na súboj. Ich meče sa prekrížia v súboji na život a na smrť, na ostrove Ganryu.

Režisérka Patty Jenkinsová vylíčila milostný příběh dvou ztracených existencí: Aileen, bývalé prostitutky, a Selby Wallové (Christina Ricci), kterou rodiče pošlou k tetě na Floridu, aby se "vyléčila ze své homosexuality". Zoufalá Aileen pomýšlí na sebevraždu. V baru pozná Selby a zamiluje se do ní. Kvůli ní pokračuje v prostituci. To v ní však živí zuřivost, která vyvrcholí několika brutálními vraždami. Média Aileen označí jako první masovou vražedkyni - zrůdu. Filmový debut scenáristky - režisérky Jenkinsové Zrůda je burcující a komplikovaný stejně jako jeho neblaze proslulá antihrdinka. Připomíná nekompromisní filmy jako: Chladnokrevně, Badlands, The Executioner´s Song a Dead Man Walking. Poskytuje objektivní pohled na vražedkyni i na a společnost, ve které žije, a přitom dosahuje jisté empatie.Charlize Theronová hraje ve filmu Zrůda, natočeném podle skutečného příběhu masové vražedkyně Aileen Wuornosové. Za tuto roli obdržela v loňském roce cenu Americké filmové akademie - OSCAR. Aileen Wuornosová byla v loňském roce popravena na Floridě. Natáčelo se na mnoha místech, kde Wuornosová v letech 1989 až 1990 své skutky skutečně páchala. Film Zrůda připomíná nekonvenční americké filmy 60. a 70. let.

Velkolepá historická sága mapuje život i legendu jedné z nejvýraznějších postav světové historie, odvážného a neúprosného dobyvatele, Alexandra Velikého, který ve věku 32 let vytvořil největší impérium všech dob. Minulost a přítomnost se střetává v mozaice triumfů i porážek, ve kterých se promítají vzpomínky z dětství i Alexandrův vzestup k moci. Historický velkofilm ukazuje celý Alexandrův život. Od dospívání, které bylo naplněno sny o slávě a dobrodružství, až po jeho osamělou a mystickou smrt. Od bouřlivého vztahu s rodiči – mocný král a královny předurčili svého syna jako následníka trůnu za každou cenu, až po chvíle, kdy vyburcoval své společníky i vedl obrovskou armádu přes vyprahlá válečná pole v Persii i přes zasněžené vrcholky indických hor. Film je kronikou Alexandra Velikého a jeho cesty stát se žijící legendou, muže, který byl hnán myšlenkou, že moc je sílou osudu.

Dramatický příběh založený na životních osudech slavných gangsterských dvojčat natočil v roce 1990 režisér Peter Medak. Ronald a Reginald Kraysovi se v průběhu 60. let vypracovali na samý vrchol londýnského podsvětí. Film sleduje jejich osudy od dětství, přes kriminální začátky v londýnském East Endu a vrchol jejich zločinecké kariéry až po strmý pád v podobě odsouzení k třiceti letům odnětí svobody. Režisér přitom klade důraz na co největší realismus, čemuž odpovídá také obsazení skutečných dvojčat do titulních rolí.

Tloustnoucí a plešatící Harvey Pekar žije monotónní a ubíjející život tuctového nemocničního úředníka. A o svém životě vytvořil komiks, který se stal kultem.

Barevný širokoúhlý film Lola Montes natočil významný režisér Max Ophuls ve francouzsko-německé koprodukci. Je to jeho poslední dílo. Zajímavou formou, kombinující vyprávění, cirkusovou pantomimu a hrdinčiny vzpomínky, vypráví životní příběh slavné kurtizány Marie Dolores Porriz y Montez, hraběnky z Lansfeldu od jejího útlého dětství přes první lásky a první skandály, v nichž hrály významnou roli četné historické osobnosti, včetně světoznámých hudebních skladatelů Franze Liszta, Richarda Wagnera, Frederyka Chopina až po poslední skandální epizodu v Bavorsku, kde její milostný poměr k bavorskému králi Ludvíku I. vyvolal skutečnou revoluci, a po neslavný konec jejího života v aréně amerického cirkusu, kde se nechává za dolar muži okukovat jako dravé zvíře v kleci a líbat si ruku. Film byl natočen ohromným finančním nákladem v prvotřídním hereckém obsazení (dominují mu někdejší francouzská sexbomba Martine Carolová a oblíbený Peter Ustinov v roli manažera) v roce 1955. O jeho zajímavém osudu se zmíníme na jiném místě.

Je jednou z fotbalových legend. Spolu s Pelém, Maradonou, Beckenbauerem a Cruyffem je považován za jednoho z pěti největších světových fotbalistů všech dob. Na příčky nejvyšší vystoupil ve velice mladém věku. Když se v r. 1968 Manchester United stal (především díky němu) vítězstvím nad Benficou Lisabon držitelem Evropského poháru, bylo mu pouhých 21 let. Deset let patřil k miláčkům národa, jeho popularitu v té době bylo možno srovnávat snad jen se slávou a oblibou Beatles. Na rozdíl od nich ovšem George Best neunesl slávu, peníze a zbožňování šílících fanynek. Na řadu přišel alkohol, drogy, skandály a vězení. Z muže, který chtěl dobýt svět, se stala chátrající troska. Přece však v sobě nakonec našel sílu se zvednout. Dnes žije ze svou ženou v Anglii, pořádá po celém světě přednášky a pro Sky TV komentuje některé sportovní přenosy.

Film nakrútený podľa skutočného príbehu zobrazuje život Teda Bundyho (Michael Reilly Burke), sériového vraha, ktorý v 70-tych rokoch zavraždil 19 mladých žien (i keď niektoré zdroje uvádzajú, že ich bolo 30 až 35). Príbeh sa sústreďuje na obdobie jeho študentských rokov, zameriava sa na jeho prvé úspechy, ale vzápätí sa stáva podozrivým vrahom, ktorého dolapia a uväznia. Dvakrát sa mu podarí z väzenia utiecť, aby si napokon zmeral sily v ďalšom krutom vražednom záchvate predtým, než ho usvedčia a vynesú definitívny rozsudok...