Film, natočený podle skutečné události 60. let. Bob Crane, populární moderátor radiové stanice KNX žije s manželkou a třemi dětmi v Los Angeles. Dostává roli v novém televizním seriálu - komedii Hogan´s Heroes a stává se i známým hercem. Během natáčení se seznamuje s Johnem Carpenterem, odborníkem na záznamovou videotechniku, který ho dostává do společnosti striptérek a nočních erotických klubů. Crane čím dál víc propadá vášni videa ve spojení s erotikou a čím dál častěji dochází ke Carpenterovi, kde se sexuální hrátky natáčejí. Jeho manželství se rozpadá. Sbližuje se s novou herečkou ze seriálu a v bláhové naději, že ona chápe jeho povahu a touhy, se s ní ožení. Jenže krátce nato končí natáčení dalších dílů seriálu a Crane má problémy sehnat práci. Konečně dostává nabídku na hlavní roli ve filmu Superdad. Jenže v bulvárním tisku se objevují jeho fotografie, jak vychází ze striptýzového baru. Přátelé ho varují, že si takto může poškodit pověst, ale marně. I druhé manželství končí rozvodem a Bobovo vystoupení v televizním pořadu Celebrity Chefs! ukazuje úpadek jeho osobnosti. Po domluvách přátel se pokouší ukončit přátelství s Carpenterem, ale není pochopen. Následující noc se někdo vplíží do jeho hotelového pokoje.
Provence 1895, městečko Aubagne. Malý Marcel vzpomíná na své dětství. Noří se do vůní, barev a bezstarostnosti mládí, kdy jako malý chlapec chodil za tatínkem do školy a sám se tak naučil psát, vzpomíná na své blízké - na svou maminku, krásnou a veselou ženu, na svou tetu Rózu a jejího bonvivánského muže Julese. Když mu byly tři roky, odstěhovali se na předměstí Marseille, kde jeho tatínek získal místo učitele. Ale ze všeho nejvíc mu učarovaly prázdniny, které rodina trávila v kopcích Provence, v nádherné divoké přírodě, kde malý Marcel chytal motýly a cikády, kde se učil poznávat květiny.
Jedna z nejpopulárnějších historických her Williama Shakespeara byla poprvé zfilmována v roce 1944 legendárním Laurencem Olivierem. Jindřich V. je příběh mladého anglického krále, který se na radu arcibiskupa z Canterbury rozhodne bojovat za své právo na francouzský trůn. Film byl původně natočen se záměrem zvýšit morálku britských jednotek za druhé světové války. Laurence Olivier byl za svou roli Jindřicha V. nominová nna Oscara.
Symbolická dráma o putovaní kanadskej novinárky afgánskeho pôvodu, Nafas, do rodnej krajiny. Nafas ešte ako malé dievča jej rodina z politických dôvodov odviedla do Kanady. Jej sestra však vyrastala v Afganistane. Po tom, čo kvôli nášľapnej míne stratila obe nohy, chystá sa v deň posledného zatmenia slnka v 20. storočí spáchať samovraždu. O svojom úmysle sa v liste zverí sestre, ktorá sa preto podujme na neľahké prekročenie iránsko-afgánskych hraníc. Za každú cenu chce sestre v jej čine zabrániť, no cesta k nej zložitá. Ako žena nemôže v Afganistane cestovať sama, preto podplatí šoféra, aby ju vydával za svoju manželku a zahalená v burke nasadne spolu s inými ženami na korbu jeho auta. Takto putuje vyprahnutou krajinou zdevastovanou mnohoročnými bojmi so Sovietskym zväzom, následnou občianskou vojnou a politickou tyraniou Talibánu. Vidí, ako sa chlapci v škole Koránu medzi modlitbami učia narábať so zbraňami, ako sa ľudia zmrzačení nášľapnými mínami bijú o protézy zhadzované z lietadla
s humanitárnou pomocou. Film je tragickým portrétom krajiny, ktorá sa stala obeťou modernej histórie. Dôležitejší ako príbeh samotný je v ňom putovanie a zobrazenie hrôz, ktorým musia obyvatelia Afganistanu čeliť.
Režisér Mohsen Makhmalbaf, jeden z najvýraznejších predstaviteľov "iránskeho filmového zázraku", vo filme skombinoval postupy dokumentárneho a hraného filmu, aby podal čo najautentickejší portrét hrôz, ktorým sú už po dlhé roky obyvatelia Afganistanu vystavení. Roku 2001 na MFF Cannes získal za snímku Kandahár Cenu ekumenickej poroty. Bolo to iba niekoľko mesiacov predtým, ako sa po 11. septembri 2001 na Afganistan zamerali kamery celého sveta.
Vždycky hrál před vyprodaným sálem. Jeho hlas zná z nahrávek víc lidí, než hlas jakéhokoliv jiného zpěváka - prodala se půl miliarda desek s jeho písněmi, což je víc než duchovní a vánoční hudba i rokenrol dohromady. Filmy, v nichž hrál a zpíval, se staly kasovními trháky. Elvis byl syrový jižanský talent ze zapadákova, který proměnil populární hudbu i celou americkou kulturu. A v den, kdy zemřel, 17. srpna 1977, v jeho rodném Memphisu i v celém světě propuklo zděšení. Bylo mu pouhých dvaačtyřicet a pro miliony lidí to byl skutečný mág. Co tvořilo jeho nesporné kouzlo?
Německý režisér Eric Till natočil zajímavý biografický film o slavném protestantském knězi Martinovi Lutherovi, který se v 16. století postavil do čela reformačního hnutí a pro Vatikán se tak stal úhlavním nepřítelem církve. Mladý Luther, který studuje práva, se rozhodne, že vstoupí do kláštera, navzdory odporu ambiciózního otce. Když je jako mnich vyslán do Říma, přijíždí do Svatého města s mnoha ideály, ale místo čisté víry se setkává s korupcí, povýšeností a zkostnatělou církevní hierarchií. Čeká na něho nelehký a vleklý boj s církevní i světskou mocí, je obviněn z kacířství a jeho snaha vrátit se ke kořenům křesťanství odstartuje reformaci, která otevře dveře novým možnostem šíření víry.
"Změna je život" - to bylo krédo kapitána jihoafrické policie Andre Standera (TOM JANE), neznámějšího bankovního lupiče na jih od rovníku. Poté, co je Stander nucen podílet se na krvavém potlačování nepokojů místních obyvatel, se rozhodne vzepřít systému a dá se dráhu kriminálníka. O polední pauze vykrádá banky, aby loupeže vzápětí jako policista vyšetřil. Nakonec ho ale kolegové dopadnou a Stander skončí ve vězení. Společně s Allanem Heylem a Lee McCallem se mu však podaří utéct. Tři nejhledanější zločinci se vydávají na dlouhou spanilou jízdu po jihoafrických bankách.
V polovině 90. let minulého století nepřipomínal Dublin obyčejné město, ale spíše válečnou zónu, ve které svádělo několik mocných drogových kartelů krvavé boje o nadvládu nad trhem s narkotiky. Jejich největším a nejnebezpečnějším nepřítelem však nebyla policie, ale odvážná novinářka Veronica Guerin (CATE BLANCHETT), která na stránkách novin detailně odhalovala pozadí drogových praktik. Díky svému nezměrnému úsilí o rozkrytí zločinecké sítě se pro obyvatele Irska stala národní hrdinkou. Tento silný a emocionální snímek, který je založen na skutečné události, nabízí jedinečný pohled do pozadí jednoho z důležitých aspektů irského konfliktu a zároveň je portrétem žurnalistky, která hledání pravdy obětovala vše.
Do Jižní Ameriky vedla cesta Wernera Herzoga a Juliane Koepcke, která jako jediná přežila v roce 1971 havárii letadla. Najdou zbytky letounu a pokusí se zrekonstruovat dívčinu cestu amazonskou džunglí zpátky do civilizace, již dříve zachycenou ve filmu ZÁZRAKY SE DĚJÍ (1974).
Celovečerní debut a také ryze autorský počin Cyrila Collarda, jenž tímto zfilmoval svůj vlastní autobiografický román. Bisexuál Jean (Cyril Collard) je začínající filmař, co žije nevázaným životem, než zjistí, že je HIV pozitivní. Světlem v ponurém životě se mu stane mladičká Laura (Romane Bohringer), kterou potká během jednoho z castingů. Přesto, že se Jean do Laury fatálně zamiluje, odmítá se vzdát lásky k mužům, především ke sportovci Samymu… Collard se bohužel nedožil triumfu snímku při udílení Cézarů, neboť podlehl zákeřné nemoci již několik měsíců po premiéře.
