Pařížský básník Paul Verlaine vede spokojený manželský život v domě rodičů své ženy až do chvíle, kdy do Paříže pozve nadaného básníka Arthura Rimbauda. Ten se hned příjezdu ukáže jako arogantní šestnáctiletý rebel, což však Verlaina na rozdíl od jeho rodiny okouzlí. Intezivní přátelství bohémských básníků se velmi brzy přerodí ve vášnivý milostný poměr. Verlaine se není schopen rozhodnout mezi mladíkem Rimbaudem a svou ženou Mathildou, což ústí v čím dál vyhrocenější konflikty, výbuchy násilí a pokorných omluv, opouštění a navrácení se... Kontroverzní umělecký film režisérky Agnieszky Hollandové výrazněji nereflektuje uměleckou tvorbu dvojice prokletých básníků a spíše s mrazivou pečlivostí otevřeně mapuje vývoj jejich sebedestruktivního milostného vztahu.
Píší se bouřlivá 20. léta a zpěvačka Ruth Ettingová má všechno – vzhled, šarm, zastřený jazzový hlas i ono nepostižetelné cosi, co jí dodává neodolatelnou přitažlivost. A má také chicagského gangstera Martina "Pajdu” Snydera, jemuž sice vděčí za kariéru, ale také za strach a trápení.
Tento oscarový® snímek (nejlepší námět, 1955), v němž dobové písně zpívá mimořádným způsobem sama Doris Day, vznikl podle drsného příběhu Ruthina života s mužem, který svými násilnickými metodami napomohl její kariéře a přitom ji dusil svým obsesivním majetnictvím, jemuž unikla jen za cenu velkého nebezpečí. James Cagney si za roli Snydera vysloužil jednu ze šesti oscarových® nominací, které film získal. Doris Day podala v roli Ruth Ettingové svůj vůbec nejlepší dramatický výkon, který jí vynesl ocenění od kritiků a protestní dopisy od fanoušků, kteří nebyli připraveni na herecký posun od jejích tradičních slunných a veselých rolí.
Výpravný hollywoodský film, jemuž vévodí výkon Richarda Burtona v titulní roli, se soustřeďuje nejen na historické děje ve 3. století před Kristem, kdy Alexandr Makedonský dobýval téměř celý tehdy známý svět, ale také na intriky a jednotlivé lidské osudy. Alexandrovo stoupání k vrcholu začalo ve chvíli, kdy porazil perského krále Daria a stal pánem Asie. Jeho titánské plány však zmařila smrt...
Patnáct let společnosti Metro-Goldwyn-Mayer zapsalo se nesmazatelným písmem do dějin filmové tvorby. "Ben Hur", dílo které vzkřísilo historii starověku, bylo nástupem této továrny na sny. A letos v patnáctém roce svého trvání, přináší tato světová společnost nový, velký jubilejní film MARIE ANTOINETTA, kterým chce dokumentovat všechnu svou vyspělost uměleckou i technickou. Je to tečka za větou filmového pokroku, je to mezník v dějinách filmového umění, je to hvězda mezi filmy. Celý svět se sklání s obdivem před tímto velkolepým jubilejním dílem i před jeho slavnými představiteli, jimiž jsou NORMA SHEAREROVÁ a TYRONE POWER. Jubilejní film "Marie Antoinetta" je zlatým hřebem produkce - je vítězstvím společnosti Metro-Goldwyn-Mayer.
Držitel ceny z festivalu v Benátkách a nominace na Oscara, americký režisér Frank Perry, vytvořil v roce 1981 pozoruhodné biografické drama o životě herecké legendy Joan Crawfordové viděné očima její nevlastní dcery. Ta je autorkou románu, který se stal předlohou scénáře. V hlavní roli Faye Dunawayová.
Historický snímek Královna Margot vznikl podle stejnojmenného románu Alexandra Dumase. Jeho obsahem je jedno z nejkrvavějších období francouzských dějin, totiž náboženské války mezi katolíky a hugenoty v XVI. století, jejich vrcholem byla Bartolomějská noc (23. - 24. 8. 1572). V této době se odehrává příběh sestry francouzského krále, Markéty z Valois, jež je z politických důvodů donucena ke sňatku s nenáviděným navarrským králem Jindřichem. Příslušnice rodiny, orientované na katolické náboženství, je šokována brutalitou svých souvěrců, a postupně začíná sympatizovat s protestantským manželem. Významnou úlohu v její proměně sehraje vášnivý milenecký vztah s mladým hugenotem La Molem.
Přestože příběh filmu přesvědčivě zapadá do rámce reálných historických událostí, Chéreauovi nejde jen o zachycení dobové atmosféry; výprava a kostýmy mají mnohem víc symbolický význam než popisně realistickou funkci.
Na MFF v Cannes získal film Cenu poroty a herečka Virna Lisiová za roli Kateřiny Medičejské) Cenu za ženský herecký výkon. [44. MFFKV 2009]
30. léta minulého století. Henry Lesser pracuje jako vězeňský dozorce ve věznici Leavenworth. Je naivní idealista a věří v polepšení i těch nejhorších zločinců. Seznámí se s vězněm Carlem Panzramem, odsouzeným na smrt za loupežnou vraždu. Henry postupně zjistí, že jeho představy o spravedlnosti dostávají v drsné realitě vězeňského prostředí celkem jinou podobu. Spřátelí se s Carlem, aby dokázal, že i ve vrahovi se může skrývat kousek dobra. Carlo píše za mřížemi svůj životní příběh vraha. Lesser zjistí, že Carlova minulost je o dost násilnější než si myslel, ale postupně se přesvědčí, že Carlo je lepším člověkem než zbytek vězeňského personálu... Je to však opravdu tak? Nechce Carlo jen ovládnout mysl mladého dozorce?
Šesťdesiat rokov pred narodením Krista Gália trpí vojnami a ustavičnými nájazdmi kočovných národov. Svedkom vraždy Kráľa Celltilla je jeho syn Vercingétorix (CHRISTOPHER LAMBERT), ktorý prisahá pomstu. Ukryje sa hlboko v lesoch a pod vedením druidského veľkňaza sa naučí ovládať bojové umenia tajomných Druidov. Až potom sa vráti k svojmu národu, aby ho zjednotil a zavŕšil tak svoju pomstu. Zistí však, že ho čaká oveľa silnejší nepriateľ - légie Rimanov.
Ingmar Bergman, patrně jeden z nejlepších filmařů všech dob, ve spolupráci s režisérem Billem Augustem přináší příběh svých rodičů, Anny a Henrika Bergmanových, páru, jemuž od počátku nepřál osud. Hluboké biografické drama z roku 1992 bylo oceněno dvěma hlavními cenami na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes.
Příběh mladého atleta z oregonské univerzity, který se stal držitelem rekordů USA v běhu na dva a deset kilometrů. Steve Prefontaine již od dětství toužil po tom, aby vynikl ve sportu. Ctižádostivý běžec se srdcem bojovníka dosáhl svého snu - účasti na Olympijských hrách. Obrovský bojovník však opustil tento svět dříve než mohl dosáhnout vrcholu...
