Do svých 23 let se Selena Quintanilla Perezová dočkala splnění bezmála všech svých snů.Spolu se svojí rodinou dosáhla úspěchu v míře, jakou si snad ani nedovedla představit, a zdálo se, že to bude vzestup bez konce. Začínali jako náhodně sestavená kapela a nadšením doháněli nedostatek zkušeností, až dobyli svoji hudební scénu a získali si přízeň desetitisíců fanoušků. Selena v sobě spojovala přirozený talent, nezdolnou energii a neodolatelný šarm a byla přímo předurčena stát se příští superhvězdou populární hudby. Ona i její rodina ztělesňovali to, čemu se říká "americký sen". Potom však - a právě ve chvíli, kdy Seleně zbýval jen krůček, aby se stala skutečnou senzací - byl její rozlet sražen k zemi.
Edward James Olmos debutuje jako režisér filmem odkrývajícím tragický svět násilí, kde vězení je škola, která z dětí vychovává nelítostné vrahy. Já, Američan sleduje tři generace hispánské rodiny žijící v Americe. Začíná pachukeovskými nepokoji v Los Angeles v roce 1943 a končí v polovině sedmdesátých let. Film vypráví životní příběh nemilosrdného zločineckého bosse Santany (Olmos). Santana je spolu se dvěma kamarády v mladém věku odsouzen do vězení. Tam přežije jen díky tomu, že vytvoří "gang všech gangů". Toto zločinecké společenství začne být známé pod zkratkou EME Mexická mafie. Je to první a nejsilnější z gangů fungujících v kalifornském vězeňském systému. Z něj také postupně začne čerpat svou sílu, až se nakonec přesune na ulice Santanova dětství.
Otevřená, svým způsobem drastická filmová rekonstrukce nevšedního a bouřlivého vztahu baskytaristy Sex Pistols Sida Viciouse a mladé Američanky Nancy Spungenové. Hudební aktivity legendární skupiny tvoří jenom pozadí příběhu o nezvyklé lásce, kterou tvoří nejenom vzájemné sympatie a pochopení, ale také přemíra heroinu. Ten posléze nabývá převahu a divák se stává svědkem fyzického i psychického rozkladu osobností Sida a Nancy. Děsivé finále je pak už jen logickým vyústěním dekadentní životní filosofie, jež přerůstá do odmítnutí všech základních společenských norem. I když se Sid Vicious stal po své smrti (zemřel během léčby drogové závislosti) ikonou punkového hnutí, jeho pokus o vzpouru proti všemu a všem se v konečném důsledku jeví jako marný. Sid a Nancy je celkem zdařilé, i když poněkud komorní, drama dvou mladých lidí, kteří neunesli tíhu vlastního bytí.
Strhující životní příběh slavné extravagantní mexické malířky Fridy Kahlo se Salmou Hayek v její možná životní roli. Ve filmu, jehož existenci si krásná herečka vybojovala i jako jeho producentka a nyní s ním sklízí zasloužené úspěchy (mj. nominaci na Oscara). Frida Kahlo prožila bouřlivý život, plný bolesti i lásky, skandální milostné aféry i fatální vztah s manželem Diegem Riverou (Alfred Molina). Do dějin se zapsala nejen jako skvělá umělkyně, ale i sexuální a politická revolucionářka s horkou jižní krví. Barevné mexické ulice, vášnivá hudba, krásné ženy, charismatičtí muži a bouřlivé události první poloviny 20. století tvoří nedílnou součást životního příběhu této pozoruhodné ženy.
Poslední týdny Frankensteinova otce, režiséra Jamese Whalea.
Nemocný Whale žije osaměle se svojí hospodyní Hannou a při pokusech malovat bezmocně sleduje, jak ho se zdravím opouští i jeho umělecká tvořivost. Potřebný vzruch do posledních týdnů jeho života přináší mladý zahradník Clayton Boone, který zprvu netuší nic o starcově filmové minulosti ani o jeho sexuální orientaci.
Mladá Jacqueline Susannová snila o tom, že se stane slavnou herečkou. Užívala si života plnými doušky a byla svému snu ochotna obětovat vše. Věnovala se však i tajné zálibě, všechny své zážitky zapisovala do svého deníčku-postelové aférky, polykání tabletek, zákulisní klepy i honbu za úpěchem. Později vydala své vzpomínky v knize s názvem "Údolí panenek" a tato skandální kniha, ve které otevřeně psala o sexu, o vlastních i cizích postelových, drogových a jiných pletkách, se přes noc stala absolutním trhákem a Jacqueline jako její autorka jednou z nejslavnějších celebrit své doby. V tvrdém světě showbyznysu dosáhla slávy a bohatství díky své upřímnosti, humoru i slavné Kleopatřině paruce, která z kýče udělala módu.
V 70. letech zaznamenal mezinárodní obchod s drogami rychlý vzestup a v jeho středu se ocitl zcela nenápadný a ve všem průměrný Američan. George Jung, hvězda školního fotbalového mužstva z malého města, se během několika let stal hlavním dovozcem kokainu z kolumbijského Medellínu. Film Blow je jeden z pravdivých příběhů čerpajících ze skutečnosti. Sleduje cestu George Junga od 60. let přes jeho první styky se světem drog na plážích v Kalifornii. Kšeftování s marihuanou bylo pro něj tehdy jen prostředkem k realizaci vlastního amerického snu. Díky seznámení s náboráři medellínského trustu se proměnil v profesionálního pašeráka. George Jung se stal článkem v řetězci dopravujícím bílý prášek z Latinské Ameriky k americkým zákazníkům. Film zachycuje se suchým humorem, jak se syn chudého, ale poctivého stavebního dělníka vyšvihl přes noc ve zbohatlíka, kopírujícího životní styl vyšších vrstev. Zaznamenává jeho lásky, včetně té, na kterou dodnes marně čeká tam, kde jeho dráha skončila.
Životní příběh ambiciózního atleta Steva Prefontaina začíná v Oregonu a sleduje jak se mladý Steve navzdory tomu, že má jednu nohu delší než druhou, ukáže jako velmi talentovaný běžec. Později se na oregonské univerzitě setká s legendárním trenérem Billem Bowermanem, mužem, který se později stal jedním ze zakladatelů korporace Nike. Mezi oběma se vytváří silné pouto a s jeho pomocí Steve překonal všechny překážky, získal mistrovský titul a dokázal v roce 1972 oslnit sportovní fanoušky na olympiádě v Mnichově. Příběh sleduje nejen jeho namáhavou cestu k vítězství, ale také setkání se spolužačkou Mary Marckxovou, do které se zamiloval a jejich vztah vydržel až do jeho předčasné smrti.
Představuje ho nejen jako urputného a tvrdohlavého bojovníka, který dokáže překonat svůj handicap, ale také jako poněkud domýšlivou charismatickou hvězdu, která udělala z běžecké disciplíny hit a získala si davy nadšených obdivovatelů. Životní příběh pohledného, talentovaného atleta však záhy dospěl k roku 1974 a tragické deanovské smrti při autonehodě. Bylo mu pouhých čtyřiadvacet let.
Píše se rok 1967 a sedmnáctiletá Susanna Kaysenová je stejná jako mnoho jejích vrstevníků zmatená, nejistá a snaží se najít smysl v tom rychle se měnícím světě kolem sebe. Po (rodiči sjednané) návštěvě psychiatra se od něj ovšem dozví, že její chování se jmenuje nerozpoznatelné narušení osobnosti, projevované nejistotou o vlastní osobnost, dlouhodobých záměrech, výběru přátel a nejasným žebříčkem hodnot- a je okamžitě umístěna do psychiatrické léčebny. Tady Susanna poznává Lisu, Daisy, Georginu, Polly a Janet pestrou skupinu mladých žen. Stanou se jejími nejlepšími přítelkyněmi a pomohou jí najít cestu k někomu, koho už dávno ztratila k sobě samé.
Kontroverzní dějinná postava, zakladatel Pákistánu Muhammad Alí Džinnáh, ve své éterické podobě a za doprovodu pracovníka historického archívu, zpětně hodnotí svůj život a postoje, které zastával od dob svého působení v Celoindické muslimské lize prosazující takzvanou teorii dvou národů, podle níž jsou indičtí muslimové jiným národem než hinduisté a pro zajištění jejich bezpečí a kultury je nutné vytvořit samostatný muslimský stát. Uvidí sám sebe při politických jednáních i rozepřích s Gándhím, připomene si vztah ke své sestře Fátimně, nepříliš šťastné manželství a hlavně krvavé události, které rozdělení Britské Indie na Indii a Pákistán provázely.
