Ralph Thorson, přezdívaný Taťka, se živí tím, že loví kriminálníky, kteří porušili podmínky kauce. Je už trochu starý na to, aby se za mladými delikventy honil po ulicích, ale naštěstí má natolik silnou autoritu, že si s darebáky poradí bez větších problémů. Na rodinný život stále nepomýšlí, i když jeho přítelkyně Dotty má krátce před porodem. Ralph nechce, aby na něm byla Dotty závislá, protože jeho povolání je někdy přece jen nebezpečné. Ve skutečnosti je to však mnohem horší, než si Ralph myslí. Vyhlédl si ho totiž zabiják Mason, kterého kdysi Ralph odvedl do vězení. A ten je rozhodnutý, že se Ralphovi za každou cenu pomstí...
Film režiséra Buzze Kulika vznikl v roce 1980 na motivy života skutečného lovce lidí Ralpha Thorsona. Snímek se stal posledním ve filmografii předčasně zemřelého Stevea McQueena.
Britský výtvarník Francis Bacon (narozen 1909) bývá řazen mezi nejvýznačnější umělce našeho století, jeho tvorba obsáhla široké spektrum technik i výrazových poloh od fotografických koláží až k pop-artu. Avšak filmové zpracování jeho života rozehrává jakýsi mumraj téměř nesrozumitelné tříště vizí, statických výseků z každodenních rituálů (výmluvná je ranní hygiena před třídílným zrcadlem) a především průhledů do složitého vztahu k milenci Georgu Dyerovi, jenž nevydrží společné soužití s egocentrickým Baconem. Režisér John Maybury, jakoby v návaznosti na Dereka Jarmana, ale také Godarda, se vyhnul klasicky pojatému životopisu, který by chronologicky seřadil důležité události. Pokud divák neví o Baconovi nic, z filmu jen stěží načerpá nějaké údaje. Prvořadým totiž je navozování pocitů samoty a kyvadlovitě se vychylujícího prožívání různorodých stavů, snaha postihnout Bacona jako by skrze jeho výrazovou optiku, takže tomu odpovídá i užitá vypravěčská metoda, přirovnatelná snad ke koláži. Doplňkem jsou Baconovy průběžně znějící vnitřní monology, osvětlující jeho názory i motivace. Výsledkem je (auto)portrét umělcův, stvořený jakoby v duchu jeho maleb.
New York, 1949. Helen Hanffová, excentrická spisovateľka a vášnivá milovníčka a zberateľka anglických kníh odpovie na obchodný inzerát kníhkupectva so vzácnymi vydaniami na londýnskej ulici Charing Cross Road 84. Prvým listom sa tak začala vyše dve desaťročia trvajúca korešpondenčná známosť medzi Hanffovou a korektným a starostlivým Britom Frankom P. Doelom, úradníkom zodpovedným za medzinárodné oddelenie kníhkupectva Marks and Company. Spočiatku len obchodné listy sa postupne menia...
Film vypráví poslední léta vlády cara Mikuláše, který patřil do rodu Romanovců a vládl tvrdou rukou v Rusku po boku své manželky Alexandry. Příběh nám ukáže narození jeho těžce nemocného syna Alexeje, začátek 1. světové války, stále sílící pozici Lenina, občanský chaos a nakonec také carovu abdikaci...
Toto historické drama zobrazuje období, kdy Marie Stuartovna po smrti svého manžela odchází zpátky do Skotska. Tam si nárokuje právo na trůn, přičemž musí bojovat se svou sestřenicí, královnou Elizabetou I. . Po svatbě se skotským lordem se jim narodí syn, okamžiky štěstí však opět vystřídá její neúnavná snaha získat trůn, přičemž dalším dědicem královské koruny by bol její syn. Bojuje tedy nejen s královnou Elizabetou, ale i s bratrem Jamesem a protestanty, kteří zavraždí jejího manžela. Rozpory vyústí do stavu, že královna dá Marii Stuartovnu uvěznit a následně popravit stětím. Její syn -James I. - se 16 let po matčině smrti přece jen stává anglickým králem...
Anglie roku 1788. Královský dvůr je na vzestupu. Jeho Výsost Jiří III., excentrický panovník, jinak ale lidem milovaný regent, se znenadání chová, jako kdyby byl zbaven smyslů. Toho využívají jeho odpůrci i moci chtivý syn a následník trůnu princ z Walesu, který v Parlamentu okamžitě navrhuje zákon, podle nějž by byl král prohlášen za duševně chorého. Díky tomu by se on sám mohl prohlásit za vladaře. Mezi tím se o uzdravení regenta snaží nejrůznější lékaři...
Životopisné drama inspirované skutečnou událostí je příběhem poslední ženy, která byla ve Velké Británii odsouzena k trestu smrti. Titul filmu je název dobového šlágru, během něhož se Ruth (Miranda Richardson), pracující v nočním podniku, sblíží s Davidem (Rupert Everett), slabošským mladíkem z vyšších vrstev, který utápí neúspěchy i talent v alkoholu. V lásce k němu vidí možnost nového, lepšího života. Nerovný vztah však nemůže skončit jinak než tragicky…
Případ Ruth Ellisové, popravené v roce 1955, rozbouřil veřejné mínění a stal se jedním z hlavních argumentů britských odpůrců trestu smrti, který však byl v Anglii zrušen až v roce 1969.
Nikdy dříve neviděl jediný muž tolik z budoucnosti celého lidstva. Z vaší budoucnosti. Michel de Nostradamus předpověděl důležité okamžiky, které budou hrát klíčovou roli ve světové historii. Jako lékař bojoval se zákeřnými nemocemi, které sužovaly nejen obyčejný lid, ale i francouzkou monarchii. Jako člověk čelil vizím, které ho často pronásledovaly a ukazovaly přelomové události, jimž budou vystaveny generace v nadcházejících stoletích. Nyní máme možnost nahlédnout do života tohoto vyjímečného muže a seznámit se s jeho fascinující činností.
Film o letkyni, jejíž poslední dobrodružství se stalo největší záhadou v historii letectví. Amelia si vybudovala svou reputaci jako "Královna nebe", když v roce 1928 přeletěla Atlantik. Její manžel George P. Putnam se snaží získat sponzory pro její odvážný plán oblet světa kolem rovníku.
Ve dvojici s navigátorem i s jejich v té době nejmodernějším letadlem Lockhead Electra zmizela Amelia beze stopy v Pacifiku v létě 1937. Válečné námořnictvo USA spustilo nejrozsáhlejší pátrací a záchrannou operaci v dějinách, ale dodnes se nepodařilo uspokojivě vyřešit znepokojující otázku: co se stalo s Amelií Earhartovou?
Polovina 17. století znamenala pro Anglii čas úpadku. Král Karel I. je zkorumpovaný diktátor, stoupá občanská neposlušnost a mnozí významní krajané odcházejí hledat štěstí raději do Nového světa. Mezi nimi je i budoucí Lord protektor Anglie, Irska a Skotska, protimonarchisticky smýšlející Oliver Cromwell. Nakonec ale svou rodnou zemi neopustí a naopak se králi postaví tváří v tvář. Chce učinit přítrž samovládcovu řádění a nastolit parlamentní právo. Situace neodvratitelně směřuje k občanské válce, v níž má právě vojevůdce Cromwell sehrát klíčovou úlohu. V opulentní historické podívané Kena Hughese ho ztělesnil vynikající Richard Harris, krále Karla pak Alec Guinness. Snímek v roce 1971 obdržel Oscara za hudbu a na stejnou cenu byl nominován i tvůrce skvostných dobových kostýmů Vittorio Nino Novarese.
