Jižní Francie, polovina 16. století. V podhůří Pyrenejí v zapadlé vesnici Artigat dojde k nevídané události: Martin Guerre (Bernard-Pierre Donnadieu) tajně opouští svou ženu (Nathalie Baye), syna, rodiče a sourozence. Odchází do světa bez jakéhokoliv slova vysvětlení. Po několika letech do vsi přichází muž, jenž se prohlašuje za Martina Guerra (Gérard Depardieu). Poznává své příbuzné, zná jménem všechny obyvatele vesnice. Guerrovi Martinovi odpouští jeho mladistvou nerozvážnost. Martin se opět vrací k povinnostem rolníka, manžela a otce rodiny. Zdánlivou idylu naruší příchod a tvrzení jakéhosi bývalého vojáka...
Film byl natočen podle scénáře Jeana-Clauda Carrièra, na němž také spolupracovala jako konzultantka přední americká historička Natalie Zemon Davisová. Příběh vznikl na základě soudobých i pozdních (polo)literárních zpracování, které popisují skutečné události historických postav Martina Guerra, Bertrandy de Rols a Arnauda z Tilhu.
Adaptace divadelní hry Stanislawa Przybyszewského, v níž tvůrci evokují situaci z pařížského jara 1794, kdy francouzská revoluce začala potírat vlastní děti a gilotina zrudla krví nových nepřátel národa - obětí mocenského boje vládnoucích špiček. Vyprávění se soustřeďuje na spor dvou rozdílných osobností revoluce - Robespiera a Dantona, který se stane obětí politického procesu, je smeten z výšin pýchy, moci a bohatsví - a svou závratnou kariéru skončí na popravišti. Snímek se opírá o režisérovo inscenační mistrovství, brilantní dialogy a vynikající herecké výkony představitelů hlavních rolí.
G. Depardieu v roli slavného sochaře Auguste Rodina, který se zamiluje do mladičké sochařky. I přes vysoký věkový rozdíl dívka jeho lásku opětuje. Děj se odehrává v 19.století, kdy bylo velice neobvyklé, aby sochařinu dělala žena. Když Rodin zjistí, že je dívka velice nadaná, všestraně ji pomáhá, ale časem začne nabývat dojmu, že se mu začíná sochařka umělecky vyrovnávat....
Svobodná matka Caroline (Ellen Barkin) se svým synem Tobym (Leonardo DiCaprio) utíkají z Východu a usazují se v Seattle, kde si Caroline najde zdánlivě slušného mechanika Dwighta Hansena (Robert De Niro), který se po svatbě projeví jako alkoholik a tyran. Zatímco Caroline se s tím dokáže alespoň trochu vyrovnat, Toby se svým otčímem dostává do stále větších konfliktů... Film je adaptací autobiografického románu Tobiase Wolffa.
Dramatický příběh inspirovaný skutečným životním osudem záchranáře Carla Brasheara vypráví o statečném a čestném muži, jehož životní krédo znělo: Nikdy se nevzdávej!
Nadaný leč chudý černošský mladík z amerického jihu neměl v roce 1943 příliš na vybranou. Jako dobrovolník vstoupil do armády, ale jeho sen o službě u amerického námořnictva se na každém kroku střetával s netajeným rasismem. Jako první černoch se sice dostal do elitní školy pro potápěče záchranáře, nicméně ani jeho velitel Billy Sunday, známý drsňák, ale v jádru správný chlap, z Carlovy přítomnosti v jednotce nebyl vůbec nadšený a dával mu pořádně zabrat. Osudy těchto dvou vojáků každým coulem se pak několikrát osudově proťaly a z rivality se začalo postupně rodit vzácné přátelství.
Emocionálně silný a dramatický příběh o síle lásky, kráse hudby a zhoubnosti vášně a pak zejména vynikající herecké výkony obou hlavních představitelek (Emily Watsonová, známá našim divákům především z filmů Prolomit vlny či Boxer, byla za roli nominována na Zlatý glóbus i na Oscara, výborná je zde i Rachel Griffithová - nominovaná též na Oscara ve stejné kategorii - populární zejména díky komedii Muriel se vdává) nabízí poutavý snímek v režii Ananda Tuckera, který provázejí nadšené kritiky. Vyprávění o soupeření dvou talentovaných sester popisuje skutečné životní osudy Hilary a Jaqueline Du Préových.
Tváří v tvář utrpení, které si patrně ani nedokážeme představit, dokázal stát s hrdě vztyčenou hlavou. Před válkou byl Salamo Arouch profesionálním boxerem a šampiónem ve střední váze. Nyní, za ostnatými dráty osvětimského koncentračního tábora, musí tento židovský mladík bojovat o holý život a vlastní úctu v zápase, jenž byl uspořádán pro pobavení jeho nacistických mučitelů.
K lásce je zapotřebí dvou, jinak zůstane jen ve vzpomínkách.
Všechno to začalo jedním nočním telefonátem. V něm se novináři Davidovi ozval dávno neslyšený hlas, který mu nabídl pravdivý příběh o tom, na jak prohnilých základech to dnešní kolébka demokracie vlastně vyrůstala. Jeho hlavním aktérem je Abbot Abbie Hofmann, vůdce levicových radikálů z druhé poloviny 60. let, pravděpodobně nejznámější člen tolik převratného hnutí hippies. Byl to charismatický rebel, kterému nebylo nic proti srsti, aby naboural usedlou středostavovskou morálku tehdejší Ameriky. Pořádal politické mítinky, protivládní happeningy, pochody lásky a míru. Ženy mu padaly k nohám, muži jej svorně nenáviděli. A nejvíce pak muži usazení v křeslech vedení státu. Neslavně slavný ředitel FBI J. Edgar Hoover neváhal proti Abbiemu a jeho následovníkům rozjet program Cointelpro, jehož účelem byla diskreditace a likvidace veškeré levicově smýšlející vrstvy ve Spojených státech. A Abbie dnes chce, aby se o této zvůli lidé dozvěděli pravdu.
Autobiografické spracovanie života Luisa Buchaltera, zvaného „Lepke“. Louis „Lepke“ Buchalter (* 6. Februára 1897 v New Yorku) bol americký zločinec židovskej mafie ironicky nazývanej Kosher Nostra. Narodil sa židovským emigrantom z Ruska v New Yorku, v neslávne známej štvrti Lower East Side na Manhattane. Svoju prezývku "Lepke" dostal v jazyku jiddisch "Lepkeleh", čo znamená "Malý Louis". Čoskoro sa stal členom gangu mladistvých a v tejto dráhe pokračoval aj v dospelosti. V 30. rokoch spolu s priateľom z detstva Jacobom "Gurrah" Shapirom (tiež židovským emigrantom z Ruska), Charlesom "Lucky" Lucianom, Johnnym "The Fox" Torriom (predchodca chicagského bossa Al Caponeho), Benjaminom "Bugsy" Siegelom a Meyerom Lanskym založili tzv. Murder, Inc. - Vražednú spoločnosť s.r.o.. Tejto spoločnosti šéfoval spolu s Albertom "Mad Hatter" Anastasiom. Zaoberali sa hlavne pašovaním alkoholu, vraždením na objednávku a vydieraním. Na svedomí mali vyše sto vrážd - patrili medzi nich aj také hviezdy podsvetia ako Abe "Kid Twist" Reles, Seymour "Blue Jaw" Magoon, Frank "Dasher" Abbandando, Harry "Happy" Maione, Albert "Tick-Tock" Tannenbaum, Harry "Pittsburgh Phil" Strauss (alias "Pittsburgh Phil", ktorý zavraždil Dutch Schultza 23. októbra 1935 po tom, čo spoločnosť zistila, že Schultz chce zabiť bez ich povolenia generálneho prokurátora Thomas E. Deweya). V tom čase už FBI zbierala dôkazy od informátorov, ktorých nestihli povraždiť a dostala ho na elektrické kreslo. Popravený bol 4. marca 1944 vo väznici Sing-Sing v Ossining, v štáte New York.
