Film je o countryové zpěvačce a pianistce, vl. jménem Virginia Patterson Hensley (nar. 1932). Film umocněný velmi vhodným výběrem hudby, poodhalující pláštík života úspěšné zpěvačky. Kolotoč koncertů, alkohol, pomíjivé lásky, starost o rodinu, neuvěřitelný tlak producentů, nahrávacích studií, dnes tam zítra onde, přespíme v autobuse, jak jít na pódium když mi není dobře, jak se vyrovnat s tím, že mám problémy doma, nemocné dítě či matku, již jen kousek zbývá a jedna sklenka střídá druhou, drogy povolené i nepovolené, život jde dál a Patsy rozdává dál skvělou náladu nic netušícím lidem. Patsy platí obrovskou daň za svůj úspěch, za své hmotné statky, za svou slávu. Poté přijde pád letadla a čas se zastaví, čas té krásné ženy, se sametovým hlasem. v září 1932 se narodila a v březnu 1963 ukončila svůj koncert. V březnu 1963 zahynula při letecké katastrofě a stala se první ženou, která byla zvolena do countryové dvorany slávy (1973) in memoriam. Tak jako Kenny Rogers změnil styl country tak i ona sblížila country s rockem.
Život světoznámého newyorského malíře Jacksona Pollocka nebyl vždy plný úspěchů a ocenění. Jeho násilnický a radikální styl tvorby mnohé odrazoval, Pollockovo nové umění bylo považováno za obskurní, své obdivovatele si hledalo jen postupně. A autor na tom nebyl o nic lépe. Kromě zápasu s míněním veřejnosti totiž sváděl mnohem těžší, vnitřní bitvy, v nichž vyhrávají jen ti nejsilnější. Mezi ně však Pollock nepatřil. Osobní démoni, tolik přínosní pro jeho tvorbu, ho postupně sžírali a nedopřáli mu odpočinku...dokud nezvítězili.
Snímek vypráví příběh Omara Mukhtara, arabského muslimského rebela, který bojuje proti dobytí Libye italským fašistickým režimem. Odehrává se v africké poušti a doba, situovaná mezi dvěma světovými válkami, znázorňuje souboj o udržení svobody. Film je ztvárněním historicky přesné události o vůdci, který vedl libyjský odpor proti italským utlačovatelům. Příběh o svobodě a lidech, pro které čest a hrdost znamená více než cokoliv jiného.
Svrchovanost Anglie je pod stálým tlakem okolních států a v zemi je třeba obnovit silnou katolickou víru. Umírající královna už nemá dost sil a jediným potenciálním nástupcem trůnu je její mladá sestra Alžběta, zapřísáhlá protestantka. Selhávají i naděje na záchranné manželství s některým ze sousedních panovníků a osud celé Anglie se ocitá na okraji hluboké propasti...
Historické drama s Peterem O'Toolem a Richardem Burtonem bylo natočeno na základě divadelní hry Jeana Anouilha. Zobrazuje spor, který se ve středověké Anglii rozhořel mezi králem Jindřichem II. a katolickou církví, reprezentovanou kardinálem Thomasem Becketem. Ten byl nakonec na popud krále zavražděn.
Svobodná matka odjíždí se svými šesti dětmi z Los Angeles do Idaha, kde si kupuje zchátralý dům bez střechy, dveří a oken. Rodina je vydána napospas přírodním živlům i osobním konfliktům, avšak kromě domu se jim daří "rekonstruovat“ především svůj život.
V tomto dramatu o odvážné a odhodlané vdově ztvárnila hlavní roli držitelka Oscara Kathy Bates. Po smrti manžela zůstává Frances Lacey (Kathy Bates) sama a musí se postarat o svých šest dětí. V naději, že se jí podaří dostat děti z nebezpečných losangeleských ulic, rozhodne se vše naložit do rodinného auta a vydat se hledat nový domov. Když si všimne kostry domu patřící osamělému Japonci (Soon Tek-Oh), uzavírá s ním dohodu, že dům dostanou za svou práci. Navzdory finanční nouzi a dalším obtížím, kterým musí rodina čelit, odmítá Frances dovolit, aby se ona či kdokoli jiný z její rodiny utápěl v sebelítosti, a snaží se svým dětem předat kus životní moudrosti.
Hudební biografie rockové hvězdy Tiny Turner (Angela Bassett) je vášnivým osobním a profesionálním dramatem, které dává zaznít vysokým i nízkým tónům výjimečného života a umělecké dráhy. Sleduje osudy Anny Mae Bullock (alias Tiny Turner) od jejího výstředního bluesového podání gospelu v kostelním sboru, po seznámení se zpěvákem a skladatelem Ikem Turnerem, který ji přejmenuje na Tinu. Posléze ovšem Ike podlehne zlu v sobě i osobním ambicím a zneužívá Tinu do té míry, že se zpěvačka prakticky zhroutí. K vrcholům filmu, kromě skvělé hudby, bezpochyby patří výkon Angely Bassettové v hlavní roli, které se podařilo vytvořit plnokrevný, pečlivě odstíněný portrét výjimečné osobnosti. Její fyzická podoba se zpěvačkou je očividná, jedná se o jedno z nejpřesvědčivějších ztvárnění žijícího umělce.
Už jako mladá studentka psychologie prosazovala Valerie feministické zásady. Svůj radikální feminismus později ještě propracovala a sepsala jakýsi manifest, který se pokoušela na ulici prodávat. Díky transvestitovi Candymu Darlingovi se nakonec dostává do kontaktu s proslulým umělcem pop-artu Andym Warholem. Ten je šarmem feministky fascinován a umožní jí, aby vystoupila v jednom z jeho filmů...
Svět popmusic byl pro filmaře odjakživa lákadlem; je vlastně kupodivu, že slavní Beatles se stali v této oblasti středem pozornosti až nyní. Třicet let po legendární show Eda Sullivana, díky níž proslulá britská skupina dobyla Spojené státy, byl natočen snímek BACKBEAT, zabývající se začátky Beatles (1960-62). Zakládajících členů kapely bylo pět: vedle Johna Lennona, Paula McCartneyho a George Harrisona s Beatles hráli bubeník Pete Best a Lennonův kamarád z malířské školy, baskytarista Stuart Sutcliffe. Hamburské turné, jež začínající skupině sjednal Allan Williams od srpna 1960, znamenalo zásadní obrat v historii dosud neznámé kapely. Dnes legendární účinkování v klubu Kaiserkeller stmelilo hudební styl Beatles, přestože tehdy hráli většinou převzaté rockové skladby. Vliv na mladé Brity měla hamburská módní fotografka Astrid Kirchherrová, kterou na ně upozornil její přítel Klaus Voorman; oba mladí Němci přivedli do klubu své existenciálně laděné intelektuálské přátele. Astrid je autorkou fotografií, jež dodnes patří k vůbec nejlepším svědectvím o Beatles; ovlivnila také vizuální podobu skupiny pro příští roky (je např. "autorkou" jejich účesů).Film režiséra Iaina Softleyho se pokouší zmapovat hamburskou epizodu Beatles v souladu se známými fakty. Hlavní osou vyprávění je trojúhelník Lennon-Kirchherrová-Sutcliffe. Důvodem Stuova postupného odcizování kolegům bylo přátelství s Astrid i konflikty ne zcela disponovaného hudebníka s přáteli. Zakládající člen skupiny, prudce stoupající k popularitě, zvolil raději malířskou kariéru. Vytvořil několik pozoruhodných obrazů, ale v dubnu 1962 náhle zemřel na krvácení do mozku. Vedle snahy postihnout atmosféru vzrůstající beatlemánie, jež na počátku 60. let zachvátila svět, se autoři filmu spolehli na postižení napětí mezi třemi hlavními aktéry; ostatní členové slavné skupiny jsou odsouzeni do rolí pouhých přihrávačů. Ve filmu se naznačuje i Lennonova tajná slabost pro půvabnou fotografku a citové vazby ke Stuovi. Na rozdíl od pouze krásné Sheryl Leeové (Astrid) a od konvenčně "rozhněvaného" Stua v podání Stephena Dorffa je právě ambiciózní sršatý John v zajímavé, byť poněkud sporné interpretaci Iana Harta motorem příběhu. V očividné snaze postihnout tep doby vycházejí tvůrci filmů z poněkud uměle evokované atmosféry pop-artu, z fotografií Kirchherrové a částečně i z filmu Richarda Lestera PERNÝ DEN. Ve filmu nezazní ani jedna píseň Beatles. Hrají se zde jen písničky jiných autorů, jež měla skupina tehdy na repertoáru. Pro snímek je natočila skupina The Backbeat Band.
Bolest nad předčasnou smrtí manželky přivádí violistu Sainte Colombea k tomu, že se zcela izoluje od společnosti. Žije odloučeně se svými dvěma dcerami a v bolestné samotě piluje svou hru. Film je mistrovsky inscenovaným portrétem francouzského barokního hudebníka ze 17. století.
