Kvalitní přepis románu Irvinga Stone zobrazuje nejen dramatický život malíře Vincenta van Gogha (Kirk Douglas), ale i celé malířské hemžení v Paříži v období rozkvětu impresionismu. Neméně přesvědčivě je podána i postava Paula Gaugina (Antony Quinn). Zajímavé jsou i rekonstrukce krajin a objektů, které tvůrci vytvořili pro natáčení podle van Goghových malířských děl. Barvité zachycení Provence řadí tento film k nezapomenutelným životopisným dílům.
Ve svém režisérském debutu se John Milius, jinak vynikající scenárista stojící například za Coppolovou Apokalypsou, rozhodl natočit biografický příběh muže, který byl ve své době jedním z největších postrachů a zároveň idolů Spojených států amerických. Jmenoval se John Dillinger, byl to gangster a ve třicátých letech, kdy se Amerika topila v krizi, se mohl honosit nálepkou „veřejný nepřítel číslo 1“. Vykrádal banky, zabíjel, měl obrovské charisma a stejně tak mohl být chodící reklamou na ješitnost. Především však dokázal společně se svou bandou vytrvale unikat spravedlnosti a ještě se jí smát do očí. Tím ale jen víc a víc motivoval agenta FBI Melvina Purvise, který lovu na Dillingera a jeho samopal zasvětil několik let svého života, aby ve svém úsilí neustával. A nakonec se jeho snaha vyplatila. Hlavní roli slavného zločince bez pudu sebezáchovy, který se při každém přepadení raději hned představil, ztvárnil v briskním kriminálním retrodramatu z roku 1973 Warren Oates, úlohu jeho federálního stínu pak držitel Oscara Ben Johnson.
Beverly Donofriová vyrůstá v šedesátých letech na malém městě a jakmile se jí přiblíží puberta, zajímají ji především kluci. Společně s přítelkyněmi vyrazí na večírek, kde se pokusí upoutat pozornost místní fotbalové hvězdy, do níž je beznadějně zamilovaná. Chlapec ji však znemožní a Beverly se ze smutku vyplakává v koupelně. Tady náhodně narazí na Raye Haseka, který se jí zastane. Beverly je ve škole považována za chytrou a talentovanou studentku, touží jít na univerzitu a stát se spisovatelkou. Její sen se zhroutí v okamžiku, kdy zjistí, že je v patnácti těhotná s Rayem...
Špičkový reportér a producent populární televizní show 60 minut Lowell Bergman (Al Pacino) získá důkazy o tom, že zástupci velkých tabákových koncernů křivě přísahali před soudem. Naprosto důvěryhodným zdrojem informací ze zákulisí tabákového průmyslu je Jeffrey Wigand (Russell Crowe), který se ve zlém rozešel se svým zaměstnavatelem a rozhodl se říci pravdu o škodlivosti a návykovosti kouření před televizními kamerami. Skutečnost je totiž mnohem horší než je obecně známo. Tabákové společnosti obviní Wiganda z porušení smlouvy o mlčenlivosti. Žaloba je jen částí nevybíravého psychického nátlaku, kterému Wigand s pomocí reportéra Bergmana čelí. Ve svém přesvědčení vytrvá, i když se jeho život postupně rozpadá, přijde o majetek a manželka požádá o rozvod. Stejně těžká zkouška ale čeká i na Lowella Bergmana. Když je pořad konečně připraven, zatrhnou jeho odvysílání šéfové televizní stanice, obávající se miliardové žaloby ze strany tabákových koncernů. Bergman se postaví za svého informátora a pustí se do nerovného, zdánlivě předem ztraceného boje o právo veřejnosti znát pravdu.
Režisér Michael Mann (Collateral, Insider: Muž, který věděl příliš mnoho) natočil strhující film o jedinečném muži. WILL SMITH (Muži v černém, Já, robot, Hitch), nominovaný za svůj výkon na Oscara, vás provede životním příběhem zbožňovaného a zatracovaného, ale rozhodně i nejkontroverznějšího sportovce všech dob. Muhammad Ali sportovní legenda 20. století. Boxer, který byl nejlepší a věděl o tom.
Nezapomenutelný Glenn Miller a jeho kapela znovu rozeznívají své nástroje v této nádherné hudební biografii. Vynikající James Stewart a June Allyson hrají hlavní role ve vzrušujícím příběhu legendárního amerického kapelníka. Provází nás životem Glenna Millera od jeho začátků neznámého a chudého hudebníka k bohatství a slávě na počátku čtyřicátých let minulého století. Ve filmu zazní původní Millerova hudba v podání Glenn Miller Orchestra a takových hudebních velikánů jako Louis Armstrong, Gene Krupa, Frances Langford a The Modernaires! Vynikající herecké obsazení doplňují takové populární tváře jako Henry Morgan (M*A*S*H), Charles Drake a George Tobias. Díky elegantní režii Anthonyho Manna znovu ožívá dynamický swing legendárního Glenna Millera!
Jeden z nejslavnějších historických filmů všech dob. Egyptská královna Kleopatra (Elizabeth Taylor) se kolem roku 50 př. n. l. stává milenkou Caesara (Rex Harrison) a porodí mu syna. Po Caesarově smrti se postaví po bok nového římského imperátora Antonia (Richard Burton).
Píše se rok 1896 a královna Viktorie už druhým rokem odmítá odložit smutek za svého milovaného muže a vrátit se ke svým panovnickým povinnostem. Monarchie je neklidná, opozice se bouří, ale ve Windsoru se nikdo neodváží vzepřít se královniným přáním. Jen samorostlý podkoní jejího muže pan Brown.
Příběh začíná v Laurens, malé vesnické komunitě v severní Iowě, kde žije zatrpklý vdovec s chatrným zdravím - Alvin Straight (Richard Farnsworth). Po jednom ze svých těžkých domácích úrazů a návštěvě lékaře mu dcera Rose (Sissy Spacek) sděluje, že jeho bratr Lyl je na tom mnohem hůř - ranila ho prý mrtvice. Alvin bratra neviděl celých deset let a tato nešťastná událost jej donutí vážně uvažovat o jeho návštěvě. Je zde ovšem "menší" problém, bratr bydlí až v sousedním státě Wisconsin v městečku vzdáleném 600 km. Zarputile hrdý Alvin se špatným zrakem a nedostatkem peněz nemůže snést představu, že by ho někdo za bratrem svezl. Proto Alvin vymyslí bizarní plán: chce uskutečnit cestu na svém zahradním traktůrku! Alvin vyráží na svou šestitýdenní pouť se zapřaženým provizorním přívěsem a nákladem "životně důležitých zásob": odpuzovačem hmyzu a Swisherovým cukrovím.Rychlostí 5 mil za hodinu se "řítí" nádhernou rovinatou krajinou s podzimní scenérií amerického státu Iowa. Na cestě mezi žlutě zářící kukuřicí Alvin Straight potkává spoustu různorodých lidiček představujících vzorky "typických Američanů", hraničících s karikaturou kněze, družstvo cyklistů, n-náctiletou na útěku, hašteřící se jednovaječná dvojčata, dobrovolníky - hasiče, spolubojovníky z II. světové války a ženu se zvláštní zálibou proměňovat jeleny v oběti dopravních nehod... Jednu míli před domem bratra se Alvinovi traktůrek porouchá. S pomocí místního farmáře zvládne Alvin i poslední míli své cesty. Alvin zastavuje před Lylovým domkem a po dlouhé době se s bratrem opět obejme...
Jedná se o Lynchův druhý, komerčně neobyčejně úspěšný film. Příběh znetvořeného muže, natočený podle vzpomínek pamětníků F. Trevese a A. Montagua. Lynch v něm projevil zálibu v bizarnosti a krutosti, patrnou už v jeho prvotině. Osud Johna Merricka, "sloního muže", který skutečně žil na přelomu století, je však líčen s akcentem na humanistické vyznění příběhu jeho utrpení. D. Lynch pojal film jako odsouzení předpojatosti společnosti vůči "nenormalitě" a jako výzvu k přijímání odlišnosti. Film je černobílý a kamera F. Francise mu dává expresionistické ladění souznějící s jeho dramatickým obsahem. Roli "sloního muže" vytvořil v důmyslné masce John Hurt, další postavy vytvořili Antony Hopkins, John Gielgud a Anne Bancroftová, kteří svou účastí nesporně přispěli k úspěchu filmu, děsícího krutostí, jíž je člověk schopen, a dojímajícího údělem hrdiny.