Filmy online ke shlédnutí zdarma

Al Pacino v boji jednoho proti všem. Jako mladý policajt v New Yorku nastupuje do práce plný ideálů. Brzy zjišťuje že každodenní život v jeho okrsku se neobejde bez rozsáhlé policejní korupce. Postavit se proti systému znamená riskovat vlastní život.

Stavební společnosti, obchod s automobily, provozování přístavů, úvěrové podvody, pornografické paláce a veřejné domy - to vše se stalo výnosným obchodem proslulého mafiánského bosse Paula Castellana. Kdekoliv se Castellano a jeho nelítostný rodinný gang Gambino objevil, tam byly i peníze. A často i smrt... Chazz Palminteri si zahrál mafiánského bosse v tomto působivém příběhu, zfilmovaném podle knižního bestselleru napsaného zasvěcenými agenty FBI, jimž se díky píli a chytrosti podařilo narušit celou Gambinovu organizaci.

40 léta. Gangster Benjamin Siegel, přezdívaný Bugsy, je poslán na západní pobřeží, aby převzal tamější organizaci obchodních zájmů mafie. Jeho přítel z dětství, herec George Raft, Bugsyho seznámí s hollywoodskou smetánkou. Světácky založený gangster s utajenými hereckými ambicemi je nablýskaným prostředím filmařského světa okouzlen. Obratem ruky si pořídí honosný dům v Beverly Hills a přepychový automobil. Přesvědčit místní podsvětí, aby pracovalo pro něho, je snadnější, než očekával. Má dost času, aby se mohl věnovat hollywoodskému společenskému životu. Seznámí se s herečkou Virgínií Hillovou, která se netají svými úspěchy u mužského pohlaví. Bugsy se do ní bláznivě zamiluje. Dokonce začne přemýšlet o rozvodu se svojí ženou, kterou nechal na východě. Jeho soužití s Virgínií je však mimořádně bouřlivé. Náhlé poblouznění zneklidňuje jeho bossy. Přesto souhlasí s financováním Sieglova životního snu, jímž je vybudování střediska hazardních her v malém městečku v nevadské poušti, které se jmenuje Las Vegas. Bugsy je zcela pohlcen svojí vidinou a náklady na její realizaci nezadržitelně stoupají. Když je tlačen do kouta, plně se projevuje jeho násilnická povaha. Začíná být pro mafii nepohodlný...

Londýn 1884. Populární komické opery dvojice autorů - libretisty Gilberta a hudebního skladatele Sullivana - nebyly nikdy propadákem, ba právě naopak. Avšak zřejmě všeho do času. Jejich poslední dílko - Princezna Ida - bylo přijato víc než vlažně. A Arthur Sullivan, nedávno královnou Viktorií povýšený do šlechtického stavu, cítí, že nadešla chvíle pro změnu. Od tohoto okamžiku by se chtěl věnovat pouze a jedině skládání vážné hudby. Ostatně byl to stejně svého druhu div, že jejich spolupráce vydržela tak dlouho. Neboť ti dva muži nemohou být rozdílnější. Sullivan je sukničkář a dandy, Gilbert každým coulem byznysmen a puntičkář. Jenomže přání je jedna věc, tvrdá realita - neboli podepsaná smlouva s impresáriem divadla Savoy D'Oyly Cartem - druhá. Jak však dál, když poslední Gilbertovo libreto připadá Sullivanovi tak prostoduché a prázdné, že si neumí představit, jak by na ně komponoval hudbu? Musel by se stát zázrak, aby se ti dva ještě na něčem shodli. A zázrak se, kupodivu, koná. Jmenuje se japonské divadlo Kabuki a právě hostuje v Londýně... Jedním z posledních svých filmů dokazuje Mike Leigh, že není jen mistrem současných psychologických a sociálně-kritických sond, ale že dokáže natočit i výpravnou, velkolepou podívanou, zasvěcenou tentokrát oboru lehké můzy. Hrdiny tohoto snímku jsou dva klasikové anglického divadla - William Gilbert a Arthur Sullivan - kteří si získali věhlas a lásku celého národa svými - dnešní terminologií asi nejspíš řečeno - muzikály. Leigh se věnuje tomu období jejich života, v němž prochází jejich spolupráce krizí, hrozící dokonce rozpadem tvůrčí dvojice. Jeho nesmírně barvitá, zajímavá filmová freska získala dva Oscary (za kostýmy a masky) ze čtyř nominací i řadu dalších mezinárodních cen. Jim Broadbent, představitel Gillberta, pak získal na MFF v Benátkách 1999 Volpiho pohár za herecký výkon.

Drama o životním příběhu Malcolma X, černošského vůdce a mluvčího náboženské organizace Nation of Islam (Národa islámského), jenž v 60. letech 20. století veřejně vyjádřil nespokojenost Afroameričanů s jejich postavením ve společnosti a vlastně pregnantně řečeno mimo společnost, jelikož jedna ze zásadních tezí, kterou razil, byla, že černošští obyvatelé USA nejsou Američané... Biografii kontroverzního černošského politika natočil známý černošský režisér Spike Lee a do hlavní role obsadil Denzela Washingtona, který byl za svou roli nominován na Oscara...

Výpravný filmový epos, představující život britského důstojníka Lawrence, který během dvou let 1. světové války, které strávil v Arábii, dokázal sjednotit arabské kmeny proti Turkům a ještě za svého života se stal legendou. Nestárnoucí snímek byl oceněn sedmi Oscary včetně Oscara za nejlepší film roku 1962.

Rebelský Spartakus (Kirk Douglas), narodený a vychovaný ako otrok, je predaný trénerovi gladiátorov Batiatusovi a musí preňho bojovať v rímskej aréne. Raz sa ale vzbúri, otočí proti svojim pánom a aj s družinou ďalších gladiátorov prechádza mestami, hľadajúc slobodou. Jeho armáda je čoraz silnejšia a postupne sa presúva až na juh Talianska, kde chce prekročiť more a vrátiť a domov. Nakrúcanie historického veľkofilmu režisérskej legendy Stanleyho Kubricka (2001: Vesmírna odysea) trvalo 167 dní. Snímka spravila legendu z Kirka Douglasa v úlohe Spartaka, vyslúžila si 4 Oscarov (kamera, kostýmy, výprava, herec vo vedľajšej úlohe Peter Ustinov) a dodnes je mnohými považovaná za najsilnejší a najemocionálnejší americký film z obdobia starého Ríma.

Český barevný umělecký film o jedné z největších postav české národní hudby Bedřichu Smetanovi. Sledem úryvkovitých scén ukazuje skladatelovy osudy od jeho goteborského pobytu až ke sklonku života. Hlavní důraz je ve filmu položen na zachycení Smetanovy operní tvorby, z níž jsou tu podány bohaté ukázky - z „Braniborů v Čechách", „Prodané nevěsty", „Dalibora", „Libuše". Třebaže divákovi, který detailně nezná Smetanův životopis a sociální i umělecké problémy jeho doby, zůstane ve filmu mnoho věcí nejasných a nedořešených, dá mu film široký přehled jeho tvorby. Ba spíše se dá říci, že je to film o Smetanově hudbě, než o něm samotném. (FILMOVÝ PŘEHLED 38 / 1955) Film zachycuje osudy Bedřicha Smetany od roku 1856 až do sklonku jeho života. Jde spíše o mozaiku jednotlivých epizod od mladých let až do chvíle, kdy se vyčerpán lidským i uměleckým strádáním dočká naplnění velkého snu, otevření Národního divadla.

Jiráskovo mládí od školních lavic v broumovském gymnasiu, události vojny v roce šestašedesátém, studia na universitě v Praze, příchod do Litomyšle, jeho láska k Marií Podhajské, pozdější Jiráskově manželce, vyhrocení konfliktu s maloměstskou reakcí, vrcholící vleklou oční chorobou, to vše zachycuje nový životopisný film režiséra Kršky. Jako protiváha maloměšťácké společnosti je ve filmu zdůrazněno lidové hnutí, vyvolané nadšenými čtenáři Jiráskových děl, které nakonec maří komplot reakce, snažící se vyrazit Jiráskovi pero z ruky. Jirásek může opět svobodně psát. (FILMOVÝ PŘEHLED 7 / 1953)

Aristokrat, starý zvrhlík, excentrik a svobodomyslný grafoman Markýz de Sade (Geoffrey Rush) je mnohokrát obviněn ze sadismu, únosů a pobuřujících sexuálních praktik. Unikne během hrůzovlády v období Francouzské revoluce jen o vlásek gilotině a je odstraněn do charentonského blázince. O ústav se stará osvícený abbé Coulmier (Joaquin Phoenix), který ponechá svému pacientovi možnost psát, protože ví, že jedině tak umožní markýzovi ventilovat jeho deviace. Pochopitelně, že člověk markýzova formátu, posedlý psaním, hledá způsob, jak publikovat. Spojku mezi vězením a svobodou objeví v mladičké, krásné a chytré pradleně Madeleine (Kate Winslet). Ta, v okouzlení literaturou a vzdělaným erotomanem vynáší z blázince jeho knihy ke skandálnímu vydání. Publikace nemravných textů šokuje státní správu, a ta se postará o definitivní zkrocení neúnavného autora. Proto je do blázince poslán odporný psychiatr Dr. Royer - Collard, který je znám svými krutými a předpotopními metodami léčby. Chce de Sadovi znemožnit hlavně to, co nejvíc miluje. Odebere mu brk i inkoust. Ale markýz pokračuje v psaní kuřecí kůstkou a červeným vínem a nakonec v dokonalé posedlosti slovem a do poslední chvilky a jakýmikoliv prostředky bažícího po literatuře píše i vlastními výkaly.