Virtuózna poetická variácia na tému filmových ateliérov Cinecittá je vyznaním lásky veľkého režiséra k svojej profesii a ľuďom okolo nej, plným pochopenia, lásky a súcitu. Fellinimu sa tu podarilo zachytiť zvláštnu a trocha záludnú všeobecnú podstatu filmu v"bec - jeho schopnosť zastaviť čas; zachytiť okamih a hoci po mnohých rokoch ho znova vzkriesiť a konfrontovať tak minulosť s prítomnosťou (Mastroianni tu mávnutím paličkou "vykúzli" epizódu z filmu SLADKÝ ŽIVOT - scénu vo fontáne s Anitou Ekbergovou). Evokuje spomienky na prvý príchod do Cinecittá, s neodolateľnou iróniou necháva nazrieť do dobovej filmovej kuchyne; potom sledujeme sp"sob jeho súčasnej práce. Nezabudnuteľná je scéna, v ktorej na komparzistov, schovaných cez noc pred dažďom pod igelitovou plachtou, zaútočia na úsvite Indiáni na koňoch s hrozivými televíznymi anténami-symbolom súčasného Ríma. Z filmu vanie clivota po dobách mladosti, ako aj po časoch, keď sa divák rád nechal unášať tieňmi filmového plátna do ríše snov.
Cesta Giacoma Casanovi z benátského vězení až do Duchcova. Epizody milostných hrátek známeného svůdníka jsou odrazem pro Felliniho barvité, do kulis schované vyprávění o touze nepochopeného člověka, zbavit se své nálepky. Snímek svým vyobrazením dobové dekadentnosti navazuje na předchozí film Satyricon.
Denne pil toľko vodky, že by to položilo stádo volov. Jeho rukami prešlo toľko žien, že by sa z nich dala postaviť armáda. Niektorí ho zatracovali, iní obdivovali. Grigorij Rasputin, nevzdelaný mužík, ktorý chodil v otrhanom rubáši, žil v zemľanke a jedol plesnivé zemiaky, sa neuveriteľnou ctižiadosťou, cieľavedomosťou a neopísateľnou silou svojej osobnosti dokázal vyhrabať z blata a špiny. Rozmarom osudu sa stal dokonca poradcom cára Nikolaja, liečiteľom cároviča Alexeja, jediného následníka dynastie Romanovcov, ktorého lekári nedokázali vyliečiť a skepticky sa stavali aj k Rasputinovým schopnostiam, a dokonca aj milencom jeho matky. Na mol opitý a pološialený Rasputin dokázal ovplyvniť chod celého ruského impéria. Keď ho v roku 1916 zavraždili, začali hodiny odbíjať koniec celej cárskej dynastie Romanovcov...
Film My děti ze stanice Zoo byl natočen podle stejnojmenné knihy v 80. letech. V té době byl Berlín doslova zaplněn narkomany, prostituty a prostitutkami, byl městem nevázaným sexuálními konvencemi. Do tohoto místa přijíždí dvanáctiletá Christiane, spolu se svou sestrou, matkou, zvířaty a otcem, který se zanedlouho, kvůli násilnostem spáchaným na své manželce i dcerách, odstěhuje pryč a jeho místo nahradí potenciální partner matky. Mimo to se Christiane sžívá s novou školou a kamarády a tyto okolnosti vedou k tomu, že se dostane do "špatné party". Byla jimi unesena, poslouchali stejnou hudbu, oblékali se zásadně jinak než ostatní, byli zhnuseni lidmi okolo a kouřili hašiš. Tato parta se začala později měnit, postupně přecházeli k braní tablet a vše končilo u nevinného šňupnutí heroinu a následovného píchání "háčka" do žil. V té době "už" je Christianě 14 let a začne si uvědomovat naléhavost celé situace, proto se svým přítelem podstupují několik neúspěšných odvykacích kůr... Ve chvíli, kdy už má divák pocit, že jednotlivé postavy filmu poznal, je překvapen nepřikrášlenou, až naturalistickou realitou, kdy někteří mladí narkomani z blízkosti Christiane, začnou umírat.
Charlie „Bird“ Parker měl dar od boha. To, co on dokázal se saxofonem, svedl jen málokdo. I proto se ve čtyřicátých letech minulého století stal jedním z nejlepších jazzmanů v New Yorku. Pak ale přišel alkohol, drogy a strmý pád, který dokázala zastavit až láska milované Chan. Hlavní úloha ve vynikajícím hudebním životopisném dramatu od režiséra Clinta Eastwooda připadla čerstvému držiteli Oscara, charismatickému Forestu Whitakerovi...
Český film režiséra Čeňka Duby „Synové hor" spojuje v sobě dva žánry: životopisný a sportovní. Byl natočen podle stejnojmenné knihy spisovatele Františka Košíka. Ústředním motivem filmu je skutečná událost: tragická smrt jednoho z našich prvních lyžařských závodníků Bohumila Hanče a jeho přítele Václava Vrbaty dne 23. března 1913. Děj filmu se odehrává mezi velikonocemi 1912 a velikonocemi 1913, tedy v jediném roce, a je zarámován dvěma mezinárodními závody v běhu na 50 kilometrů. V prvním z nich Hanč slavně zvítězil, ve druhém zahynul hrdinskou smrtí. Jeho další životní osudy v tomto roce (svatba s milovanou Slávkou, věrnost horám a sportu, národnostní a sociální boj podkrkonošských tkalců a v neposlední řadě jeho přátelství s Václavem Vrbatou) dokreslují Hančovu postavu psychologicky a lidsky. Film je památníkem hrdinství dvou českých sportovců, kteří dodnes žijí v paměti podkrkonošského lidu jako bohatýři, jako praví „synové hor". (FILMOVÝ PŘEHLED 44 / 1956)
Lyžařský sport prožíval už v dobách svých začátků slavné okamžiky i tragické chvíle. O Velikonocích roku 1912 zvítězil v krkonošském závodu český závodník, který se ovšem hned v další sezóně stal obětí kruté sněhové vánice, během níž se pokoušel zachránit zesláblého kamaráda. Snímek spadá mezi pozdní pokusy inovovat ideologicky zatížené životopisné příběhy, avšak vinou inscenační i vypravěčské neobratnosti vznikla jen plakátovitá historka o nerozborném přátelství dvou lyžařů i jejich uvědomělosti.
Životopisný film HOFFA zachycuje kariéru legendárního odborářského vůdce, který byl ve třicátých až šedesátých letech výraznou osobností americké politické scény. Vzpurný, nápaditý a charismatický James R. Hoffa vybudoval nesmírně silný odborový svaz, jehož základ tvořili řidiči kamiónů. Politický a společenský vzestup Hoffy byl ovšem provázen i temnými, neobjasněnými stránkami, především spojením s podsvětím. Proto byl Hoffa také odsouzen do vězení. Po předčasném návratu z výkonu trestu se pokoušel získat zpět ztracenou moc. 30. července 1975 zmizel za dosud neobjasněných okolností...
Scénárista D. Mamet se výrazně odchýlil od reality jednak vytvořením fiktivních postav Hoffova pobočníka Ciara a Carola DX Allesandra, jednak "domýšlením" konce Hoffova života - to znamená předvedeným atentátem. Vše ostatní je údajně autentické. DeVito se pokusil natočit realistické drama, inspirující se formálními postupy kinematografie 40. a 50. let. Příběh se odvíjí ve velkém časovém rozmezí v rozsáhlých retrospektivách. Jednotlivým sekvencím chybí jasné časové i místní určení, takže se v nich český divák jen těžko orientuje. Obdiv si nesporně zaslouží herecký výkon Jacka Nicholsona v titulní roli, i když nese určité známky přílišné sebestřednosti.
George M. Cohan. Bavič, skladatel, herec, zpěvák a režisér. Retrospektivně vypráví svůj životní příběh prezidentu USA, Franklinu Roosveltovi. Od dětství až po svou současnost. Napsáno podle skutečné postavy. Film obdržel Oscara za herce v hlavní roli, hudbu a zvuk.
Z historického hlediska poněkud upravený příběh poručíka J.E.B. Stuarta (Errol Flynn), známého jako “Jeb”, budoucího generála Konfederace a slavné postavy Občanské války, odehrávající se v období těsně před jejím počátkem. Příběh začíná r. 1854 na vojenské akademii West Point a končí popravou Johna Browna.Sedm čerstvých absolventů akademie, mezi nimi i Jeb a George Armstrong Custer (Ronald Reagan), odjíždí do Forth Leavenworth v Kansasu aby se podle rozkazů plukovníka Roberta E. Leeho připojili k 2.US kavalérii. Vedlejší romantická zápletka s Kit Carson Holliday (Olivia de Havilland) se odehrává na pozadí hlavního děje, který se věnuje boji s kontroverzním Johnem Brownem (Raymond Massey) a jeho stoupenci.Jeb a Custer se při plnění úkolu, kterým je doprovod konvoje s nákladem do Nového Mexika, střetávají s Johnem Brownem a jeho lidmi, s nimiž je i jejich bývalý spolužák Rader (Van Heflin), který je hned na začátku filmu vyloučen z West Pointu právě kvůli svým kontaktům s abolicionisty a rvačce s Jebem. Následně začíná Brownovo pronásledování armádou, jehož účelem je Browna dopadnout a zastavit jeho fanatické aktivity.
Snímok zobrazuje vášnivú aféru medzi kráľovnou Alžbetou I. (Bette Davis) a mužom, ktorý by sa mohol stať kráľom Anglicka, Robertom Devereuxom (Errol Flynn), grófom z Essexu. Po porážke španielskeho vojska pri Cádize sa Devereux vracia ako víťaz. Alžbeta je v strednom veku (a napriek tomu je pre mladšieho grófa atraktívna), no obáva sa jeho vplyvu a popularity, tak ho posiela na novú misiu do Írska. Keď sa Devereux so svojim vojskom vracia porazený, rozhodne sa podeliť o trón s bezdetnou kráľovnou a Alžbeta sa chystá na vydaj. Nakoniec tušiac, že svadba môže pôsobiť na Anglicko nešťastne, kráľovna realizuje nemilosrdný plán na ochranu svojho ľudu a udržanie svojho trónu.
