Helen Morganová je krásná, talentovaná a úspěšná. To vše je pro ni ale ničím bez lásky Larryho Madduxe, pašeráka alkoholu, který ji svádí a opouští tak často, že se Helen nakonec ocitá na dně. Příběh Helen Morganové se odehrává v bouřlivých 20. letech a je tedy i Madduxovým příběhem a Paul Newman hraje ve svém pátém filmu gangstera s protřelou sebejistotou. Problémovou zpěvačku (a členku původního obsazení Lodi komediantů) vytvořila ve svém posledním filmu Ann Blyth, písně Helen Morganové nazpívala Gogi Grant. Příběhu legendy, jejíž písně dokázaly uzdravit každé srdce, kromě toho jejího, přidává na autenticitě přítomnost ikon 20. let Rudyho Valleeho, Waltera Winchela a skutečného doprovodného klavíristy Morganové Jimmyho McHugha.
Ústřední postava William Lee (což byl spisovatelův pseudonym) pracuje jako hubitel hmyzu a stále hlouběji se propadá do drogové závislosti, takže přestává rozlišovat skutečnost od fantazie, v níž psací stroje získávají podobu mluvících brouků a on sám se stává protagonistou jakési špionážní historky.
Vynálezce Preston Tucker na konci druhé světové války rozvíjí vizi auta budoucnosti, technicky dokonalého, a přitom velmi laciného vozidla. Jeho myšlenka ale nemá úspěch, protože proti odporu velkých automobilových koncernů v Detroitu nemá Tucker šanci bojovat.
Skutečný příběh herce kung-fu filmů Bruce Leeho o jeho cestě z ulic Hongkongu na výsluní světového zábavního průmyslu. Změnil tvář akčního filmu, stal se jedním z největších bojovníků, legendou, která neumírá...
Životní příběh nekorunovaného krále kung-fu Bruce Lee se nezabývá ani tak jeho záhadnou smrtí, ale především jeho inspirativním životem a nelehkou cestou, kterou urazil z hongkongských ulic až ke statutu herecké hvězdy…
Film režiséra Carpentera, jeden z mnoha, které byly o Elvisu Presleym natočeny, si zvolil tento okamžik, tak klíčový pro jeho další život a kariéru, za odrazový můstek k vyprávění o životě muže, který poznamenal dějiny světové pop music tak jako nikdo jiný. Muže, jehož smrti dodnes někteří lidé odmítají uvěřit a kloní se k nejrůznějším divokým teoriím. Jako je ta, že přišel na Zemi z kosmické lodi a vrátil se na ni poté, co tu naplnil své poslání. Muže, jehož osobitý styl, vycházející z černošské hudby a z country, zásadním způsobem ovlivnil vývoj populární hudby. Muže, jehož sláva nevybledla ani po více než čtvrtstoletí od jeho smrti, na jehož kontě je dodnes více než půldruhé miliardy prodaných nosičů, jehož sídlo v Memphisu je součástí jedné z pěti nejžádanějších turistických cest po USA, jehož napodobitelů, soutěžících na pravidelných setkáních o nejlepší výkon, je jenom v USA na tři a půl tisíce...
Ideálního představitele nalezl Carpenter v Kurtu Russellovi, který má nesporně hlavní zásluhu na tom, že film byl v r. 1980 nominován na Zlatý glóbus.
Scénárista a režisér Edward D. Wood, Jr. (1924 - 1978) patří mezi nejbizarnější postavy hollywoodských dějin. Nesmírně plodný autor vytvářel výhradně snímky kategorie B, vyznačující se minimálním rozpočtem, co nejkratší dobou realizace a "senzačními" brakovými tématy z oblasti sci-fi, hororu a později i pornografie. Mezi jeho nejznámější filmy patří autobiografické melodrama o muži, který se rád převlékal do ženských šatů, GLEN OR GLENDA (1953), nebo nadpřirozená sci-fi PLAN 9 FROM OUTER SPACE (1959), v níž využil kouzla tehdy už zestárlé, polozapomenutelné hollywoodské hororové hvězdy Bely Lugosiho.Snímek, který natočil proslulý režisér Tim Burton podle biografické knihy Rudolpha Greye, zastihuje Eda Wooda v 50. letech, v jeho nejplodnějším a nejšťastnějším období, kdy dával dohromady svůj bizarní tvůrčí tým a kdy točil svá nejvýznamnější díla. Komediálně laděný "film o filmu" vyniká mimořádně starostlivou péči o atmosféru i o dobové detaily (včetně dokonalé evokace nezapomenutelných scén z Woodových filmů). Zatím nejlepší dílo režiséra Tima Burtona není jenom vyprávěním o jednom fascinujícím lidském osudu, ale i vyznáním lásky mámivému kouzlu fenoménu, zvanému kinematografie.
Snímek získal dva Oscary: Rick Baker, Ve Neillová a Yolanda Toussiengová za maskérské efekty a Martin Landau jako nejlepší herec ve vedlejší roli.
Měl inteligenci, vtip a charisma, díky nimž by byl mohl vyniknout v jakékoli oblasti lidského konání. Mohl se stát úspěšným politikem, byznysmenem, učitelem, knězem... Osud jej však už v útlém mládí postavil na zločineckou dráhu. A on vynikl i na ní. Jmenoval se Martin Cahill a byl nejobávanějším a nejobdivovanějším irským gangsterem dvacátého století. Kradl od dětství - to ostatně v prostředí, v němž žil, bylo stejně samozřejmé, jako dýchání. V dospělosti si pak se svými kumpány troufal na kousky, na jakých si lámali zuby i ostří hoši z IRA a které přiváděly policii, neschopnou mu cokoli dokázat, k zoufalství...
Rocky Dennis není chlapec jako každý jiný. Má od narození poruchu tváře, která mu zohyzdila celý obličej. Potýká se s posměchem a nepochopením mezi spolužáky, a proto jeho jedinou oporou by měla být matka. Ta žije ale jen ve světě motorkářů a drog. Rocky je tedy nucen se o vše starat sám, i o svou matku. Probouzí se v něm však také zájem o ženy, i když dobře ví, že mezi nimi nemá šanci. Až na slepeckém táboře, kam přijede vypomáhat, pozná Dianu, dívku svého života. Získá nové kamarády, matka přestává fetovat a vše se zdá jít k lepšímu. Bohužel jenom do doby, než mu kamarád odmítne plánovanou cestu po Evropě, než Diana odjede daleko do speciální školy a než ho začnou sužovat nesnesitelné bolesti hlavy...
Počátkem patnáctého století krvácí Francie pod nemilosrdnými údery anglických dobyvatelů. Křehká sedmnáctiletá venkovanka Johanka (Milla Jovovichová), do jejíhož dětství krutě zasáhla válka, přichází za budoucím králem Karlem VII (John Malkovich) a žádá ho o armádu. Je skutečně poslem boží vůle, jak o sobě tvrdí? Když charismatická dívka prokáže u dvora jisté nadpřirozené schopnosti, získá skutečně velení nad zbytky francouzské armády, která marně obléhá Orleans. Zoufalým útokem ignorujícím základy válečné taktiky se jí podaří Angličany překvapit a za cenu velkých ztrát nakonec zvítězit. Johanka je šokovaná krutostí války, ale věrna svému božskému poslání spěchá s nejvěrnějšími bojovníky k hradbám Paříže, aby dokončila osvobození Francie. Král vrcholně spokojený s pozvolným obratem ve válce Johanku záměrně nepodpoří. Z prosté dívky se stává nepohodlná Národní hrdinka komplikující vychytralé pikle mocipánů. Johanka je zradou vydána do rukou nenáviděných Angličanů, postavena před inkviziční soud a upálena. Podstatná část tohoto výpravného a vizuálním stylem nezaměnitelného Bessonova filmu se natáčela u nás.
Ve svých třech letech se stal císařem poloviny lidstva. Byl to poslední čínský císař. Za pomoci svého skotského učitele (Peter O'Toole) poznal nutnost rychlých reforem ve své říši. Bylo už pozdě.
V roce 1924 byl vyhnán z bran "Zakázaného města", pak přišla II.světová válka s Japonskou okupací a po ní rudý komunistický režim se svou kulturní revolucí.
Na sklonku svého života si mohl koupit vstupenku do císařského paláce, aby mohl spatřit "Dračí trůn". Musel zaplatit za to, aby mohl vidět svou vlastní "židli".
Jeden z nejslavnějších filmů všech dob.
