Film režiséra Carpentera, jeden z mnoha, které byly o Elvisu Presleym natočeny, si zvolil tento okamžik, tak klíčový pro jeho další život a kariéru, za odrazový můstek k vyprávění o životě muže, který poznamenal dějiny světové pop music tak jako nikdo jiný. Muže, jehož smrti dodnes někteří lidé odmítají uvěřit a kloní se k nejrůznějším divokým teoriím. Jako je ta, že přišel na Zemi z kosmické lodi a vrátil se na ni poté, co tu naplnil své poslání. Muže, jehož osobitý styl, vycházející z černošské hudby a z country, zásadním způsobem ovlivnil vývoj populární hudby. Muže, jehož sláva nevybledla ani po více než čtvrtstoletí od jeho smrti, na jehož kontě je dodnes více než půldruhé miliardy prodaných nosičů, jehož sídlo v Memphisu je součástí jedné z pěti nejžádanějších turistických cest po USA, jehož napodobitelů, soutěžících na pravidelných setkáních o nejlepší výkon, je jenom v USA na tři a půl tisíce...
Ideálního představitele nalezl Carpenter v Kurtu Russellovi, který má nesporně hlavní zásluhu na tom, že film byl v r. 1980 nominován na Zlatý glóbus.
Scénárista a režisér Edward D. Wood, Jr. (1924 - 1978) patří mezi nejbizarnější postavy hollywoodských dějin. Nesmírně plodný autor vytvářel výhradně snímky kategorie B, vyznačující se minimálním rozpočtem, co nejkratší dobou realizace a "senzačními" brakovými tématy z oblasti sci-fi, hororu a později i pornografie. Mezi jeho nejznámější filmy patří autobiografické melodrama o muži, který se rád převlékal do ženských šatů, GLEN OR GLENDA (1953), nebo nadpřirozená sci-fi PLAN 9 FROM OUTER SPACE (1959), v níž využil kouzla tehdy už zestárlé, polozapomenutelné hollywoodské hororové hvězdy Bely Lugosiho.Snímek, který natočil proslulý režisér Tim Burton podle biografické knihy Rudolpha Greye, zastihuje Eda Wooda v 50. letech, v jeho nejplodnějším a nejšťastnějším období, kdy dával dohromady svůj bizarní tvůrčí tým a kdy točil svá nejvýznamnější díla. Komediálně laděný "film o filmu" vyniká mimořádně starostlivou péči o atmosféru i o dobové detaily (včetně dokonalé evokace nezapomenutelných scén z Woodových filmů). Zatím nejlepší dílo režiséra Tima Burtona není jenom vyprávěním o jednom fascinujícím lidském osudu, ale i vyznáním lásky mámivému kouzlu fenoménu, zvanému kinematografie.
Snímek získal dva Oscary: Rick Baker, Ve Neillová a Yolanda Toussiengová za maskérské efekty a Martin Landau jako nejlepší herec ve vedlejší roli.
Měl inteligenci, vtip a charisma, díky nimž by byl mohl vyniknout v jakékoli oblasti lidského konání. Mohl se stát úspěšným politikem, byznysmenem, učitelem, knězem... Osud jej však už v útlém mládí postavil na zločineckou dráhu. A on vynikl i na ní. Jmenoval se Martin Cahill a byl nejobávanějším a nejobdivovanějším irským gangsterem dvacátého století. Kradl od dětství - to ostatně v prostředí, v němž žil, bylo stejně samozřejmé, jako dýchání. V dospělosti si pak se svými kumpány troufal na kousky, na jakých si lámali zuby i ostří hoši z IRA a které přiváděly policii, neschopnou mu cokoli dokázat, k zoufalství...
Rocky Dennis není chlapec jako každý jiný. Má od narození poruchu tváře, která mu zohyzdila celý obličej. Potýká se s posměchem a nepochopením mezi spolužáky, a proto jeho jedinou oporou by měla být matka. Ta žije ale jen ve světě motorkářů a drog. Rocky je tedy nucen se o vše starat sám, i o svou matku. Probouzí se v něm však také zájem o ženy, i když dobře ví, že mezi nimi nemá šanci. Až na slepeckém táboře, kam přijede vypomáhat, pozná Dianu, dívku svého života. Získá nové kamarády, matka přestává fetovat a vše se zdá jít k lepšímu. Bohužel jenom do doby, než mu kamarád odmítne plánovanou cestu po Evropě, než Diana odjede daleko do speciální školy a než ho začnou sužovat nesnesitelné bolesti hlavy...
Počátkem patnáctého století krvácí Francie pod nemilosrdnými údery anglických dobyvatelů. Křehká sedmnáctiletá venkovanka Johanka (Milla Jovovichová), do jejíhož dětství krutě zasáhla válka, přichází za budoucím králem Karlem VII (John Malkovich) a žádá ho o armádu. Je skutečně poslem boží vůle, jak o sobě tvrdí? Když charismatická dívka prokáže u dvora jisté nadpřirozené schopnosti, získá skutečně velení nad zbytky francouzské armády, která marně obléhá Orleans. Zoufalým útokem ignorujícím základy válečné taktiky se jí podaří Angličany překvapit a za cenu velkých ztrát nakonec zvítězit. Johanka je šokovaná krutostí války, ale věrna svému božskému poslání spěchá s nejvěrnějšími bojovníky k hradbám Paříže, aby dokončila osvobození Francie. Král vrcholně spokojený s pozvolným obratem ve válce Johanku záměrně nepodpoří. Z prosté dívky se stává nepohodlná Národní hrdinka komplikující vychytralé pikle mocipánů. Johanka je zradou vydána do rukou nenáviděných Angličanů, postavena před inkviziční soud a upálena. Podstatná část tohoto výpravného a vizuálním stylem nezaměnitelného Bessonova filmu se natáčela u nás.
Ve svých třech letech se stal císařem poloviny lidstva. Byl to poslední čínský císař. Za pomoci svého skotského učitele (Peter O'Toole) poznal nutnost rychlých reforem ve své říši. Bylo už pozdě.
V roce 1924 byl vyhnán z bran "Zakázaného města", pak přišla II.světová válka s Japonskou okupací a po ní rudý komunistický režim se svou kulturní revolucí.
Na sklonku svého života si mohl koupit vstupenku do císařského paláce, aby mohl spatřit "Dračí trůn". Musel zaplatit za to, aby mohl vidět svou vlastní "židli".
Jeden z nejslavnějších filmů všech dob.
Objektivní portrét člověka, jehož idealismus byl silnější než zdravý rozum. Velkou roli ve filmu hraje ovšem jeho vztah k levicové aktivistce Louise Bryantové, mnohdy zastiňující historické události. Revoluce v Rusku se svými krvavými následky se stala prubířským kamenem pro rozštěpenou americkou levici, jejíž rozumnější část brzy poznala, že proklamované revoluční myšlenky a činy se čím dál víc rozcházejí. Její prohlédnutí symbolizuje postava zkušené anarchistky Emmy Goldmanové, která se marně snaží Reedovi vysvětlit, že tahle revoluce k ničemu dobrému nepovede.Film byl ve své době vysoce hodnocen odbornou i laickou veřejností, o čemž mj. svědčí i dvanáct oscarových nominací, z nichž snímek nakonec obdržel tři zlaté sošky - Warren Beatty za režii, Vittorio Storaro za kameru a Maureen Stapletonová za ženský herecký výkon ve vedlejší roli.
Pozoruhodná osobnost filologa, spisovatele a filozofa Clivea Staplese Lewise (1898-1963) je dnes známá především díky jeho sedmi knihám pro děti Letopisy Narnie (vycházely poprvé v letech 1950-57, u nás je vydalo v roce 1993 nakladatelství Orbis Pictus). Ty se staly předmětem čtenářského kultu i seriózního badatelského zájmu v podobné míře jako dílo Lewisova dlouholetého přítele, kolegy a inspirátora J.R.R. Tolkiena. Lewis byl spolu s Tolkienem jednou z vůdčích osobností proslulého kroužku The Inklings, jenž se scházel k přátelským debatám a ke společné četbě zvláště ve 30. a 40. letech. Výlučné duchovní prostředí oxfordské intelektuální smetánky je atmosférou, z níž scenárista William Nicholson vyděluje C.S. Lewise jako protagonistu neobvyklého milostného vztahu k americké básnířce Joy Greshamové. Nicholson napsal původní verzi Krajiny stínů jako televizní hru pro BBC (1985, r. Norman Stone); přepracoval ji na úspěšnou divadelní hru a posléze na scénář pro stejnojmenný film Richarda Attenborougha. - Hlavními aktéry romance jsou skutečné osobnosti; faktem je i Lewisův odklon od zastávaných vyhraněně staromládeneckých postojů, jenž ho vzdálil dlouholetým přátelům, i jeho názorová proměna po manželčině smrti, doložená v Lewisových posledních literárních dílech. Skutečností je i to, že se ujal výchovy nevlastního syna Douglase. Lewisovi kolegové z univerzity (včetně Tolkiena) však ve filmu vystupují pod jinými jmény. Spíše než o životopisný snímek tvůrcům šlo o příběh nevšední lásky, jež změnila životní postoje plachého, upjatého oxfordského profesora, který sice byl specialistou na středověkou milostnou poezii a který psal knihy pro děti a nábožensky laděné traktáty o lásce a utrpení, ale jeho životní zkušenosti byly vlastně velmi omezené. Snímek podává vztah Lewise a Greshamové z let 1950-1960 jako přibližování názorově, povahově i kulturně velice rozdílných osobností, jež si dokonale porozuměly a dokázaly nalézt naději a víru i tváří v tvář Joyině smrtelné chorobě (zemřela v roce 1960 na rakovinu). Melodramatická linka vyprávění je ozvláštněna zajímavostí charakterů i prostředí, v němž se příběh odehrává a jež myšlenkové vyznění posouvá do obecnější roviny. Attenboroughovo diskrétní, nevtíravé pojetí "banálního" tématu osudové lásky se opírá o zajímavý Nicholsonův text a o obsazení hlavních rolí (Anthony Hopkins, Debra Wingerová). - Název snímku je citátem z Letopisů Narnie (krajina stínů je místem smrti).
Ve 30. letech 20. století byl mladý Indián jménem Archie Sivá sova lovcem. Po setkání s krásnou Indiánkou zjistil, že bezohlední bílí lovci kožešin se svými moderními zbraněmi ničí jeho domov a rozhodl se je zastavit. Ze Sivé sovy se stal nejslavnější Indián své doby, bojovník za záchranu přírody před civilizací, kterého jeho cesta nakonec zavedla až před anglického krále do Buckinghamského paláce.
Biografie Mohandase K.Gándhího, nenápadného právníka, ze kterého se stala díky jeho filozofii nenásilí a přímého protestu vůdčí duchovní osobnost Indie. Příběh Mahátmy Gándhího a jeho vzestupu z postu bojovného právníka v Jižní Africe až na pozici duchovního vůdce v Indii. Po svém návratu do Indie si Gándhí uvědomuje, že Britové udělali z Indů druhořadé občany. Dovede indický lid až k povstání proti Britům, přičemž zpočátku volí pouze formu nenásilných protestů Tento film popisuje život a dobu Mahátmy Gándhího, indického politického vůdce, kterému se podařilo osvobodit svou zemi od britské nadvlády za pomoci nenásilných prostředků a tím dát naději a inspiraci nadcházejícím generacím.
