Profesor Suchý, který byl přeložen do nového působiště Paganova, jest očekává na nádraží deputací septimánek, jimž má býti novým třídním. Představy studentek o novém ideálním třídním profesoru se poněkud změní, když z vlaku vystoupí sice mladý muž, ale zaostalého, ba komického zevnějšku... [dobový program]
Do dívčího gymnázia nastupuje nový profesor, nesmělý Karel Suchý. Od samého počátku se stává předmětem čtveračivého zájmu gymnazistek. Ve vymýšlení alotrií vede Věra Matysová, neteř bytné, u níž mladý profesor staromládenecky žije. Studentka se s celou třídou vsadí, že dostane od nového kantora hubičku. To se jí podaří při školním představení, kde zastoupí v roli svou profesorku Plášilovou. Mladý profesor začíná mít o Věru zájem, ale vadí mu její flirtování s Rudolfem Junkem, majitelem panství. Dívka však ve skutečnosti nesmělého učitele miluje. Při krátkém pobytu v Praze se z Karla Suchého péčí jeho přátel stává elegán. Získané sebevědomí mu dovolí opětovat Věřiny city. Zároveň se ukáže, že Junek je podvodník. [NFA.cz]
Druhé zpracování legendárního příběhu o slovenském lidovém hrdinovi s výrazným výkonem Pal'o Bielika v titulní roli Jury, který po návratu ze studií nenajde doma otce ani matku. Dovídá se, že otec byl ubit ve vězení. Odchází do hor, aby spolu s dalšími muži pomstili panskou zvůli. Martin Frič získal za tento film čs. filmovou cenu za rok 1936 a Ferdinand Pečenka cenu za nejlepší fotografii. JÁNOŠÍK byl příznivě pčijat mezinárodní filmovou kritikou při svém uvedení na benátském Biennale a ještě v témže roce byl prodán do 32 států jako jediný čs. film z celého období první republiky, který úspěšně pronikl do všech velkých evropských i mimoevropských zemí. V Jánošíkovi lze jak po stránce umělecké, tak i po ekonomicko - výrobní spatřovat ojedinělý pokus o realizaci v pravém slova smyslu československého filmu.
V uměleckém prostředí se odehrává příběh několika lidí hledajících své štěstí, nechybějí tu ani vražedné úklady. Ničemný neúspěšný herec totiž svádí kdekoho ke hříchu, postaršího malíře ponouká ke zločinu, jeho dceru, která studuje konzervatoř, přesvědčí k pokoutnému vystoupení, za což je vyloučena ze školy. Dívka však naštěstí nalezne svou opravdovou lásku.
Vše začíná během silvestrovské oslavy příchodu dvacátého století, kdy se v jednom nočním podniku sejdou tři přátelé. Notář Jiří Voborský, úředník Emanuel Střela a nadporučík Miloslav Jičínský. Ve stejném podniku slaví také Florián a Veronika Králíčkovi se svými dvěma dcerami Emmou a Julií. Když se Králíčkovi ráno doma probudí, najdou v Emmině pokoji spícího muže - Voborského. Otec prohlásí, že notář tím kompromitoval jejich dceru a proto se s ní musí oženit. Voborský kategoricky odmítá, ale jen do chvíle, než zjistí, že jde o dívku, která se mu líbila na silvestrovské zábavě. Po svatbě jedou novomanželé na venkov v naději, že tam budou sami. Už večer však nečekaně přichází Voborského přátelé. Kdysi si vzájemně přísahali, že se nikdy neožení a proto jim Jiří představí Emmu jako svou dceru. Situace se komplikuje nejen složitým předivem lží a výmluv, ale také příchodem rodiny Králíčkovy. Střela navíc ze záplavy lží nabude přesvědčení, že Emma není dcerou Voborského, ale jeho. Zmatky pokračují, když se Jičínský zamiluje do Julie, ale Voborský se domnívá, že mu jde o Emmu. Zkrátka zmatek nad zmatek. Tento námět byl již v českém filmu zpracován Václavem Kubáskem v roce 1925.
Koncem května roku 1918 se do Rumburku vracejí navrátilci z ruského zajetí. Doufají, že válka už pro ně skončila. Chtějí svůj zadržovaný žold a pak už jen domů. Zatím se rádi pobaví v místní vinárně U Růže severu, kde zpívá a tančí temperamentní Tonka, která se svérázným způsobem sblíží s vojákem Nohou. Civilní obyvatelstvo strádá hladem a nedostatkem. V kasárnách a na cvičišti dále pokračuje rakouský dril. Jeho brutalita a nesmyslnost vyvolává stále častěji nespokojenost vojáků. A když se roznese zpráva, že mají znovu jít na frontu, dojde ke vzpouře. Navrátilci z Ruska, ovlivněni revolucí, vědí, jak si počínat. Ihned obsadí četnickou stanici a poštu. Nádraží dostane na starost neukázněný vojín Červenka. Ten se však staví nejdříve ve vinárně a mezitím feldvébl Klozberg podá zprávu o vzpouře do Litoměřic. Červenka také zaviní rozkol mezi vojáky. Zatímco menšina na Nohovu radu odjíždí vlakem, aby se spojila s dělníky, většina, vedená humanistickým idealistou kaprálem Vodičkou a vojínem Červenkou, se vydá pěšky domů. Na cestě jsou však zaskočeni přivolaným 18. regimentem, který do nich začne střílet. Vojáci, kteří na Vodičkovu výzvu již předtím odhodili zbraně, jsou pochytáni. Dostiženi jsou i navrátilci s Nohou. Tři z nich, Vodička, Koval a Noha, jsou odsouzeni k smrti. Zbytek rumburské posádky za několik dní nastoupí cestu na frontu.
Vše začíná ve chvíli, kdy do zchátralého hotýlku Modrá hvězda přijíždí jeho nová mladá majitelka Zuzanka. Odhodlaná postavit upadající dědictví na nohy, začne prohánět tři mládence, včetně hudebního skladatele Jirky, který si má, navlečen do číšnického fraku, takto odpracovat u nové majitelky svůj dluh. Stejně jako jeho dva kamarádi, podlehne Jirka kouzlu své nové šéfové a s notným sebevědomím doufá, že je tím, kdo má největší naději stát se jejím vyvoleným. V té chvíli ovšem přichází host, který hodlá dostát rodinné tradici a uspořádat v hotelu Modrá hvězda zásnubní hostinu, a to bez ohledu na jeho stav. To se ovšem pranic nelíbí jeho svéhlavé snoubence. Naštěstí je tu sympatická Zuzanka, která okouzlí neobvyklého hosta natolik, že ten rázně zruší své zasnoubení s bohatou dívčinou a dá přednost manželství s roztomilou hoteliérkou. Film byl poprvé uveden na Filmových žních ve Zlíně 31. 7. 1941.
Tragický osud navrátilce z Ameriky. Filmový příběh byl se souhlasem autora románové předlohy doplněn o postavu mladšího bratra Michala. Umělecký úspěch Fričova filmu nebyl tentokrát jednoznačně průkazný a přesvědčivý. A navíc tehdejší návštěvníci biografů jednoznačně preferovali zábavné žánry. Po týdnu byl ztažen z pražského premiérového nasazení pro nezájem diváků. Někteří novináři to označovali za skandál. Film byl uveden na VI. MFF v Benátkách roku 1938. V sedmdesátých letech byl tento román opět filmově zpracován pod názvem "Hordubal".
Bujná fantazie jako základ komických i romantických příhod obyčejného venkovského krejčíka. Oním hrdinou je Florian Svíčička, který krom přemíry fantazie se projevuje především zálibou v dějinách středověku a to natolik, že proto zanedbává i práci. S nadšením zastoupí nemocného člena divadelního souboru a sehraje v ochotnickém divadelním představení roli rytíře. Jenže hru pokazí, je s hanbou vyhnán a to je začátek neobvyklého dobrodružství. Florian se totiž v lese stane svědkem toho, jak dva rytíři stínají mladou dívku. Ukáže se, že šlo o natáčení filmu a když filmaři zapomenou "na place" dublérku Hanu, která zastupovala slavnou hvězdu Elvíru, stráví s ní noc na hradě. Později, když je vyhozen z práce, vydá se do Prahy, aby ji našel. Protože však nezná její jméno, zabloudí omylem do vily Elvíry, kde najde rozepsaný milostný dopis, o kterém se domnívá, že je určen jemu. Čeká ho však kruté probuzení, když se Elvíra vrátí a bez dlouhých řečí ho vyhodí. Smutný krejčík, který přišel o všechno i naději, se ukryje ve zřícenině hradu. Tady ho však čeká malý zázrak.
Nezaměstnaný dělník Filip a bývalý bohatý továrník Jakub Simonides, podvodnými machinacemi svého konkurenta Worsta přivedený na mizinu, se dají dohromady a společně hledají práci. Zkoušejí to jako zahradníci, asfaltéři, stavební dělníci. Brzy však pochopí, že sami nic nezmohou, spojí se jinými nezaměstnanými dělníky v družstvo symbolicky nazvané Hej Rup! Společnými silami si postaví obytný dům a postupně i mlékárenský podnik. Worst se novou konkurenci pokusí zničit svými obvyklými praktikami, tentokrát si však vyláme zuby...V tvorbě Martina Friče převládaly komedie. V jedné z nejslavnějších - Hej rup! - se zaskvěla komika protagonistů Osvobozeného divadla Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Scénář k filmu napsal Martin Frič ve spolupráci s touto slavnou dvojicí a s osvědčeným scenáristou Václavem Wassermanem. V titulcích byli uvedeni pseudonymem Formen (čtyři muži). V příběhu nezaměstnaného dělníka a zchudlého továrníka dokázal Martin Frič výborně skloubit volnost jevištního projevu Voskovce a Wericha s požadavky specifik filmového herectví, a tak film dodnes překvapuje diváka nestárnoucím hereckým projevem hlavních protagonistů, neotřelými nápady, rychlým spádem, výbornou kamerou a skvělou hudbou Jaroslava Ježka. Tento snímek po premiéře v říjnu 1934 denně plnil prostorné hlediště pražského kina Alfa obecenstvem, potleskem a smíchem a právem se zařadil mezi nejlepší a nejzábavnější české filmové tituly předválečného období. Film byl uveden na III. MFF v Benátkách v roce 1935. Již v době natáčení se vžil název tohoto filmu v pravopisném tvaru "Hej rup!", který ovšem oslabil sémantickou zřetelnost názvu. Film byl totiž pojmenován podle družstevních mlékárenských podniků Hej - Rup. Během natáčení zahynul pod nikým neřízeným parním válcem herec Vladimír Marek, bratr slavné herečky Xeny Longenové.
Samotářský a nerudný pohodný se ujme sirotka Petříčka a jeho psa Punti. Pod jejich vlivem se natolik změní, že už nemůže vykonávat svoje povolání. Sentimentální komedie - nadhled, o který se autoři pokoušeli, není vždy jasně rozeznatelný. V německé verzi "Das Gässchen zum Paradies" hrál hlavní roli Hans Moser. Použité stavby pocházejí velmi pravděpodobně z natáčení koprodukčního filmu "Golem".
