Třicátá léta. Právě osiřelá devítiletá Addie (Tatum O'Nealová) se přidá k matčinu dávnému příteli, podvodníčkovi Mozesu Prayovi (Ryan O'Neal). Ten se živí podomním prodejem biblí, které svým zákazníkům rafinovaně vnucuje. Mozes má Addii jen odvézt k její tetě ve vzdáleném městě, avšak po cestě zjistí, že svérázná dívenka má kromobyčejný talent zapůsobit na jeho zákazníky. Ostatně není vyloučeno, že Mozes je Addiiným otcem. A tak se po cestě z obou stane sehraná podvodnická dvojka, která se kromě podomního prodeje živí i různými jinými podvůdky, například fintami při rozměňování peněz. Jednoho dne si však oba vezmou větší sousto, než jaké umí spolknout: pokusí se podvést nelegálního prodejce alkoholu...
Vynikající černobílá retrokomedie režiséra Petera Bogdanoviche, natočená podle románu Joea Davida Browna, vynesla Oscara pro dětskou herečku Tatum O'Nealovou, která se stala nejmladší držitelkou tohoto ocenění v soutěžní kategorii (tj. nepočítaje Zvláštní cenu pro šestiletou Shirley Templeovou v roce 1935). Kromě toho měl film tři oscarové nominace: pro herečku ve vedlejší roli (Madeline Kahnová), nejlepší scénář podle předlohy a zvuk.
Rocky Dennis není chlapec jako každý jiný. Má od narození poruchu tváře, která mu zohyzdila celý obličej. Potýká se s posměchem a nepochopením mezi spolužáky, a proto jeho jedinou oporou by měla být matka. Ta žije ale jen ve světě motorkářů a drog. Rocky je tedy nucen se o vše starat sám, i o svou matku. Probouzí se v něm však také zájem o ženy, i když dobře ví, že mezi nimi nemá šanci. Až na slepeckém táboře, kam přijede vypomáhat, pozná Dianu, dívku svého života. Získá nové kamarády, matka přestává fetovat a vše se zdá jít k lepšímu. Bohužel jenom do doby, než mu kamarád odmítne plánovanou cestu po Evropě, než Diana odjede daleko do speciální školy a než ho začnou sužovat nesnesitelné bolesti hlavy...
Adaptace románu Larryho McMurtryho (dnes známého jako spoluautora scénáře zfilmované povídky Annie Proulxové Zkrocená hora, 2005) se odehrává na sklonku 50. let v ospalém texaském městečku. Teskné vyprávění o okamžiku, kdy se nevinnost bolestně a trapně mění ve zkušenost, je mistrovským dílem "cinefila nového Hollywoodu" Petera Bogdanoviche.
Film Daisy Millerová s krásnou Cybill Shepherdovou v titulní roli. Citlivý přepis i u nás přeložené novely Henryho Jamese je postavený na pečlivě vykreslené atmosféře Říma na počátku 19. století a především na skvělé kameře Alberta Spagnoliho.
Napůl pravdivou historii o tajemné smrti tiskového magnáta Williama Randolpha Hearsta natočil v koprodukci Kanady, Německa a Velké Británie známý režisér Peter Bogdanovich. V listopadu roku 1924 zahynul na své jachtě muž, který patřil ve své době k nejvlivnějším osobnostem Spojených států. Mezi hosty, kteří se plavby účastnili, byly slavní lidé - Charles Chaplin, Hearstova milenka Marion Davies, producent Thomas Ince či bulvární novinářka Louella Parsonsová. Co se tehdy doopravdy stalo? Jak zemřel muž, který měl v rukou osudy mnoha lidí? A jakou cenu museli zaplatit ti, jimž úspěchy záviděl celý svět?
Úspěšný dobrodružný seriál ČT, který vznikl na podkladě dvou románů spisovatele Jiřího Stránského "Zdivočelá země" a "Aukce" byl sestříhán do dvouhodinového filmu. Příběh je zasazen do Krušných hor i krušných časů dramatického osídlování českého pohraničí po druhé světové válce. Sem se vrací z Anglie bojový letec Antonín Maděra, aby v rodné vsi zapomněl na útrapy i hrůzy války a mohl tu "žít, pracovat a mít rád své bližní", jak sám říká. Jenže ten Svatý Štěpán, jenž musela jeho rodina v roce 1939 opustit, už není tím samým místem jako dřív. Ale to, co ho zde opravdu čeká, nemohl odhadnout ani ve svých nejbujnějších představách.
V jihomoravské vinařské vesnici počátkem 70. let žije starý muž, který se nemůže smířit s přístupem mladé generace k přírodě a zemědělství. Režisér Hynek Bočan vytvořil podle předloh Jana Kostrhuna řadu filmů většinou zasazených do jihomoravského prostředí (mimo jiné i Tvář za sklem), avšak portréty to byly značně ploché. Vztahy mezi lidmi byly často líčeny v předem odhadnutelných schématech. Hrdinou je tentokrát starý vesničan, jenž se jen těžce vyrovnává se změnami v přístupu k přírodě, vůbec k práci v zemědělství. Jedinou naději nakonec spatřuje ve vnukovi, jemuž se snaží předat své životní zkušenosti.
Emigrantům se v cizině málokdy daří dobře, a proto se často vracívají do vlasti. Aspoň to tvrdí film Pytláci. Jenže dlouhé roky odloučení i odlišné zkušenosti zaviňují odcizení, navrátilci si přestávají rozumět i se svými nejbližšími. Přesně po postihne hlavního hrdinu, jenž nedokáže porozumět změnám, kterými prošla česká vesnice. Ani se synem, ani s manželkou nenalezne společnou řeč. Přestože režisér Hynek Bočan vsadil na expresivní zobrazení, základním problémem příběhu zůstává jeho neživotnost.
Prázdniny studenta zemědělské školy Vinci Adámka v rodné vesnici na jižní Moravě jsou ryze pracovní. Natolik si oblíbí práci zootechnika, že zřejmě odmítne asistentské místo na vysoké škole...
Příběh se odehrává během šedesátých let. Mladý učitel nastupuje na místo vychovatele v jednom pražském ústavu ochranné výchovy mládeže. Natáčení bylo v roce 1968 zastaveno a ke konečnému sestřihu natočeného materiálu došlo až počátkem roku 1989.
